ÚOHS S0298/2025/VZ – Zajištění úklidových služeb pro vybrané objekty PNB

Zadavatel – Psychiatrická nemocnice Bohnice, IČO 00064220, se sídlem Ústavní 91/7,

Dle bodu 2.1 zadávací dokumentace veřejné zakázky jsou předmětem plnění veřejné zakázky „úklidové služby v objektech areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice“. Předpokládaná hodnota nadlimitní veřejné zakázky na služby činí za 4 roky 85 834 984 Kč bez DPH.

Z dokumentace o zadávacím řízení, mj. „Písemné zprávy zadavatele“ ze dne 1. 4. 2025 (dále jen „písemná zpráva zadavatele“), vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 8 nabídek, a to mj. nabídku navrhovatele – OLMAN SERVICE s.r.o., IČO 26293102, se sídlem Jakuba Obrovského 1389/1b, 635 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – a nabídku

Z dokumentace o zadávacím řízení, mj. z „Rozhodnutí a oznámení zadavatele o výběru dodavatele“ ze dne 26. 2. 2025 (dále jen „oznámení o výběru“) a písemné zprávy zadavatele, dále vyplývá, že zadavatel na základě posouzení a hodnocení nabídek podaných do zadávacího řízení rozhodl, že vybraným dodavatelem k realizaci veřejné zakázky je společnost CENTRA a.s.

Dne 21. 3. 2025 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem „Smlouvu na zajištění úklidových služeb pro vybrané objekty PNB“ na realizaci předmětné veřejné zakázky (dále jen „smlouva“).

Dne 24. 4. 2025 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh navrhovatele z téhož dne na uložení zákazu plnění smlouvy. Stejnopis návrhu byl zadavateli doručen téhož dne.

Navrhovatel v návrhu uvádí, že neobdržel oznámení o výběru, kdy o výběru dodavatele se dle svých slov dozvěděl až v návaznosti na své proaktivní jednání a ověření si stavu zadávacího řízení na profilu zadavatele. Z profilu zadavatele se navrhovatel dle svých slov rovněž dozvěděl, že již byla uzavřena smlouva na veřejnou zakázku, kdy mu byla prostřednictvím profilu zadavatele dne 1. 4. 2025 odeslána notifikace o uveřejnění uzavřené smlouvy.

S ohledem na výše uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření dle § 264 odst. 1 zákona, a to o uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku.

Úřad obdržel výše uvedený návrh dne 24. 4. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou navrhovatel a strany smlouvy – zadavatel a vybraný dodavatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 25. 4. 2025.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 5. 5. 2025 (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) obdržel Úřad od zadavatele téhož dne.

Zadavatel konstatuje, že navrhovatel zavdává pocit, že zadavatel zcela zanevřel na oznámení výběru dodavatele, uvedený závěr však dle zadavatele nekoresponduje s kroky, které v zadávacím řízení učinil. Zadavatel uvádí, že dne 26. 2. 2025 provedl úkon rozhodnutí o výběru dodavatele, vyhotovil k němu dokument s označením „Rozhodnutí a oznámení zadavatele o výběru dodavatele“ a tento uveřejnil na profilu zadavatele prostřednictvím elektronického nástroje Tender arena. Zadavatel konstatuje, že „ze zkušenosti ví, že nástroj prostřednictvím tzv. Robota Tender areny automaticky generuje a odesílá zprávy oznamující uveřejnění dokumentů na profilu zadavatele“, a že navrhovatel tak měl objektivně možnost se s oznámením o výběru seznámit a případně zadavateli včas namítat své výhrady. Dle zadavatele v dotčeném případě není dán důvod pro uložení zákazu plnění smlouvy, neboť v zadávacím řízení nedošlo k žádnému flagrantnímu porušení zákona, které by mělo ospravedlňovat tento nejvýznamnější zásah do veřejné zakázky.2

Zadavatel dále uvádí, že pokud by Úřad nicméně i přes výše uvedené spatřoval oprávněnost podání návrhu navrhovatele, existují zde ve smyslu § 264 odst. 3 zákona důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadující pokračování plnění smlouvy. V tomto kontextu zadavatel uvádí, že je největším specializovaným zařízením svého druhu v České republice, disponuje více jak 1 000 lůžky a zajišťuje akutní psychiatrickou i dlouhodobou péči, včetně péče o dětské pacienty. Zadavatel uvádí, že vzhledem k rozsahu poskytovaných služeb,

Usnesením ze dne 9. 5. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – k doložení důkazu o odeslání, resp. doručení oznámení o výběru dodavatele ve smyslu § 123 odst. 1 zákona učiněného v zadávacím řízení navrhovateli vč. identifikace konkrétní zprávy, prostřednictvím které bylo dotčené oznámení o výběru dodavatele doručováno, a konkrétní adresy adresáta, prostřednictvím které tak mělo být učiněno.

