ÚOHS S0332/2022/VZ – Rekonstrukce Domu kultury Šumperk - zpracování projektové do

Zadavatel – město Šumperk, IČO 00303461, se sídlem nám. Míru 364/1, 787 01 Šumperk, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 28. 7. 2022 JUDr. Michalem

Předmět zadávacího řízení vymezil zadavatel v čl. 5.1.1. zadávací dokumentace ze dne

V čl. 5.1.2. zadávací dokumentace je pak uvedeno, že „[p]ředmět veřejné zakázky je specifikován touto textovou částí zadávací dokumentace včetně všech příloh, zejména zadávací specifikací, která tvoří přílohu této textové části zadávací dokumentace (…).“

V čl. 6.2.1. zadávací dokumentace je uvedeno, že „[p]ředpokládaná hodnota se neuveřejňuje.“

Z Protokolu o otevírání nabídek ze dne 21. 2. 2022 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel dvě nabídky, a to nabídku dodavatele DigiTry Art Technologies s.r.o., IČO

Dne 20. 6. 2022 zadavatel doručil navrhovateli oznámení o jeho vyloučení ze zadávacího řízení s odkazem na § 48 odst. 4 zákona (dále jen „oznámení o vyloučení“), jelikož nabídka navrhovatele obsahovala mimořádně nízkou nabídkovou cenu (dále také jako „MNNC“), kterou navrhovatel nedostatečně zdůvodnil (k odůvodnění oznámení o vyloučení viz dále), a následně téhož dne oznámení o výběru dodavatele (dále jen „oznámení o výběru“).

Dne 1. 7. 2022 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele z téhož dne, které směřovaly proti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a rovněž proti výběru dodavatele (dále jen „námitky“).

Zadavatel námitky navrhovatele rozhodnutím ze dne 15. 7. 2022 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, odmítl.

Vzhledem k tomu, že se navrhovatel s rozhodnutím o námitkách neztotožnil, podal dne

Navrhovatel návrhem brojí proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ze dne 13. 6. 2022 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“) a rovněž proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele ze dne 9. 6. 2022 (dále jen „rozhodnutí o výběru“), resp. proti oznámení těchto úkonů účastníkům zadávacího řízení, neboť má za to, že nebyly provedeny v souladu se zákonem.2

Navrhovatel v souvislosti s rozhodnutím zadavatele o jeho vyloučení ze zadávacího řízení zejména namítá, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení nesprávně posoudil jeho nabídkovou cenu jako mimořádně nízkou, přičemž rovněž rozporuje věrohodnost a výpovědní hodnotu pokladů, které zadavatel, resp. hodnotící komise pro své rozhodnutí shromáždili a použili.

Navrhovatel je přesvědčen, že odůvodnění rozhodnutí o vyloučení není dostatečně určité a přezkoumatelné. Zadavatel sice tvrdil, že své rozhodnutí opřel o stanovisko odborných

V souvislosti se stanovisky ČKA a ČKAIT, ze kterých zadavatel dle svého vyjádření při rozhodování o vyloučení navrhovatele rovněž vycházel, navrhovatel podotýká, že zaslal ČKA a ČKAIT žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zda na žádost zadavatele, či jeho zástupce zpracovávali nějaké vyjádření, stanovisko apod. v souvislosti s veřejnou zakázkou, přičemž obě instituce reagovaly v tom smyslu, že žádné takové stanovisko nezpracovávaly. Tuto skutečnost pak navrhovateli opakovaně potvrdila ČKA poté, co navrhovatel ČKA konfrontoval s emailovou komunikací mezi zadavatelem a ČKA, kterou zadavatel navrhovateli zpřístupnil v rámci rozhodnutí o námitkách.

Navrhovatel v souvislosti s výpočtem podle kalkulačky ČKA3, který byl přílohou rozhodnutí o námitkách, upozorňuje, že po zadání stejných vstupních parametrů do předmětné kalkulačky vycházejí zcela jiné hodnoty, a to jak ve vztahu k odhadovanému počtu hodin, tak ve vztahu k ceně. Navrhovatel v této souvislosti rovněž zdůrazňuje, že vstupní hodnoty pro výpočet podle kalkulačky ČKAIT4 uvedené v příloze rozhodnutí o námitkách neodpovídají předmětu veřejné zakázky, jelikož zahrnují fáze projektování [např. fáze FS 1 – příprava zakázky (PZ), FS2 – dokumentace návrhu/studie stavby (DNS), FS2 OČ – obstaravatelská činnost pro návrh/studii stavby (OČ ST)], které nejsou předmětem veřejné zakázky.

Tabulka (výpočet) uvedená zadavatelem v příloze rozhodnutí o vyloučení dle názoru navrhovatele nemůže obstát rovněž z toho důvodu, že údaje uvedené v prvním sloupci (tj. účastník) neodpovídají údajům uvedeným v nabídce, resp. v jejím objasnění. Navrhovatel byl totiž vyzván k objasnění pouze části plnění veřejné zakázky, proto i odhadovaný počet člověkohodin, který navrhovatel uvedl v objasnění nabídky, se týkal pouze této části a nikoli celého předmětu veřejné zakázky. Dle názoru navrhovatele tak tento údaj nemůže být porovnáván s odhady časové náročnosti celého předmětu plnění. Navrhovatel v této souvislosti uvádí, že ve skutečnosti není vůbec jisté, s čím vlastně je navrhovatelem uvedený údaj porovnáván, neboť ve vztahu ke kalkulačce ČKA není jasné, jaké hodnoty zadavatel pro účely výpočtu použil, přičemž u kalkulačky ČKAIT jsou pro účely výpočtu mimo jiné zahrnuty i výkonové fáze, které nejsou předmětem plnění veřejné zakázky. Dle názoru navrhovatele je stejně chybné i porovnávání položek uvedených jako „hodinová sazba“, neboť navrhovatelem uvedená částka 442 Kč není kalkulovanou odměnou za 1 hodinu poskytování služeb, nýbrž kalkulovanou hodinovou mzdou jednoho pracovníka včetně odvodů, přičemž v této částce

