ÚOHS S0341/2025/VZ – RTG přístroj skiaskopicko-skiagrafického kompletu

Zadavatel – Klatovská nemocnice, a. s., IČO 26360527, se sídlem Plzeňská 929, 339 01 Klatovy (dále jen „zadavatel“) – jakožto zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 3. 3. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění podle zákona otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „RTG přístroj skiaskopicko-skiagrafického kompletu“. Oznámení o zahájení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 3. 2025 pod ev. č. Z2025-011874, ve znění pozdějších úprav, a v Úředním věstníku

Předmět plnění veřejné zakázky dle čl. 2.1 „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace veřejné zakázky (dále jen „zadávací dokumentace“) tvoří „dodávka 1ks RTG přístroje skiagraficko-skiaskopického kompletu. Součástí je doprava do sídla zadavatele, odborné zapojení a zprovoznění přístroje, zaškolení obsluhy a poskytnutí záručního servisu. Součástí dodávky budou i stavební úpravy související s umístěním přístroje.“.

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí dle čl. 2.3 „Předpokládaná hodnota“ zadávací dokumentace celkem 11 000 000 Kč bez DPH.

Zadavatel původně stanovil konec lhůty pro podání nabídek na den 4. 4. 2025 v 10:00.

Dne 15. 4. 2025 byly zadavateli doručeny námitky proti stanovení zadávacích podmínek navrhovatele – Philips Česká republika s. r. o., IČO 63985306, se sídlem Rohanské nábřeží 678/23, 186 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 7. 12. 2015 JUDr. Petrou Vlachovou, advokátkou, ev. č. ČAK 8684, se sídlem

Zadavatel svým nedatovaným rozhodnutím, které bylo navrhovateli doručeno dne 30. 4. 2025 prostřednictvím elektronického nástroje zadavatele (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), podané námitky odmítl.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil dne 9. 5. 2025 Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“)

Návrh navrhovatele směřuje proti formulaci zadávacích podmínek na technickou specifikaci předmětu plnění veřejné zakázky a odmítnutí zadavatele akceptovat alternativní technické řešení přístroje dodávaného navrhovatelem, které zadavatel deklaroval ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 ze dne 26. 3. 2025 (dále jen „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2“).

Navrhovatel konkrétně zpochybňuje požadavek zadavatele uvedený v příloze č. 2a „Technická specifikace“ zadávací dokumentace (dále jen „Technická specifikace“) na minimálně

Navrhovatel dále shrnuje, že zadavatel ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2, resp. v rozhodnutí o námitkách uvedl, že na požadovaném technické řešení trvá, a to zejména z důvodu usnadnění harmonizace obrazu, kdy se dle zadavatele lépe zacílí zvolené oblasti a tím i snížení vstupní dávky rentgenového záření na pacienta a obsluhující personál.

Navrhovatel s výše uvedeným závěrem zadavatele nesouhlasí, přičemž uvádí následující zdůvodnění. Navrhovatel předně shrnuje, že polopropustné klínové filtry se začaly používat již v 60. letech 20. století pro filtraci svazku při radioterapii, přičemž v oblasti radiologie se tato technika prosadila pro úpravu svazku záření v době, kdy ještě neexistovaly technologie pro automatické řízení dávky. Technologie využívající polopropustné klínové filtry se přitom dle navrhovatele stále používá k homogenizaci obrazu, kdy manuální filtrací svazku snižují dávku v oblasti s nízkým útlumem záření v kontrastu s oblastí s vysokým útlumem. Navrhovatel přitom vysvětluje, že celkovou dávku záření emitovaného rentgenkou určuje diagnostická přehlednost místa s nejvyšším útlumem ve vyšetřované oblasti. Použití polopropustných klínových filtrů je pak dle navrhovatele závislé na konstrukci celého zobrazovacího řetězce