Dne 13. 5. 2025 obdržel Úřad v návaznosti na usnesení Úřadu ze dne 9. 5. 2025 vyjádření zadavatele ze dne 12. 5. 2025 (dále jen „vyjádření zadavatele ze dne 12. 5. 2025“), v němž zadavatel uvádí, že „dokládá jako důkaz záznam z elektronického nástroje Tender arena o vyvěšení dokumentu Rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele dne 26. 2. 2025 na profilu

Usnesením ze dne 16. 5. 2025 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Zadavatel se k podkladům rozhodnutí ve lhůtě stanovené Úřadem ani později nevyjádřil.

Dne 23. 5. 2025 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí ze dne

Vybraný dodavatel uvádí, že se zcela ztotožňuje s názorem zadavatele uvedeným ve vyjádření zadavatele k návrhu, že oznámení o výběru bylo navrhovateli, stejně jako ostatním účastníkům zadávacího řízení, řádně doručeno, tedy oznámeno, a to prostřednictvím elektronického nástroje, který zadavatel pro zadání veřejné zakázky použil. Konkrétně vybraný dodavatel uvádí, že z „dokumentu označeného ‚SEZNAM_SYSTEM0VYCH_ZAZNAMU_SOUTEZE‘, který obsahuje podrobnou tabulku dokumentující jednotlivé přístupy do elektronického nástroje, vyplývá, že dne 26.02.2025 v 10:50:34 byl na profilu zadavatele vyvěšen dokument: ‚Rozhodnutí o výběru dodavatele‘ […] Následně z dalšího řádku tabulky vyplývá, že 26.02.2025

Nadto vybraný dodavatel konstatuje, že se ztotožňuje i s přesvědčením zadavatele o existenci důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným zájmem vyžadujících pokračování plnění smlouvy na realizaci veřejné zakázky, přičemž v tomto kontextu v podrobnostech odkazuje na vyjádření zadavatele k návrhu.

Závěrem vyjádření k podkladům rozhodnutí vybraný dodavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl.

Dne 23. 5. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“), v němž navrhovatel konstatuje, že trvá na své argumentaci obsažené v návrhu a je přesvědčen, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem.

Ve vztahu k vyjádření zadavatele k návrhu navrhovatel uvádí, že § 123 odst. 1 zákona stejně jako § 50 zákona zakotvují explicitní povinnost zadavatele odeslat všem účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru, přičemž dle navrhovatele nelze tuto povinnost zaměňovat s jinou situací v podobě automaticky generovaných notifikací o vyvěšení dokumentů na profilu zadavatele. Navrhovatel uvádí, že pokud by byl sám zadavatel přesvědčen o skutečnosti, že odeslání notifikace o vyvěšení dokumentu na profilu zadavatele je dostačující, nevidí navrhovatel žádný důvod pro to, aby zadavatel, jak vyplývá ze správního spisu, přistupoval (nadbytečně) k odeslání oznámení o výběru vybranému dodavateli. Nadto navrhovatel dodává, že i kdyby čistě teoreticky přistoupil na tvrzení zadavatele, že postačí odeslání notifikace, s čímž však navrhovatel dle jeho slov zásadně nesouhlasí, je třeba konstatovat, že ani tato notifikace nebyla navrhovateli odeslána. K tomu navrhovatel uvádí,

Navrhovatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí dále upozorňuje na skutečnost, že sám zadavatel připustil, že jednal v rámci zadávacího řízení nezákonně, když ve vyjádření k návrhu uvádí, že byť dokument „Zpráva o hodnocení a posouzení nabídek č. 2“ nahrál na profil zadavatele dne 26. 2. 2025, neučinil jej veřejným tak, aby se s jeho obsahem mohli seznámit jiné subjekty. Navrhovatel uvádí, že „[a]čkoliv je […] přesvědčen, že ani kdyby zadavatel předmětný dokument učinil veřejně přístupným, nejednal by v souladu se ZZVZ, neboť dle § 123

Co se týče zadavatelem tvrzených důvodů hodných zvláštního zřetele, pro které je dán veřejný zájem na pokračování plnění smlouvy, navrhovatel uvádí, že nerozporuje, že činnost zadavatele je důležitá, nicméně je přesvědčen, že významnost zadavatele jej nikterak nezbavuje povinnosti postupovat v souladu se zákonem a případně nést následky svého nezákonného jednání. Dle názoru navrhovatele tak nelze aprobovat postup zadavatele, který zcela v rozporu se zákonem uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku, a to ani ve světle činnosti zadavatele.