Navrhovatel dále poukazuje na nepřesnost výpočtu, resp. rozpor mezi výpočtem kalkulačky a situací na trhu, kterou dokládá řádně dokončenými obdobnými zakázkami či referenčními zakázkami jiných dodavatelů, na základě čehož dovozuje, že projektové práce jsou běžně prováděny řádně a včas za cenu výrazně nižší, než uvádí výpočet dle kalkulačky ČKA.

Navrhovatel je rovněž přesvědčen, že jeho mzdové náklady nejsou podhodnocené, čemuž dle jeho názoru nasvědčuje cenový rozpad „průměrné hodinové sazby projektové kanceláře“ uvedený v rámci internetové kalkulačky ČKA a rovněž statistické údaje o průměrných mzdách projektantů pozemních staveb.

Ve vztahu k rozhodnutí o vyloučení pak navrhovatel uzavírá, že argumentace zadavatele je pouze obecná, nepodložená konkrétními údaji a skutečnostmi, resp. podložená nepravdivými skutečnostmi, a tudíž nepřezkoumatelná, přičemž potřebnou míru zdůvodnění postupu zadavatele dle názoru navrhovatele nepřineslo ani rozhodnutí zadavatele o námitkách, které v tomto ohledu spíše vyvolalo další pochybnosti ohledně zákonnosti postupu zadavatele.

V souvislosti s rozhodnutím o výběru navrhovatel uvádí, že zadavatel porušil zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona tím, že ve zprávě o hodnocení nabídek uvedl nepravdivou informaci, konkrétně že v zadávacím řízení je jediný účastník, ačkoliv ve skutečnosti se zadávacího řízení v tu dobu, kdy byla zpráva o hodnocení vyhotovena, účastnili dva účastníci, neboť v tu dobu nebylo ve vztahu k žádnému z nich rozhodnuto o jeho vyloučení, a zadavatel tak byl povinen hodnotit obě podané nabídky. Navrhovatel podotýká, že pokud bylo (ne)hodnocení založeno na předpokladu, že jedna z nabídek byla hodnotící komisí doporučena k vyloučení a komise předpokládá, že k takovému vyloučení skutečně dojde, byl zadavatel povinen tuto skutečnost popsat v hodnotící zprávě a svůj postup řádně odůvodnit. Vzhledem k tomu, že zadavatel tak prokazatelně neučinil, je postup zadavatele netransparentní.

Navrhovatel dále namítá, že zadavatel při vyřizování námitek porušil § 245 odst. 1 zákona tím, že se nevyjádřil ke všem navrhovatelem namítaným skutečnostem.

Závěrem navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a rovněž rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele.

Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 25. 7. 2022 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou: o zadavatel, o navrhovatel, o vybraný dodavatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-25340/2022/523 ze dne 27. 7. 2022.

Dne 28. 7. 2022 Úřad obdržel od navrhovatele přípis z téhož dne, ve kterém mj. označil údaje obsažené v dokumentaci o zadávacím řízení, které považuje za obchodní tajemství.

Dne 4. 8. 2022 Úřad obdržel od zadavatele prostřednictvím datové zprávy a na technickém datovém nosiči část dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a dne 8. 8. 2022 prostřednictvím datové zprávy zbylou část dokumentace o zadávacím řízení.

Zadavatel veškerá tvrzení navrhovatele odmítá a trvá na tom, že jeho postup v zadávacím řízení je zcela v souladu se zákonem, včetně dodržení základních zásad zadávání veřejných zakázek.

Zadavatel v souvislosti s pochybnostmi navrhovatele ohledně stanovisek ČKA a ČKAIT uvádí, že podle zákona nemá povinnost obstarávat si jakákoliv oficiální stanoviska pro zdůvodnění svého závěru, že nabídkovou cenu některého z účastníků zadávacího řízení považuje za mimořádně nízkou, proto se zadavatel nemohl dopustit porušení zákona, pokud si je neobstaral. Zadavatel si je vědom svých zákonných povinností, zejména co do dodržení zásad přiměřenosti a transparentnosti, proto také zadavatel při pojetí podezření, že nabídková cena navrhovatele by mohla být cenou mimořádně nízkou, postupoval obezřetně a dotázal se ČKA a ČKAIT, zda má toto jeho podezření dle jejich názoru opodstatnění. Ačkoliv tedy zadavatel nebyl povinen takto postupovat, učinil tak z důvodu vyšší jistoty a informovanosti pro účely svého rozhodnutí o akceptaci mimořádně nízké nabídkové ceny nebo vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení.