Navrhovatel dále uvádí, že jím nabízené skiaskopické přístroje využívají soubor více nástrojů, které harmonizují obraz odstraněním příliš světlých i tmavých míst, a to při zachování optimální střední dávky záření. Toto řešení je přitom dle názoru navrhovatele z hlediska radiační ochrany efektivnější než výše uváděný postup. Technické řešení navrhovatele využívá pro řízení celkové dávky v oblasti dopadu záření na detekční plochu systém 7 ionizačních komůrek. Uvedené řešení přitom dle navrhovatele oproti systémům využívajícím menší množství ionizačních komůrek umožňuje optimální zobrazení i bez nutnosti zvýšení dávky záření. Celková dávka použitého záření je přitom dána průměrem dopadajícího záření na jednotlivé komůrky, přičemž v kombinaci s pokročilou homogenizací Dynamic UNIQUE dosahuje optimální hodnoty. V uvedeném případě by pak podle navrhovatele bylo použití klínových filtrů nadbytečné, popř. dokonce kontraproduktivní, neboť filtry by takto představovaly pouze další objekt v primárním svazku záření. Uvedené technické řešení podle navrhovatele přitom funguje zcela automaticky, naproti tomu řešení využívající klínové filtry je závislé na aktivním nastavení uživatele. Dalším zásadním faktorem majícím vliv na kvalitu obrazu a výslednou dávku je pak dle argumentace navrhovatele způsob řešení pulzní skiaskopie, kdy technologie GCF používaná ve výrobcích navrhovatele vytváří pulzy ionizujícího záření až v rentgence pomocí integrované mřížky, čímž dle navrhovatele dosahuje naprosto ostrých pulzů, které neobsahují žádné neužitečné složky záření. Důsledkem výše uvedeného pak dle navrhovatele má být snížení podílu neužitečného rozptýleného záření, čímž dochází i ke snížení dávky záření dopadající na pacienta a obsluhující personál.

Navrhovatel shrnuje výše uvedené tak, že alternativní technické řešení přístroje nabízeného navrhovatelem splňuje zadavatelem stanovený klinicko-medicínský účel, nicméně činí to odlišným způsobem, než požaduje zadavatel v Technické specifikaci tedy bez využití polopropustných klínových filtrů v kolimátoru. Zadavatel přitom dle názoru navrhovatele neposuzoval obdobné technické řešení nabízené navrhovatelem s ohledem na jím požadovaný klinicko-medicínský účel, ale pouze ho porovnával s funkcionalitou klínových filtrů tak, že se úzce zaměřil na konkrétní technické řešení kolimátoru. Navrhovatel má zato, že zadavatel měl zkoumat výhradně to, zda technické řešení navrhovatele splňuje či nesplňuje stanovený klinicko-medicínský účel bez ohledu na způsob, jakým ho dosahuje. Zadavatel navíc dle navrhovatele chybně interpretoval principy fungování systémů Dynamic UNIQUE a GCF, když tvrdil, že tyto systémy nejsou schopny nahradit fyzikální účinek klínových filtrů na tvar a energetické spektrum záření. Navrhovatel přitom zdůrazňuje, že systém GCF jednoznačně ovlivňuje energetické spektrum záření. Zadavatel se dále dle tvrzení navrhovatele nijak nezabýval řízením expozic a výhodou množství a umístění ionizačních komůrek pro dosažení optimální dávky a kvality obrazu, ač jsou dle navrhovatele uvedené postupy pro posouzení jím předloženého alternativního řešení zcela podstatné.

Navrhovatel na podporu svých tvrzení týkajících se technologií Dynamic UNIQUE a GCF odkazuje na odborný článek z časopisu Pediatric Radiology z roku 1999 a na odbornou referenci vydanou ve spolupráci s Waikato Hospital z roku 2019, přičemž dodává, že na výzvu

Navrhovatel zdůrazňuje, že trvání zadavatele na rozporném požadavku a nepřipuštění alternativního technického řešení nelze odůvodnit zadavatelem stanoveným klinickomedicínským účelem, neboť navrhovatelem předložené technické řešení tohoto účelu rovnocenně dosahuje. Zadavatel tak podle názoru navrhovatele vytváří bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a bezdůvodně zaručuje konkurenční výhodu konkrétním dodavatelům.

Navrhovatel se domáhá uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení.