Závěrem vyjádření k podkladům rozhodnutí navrhovatel navrhuje, aby Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření dle § 264 odst. 1 zákona, a to o uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl podle § 264 odst. 1 zákona o uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku, neboť smlouva byla zadavatelem uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 písm. b) zákona, tj. přes zákaz jejího uzavření stanovený zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující skutečnosti.

Posle § 50 zákona zadavatel odešle všem účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru, ve kterém uvede identifikační údaje vybraného dodavatele a odůvodnění výběru; to neplatí v případě zadávacího řízení, v němž je jen jeden účastník.

Podle § 123 zákona zadavatel odešle oznámení o výběru dodavatele bez zbytečného odkladu po ukončení hodnocení nabídek nebo elektronické aukce, pokud byla použita. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění musí být součástí tohoto oznámení a) zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek, b) výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který bude obsahovat

seznam dokladů prokazujících kvalifikaci vybraného dodavatele,

u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,

seznam dokladů nebo vzorků prokazujících splnění požadavků zadavatele podle § 104 písm. a) zákona vybraným dodavatelem, pokud si je zadavatel vyhradil,

výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. b) zákona.

Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

Podle § 241 odst. 2 písm. a) zákona platí, že námitky podle odstavce 1 citovaného ustanovení zákona se podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona.

Podle § 241 odst. 3 zákona platí, že námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení.

Podle § 242 odst. 2 zákona musí být námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

Podle § 246 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona platí, že zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele, pokud je zadavatel povinen odeslat oznámení o výběru dodavatele.

Podle § 254 odst. 1 písm. b) zákona platí, že návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku může podat navrhovatel, který tvrdí, že zadavatel uzavřel smlouvu přes zákaz jejího uzavření stanovený tímto zákonem nebo předběžným opatřením.

Podle § 264 odst. 1 zákona uloží Úřad zadavateli v řízení zahájeném na návrh podle § 254 zákona zákaz plnění smlouvy, byla-li smlouva na veřejnou zakázku nebo rámcová dohoda uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 zákona. Platí, že smlouva, ohledně níž Úřad uložil zákaz plnění, aniž by postupoval podle § 264 odst. 3 zákona, je neplatná od samého počátku.

Podle § 264 odst. 3 zákona platí, že pokud zadavatel prokáže, že důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadují pokračování plnění smlouvy, Úřad v rozhodnutí stanoví lhůtu ne delší než 12 měsíců, jejímž uplynutím je zakázáno plnění smlouvy; tato lhůta začíná běžet právní mocí rozhodnutí. Ekonomický zájem na plnění smlouvy může být považován za takový důvod pouze za výjimečných okolností, kdy by přerušení plnění smlouvy vedlo k nepřiměřeným důsledkům. Ekonomické zájmy přímo spojené s dotčenou veřejnou zakázkou, zejména náklady vyplývající z prodlení při plnění veřejné zakázky, náklady spojené se zahájením nového zadávacího řízení, náklady spojené se změnou osoby plnící veřejnou zakázku a náklady spojené s právními povinnostmi vyplývajícími ze zákazu plnění smlouvy, nepředstavují důvody hodné zvláštního zřetele vyžadující pokračování plnění smlouvy.

Podle § 264 odst. 4 zákona Úřad neuloží zákaz plnění smlouvy podle § 264 odst. 1 zákona, pokud zadavatel kromě skutečností uvedených v § 264 odst. 3 zákona prokáže zároveň i to, že k ochraně daného veřejného zájmu nepostačuje postup podle § 264 odst. 3 věty první zákona.

Podle § 2 písm. e) vyhlášky č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody (dále jen „vyhláška o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů“), se pro účely této vyhlášky rozumí elektronickou adresou místo pro příjem zpráv v rámci elektronického nástroje.

Podle § 4 odst. 1 vyhlášky o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů platí, že doručením prostřednictvím elektronického nástroje je okamžik přijetí datové zprávy na elektronickou adresu adresáta či adresátů datové zprávy v elektronickém nástroji.

Podle § 4 odst. 2 vyhlášky o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů platí, že o doručení prostřednictvím elektronického nástroje musí být pořízen záznam o elektronickém úkonu podle § 7 citované vyhlášky.