Zadavatel dále uvádí, že jeho pochybnosti ohledně nabídkové ceny navrhovatele byly podloženy nejen odbornou úvahou hodnotící komise, v níž působili také odborníci v oblasti projektování staveb, ale také vyjádřeními ČKA a ČKAIT, které, ačkoliv nebyly výslovně odbornými stanovisky, směřovaly zadavatele k potvrzení jeho pochybností. Jelikož zadavatel dospěl na základě přesvědčivých podkladů k tomu, že nabídka navrhovatele skutečně obsahuje nabídkovou cenu, která se zadavateli jeví jako mimořádně nízká, a její zdůvodnění navrhovatelem neodstranilo zadavatelovy důvodné pochybnosti o realizovatelnosti předmětu plnění veřejné zakázky za tuto nabídkovou cenu, měl zadavatel podle § 48 odst. 4 zákona právo rozhodnout o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Zadavatel v této souvislosti uvádí, že zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele by mělo být založeno na konkrétních a věrohodných skutečnostech, které by odstranily pochybnosti zadavatele o realizovatelnosti předmětu veřejné zakázky za navrhovatelem nabízenou cenu. Navrhovatel však dle názoru zadavatele takové argumenty ve svém zdůvodnění neuvedl, naopak zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny z větší části zůstává pouze v obecné rovině, když navrhovatel poukazuje zejména na své zkušenosti, nadstandardní efektivitu svých zaměstnanců, flexibilitu a skvělou komunikaci v rámci týmu a nevyužívání poddodavatelů.

Zadavatel je přesvědčen, že v oznámení o vyloučení popsal veškeré podklady svého rozhodnutí, zejména informace, které získal prostřednictvím ČKA a ČKAIT, a také úvahy hodnotící komise co do rizik, která by mohl výběr navrhovatele s mimořádně nízkou nabídkovou cenou přinést. Pro účely vyloučení účastníka zadávacího řízení s mimořádně

Zadavatel poukazuje na závěry Úřadu i soudů, dle kterých institut mimořádně nízké nabídkové ceny, včetně možnosti účastníka zadávacího řízení za její nezdůvodnění vyloučit, slouží k ochraně zadavatele. V nyní posuzovaném případě tak zadavatel odůvodněně vyhodnotil, že přijetí mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele, která jím nebyla řádně zdůvodněna, by mohla vést až k porušení povinnosti zadavatele nakládat s veřejnými prostředky v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivity a účelnosti.

Zadavatel dále nesouhlasí s tvrzením navrhovatele o porušení § 245 odst. 1 zákona ze strany zadavatele, když zadavatel má za to, že řádně vypořádal veškeré námitky navrhovatele a své argumenty podložil konkrétními důkazy.

K navrhovatelem namítané nezákonnosti výběru dodavatele zadavatel uvádí, že o výběru dodavatele v rámci šetřené veřejné zakázky rozhodl až poté, co rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Zadavatel připomíná, že právě rozhodnutí zadavatele je zde podstatným úkonem, který má v zadávacím řízení příslušnou právní sílu, kdežto zpráva o hodnocení nabídek je pouze podkladovým dokumentem, kterým v zadávacím řízení nedochází k žádnému autoritativnímu rozhodnutí zadavatele. Zadavatel na vysvětlenou uvádí, že jelikož se rozhodl postupovat tak, jak mu hodnotící komise doporučila na svém zasedání dne 26. 5. 2022, přejal do oznámení o výběru rovněž zprávu o hodnocení nabídek, kterou vyhotovila hodnotící komise na svém zasedání dne 26. 5. 2022. Pokud by se zadavatel rozhodl nepřijmout doporučení hodnotící komise a nevyloučit navrhovatele, byla by hodnotící komisí vyhotovena nová zpráva o hodnocení nabídek, a to po provedeném hodnocení. Zadavatel je přesvědčen, že postupoval zcela v souladu s § 47 odst. 3 zákona a se zásadou transparentnosti.

Zadavatel tedy uzavírá, že se v nyní šetřeném případě nedopustil žádného z navrhovatelem namítaných porušení zákona a žádá Úřad, aby návrh navrhovatele v plném rozsahu zamítl.

Usnesením č. j. ÚOHS-26896/2022/523 ze dne 8. 8. 2022 Úřad určil zadavateli lhůtu pro podání informace o dalších úkonech, které zadavatel v průběhu správního řízení v zadávacím řízení provede, a pro zaslání té části dokumentace o zadávacím řízení, která by při takovém úkonu byla pořízena.

Dne 8. 8. 2022 Úřad obdržel od vybraného dodavatele jeho vyjádření k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele k návrhu“).

Vybraný dodavatel ve svém vyjádření uvádí skutečnosti týkající se stanovení ceny, určení náročnosti projekčních prací a odhadovaných investičních nákladů akce. Vybraný dodavatel v této souvislosti předně uvádí, že navrhovatel zaměňuje mzdový náklad projektanta za hodinovou sazbu projekční kanceláře. Projekční kancelář musí vynaložit i značné režijní náklady, proto hodinová sazba projekčního ateliéru navrhovatele by tedy logicky měla být dvojnásobná, aby odrazila reálnou situaci na trhu.

Vybraný dodavatel uvádí, že u zpracování zadavatelem požadované projektové dokumentace pro rekonstrukci domu kultury v Šumperku je třeba počítat s mnohem větší pracností, než je tomu u jednoduchých kulturních zařízení. Zároveň bude třeba navíc provést řadu specifických a nákladných průzkumů a dalších výkonů, které zjevně nemohly být zahrnuty do nabídkové ceny navrhovatele, přičemž tyto výkony ani nejsou obsaženy v kalkulačkách ČKA a ČKAIT, popř. v hodinových sazbách. Vybraný dodavatel v této souvislosti zmiňuje různé druhy průzkumů v hodnotě cca 1,5 mil. Kč bez DPH, podrobný projekt interiéru v hodnotě cca 2 mil. Kč bez DPH, projekt divadelní techniky, scénického osvětlení, divadelní a stavební akustiky a zvuku a atypickou elevaci v hodnotě cca 3,5 mil. Kč bez DPH, přičemž celková hodnota těchto dle vybraného dodavatele nezbytných výkonů činí cca 7 mil. Kč bez DPH. Z uvedeného je dle vybraného dodavatele zřejmé, že cena navrhovatele je mimořádně nízká a zadavatel se oprávněně domnívá, že za takovou cenu nedostane projektovou dokumentaci v rozsahu dle smlouvy o dílo a dle ověřovací studie.