Úřad obdržel návrh dne 9. 5. 2024 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

o zadavatel, o navrhovatel.

Zadavatel předně ve svém vyjádření k návrhu uvedl, že na požadavku na min. 3 polopropustné klínové filtry pro kolimátor rentgenky sklopného stolu trvá, neboť je pro něj stěžejní ochrana dětských pacientů před rentgenovým zářením. Zadavatel přitom uvádí, že námitkám navrhovatele nevyhověl, neboť jeho závěry považuje za nepřesné a setrvává na přesvědčení, že předmětný požadavek je odůvodněný, a proto zcela zákonný.

Zadavatel odkazuje na ustálenou rozhodovací praxi, dle níž je to právě zadavatel, kdo zná nejlépe své potřeby a je odpovědný za jejich stanovení. Zadavatel rovněž dodává, že nese nejen soukromoprávní, ale i trestněprávní odpovědnost za poskytování zdravotní péče a hospodárné nakládání s veřejnými prostředky. S ohledem na to zadavatel pečlivě zvážil formulaci každé zadávací podmínky veřejné zakázky. V případě podmínky na využití polopropustných klínových filtrů zadavatel konstatuje, že tento požadavek má oporu v objektivních a doložitelných faktech a nejedná se tedy o nedůvodnou překážku hospodářské soutěže či o diskriminaci.

Zadavatel předně uvádí, že funkce Dynamic UNIQUE je softwarovým nástrojem pro zpracování obrazu v reálném čase, který zlepšuje kvalitu fluoroskopických snímků při nízkých dávkách záření, čímž dosahuje lepší kvality obrazu po expozici. Zadavatel nicméně dodává, že uvedená technologie fyzicky nijak neovlivňuje samotný rentgenový paprsek, a tím pádem neomezuje primární ani rozptýlené záření, které dopadá na pacienta a na obsluhu. Oproti tomu dle zadavatele polopropustné klínové filtry v kolimátoru modulují spektrum záření před vstupem do těla pacienta, čímž fyzicky snižují dávku záření a omezují rozptýlené záření,

Zadavatel dále zdůrazňuje, že s ohledem na pravidlo § 92 odst. 1 zákona by připustil možnost nabídky rovnocenného řešení pouze v případě, že bude prokázáno, že navrhované řešení dosahuje stejného nebo vyššího účinku z hlediska fyzického snížení dávky primárního a rozptýleného záření, ochrany obsluhujícího personálu a nezávislé ověřitelnosti v rámci technických parametrů dodávaného zařízení. Zadavatel přitom s ohledem na výše uvedené posouzení technologií Dynamic UNIQUE a GCF nepovažuje technické řešení navrhovatele za rovnocennou náhradu. Zadavatel proto setrvává na napadeném požadavku a považuje jej za odůvodněný, a tím pádem i za přiměřený a nediskriminační. Zadavatel dále uvedl, že je připraven Úřadu poskytnout další informace a dokumenty k doplnění svého vyjádření.

Zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl a správní řízení zastavil.

Usnesením ze dne 23. 5. 2025 Úřad určil zadavateli lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Rozhodnutím ze dne 3. 6. 2025 Úřad nařídil předběžné opatření, kterým zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0341/2025/VZ, a dále rozhodl o přerušení správního řízení s cílem získat odborné stanovisko, příp. znalecký posudek k otázce rovnocennosti technického řešení předmětu plnění veřejné zakázky předloženého navrhovatelem s technickým řešením požadovaným zadavatelem v technických podmínkách veřejné zakázky, a to z hlediska sledovaného účelu, kterým má být dosažení lepší obrazové kvality a maximálního snížení dávky záření na pacienta a obsluhující personál.

Úřad se dne 4. 6. 2025 obrátil na 4 vrcholné instituce vzdělávání a vědecko-výzkumné činnosti mj. v oblasti radiologie a nukleární medicíny, konkrétně na: o

Úřadu bylo dne 11. 6. 2025 doručeno sdělení TU Liberec z téhož dne, ve kterém bylo uvedeno následující: „Můžeme konstatovat, že systém využívající 7 IK + navazující obrazové zpracování

Úřadu bylo dne 13. 6. 2025 doručeno sdělení MU Brno z téhož dne. MU Brno položený dotaz nezodpověděla, přičemž doporučila Úřadu obrátit se na specialisty se zaměřením na biomedicínské inženýrství či jiné příbuzné obory.