Z bodu 2.1 zadávací dokumentace veřejné zakázky ve spojení s jejími přílohami č. 1, 2, 3 a 5 vyplývá, že předmětem plnění veřejné zakázky jsou pravidelné úklidové služby v celkem

Z reportu uveřejnění staženého z elektronického nástroje Tender arena užívaného zadavatelem vyplývá, že zadavatel dne 26. 2. 2025 v 10:50:34 hod. uveřejnil oznámení o výběru na profilu zadavatele. Oznámení o výběru obsahuje identifikační údaje účastníků zadávacího řízení, dále výsledek hodnocení, v rámci něhož zadavatel uvádí informaci o vyloučení dodavatele Y7 s.r.o. a seznam hodnocených nabídek vč. nabídkových cen, a nakonec i rozhodnutí a odůvodnění výběru společnosti CENTRA a.s, kdy zadavatel konstatuje, že nabídka společnosti CENTRA a.s. „splnila veškeré podmínky a požadavky stanovené Zadavatelem v zadávací dokumentaci a dále veškeré požadavky Zákona. Zadavatel vybral nabídku shora uvedeného účastníka tak, jak odpovídá doporučení komise na základě provedeného hodnocení nabídek, v rámci něhož byla nabídka vybraného dodavatele v souladu se zadávací dokumentací vyhodnocena jako nabídka s nejnižší nabídkovou cenou. Zpráva o hodnocení nabídek je součástí tohoto oznámení o výběru“. Přílohou oznámení o výběru nejsou žádné dokumenty, např. ani výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele.

Ze seznamu systémových záznamů staženého z elektronického nástroje Tender arena užívaného zadavatelem vyplývá, že dne 26. 2. 2025 v 10:50:35 hod. byla skupině uživatelů (skupině fyzických osob) Robotem Tender arena odeslána zpráva (notifikace) s předmětem „Vyvěšení nových verzí dokumentů“ obsahující informaci o tom, že na profilu zadavatele byly k řešené veřejné zakázce vyvěšeny nové verze následujících dokumentů: „Rozhodnutí o výběru dodavatele“. Předmětný seznam systémových záznamů ani jiný přehled všech úkonů a veškeré komunikace učiněné při zadávání veřejné zakázky včetně času provedení těchto úkonů a komunikace a včetně času odeslání a doručení veškerých dokumentů zasílaných prostřednictvím elektronického nástroje neobsahuje informaci, že by zadavatel dne

Z „Detailu zprávy: Rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele“ staženého z elektronického nástroje Tender arena užívaného zadavatelem vyplývá, že zpráva zadavatele s předmětem „Rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele“ obsahující přílohu „Rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele_17.pdf“ (tj. oznámení o výběru) byla odeslána pouze vybranému dodavateli, a to dne 26. 2. 2025 v 10:55:41 hod.

Dle bodu 9.1 smlouvy „smlouva nabývá platnosti dnem jejího podpisu poslední ze smluvních stran a účinnosti 1. dne měsíce následujícího po uveřejnění smlouvy v registru smluv. Tato smlouva se uzavírá na dobu určitou, a to na 48 měsíců od nabytí účinnosti smlouvy, s tím, že uplyne posledního kalendářního dne 48. měsíce.“ V registru smluv byla smlouva uveřejněna dne 25. 3. 2025.

Úřad uvádí, že v šetřeném případě se navrhovatel svým návrhem domáhá uložení zákazu plnění smlouvy, kterou zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem na realizaci veřejné zakázky, neboť dle názoru navrhovatele byla tato uzavřena v rozporu s § 246 odst. 1 písm. a)

Podle § 264 odst. 1 zákona Úřad uloží zadavateli v řízení zahájeném na návrh podle § 254 zákona zákaz plnění smlouvy, byla-li smlouva na veřejnou zakázku uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 zákona, tj. mimo jiné přes zákaz jejího uzavření stanovený tímto zákonem [§ 254 odst. 1 písm. b) zákona], kterým je i zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku v tzv. blokační lhůtě dle § 246 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona, tj. před uplynutím lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele, pokud je zadavatel povinen odeslat oznámení o výběru dodavatele.