Usnesením č. j. ÚOHS-29396/2022/523 ze dne 26. 8. 2022 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Dne 7. 9. 2022 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Navrhovatel uvádí, že nikdy netvrdil, že by byl zadavatel povinen si obstarávat jakákoliv oficiální stanoviska pro zdůvodnění svého závěru ohledně existence mimořádně nízké nabídkové ceny. Nicméně pokud své rozhodnutí existencí určitého stanoviska odůvodňuje, musí takové stanovisko skutečně existovat a musí obsahovat zadavatelem citované skutečnosti, jinak dochází k porušení zásady transparentnosti. Navrhovatel připomíná, že zásada transparentnosti rovněž vyžaduje, aby rozhodnutí zadavatele bylo věcně odůvodněné a přezkoumatelné, k čemuž však v šetřeném případě nedošlo. Navrhovatel uvádí, že v rozhodnutí zadavatele věcná argumentace absentuje, resp. uvedené údaje jsou minimálně nepřesné, z části nepravdivé a vnitřně rozporné, přičemž poukazuje i na skutečnost, že zadavatel ve svém vyjádření uvádí chybné a zavádějící údaje.

Navrhovatel dále uvádí, že rozhodnutí zadavatele o akceptaci či neakceptaci zdůvodnění nabídkové ceny účastníka nemůže být projevem libovůle zadavatele a věcně nepodložených pocitů a dojmů, ale musí být věcně podloženo konkrétní, logickou věcnou úvahou, řádně a podrobně popsanou v rozhodnutí zadavatele.

Navrhovatel uvádí, že zadavatel je povinen posuzovat zdůvodnění nabídkové ceny v kontextu obsahu žádosti o její objasnění. Pokud tedy kalkulace předložená navrhovatelem obsahovala nižší odhad pracnosti, než zadavatel očekával, měl zadavatel navrhovatele opětovně vyzvat

Navrhovatel dodává, že má zkušenosti s prostory a atypickými požadavky z hlediska akustiky, je si tedy vědom reálné náročnosti předmětu veřejné zakázky a této odpovídá i navrhovatelem nabízená cena. Navrhovatel si pak je vědom rovněž rozsahu předmětu veřejné zakázky a do nabídkové ceny zahrnul rovněž činnosti, na které ve svém vyjádření poukazuje vybraný dodavatel, a to v ceně odpovídající kvalifikovanému odhadu navrhovatele.

Ostatní účastníci se ve lhůtě stanovené Úřadem ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

Rozhodnutím č. j. ÚOHS-31980/2022/500 ze dne 14. 9. 2022 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu zadavateli uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření předložených účastníky řízení, konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí mimořádně nízkou nabídkovou cenou nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

Podle § 39 odst. 4 zákona není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, může zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy.

Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

Podle § 48 odst. 4 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

Podle § 113 odst. 5 zákona účastník zadávacího řízení musí v objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle odstavce 4. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím a) ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod, b) použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo c) originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

Podle § 122 odst. 1 zákona je zadavatel povinen vybrat k uzavření smlouvy účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější podle výsledku hodnocení nabídek nebo výsledku elektronické aukce, pokud byla použita.

Podle § 122 odst. 2 zákona platí, že pokud je v zadávacím řízení jediný účastník zadávacího řízení, může být zadavatelem vybrán bez provedení hodnocení.

Z čl. 3.4. přílohy č. 2 „Návrh smlouvy“ zadávací dokumentace (dále jen „smlouva“) vyplývá, že „[d]ílo spočívá zejména: a) ve zhotovení projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, případně dokumentace pro vydání společného povolení, podle vyhlášky o dokumentaci staveb, včetně zajištění veškerých potřebných podkladů v rámci předprojektové přípravy (zajištění stavebně technických průzkumů, měření, sond, zkoušek, diagnostiky apod.), statických posouzení apod., a v provedení související inženýrské činnosti (zejména v projednání projektové dokumentace s příslušným stavebním úřadem, se správci inženýrských sítí a se všemi dotčenými orgány, včetně zapracování jejich požadavků a připomínek do projektové dokumentace) a veškerá vyjádření pro zajištění pravomocného stavebního povolení, případně společného povolení (vyjma podání samotné žádosti o vydání stavebn[í]ho povolení nebo společného povolení);

V čl. 3.6. smlouvy je pak uvedeno, že „[p]odrobnější obsahová náplň díla je obsažena v příloze č. 1 této smlouvy. Vyšší stupně projektové dokumentace budou v souladu s výstupy ověřovací studie. Řešení definované v ověřovací studii musí být respektováno a musí k němu být přistupováno jako k autorskému dílu.“

Z čl. 5.1. přílohy č. 3 „Formulář nabídky“ zadávací dokumentace (dále jen „formulář nabídky“) vyplývá, že nabídková cena se skládá z následujících položek: o Cena za činnosti uvedené v odst. 3.4. písm. a) smlouvy o Cena za činnosti uvedené v odst. 3.4. písm. b) smlouvy o Cena za činnosti uvedené v odst. 3.4. písm. c) smlouvy o Cena za činnosti uvedené v odst. 3.4. písm. d) smlouvy