Úřadu bylo dne 7. 7. 2025 doručeno sdělení VUT Brno z 1. 7. 2025. VUT Brno ve své odpovědi uvedlo mj. následující: „(...) Z mého pohledu je toto řešení rovnocenné. Využití polopropustných klínových filtrů je řešení, které je více typické v oblasti angiografických linek (tzv. C ramen), které ale nejsou součástí dodávky (tou je skiagraficko-skiaskopický komplet). V rámci nabídky na trhu klíčových dodavatelů skiagraficko-skiaskopických kompletů toto řešení využívá jediný výrobce, čímž by v rámci zadávací dokumentace mohlo dojít k preferenci konkrétního výrobce.

ČVUT Praha své sdělení k položenému dotazu Úřadu nezaslalo.

Úřad dne 9. 7. 2025 oznámil účastníkům pokračování správního řízení.

Usnesením ze dne 11. 7. 2025 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnut.

Navrhovatel dne 16. 7. 2025 doručil Úřadu své vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Zadavatel své vyjádření k podkladům rozhodnutí Úřadu ve stanovené lhůtě (ani později) nedoručil.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky správního řízení a na základě vlastních zjištění, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až IV. tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Podle § 89 odst. 1 zákona jsou technické podmínky požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím a) parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny, b) odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo c) odkazu na štítky.

Podle § 263 odst. 3 zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. Stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v zadávacím řízení, kterým zavedl dynamický nákupní systém, v rozporu s tímto zákonem, Úřad zakáže zadavateli zadávat v tomto dynamickém nákupním systému veřejné zakázky. Vyhradil-li si v zadávací dokumentaci zadavatel možnost jednacího řízení bez uveřejnění v rozporu s § 66 zákona nebo změnu závazku v rozporu s § 100 zákona, uloží Úřad nápravné opatření spočívající v zákazu uplatnění takové výhrady, pokud to postačuje k provedení nápravy.

V čl. 2.1 „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je předmět veřejné zakázky popsán následovně: „Předmětem veřejné zakázky je dodávka 1ks RTG přístroje skiagraficko-skiaskopického kompletu. Součástí je doprava do sídla zadavatele, odborné zapojení a zprovoznění přístroje, zaškolení obsluhy a poskytnutí záručního servisu. Součástí dodávky budou i stavební úpravy související s umístěním přístroje. (...)

V Technické specifikaci jsou požadavky na předmět plnění veřejné zakázky uvedeny mj. takto: „Sklopný stůl s rentgenkou a detektorem: -

(...) min. 3 polopropustné klínové filtry pro lepší obrazovou kvalitu a maximálně snížení dávky na pacienta a obsluhující personál (...)“.

Úřad předně uvádí, že návrh navrhovatele směřuje proti nastavení zadávacích podmínek, konkrétně pak proti vymezení předmětu plnění veřejné zakázky. Úřad uvádí, že předmětem veřejné zakázky je dle zadávacích podmínek dodávka a montáž rentgenového přístroje skiagraficko-skiaskopického kompletu. Zadavatel v technické specifikaci předmětu plnění stanovil obligatorní podmínku, dle které musí dodávaný předmět plnění veřejné zakázky, resp. sklopný stůl s rentgenkou a detektorem rentgenového přístroje, obsahovat alespoň

Nejprve Úřad v obecné rovině uvádí, že zadávací podmínky jsou nejvýznamnějším zdrojem informací, na jejichž základě zpracovávají dodavatelé své nabídky, a proto musí být zadávací podmínky zpracovány s maximální pozorností dostatečně konkrétně a podrobně tak, aby dodavatelé mohli podat vzájemně porovnatelné nabídky. Zadavatel v případě, že klade na dodavatele určitá omezení – požadavky na dodávané plnění, je vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními, stejně tak je povinen reflektovat ve vztahu ke všem svým úkonům, tedy i k nastavení zadávacích podmínek, ustanovení § 6 zákona, v němž jsou vyjádřeny základní zásady zadávacího řízení. Uvedené však neznamená, že je zadavatelům upírána možnost stanovit zadávací, resp. technické podmínky podle svých potřeb. Technická specifikace pak ovšem musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků zadavatele.