Úřad dále uvádí, že podle § 50 zákona zadavatel odešle všem účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru, ve kterém uvede identifikační údaje vybraného dodavatele a odůvodnění výběru; to neplatí v případě zadávacího řízení, v němž je jen jeden účastník. Komentářová literatura3 k dotčenému ustanovení § 50 zákona uvádí, že „[o]známení o výběru je zadavatel povinen odeslat všem účastníkům zadávacího řízení, tj. dodavatelům, jejichž účast v zadávacím řízení dosud nezanikla podle § 47 odst. 2. Zadavatel je tedy povinen oznámení o výběru odeslat i těm dodavatelům, které vyloučil z účasti v zadávacím řízení, avšak dosud u nich nenastaly definitivní účinky vyloučení s ohledem na nenaplnění některé z procesních podmínek dle § 47 odst. 2. […] K odeslání oznámení není zadavatel povinen v případě, kdy je v zadávacím řízení pouze jeden účastník.“ Současně podle § 123 odst. 1 zákona v případě nadlimitních veřejných zakázek, kterou zde řešená veřejná zakázka je, platí, že oznámení o výběru dodavatele zadavatel odešle bez zbytečného odkladu po ukončení hodnocení nabídek nebo elektronické aukce, pokud byla použita, přičemž s výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění musí být součástí tohoto oznámení zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek, a výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, jenž musí obsahovat v citovaném ustanovení zákona dále specifikované údaje a doklady.

Jak bylo uvedeno již výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 8 nabídek, a zadávacího řízení se tedy ve smyslu § 47 odst. 1 písm. b) zákona účastnilo 8 účastníků. I když zadavatel následně rozhodl o vyloučení jednoho z účastníků, a to dodavatele Y7 s.r.o., je zřejmé, že šetřené zadávací řízení není případem, kdy je v zadávacím řízení pouze jeden účastník.

Z dokumentace o zadávacím řízení dále vyplývá, že zadavatel dne 26. 2. 2025 vyhotovil dotčené oznámení o výběru (tj. dokument s označením „Rozhodnutí a oznámení zadavatele o výběru dodavatele“), které téhož dne uveřejnil na profilu zadavatele a které téhož dne odeslal prostřednictvím elektronického nástroje Tender arena pouze vybranému dodavateli (v rámci zprávy s názvem, resp. předmětem „Rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele“).

Úřad dále uvádí, že zadavatele usnesením Úřadu ze dne 9. 5. 2025 vyzval k doložení důkazu o odeslání, resp. doručení oznámení o výběru navrhovateli vč. identifikace konkrétní zprávy, prostřednictvím které bylo dotčené oznámení o výběru doručováno, a konkrétní adresy adresáta, prostřednictvím které tak mělo být učiněno. Zadavatel v návaznosti na dotčené usnesení předložil jako onen důkaz pouze záznam z elektronického nástroje Tender arena o uveřejnění oznámení o výběru na profilu zadavatele dne 26. 2. 2025 a detail zprávy s názvem, resp. předmětem „Vyvěšení nových verzí dokumentů“, která byla dle jeho slov automaticky odeslána Robotem Tender arena dne 26. 2. 2025 a která informuje o vyvěšení nové verze dokumentu „Rozhodnutí o výběru dodavatele“ na profilu zadavatele. Zadavatel k této zprávě dále uvedl, že příjemci dané zprávy jsou konkrétní fyzické osoby dodavatelských účtů interagujících s veřejnou zakázkou, přičemž zadavatel neví a nemá jak technicky zjistit, jaká konkrétní osoba je spojena s osobou navrhovatele.

K uvedenému automatickému zaslání notifikace o uveřejnění dokumentu na profilu zadavatele přitom Úřad konstatuje, že toto dle jeho názoru nelze v žádném případě považovat za řádné splnění zákonné povinnosti zadavatele odeslat oznámení o výběru dodavatele ve smyslu § 50 ve spojení s § 123 zákona všem účastníkům zadávacího řízení. Jednak ze žádného právního předpisu nevyplývá, že by toto měl být v obecnosti možný způsob

Úřad tak shrnuje, že takovýto způsob „doručování“ tak stěžejního dokumentu, jakým je oznámení o výběru dodavatele, nelze v rámci nadlimitního zadávacího řízení považovat za zákonný, když zákon výslovně vyžaduje oznámení o výběru dodavatele odeslat (a tedy i doručit) přímo účastníkům zadávacího řízení, což se v šetřeném případě zjevně nestalo.