Z „Vysvětlení zadávací dokumentace č. II“ ze dne 10. 2. 2022 vyplývá, že zadavatel obdržel mj. následující dotaz: „Součástí zadávací dokumentace je příloha č. 1 Zadávací specifikace, která obsahuje ověřovací studii společnosti Petr Hájek ARCHITEKTI, s.r.o., jejíž přílohu tvoří I. Odhad investičních nákladů a II. Odhad provozních nákladů. Tyto přílohy však nejsou ve složkách zadávací dokumentace přítomny. Žádáme o doplnění přílohy č. 1 Zadávací specifikace o uvedené přílohy, neboť jejich znění, je dost podstatné pro stanovení ceny projekčních prací.“, na který odpověděl následovně: „Zadavatel neuveřejnil tyto dokumenty záměrně, neboť s ohledem nárůstu cen ve stavebnictví tyto již nejsou zcela aktuální. Současně investiční náklady a provozní náklady budou fakticky stanoveny na základě výsledků práce autora projektové dokumentace. Je tedy na odborných znalostech účastníka zadávacího řízení, aby si případně stanovil odhad předpokládaných investičních nákladů z informací, které má k dispozici.“

Dne 2. 6. 2022 Rada města Šumperka na své 91. schůzi schválila na základě doporučení hodnotící komise usnesením č. 4428/22 vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení5.

Zadavatel vydal formalizované rozhodnutí o vyloučení navrhovatele datované ke dni

V odůvodnění oznámení o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, které bylo navrhovateli doručeno dne 20. 6. 2022, je uvedeno mj. následující: »Hodnotící komise posoudila nabídku účastníka z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny a konstatovala, že nabídka účastníka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu.

Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že dne 9. 6. 2022 zadavatel rozhodl podle § 122 odst. 2 zákona o výběru dodavatele a to „bez provedení hodnocení, neboť v zadávacím řízení je jediný účastník zadávacího řízení.“

Přílohou oznámení o výběru, které navrhovatel obdržel dne 20. 6. 2022, byla zpráva o hodnocení nabídek ze dne 26. 5. 2022, ve které bylo uvedeno, že „vzhledem ke skutečnosti, že v zadávacím řízení je jediný účastník, hodnotící komise podle § 39 a § 122 odst. 2 ZZVZ neprovede hodnocení nabídky, ale pouze posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení.“

Vzhledem k tomu, že mezi účastníky správního řízení je především sporu o to, zda vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení bylo provedeno v souladu se zásadou transparentnosti,

Ve vztahu k zásadě transparentnosti lze konstatovat, že zadavatel jí je vázán po celou dobu zadávacího řízení, z čehož vyplývá, že veškeré úkony provedené zadavatelem v průběhu zadávacího řízení musí být v souladu se zásadou transparentnosti, aby na předmětnou veřejnou zakázku, resp. na zadávací řízení bylo možné nahlížet jako na čitelné, předvídatelné a právně korektní. Z pohledu dodržení zásady transparentnosti tedy obstojí pouze takové rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, které obsahuje ze strany zadavatele sdělení objektivních důvodů, které zadavatele vedly k vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení. Sdělení takových důvodů ze strany zadavatele způsobí, že bude možno podrobit kontrole zákonnost postupu zadavatele v zadávacím řízení, tj. posoudit čitelnost jeho kroků při vyloučení dodavatele. V oznámení o vyloučení, které je předmětem přezkumu v rámci tohoto správního řízení, tak musí být účastníkovi zadávacího řízení srozumitelně popsáno, jaké důvody vedly k jeho vyloučení, aby případně na tyto důvody mohl adekvátně reagovat, pakliže bude mít za to, že zadavatel nesprávně vyhodnotil okolnosti vedoucí k jeho vyloučení. Stejně tak postup zadavatele, který zachytí v předmětném dokumentu dostatečnou míru informací objektivního charakteru, které jej vedly k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, se tímto stane dostatečně transparentním, a tedy mj. pro Úřad, který posuzuje zákonný rámec postupu zadavatele, přezkoumatelným.

Úřad se se zřetelem na právě uvedené proto primárně zaměřil na odůvodnění napadeného oznámení o vyloučení, resp. na posouzení toho, zda oznámení zadavatele o vyloučení navrhovatele splňuje výše uvedená kritéria zásady transparentnosti.

V šetřeném případě zadavatel vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení podle § 48 odst. 4 zákona, jelikož dle jeho názoru navrhovatel dostatečně neodůvodnil mimořádně nízkou nabídkovou cenu obsaženou v jeho nabídce (blíže k odůvodnění oznámení o vyloučení viz bod

odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Úřad po prostudování dokumentace o zadávacím řízení zjistil následující skutečnosti předcházející samotnému oznámení o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

Ze zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem veřejné zakázky je zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, případně společného povolení, včetně souvisejících činností, zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby a pro výběr zhotovitele, včetně projektové dokumentace interiéru, spolupráce s administrátorem veřejných zakázek, příp. technickým dozorem investora a koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a autorský dozor projektanta (blíže viz bod 58. odůvodnění tohoto

Dne 22. 4. 2022 zadavatel navrhovateli zaslal žádost o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny podle § 113 ZZVZ z téhož dne (dále jen „žádost o zdůvodnění

Dne 27. 4. 2022 zadavatel obdržel reakci navrhovatele z téhož dne na žádost o zdůvodnění

Zadavatel blíže neurčeného dne provedl kontrolní výpočet časové i finanční náročnosti projekčních prací ve vztahu k předmětu veřejné zakázky podle kalkulačky ČKA. Po zadání vstupních údajů (investiční náklady 200 mil. Kč bez DPH, IV. kategorie náročnosti6 a doporučovaná hodinová sazba projekční kanceláře 860 Kč bez DPH) kalkulačka ČKA vyhodnotila časovou náročnost na 28 744 hodin a cenu na 24 719 840 Kč bez DPH bez započtení 20 % přirážky za rekonstrukci a navýšení o obstaravatelskou činnost, resp.