V souvislosti s problematikou specifikace předmětu plnění v návaznosti na potřeby zadavatele lze odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. 12. 2016 sp. zn. 31 Af

Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel návrhem napadenou technickou podmínkou omezil poptávaný předmět plnění pouze na rentgenové přístroje, které v kolimátoru rentgenky obsahují alespoň 3 polopropustné klínové filtry. Zadavatel současně jednoznačně uvedl, že uvedené omezení stanovil za účelem dosažení lepší obrazové kvality a maximálního snížení dávky rentgenového záření na pacienta a obsluhující personál. Uvedený účel přitom podle názoru Úřadu sám o sobě může představovat zcela relevantní důvod pro případné omezení hospodářské soutěže, kdy je dle Úřadu pochopitelné, proč zadavatel takto definovaný účel považuje za podstatný. K tomuto lze přitom odkázat na tvrzení zadavatele, dle kterého zadavatel tento účel stanovil mimo jiné s ohledem na své zákonné povinnosti týkající se poskytování zdravotní péče a rovněž s ohledem na případnou soukromoprávní a trestněprávní odpovědnost.

Sám navrhovatel přitom zadavatelem stanovený účel pro uvedené omezení hospodářské soutěže spočívající v požadavku na snížení dávky rentgenového záření na pacienta a obsluhující personál chápe a respektuje. Navrhovatel nicméně zadavatele v podaných námitkách proti zadávacím podmínkám upozornil, že jím dodávaný rentgenový přístroj zadavatelem stanoveného cíle dosahuje i za využití technického řešení, které není postaveno na zadavatelem požadovaném principu využití polopropustných klínových flitrů. Navrhovatel přitom poměrně podrobně popsal, že jím navrhované řešení stojí na několika principech.

Zadavatel se parametry technického řešení navrhovatele zabýval v rozhodnutí o námitkách a vyjádření k návrhu (resp. stručněji rovněž již i ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2), přičemž vždy dospěl k závěru, že navržené technické řešení není řešením rovnocenným k jím požadované technické specifikaci. Zadavatel přitom v rozhodnutí o námitkách konkrétně uvedl, že přestože funkce Dynamic UNIQUE zlepšuje kvalitu fluoroskopických snímků při nízkých dávkách záření, čímž zlepšuje kvalitu obrazu po expozici, tak nicméně uvedená technologie fyzicky neovlivňuje samotný rentgenový paprsek, a tím pádem neomezuje primární ani rozptýlené záření, které dopadá na pacienta a na obsluhu. Obdobně pak dle názoru zadavatele projeveného v rozhodnutí o námitkách ani technologie GCF neplní stejnou funkci jako polopropustné klínové filtry, resp. nevede k ekvivalentnímu odstínění personálu. Zadavatel rovněž v rozhodnutí o námitkách vymezil, že by připustil možnost nabídky rovnocenného řešení pouze v případě, že bude prokázáno, že navrhované řešení dosahuje stejného nebo vyššího účinku z hlediska fyzického snížení dávky primárního i rozptýleného záření, ochrany obsluhujícího personálu a rovněž pak nezávislé ověřitelnosti

Vzhledem k odborné technické náročnosti předmětu uvedeného sporu se Úřad dne 4. 6. 2025 obrátil na 4 různé vrcholné instituce vzdělávání a vědecko-výzkumné činnosti mj. v oblasti radiologie a nukleární medicíny s žádostí o zodpovězení otázky, zda lze z hlediska účelu stanoveného zadavatelem, tedy zajištění lepší obrazové kvality a maximálního snížení dávky záření na pacienta a obsluhující personál, považovat technické řešení nabízené navrhovatelem, tedy využití řízení expozice pomocí 7 ionizačních komůrek a na něj navazujícího systému obrazového zpracování Dynamic UNIQUE a dále systému GCF, za rovnocenné s požadovaným technickým řešením zadavatele, tedy s využitím minimálně