Nadto je třeba zdůraznit, že prostřednictvím uvedené notifikace se do sféry adresáta nedostává případné samotné oznámení o výběru dodavatele, se kterým je tak možno se neprodleně seznámit a adekvátně na něho reagovat, což je pro danou věc stěžejní, ale toliko pro adresáta zcela nezávazná informace o existenci daného dokumentu. Úřad pak k tomuto akcentuje, že automatická notifikace zaslaná Robotem Tender arena v řešeném případě pouze informovala o vyvěšení nových verzí dokumentů na profilu zadavatele, konkrétně nových verzí dokumentu „Rozhodnutí o výběru dodavatele“, tedy daná notifikace neobsahovala ani jakoukoliv zmínku o otázce existence oznámení o výběru dodavatele. Lze také podotknout, že dokument uveřejněný na profilu zadavatele (tj. oznámení o výběru) sám o sobě ani nenaplňoval obsahové náležitosti oznámení o výběru dodavatele dle § 123 odst. 1 zákona, když tomuto chyběla stěžejní část spočívající ve výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, kdy daný dokument tak de facto pouze informoval o hodnocení nabídek a existenci vybraného dodavatele.5

V případě, kdy jednak nebylo ze strany zadavatele oznámení o výběru doručováno řádným způsobem a kdy současně ani dotčený dokument neměl náležitosti oznámení o výběru dodavatele dle zákona, by bylo proti smyslu zákona přijmout zde řešený postup zadavatele za řádné odeslání, resp. doručení oznámení o výběru dodavatele navrhovateli. Nad rámec uvedeného pak Úřad dodává, že lze dát navrhovateli za pravdu v tom, že pokud by byl sám zadavatel přesvědčen o skutečnosti, že odeslání notifikace o vyvěšení dokumentu na profilu zadavatele je dostačující způsob „doručování“ dotčeného dokumentu, nebyl by dán důvod pro to, aby zadavatel přistupoval (nadbytečně) k odeslání oznámení o výběru vybranému dodavateli. Pro úplnost pak Úřad v reakci na argumentaci vybraného dodavatele předestřenou v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí dodává, že lze v obecnosti souhlasit s tvrzením vybraného dodavatele, že je odpovědností všech účastníků zadávacího řízení seznamovat se s úkony zadavatele jim doručovanými, nicméně, jak bylo dovozeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, v posuzovaném případě dle Úřadu k doručení oznámení o výběru navrhovateli nedošlo, resp. daný úkon nebyl ani učiněn vůči navrhovateli a nadto ani nebyl tomuto odeslán, jak dovozuje vybraný dodavatel, tedy ani tyto úvahy vybraného dodavatele se v tomto případě neuplatní. Zde naopak bylo odpovědností zadavatele řádně odeslat oznámení o výběru dodavatele ve smyslu § 123 zákona všem účastníkům zadávacího řízení, což však zadavatel neučinil. Úřad tedy činí dílčí závěr, že v šetřeném případě nedošlo k odeslání oznámení o výběru dodavatele dle § 50 ve spojení s § 123 zákona ze strany zadavatele, ač k tomu byl zadavatel povinen.

Úřad dále uvádí, že podle § 246 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona nesmí zadavatel uzavřít smlouvu s dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele, pokud je zadavatel povinen odeslat oznámení o výběru dodavatele, přičemž podle § 242 odst. 2 zákona platí, že námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli. S ohledem na výše uvedené skutečnosti má Úřad za to, že v šetřeném případě nemohla navrhovateli začít běžet lhůta pro podání námitek dle § 242 odst. 2 zákona proti výběru dodavatele, neboť zadavatel navrhovateli jakožto účastníkovi zadávacího řízení oznámení o výběru dodavatele ve smyslu § 50 ve spojení s § 123 odst. 1 zákona řádně nezaslal. Úřad dodává, že s ohledem na logický a teleologický výklad ustanovení § 246 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona je nutné toto ustanovení zákona vyložit tak, že jeho účelem je zabránit uzavření smlouvy nejen v situacích, kdy již běží lhůta pro podání námitek proti výběru dodavatele, tj. ve chvíli, kdy účastníci řízení mají reálnou možnost napadnout námitkami oznámení o výběru dodavatele, ale tím více i v situaci, kdy reálnou možnost napadnout námitkami oznámení o výběru dodavatele nemají, neboť vzhledem k nezaslání oznámení o výběru dodavatele účastníkovi zadávacího řízení tato lhůta ani nezačala plynout.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že v šetřeném případě zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem předmětnou smlouvu postupem uvedeným v § 254 odst. 1 písm. b) zákona, tj. přes zákaz jejího uzavření stanovený tímto zákonem, konkrétně přes zákaz uvedený v § 246 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona.

Vzhledem ke skutečnosti, že Úřad výše v tomto rozhodnutí dovodil, že předmětná smlouva byla zadavatelem uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 písm. b) zákona, byla v šetřeném případě naplněna též podmínka dle § 264 odst. 1 zákona pro uložení zákazu plnění smlouvy.