Zadavatel dne 29. 4. 2022 zaslal ČKA emailovou zprávu s žádostí o vyjádření se k mimořádně nízké nabídkové ceně navrhovatele v zadávacím řízení. Zadavatel v emailové zprávě současně popsal předmět veřejné zakázky, kontrolní výpočet projekčních prací podle kalkulačky ČKA (viz předchozí bod odůvodnění tohoto rozhodnutí) a informace, které obdržel od navrhovatele v reakci na žádost o objasnění MNNC.

V reakci na dotaz na mimořádně nízkou nabídkovou cenu navrhovatele7 adresovaný ČKAIT zadavatel dne 3. 5. 2022 obdržel emailovou zprávu obsahující odpověď ČKAIT (dále jen „sdělení ČKAIT“), ve kterém bylo mj. uvedeno, že „[p]řílohou přikládám výpočet ceny dle honorářového řádu (stránky www.cenyzaprojekty.cz), který ČKAIT dlouhodobě doporučuje jako orientační propočet ceny prací. Samozřejmě tyto ceny má právo každý člen upravit ad hoc dle jeho interní kalkulace. Orientačně vychází cena prací na částku 26.200.000,- Kč bez DPH

Dne 4. 5. 2022 zadavatel obdržel emailovou zprávu obsahující sdělení ČKA (dále jen „sdělení

V „Protokolu o jednání hodnotící komise č. 2“ ze dne 26. 5. 2022 je pak shrnutý výše uvedený postup zadavatele související s objasňováním mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele následovně: „(…) Hodnoticí komise dále posoudila nabídky z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny a konstatovala, že nabídka účastníka DigiTry Art Technologies s.r.o. (…) obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu.

Oznámení o svém vyloučení ze zadávacího řízení navrhovatel obdržel dne 20. 6. 2022.

Na základě výše uvedených zjištění mohl Úřad přistoupit k posouzení, zda vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení lze považovat za souladné se zásadou transparentnosti.

Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel požádal navrhovatele o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, v rámci kterého mj. po navrhovateli požadoval uvedení všech okolností, které mají vliv na tvorbu celkové nabídkové ceny, tj. aby bylo zřejmé, že nabídnutá cena pokryje veškeré náklady spojené s realizací veřejné zakázky a bude dosaženo zisku a dále požadoval předložit podrobnou kalkulaci ceny konkrétních položek, a to položky zhotovení projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, případně dokumentace pro vydání společného povolení, a položky zhotovení projektové dokumentace pro provádění stavby. V rámci těchto položek pak zadavatel po navrhovateli požadoval uvedení počtu participujících pracovníků, časovou náročnost, hodinové náklady na práci jednoho pracovníka, náklady na materiál, režijní a další náklady, ceny poddodavatelů, předpokládaný zisk apod. (blíže viz bod 73. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V reakci na tuto žádost pak navrhovatel zadavateli zaslal zdůvodnění MNNC, ve kterém uvedl mj. cenovou kalkulaci v požadovaném rozsahu pro zadavatelem požadované položky plnění (souhrnně pro obě položky), přičemž uvedl rovněž počet pracovníků, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, hodinovou mzdu pro jednoho pracovníka a rovněž časovou náročnost provedení prací, jejichž nabídkovou cenu zadavatel požadoval zdůvodnit (blíže viz bod 74. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z právě uvedeného je tedy zřejmé, že zadavateli se v zásadě (vyjma rozčlenění na konkrétní položky) dostalo zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny v takovém rozsahu, jaký požadoval v žádosti o zdůvodnění MNNC.

Úřad v této souvislosti nerozporuje tvrzení zadavatele, že je jeho výlučným právem rozhodnout o tom, zda takové zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny přijme či nikoli a následně tak vyloučí navrhovatele ze zadávacího řízení. Úřad k tomu však dodává, že za situace, kdy se zadavatel rozhodne pro vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení, musí toto své rozhodnutí odůvodnit tak, aby dostatečně, konkrétně a jednoznačně popsal skutečnosti, na kterých vyloučení dodavatele za zadávacího řízení zakládá. Je tomu tak jednak proto, aby vyloučený účastník mohl v případě podezření na nesprávný postup zadavatele podat zadavateli zdůvodněné námitky proti svému vyloučení, jednak proto, aby zadavatel dostál zásadě transparentnosti, jejíž dodržení musí Úřad posoudit, neboť má v souvislosti s vyloučením účastníka ze zadávacího řízení založeném na nezdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny přezkoumat, zda je v pořádku zákonný rámec postupu zadavatele.

V šetřeném případě z odůvodnění oznámení o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení vyplývá, že zadavatel svou stěžejní argumentaci zakládá především na porovnání hodinových sazeb, časové náročnosti prací a (přiměřených) nabídkových cen. Zadavatel za tímto účelem součástí oznámení o vyloučení učinil tabulku, ve které uvedl jednak hodnoty navrhovatele, jednak hodnoty vzešlé z výpočtu podle kalkulačky ČKA a hodnoty podle ČKAIT. Svou argumentaci pak zadavatel doplnil o konstatování, že obě instituce zadavateli potvrdily, že nabídková cena navrhovatele vykazuje znaky mimořádně nízké nabídkové ceny, a že časová náročnost ze strany navrhovatele je na 50 % a méně oproti předpokladům uvedeným podle

Úřad uvedené odůvodnění vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení považuje za netransparentní, a tedy v rozporu se zákonem, k čemuž uvádí následující.