Úřad obdržel na výše položenou otázku 2 věcné odpovědi. Sdělení TU Liberec přitom obsahovalo spíše obecné posouzení, dle kterého systém využívající 7 ionizačních komůrek a na ně navazující obrazové zpracování Dynamic UNIQUE a GCF může být dávkově efektivnější než řešení postavené na využití polopropustných klínových filtrů, protože polopropustné klínové filtry nejsou primárně určeny pro úsporu dávky, nýbrž pro homogenizaci intenzity záření dopadající na receptor obrazu za pacientem. Uvedené sdělení nicméně rovněž obsahovalo závěr, dle kterého samotnou rovnocennost uvedených systémů nelze objektivně posoudit bez provedení přímého srovnání na vhodném fantomovém modelu.

Oproti tomu sdělení VUT Brno ze dne 1. 7. 2025 zcela jednoznačně považuje uvedená technická řešení za rovnocenná. VUT Brno přitom ve svém vyjádření uvedlo, že ačkoliv polopropustné klínové filtry modulaci rentgenového svazku skutečně provádí, jejich výhoda spočívá především v modulaci svazku v oblastech, kde dochází k velkým změnám útlumu, jako např. oblasti na rozhraní plicní tkáně a břicha. Obecně ale dle uvedeného sdělení není k reálnému snížení dávky pro pacienta využití klínových polopropustných filtrů zásadní, přičemž tvrzení zadavatele o významu klínových polopropustných filtrů je v tomto směru údajně zavádějící. Na rozptýlené záření, které dle vyjádření VUT Brno vzniká především interakcí RTG záření s tělem pacienta, mají pak polopropustné klínové filtry pouze minimální vliv, neboť na rozptýlené záření mají vliv energie záření, které jsou klínovými filtry ovlivněny jen minimálně. Podle sdělení VUT Brno je přitom řešení, kdy je zlepšení obrazu řešeno až po expozici, naprosto běžné a u dnešních systémů jej využívají všichni výrobci (tedy i výrobce zařízení s minimálně třemi polopropustnými filtry), stejně tak jako řízení expozice na základě detekce dopadajícího záření (např. pomocí zmíněných ionizačních komůrek). Závěr vyjádření VUT Brno pak tvoří sdělení, že při běžném provozu, tedy bez ohledu na rozsah plánovaných klinických vyšetření, která mají být na předmětném přístroji prováděna, není požadavek na obligatorní využití polopropustných klínových filtrů stěžejní či nosný.

VUT Brno přitom nad rámec samotného posouzení vznesené otázky uvedlo, že využití polopropustných klínových filtrů je řešení typické spíše v oblasti angiografických linek (tzv. C ramen), nicméně není řešením obvyklým v případě skiagraficko-skiaskopického kompletu, který tvoří předmět veřejné zakázky. V případě skiagraficko-skiaskopických kompletů přitom dle VUT Brno řešení požadované zadavatelem využívá jeden jediný výrobce, který tak může být na základě zadavatelem požadovaných technických podmínek preferován.

Úřad k oběma výše uvedeným odborným sdělením uvádí, že ačkoliv se významným způsobem lišil jejich rozsah i konkrétnost (kdy vyjádření VUT Brno je podstatně rozsáhlejší a ve svých závěrech konkrétnější), tak se obě tato sdělení obecně shodují v tom, že polopropustné klínové filtry nejsou primárně určeny pro úsporu dávky rentgenového záření. Tyto závěry jsou přitom v přímém konfliktu se závěrem zadavatele, dle kterého naopak zásadní výhoda systému využívajícího polopropustné klínové filtry oproti technickému řešení představenému navrhovatelem tkví právě ve fyzickém snížení dávky primárního i rozptýleného záření.