Ustanovení § 264 odst. 3 a 4 zákona však ve vztahu k uložení zákazu plnění smlouvy současně vymezují, že v odůvodněných případech i přes postup zadavatele dle § 254 odst. 1 zákona Úřad zákaz plnění smlouvy ve výsledku neuloží, popř. jej uloží, avšak s odkladem, a to v délce až 12 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí. Je to tak konkrétně v případech, kdy zde existují důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem, které by vyžadovaly pokračování plnění smlouvy. Zákon tak přihlíží ke skutečnosti, že ve výjimečných případech na pokračování plnění smlouvy existuje veřejný zájem, jenž je však zadavatel povinen prokázat. Dle § 254 odst. 6 zákona je přitom zadavatel (v případě, že hodlá prokazovat existenci důvodů hodných zvláštního zřetele podle § 264 odst. 3 nebo 4 zákona) tak povinen učinit již ve svém vyjádření k návrhu, jehož součástí musí být tvrzení a návrhy důkazních prostředků k prokázání existence důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným zájmem, přičemž po uplynutí lhůty pro doručení vyjádření zadavatele k návrhu nelze předmětná tvrzení a návrhy důkazních prostředků dále měnit nebo rozšiřovat.

Úřad uvádí, že zadavatel ve vyjádření k návrhu uvedl přesvědčení, že v nyní šetřeném případě existují důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem, které odůvodňují pokračování plnění smlouvy dle § 264 odst. 3 zákona.6 Před vlastním rozhodnutím o uložení zákazu plnění smlouvy tak Úřad přistoupil k posouzení existence důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným zájmem, které by vyžadovaly pokračování plnění smlouvy dle § 264 odst. 3 nebo 4 zákona.

Ve vztahu k pojmu „veřejný zájem“ Úřad úvodem konstatuje, že se jedná o typicky neurčitý právní pojem, jehož obsah a rozsah se tak může případ od případu měnit. Obecně se však musí jednat o takový zájem, jenž lze označit za obecný či veřejně prospěšný, případně za zájem společnosti jako celku (daný zájem však nemůže být v rozporu s platnými právními předpisy).

Důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem jsou pak obecně představovány zcela mimořádnými okolnostmi, jež jsou schopny aplikaci účinků zákazu plnění smlouvy vyloučit. Zadavatelem předkládané důvody a v důsledku též uváděný veřejný zájem tak musí skutečně dosahovat určité intenzity, kdy by uložení zákazu plnění smlouvy vedlo nutně k celospolečenským dopadům, respektive k situaci, jež by svými negativními dopady byla ve zjevném nepoměru oproti stavu, kdy by Úřad od uložení zákazu plnění smlouvy upustil, popř. jej odložil. Podstatou pro rozhodnutí o uložení zákazu plnění smlouvy je tedy skutečnost, zda případné negativní dopady spojené s uložením zákazu plnění smlouvy mají v šetřeném případě natolik intenzivní charakter, aby ve výsledku odůvodnily pokračování plnění dané smlouvy, jež byla uzavřena v rozporu se zákonem.

Zadavatel při vymezení důvodů, pro které dle něj není na místě uložit zákaz plnění smlouvy, ve vyjádření k návrhu konkrétně uvedl, že je největším specializovaným zařízením svého druhu v České republice, disponuje více jak 1 000 lůžky a zajišťuje akutní psychiatrickou i dlouhodobou péči, včetně péče o dětské pacienty. Zadavatel uvedl, že vzhledem k rozsahu poskytovaných služeb, klíčové roli v rámci celostátní sítě zdravotnických zařízení a zajištění bezpečnosti a zdraví psychiatrických pacientů je subjektem spadajícím pod kritickou infrastrukturu státu ve smyslu krizového zákona a že zajištění bezproblémového provozu areálu je plně ve veřejném zájmu jakožto otázka veřejného zdraví, veřejného pořádku a bezpečnosti. K tomu zadavatel dále doplnil, že zajištění hygieny areálu nemocnice je nejen zákonnou povinností zdravotnického zařízení, ale i nutným předpokladem pro jeho provoz.

K tomu Úřad uvádí, že z vymezení předmětu plnění šetřené smlouvy spočívajícího v zajištění úklidových služeb vč. denního úklidu je zřejmé, že se jedná o činnosti, jež přímo slouží k zajištění samotného fungování provozu zadavatele, jenž je, jak vyplývá z vyjádření

Úřad dále uvádí, že poskytování zdravotnických služeb přispívá k péči o zdraví, které samo o sobě patří k prioritním hodnotám nejen jednotlivce, ale celé společnosti, a je v důsledku toho jedním ze základních předpokladů sociální a ekonomické stability státu. Právo na zdraví je ostatně garantováno v čl. 31 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů, v němž je uvedeno, že „[k]aždý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.“ Jestliže je právo na zdraví v České republice garantováno a chráněno na úrovni ústavního zákona, lze konstatovat, že na ochraně zdraví má bezesporu zájem sám stát (tzn. Česká republika). Ochrana zdraví obyvatelstva České republiky je proto zcela nezpochybnitelným veřejným zájmem.