Předně Úřad uvádí, že zadavatel v oznámení o vyloučení uvedl pouze prosté hodnoty hodinových sazeb, časové náročnosti a přiměřené nabídkové ceny dle kalkulačky ČKA a ČKAIT, aniž by bylo zřejmé, jak zadavatel k uvedeným hodnotám dospěl. Zadavatel sice v odůvodnění uvedl, že požádal o stanovisko ČKA a ČKAIT a že z kalkulačky ČKA a sdělení ČKAIT tyto hodnoty vyplývají, nicméně oznámení o vyloučení žádné další podklady, které by informovaly o tom, jak zadavatel k prezentovaným hodnotám (na základě jakých údajů) dospěl a které by prokazovaly „správnost“ uvedených hodnot, neobsahuje.

Úřad zjistil, že aby bylo možné získat odhad časové a finanční náročnosti projektových prací na základě kalkulačky ČKA i ČKAIT, je nezbytné provést výpočet založený na konkrétních vstupních údajích, kterými jsou např. odhad investičních nákladů na realizaci stavby, kategorie náročnosti dle typu stavby či objektu, průměrná hodinová sazba projektové kanceláře atd. Je tedy zřejmé, že výpočet finanční náročnosti projektových prací je založen na několika aspektech, jejichž vstupní hodnoty jsou klíčové pro získanou výslednou hodnotu finanční náročnosti projekčních prací.

Úřad v této souvislosti konstatuje, že odůvodnění oznámení o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení nepovažuje za souladné se zákonem, jelikož z prostých hodnot uvedených v tabulce oznámení o vyloučení týkajících se hodinové sazby, časové náročnosti předmětu plnění a přiměřené nabídkové ceny nelze ověřit, zda vstupní údaje zadávané do kalkulačky

Úřad k tomu dále uvádí, že vzhledem k tomu, že je to výlučně zadavatel, kdo nejlépe zná předmět a složitost veřejné zakázky, a je povinen před zahájením zadávacího řízení stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky (viz § 16 zákona), s touto hodnotou pak měl údaje z nabídky účastníka a zdůvodnění jeho nabídkové ceny porovnávat. V právě posuzovaném případě však zadavatel informaci o předpokládané hodnotě nezpřístupnil. Úřad na tomto místě podotýká, že zákon považuje nabídkovou cenu za mimořádně nízkou, pokud se tak nabídková cena nebo náklady jeví ve vztahu k předmětu veřejné zakázky [viz § 28 odst. 1 písm. o) zákona]. Předpokládaná hodnota, kterou má zadavatel v každém zadávacím řízení stanovit, pak vyjadřuje jeho předpoklad, jaká je cena předmětu plnění, a to na základě údajů

Pokud by snad měl zadavatel argumentovat, že vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na údajích z kalkulačky ČKA a výpočtu ČKAIT založené není, Úřad k tomu uvádí, že zbylá část odůvodnění vyloučení se nese pouze v rovině obecných úvah a domněnek a sama o sobě by tak nemohla být považována za dostačující a transparentně zachycující důvody vyloučení navrhovatele. Úřad opětovně připomíná, že v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení vždy musí být logicky, věcně a srozumitelně popsány důvody, které zadavatele vedly k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, a tedy aby postup zadavatele v této souvislosti byl natolik transparentní, aby jej bylo možno podrobit kontrole zákonnosti.

Úřad dále v souvislosti s porovnáním hodnot týkajících se hodinové sazby a časové náročnosti předmětu plnění uvádí, že zadavatel evidentně porovnává hodnoty, které dle názoru Úřadu porovnatelné nejsou. Předně Úřad uvádí, že hodinová sazba navrhovatele je hodinovou sazbou za jednoho pracovníka včetně odvodů, jak ostatně vyplývá ze zdůvodnění MNNC

Úřad rovněž nepřehlédl, že zadavatel ve vyjádření k návrhu uvádí řadu nepravdivých tvrzení, např. že „[d]le kalkulačky, na kterou byl zadavatel zaměstnankyní ČKA odkázán, činí odhadovaný počet hodin (…)“, a že „[k] této kalkulaci11 uvádí navrhovatel také předpokládaný rozsah člověkohodin pro realizaci předmětu veřejné zakázky, konkrétně 15 360 člověkohodin“.

Úřad opětovně opakuje, že v souladu se zásadou transparentnosti bude pouze takové rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, které vylučovanému dodavateli poskytne dostatečně podrobnou a jednoznačnou informaci o důvodech jeho vyloučení, přičemž skutečnosti v rozhodnutí uvedené musí být konkrétní, úplné, určité, jednoznačné, správně interpretované a ověřitelné. S ohledem na výše uvedené je však dle názoru Úřadu postup zadavatele v posuzovaném případě nečitelným, nesrozumitelným, může vzbuzovat pochybnosti o skutečných záměrech zadavatele, a tedy je v rozporu se zásadou transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona.

Výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl alespoň v potenciální rovině ovlivnit výběr dodavatele, neboť za situace, kdy by navrhovatel nebyl ze zadávacího řízení vyloučen, mohla být jeho nabídka hodnocena, přičemž není zcela vyloučeno, že by se mohla umístit jako první v pořadí a navrhovatel se mohl stát vybraným dodavatelem.