Z vyjádření VUT Brno pak dále přímo vyplývá, že na rozptýlené záření, které by potenciálně mohlo ohrozit obsluhující personál, což tvoří druhou ze zadavatelem stanovených podmínek pro uznání rovnocennosti technických řešení, má existence polopropustných klínových filtrů pouze minimální vliv.

Jak již Úřad uvedl, výše uvedená odborná sdělení se odlišují rozsahem i konkrétností, nicméně lze shrnout, že se obě oslovené instituce shodují v podstatném argumentu, dle kterého polopropustné klínové filtry nejsou primárně určeny pro úsporu dávky záření a že tím pádem oproti technickému řešení navrhovatele nezajišťují navíc snížení dávky záření dopadajícího na pacienta a personál.

Podle Úřadu je přitom rovněž nutné přihlédnout i k tomu, že zadavatel své závěry uvedené v rozhodnutí o námitkách, resp. ve vyjádření k návrhu nepodpořil žádným objektivně přezkoumatelným tvrzením či důkazem. Veškerá argumentace zadavatele je tak založena pouze na jeho profesní zkušenosti, resp. na tvrzení, že jako zadavatel sám nejlépe rozumí svým potřebám. Ačkoliv přitom Úřad nechce profesní zkušenosti zadavatele jakkoliv znevažovat, v kontextu výše citovaných odborných sdělení nelze v tomto směru považovat odůvodnění zadavatele ve vztahu ke stanovení obligatorního požadavku na využití alespoň

K tvrzení zadavatele, že stanovení sporné podmínky na použití polopropustných klínových filtrů fakticky neomezuje hospodářskou soutěž z důvodu, že na relevantním trhu existuje více dodavatelů, kteří jsou schopni stanovené technické podmínky splnit, Úřad uvádí, že jde o pouhé tvrzení zadavatele, které zadavatel nepodpořil žádným konkrétním důkazem. Úřad nicméně v tomto kontextu opětovně poukazuje zejména na vyjádření VUT Brno, dle kterého technické řešení spočívající ve využití polopropustných klínových filtrů v případě skiagrafickoskiaskopických kompletů na trhu klíčových dodavatelů využívá jeden jediný výrobce. Nadto

Úřad má v kontextu výše uvedeného, především pak výše uvedených odborných posouzení, zato, že technické řešení navrhovatele tak, jak bylo pospáno ve vznesených námitkách, tedy řešení využívající pro snížení množství rentgenového záření systém 7 ionizačních komůrek a dále softwarové nástroje Dynamic UNIQUE a GCF splňuje zadavatelem stanovený účel spočívající v lepší obrazové kvalitě a maximálním snížení dávky záření na pacienta a obsluhující personál.

Úřad proto konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, když v rámci vymezení technických podmínek předmětu plnění veřejné zakázky v Technické specifikaci stanovil požadavek na minimálně 3 polopropustné klínové filtry v kolimátoru rentgenky a zároveň neumožnil nabídnutí rovnocenného technického řešení, které by vedlo ke splnění stanoveného účelu uvedené podmínky, čímž ve svém důsledku zadavatel vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Úřad pro úplnost uvádí, že nepřikročil k provedení dalších důkazů navržených navrhovatelem, konkrétně pak k projednání cizojazyčného odborného článku a reference přístroje, stejně jako k výslechu zástupců navrhovatelem jmenovaných nemocničních zařízení, neboť získaná odborná posouzení byla dle názoru Úřadu pro věcné posouzení předmětu sporu sama o sobě dostatečná. Provádění dalších dodatečných důkazů by tak dle názoru Úřadu nebylo v souladu se zásadou procesní ekonomie, neboť Úřad je povinen dle § 6 odst. 2 správního řádu postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval.

Podle § 263 odst. 3 zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem.

Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok působí právní účinky již dnem oznámení tohoto rozhodnutí (a tedy i u nepravomocného rozhodnutí). Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se

Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, zakázal zároveň ve výroku

Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení šetřeného zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet

Klatovská nemocnice, a. s., Plzeňská 929, 339 01 Klatovy

JUDr. Petra Vlachová, advokátka, Vodičkova 710/31, 110 00 Praha 1