Vzhledem k tomu, že zadavatelem vykonávaná činnost – poskytování zdravotnických služeb – směřuje právě k ochraně zdraví, lze konstatovat, že i zabezpečení fungování, resp. provozu zadavatele je nutno považovat za veřejnou službu, na jejímž zajištění je obecný společenský zájem. Zajištění úklidových služeb v prostorách zadavatele je standardem, jenž přispívá nejen k pohodlí pacientů a zaměstnanců zadavatele, ale především ve smyslu dodržování určitých hygienických standardů apod. i k ochraně jejich zdraví obecně. Jak uvádí zadavatel, při nezajištění úklidu prostor zadavatele by se razantně zvýšilo riziko ohrožení či poškození zdraví pacientů a personálu nemocnice a šíření infekčních a hromadně se vyskytujících onemocnění.

Úřad tak na základě výše uvedeného konstatuje, že má za to, že v šetřeném případě bylo prokázáno, že existují důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem, které vyžadují pokračování plnění smlouvy. V souladu s ustanovením § 264 odst. 3 zákona je Úřad, svědčí-li pro to důvody, jak tomu v šetřeném případě je, povinen stanovit lhůtu ne delší než

K otázce, zda jsou splněny podmínky pro neuložení zákazu plnění smlouvy podle § 264 odst. 4 zákona, Úřad sděluje, že jednou z podmínek pro neuložení zákazu plnění smlouvy dle § 264 odst. 4 zákona je, že zadavatel kromě skutečností uvedených v § 264 odst. 3 zákona prokáže zároveň i to, že k ochraně daného veřejného zájmu nepostačuje postup podle § 264 odst. 3 věty první zákona. V šetřeném případě sice zadavatel ve vyjádření k návrhu specifikoval důvody, pro které se domnívá, že jsou v daném případě dány důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem, které vyžadují pokračování smlouvy, nicméně nikterak nevysvětlil, resp. neprokázal, z jakého důvodu nepostačuje k ochraně daného veřejného zájmu uložení odkladné lhůty ve smyslu § 264 odst. 3 věty první zákona. Pouhým návrhem na neuložení zákazu plnění smlouvy nelze považovat podmínku dle § 264 odst. 4 zákona (že zadavatel musí prokázat, že k ochraně daného veřejného zájmu nepostačuje postup podle § 264 odst. 3 věty první zákona) za splněnou. Pro úplnost nicméně Úřad konstatuje, že má za to, že ve zdejším případě je k ochraně výše uvedeného veřejného zájmu postačující postup dle § 264 odst. 3 zákona.8

Vzhledem k tomu, že v daném případě (v řízení zahájeném na návrh na uložení zákazu plnění smlouvy) došlo k naplnění podmínek dle § 264 odst. 1 zákona, neboť smlouva na veřejnou zakázku byla uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 písm. b) zákona přes zákaz jejího uzavření dle § 246 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona, rozhodl Úřad o uložení zákazu plnění smlouvy, přičemž dle § 264 odst. 3 zákona stanovil lhůtu 6 měsíců, jejímž uplynutím je zakázáno plnění smlouvy, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Navrhovatel v návrhu rovněž stručně uvádí nedostatky oznámení o výběru, kdy v této souvislosti namítá, že zadavatel k oznámení o výběru nepřiložil dokumenty dle § 123 zákona

K výše uvedeným námitkám navrhovatele Úřad uvádí, že předmětné správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0298/2025/VZ je vedeno ve věci návrhu navrhovatele na uložení zákazu plnění smlouvy, a tudíž je v tomto řízení nutné ověřit pouze skutečnosti týkající se této věci, jak bylo učiněno výše, respektive je bezpředmětné zabývat se argumentací navrhovatele týkající se jiných aspektů dotčených úkonů zadavatele, když tato nemohou mít na rozhodnutí ve věci žádný vliv.

Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí

Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku I. uložil zadavateli zákaz plnění smlouvy, rozhodl Úřad současně o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet

Psychiatrická nemocnice Bohnice, Ústavní 91/7, 181 00 Praha

CENTRA a.s., Na Zatlance 1350/13, 150 00 Praha

OLMAN SERVICE s.r.o., Jakuba Obrovského 1389/1b, 635 00 Brno