Úřad s ohledem na výše uvedené proto uzavírá, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v rozporu se zásadou transparentnosti, když skutečnosti uvedené v oznámení o vyloučení, kterými zadavatel odůvodňuje vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení pro neobjasnění mimořádně nízké nabídkové ceny, nelze ověřit, neboť z oznámení o vyloučení není zřejmé, zda zadavatel vychází z objektivních údajů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, což celý postup zadavatele v této souvislosti činí zpětně nepřezkoumatelným, přičemž tento postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Nad rámec výše uvedeného Úřad upozorňuje, že uvedený závěr nikterak nevypovídá o tom, zda v tomto případě nabídková cena navrhovatele je mimořádně nízká či nikoliv, k čemuž sděluje následující. Úřad předně uvádí, že ačkoli platí, že postup zadavatele, resp. hodnotící komise při posuzování otázky, zda určitá nabídková cena je, či není mimořádně nízká ve smyslu § 28 odst. 1 písm. o) zákona, nutně musí podléhat smysluplné a efektivní kontrole ze strany

Pro úplnost Úřad v souvislosti s argumentací navrhovatele ve vztahu k nezákonnosti rozhodnutí o výběru dodavatele uvádí následující. Z časové souslednosti kroků zadavatele v zadávacím řízení logicky vyplývá, že rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení fakticky musí předcházet rozhodnutí o výběru dodavatele (s výjimkou situace, kdy zadavatel vylučuje ze zadávacího řízení již vybraného dodavatele)12. V souvislosti s postupem zadavatele při výběru dodavatele v šetřeném zadávacím řízení lze konstatovat, že z hlediska vnitřních procesů zadavatel sice nepostupoval ideálně, když součástí oznámení o výběru dodavatele učinil zprávu o hodnocení vyhotovenou již dne 26. 5. 2022, a tedy vyhotovenou v době předcházející samotnému oznámení o vyloučení, nicméně, jelikož úkony zadavatele v zadávacím řízení se stávají úplnými (a námitkovatelnými ze strany dodavatelů) až k okamžiku, kdy jsou projeveny navenek, tj. oznámeny účastníkům zadávacího řízení, zadavatel nepostupoval v rozporu se zákonem, jelikož oznámení o výběru odeslal až poté, co navrhovateli oznámil jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Úřad uvádí, že i kdyby Úřad v této souvislosti konstatoval nezákonný postup zadavatele, v tomto konkrétním případě by nebylo lze dovodit vliv na výběr dodavatele. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel obdržel pouze dvě nabídky, mohou v souvislosti s výběrem dodavatele nastat pouze dvě situace, přičemž ani u jedné nelze dovodit vliv na výběr. Jednou z nich je ta, která je popsána výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, tedy ta, kdy Úřad konstatuje nezákonnost vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a zruší kromě rozhodnutí o vyloučení rovněž všechny navazující úkony, včetně oznámení o vyloučení, rozhodnutí o výběru dodavatele a oznámení o výběru dodavatele. Druhou variantou je, že Úřad v rámci přezkumu shledá, že vyloučení navrhovatele je v souladu se zákonem, a tím pádem je rovněž výběr dodavatele v tom smyslu, že v zadávacím řízení je pouze jediný účastník (pročež neprobíhá hodnocení nabídek), rovněž v souladu se zákonem. Úřad podotýká, že u žádného z uvedených scénářů by v souvislosti s výběrem dodavatele nebylo možné dovodit vliv na výběr dodavatele, který je podmínkou pro případné uložení nápravného opatření.

Úřad v dalším uvádí, že nepřehlédl skutečnost, že navrhovatel v návrhu brojí rovněž proti rozhodnutí o námitkách, neboť má za to, že zadavatel se nevyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem námitkám navrhovatele, jak požaduje ust. § 245 odst. 1 zákona. Úřad k tomu uvádí, že v šetřeném případě by rozhodnutí o námitkách zcela nepochybně neprezentoval jako vzorový příklad řádného vypořádání námitek, neboť jistě by si bylo lze představit preciznější vypořádání námitek ze strany zadavatele, nicméně za situace, kdy má za prokázané, že zadavatel postupoval při vyloučení navrhovatele v rozporu se zákonem, a uložil tak zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení a všech navazujících úkonů včetně oznámení o vyloučení, rozhodnutí o výběru dodavatele a oznámení o výběru dodavatele, nepovažoval za účelné v tomto správním řízení přistoupit k přezkumu rozhodnutí o námitkách.

Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit

Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky, a to způsobem, který je popsán ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Úřad má rovněž za to, že uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť za situace, kdy by navrhovatel nebyl ze zadávacího řízení vyloučen, mohla být jeho nabídka hodnocena, přičemž není vyloučeno, že by se mohla umístit jako první v pořadí a navrhovatel se mohl stát vybraným dodavatelem. Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna.

Pokud jde o třetí podmínku, Úřad konstatuje, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky k tomu, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

Při rozhodování podle § 263 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání. Úřad po prošetření skutečností uvedených v návrhu zjistil, že nezákonného postupu se zadavatel dopustil v souvislosti s vyloučením navrhovatele ze zadávacího řízení. Ve vztahu k výše uvedenému Úřad posuzoval, jaké nápravné opatření bude dostačující pro odstranění nezákonného postupu zadavatele, a dospěl k závěru, že je třeba zrušit rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení a všechny navazující úkony, včetně oznámení o vyloučení, rozhodnutí o výběru a oznámení o výběru, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Tím bude zadavateli dána možnost napravit svůj netransparentní postup a pokračovat v zadávacím řízení v souladu se zásadou transparentnosti a obecně se zákonem.

Podle ustanovení § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uložení nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení úkonů zadavatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku v předmětném zadávacím řízení, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHSS0332/2022/VZ.

Podle ustanovení § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou.

Podle § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, činí paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, 30 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že Úřad výrokem II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení úkonů zadavatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2022000332.

JUDr. Michal Šilhánek, advokát, LAWYA, advokátní kancelář s.r.o., Tučapy 240, 683 01 Tučapy

Mgr. Zuzana Dohnalová, advokátka, K dolům 1924/42, 143 00 Praha 4

ATELIER 38 s.r.o., Porážková 1424/20, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava