ÚOHS S0365/2022/VZ – Harwestorová těžba na LHC obce Rovná

Obviněný – obec Rovná, IČO 00259560, se sídlem Rovná 40, 356 01 Rovná (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 19. 5. 2021 Smlouvu o dílo č. 1/2021Les (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – SLALES, s. r. o., IČO 05026245, se sídlem Vysoká 229, 431 86

Předmětem smlouvy je dle čl. 1., bodu 1.2. smlouvy „provedení nahodilých těžeb (MN) stromů napadených kůrovcem, kůrovcových souší a větrných vývratů a zlomů v porostech dle zadání

Obviněný smlouvu uveřejnil dne 20. 7. 2021 na profilu z http://rovna.profilzadavatele.cz/1 (dále jen „profil zadavatele“).

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona,

Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného předložení smlouvy uzavřené k předmětné veřejné zakázce, vč. všech jejích případných dodatků, a jeho vyjádření k obsahu podnětu.

Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

8.

Obviněný dne 17. 9. 2018 uveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek adresu svého profilu zadavatele.

Obviněný uzavřel dne 19. 5. 2021 s vybraným dodavatelem smlouvu na provedení veřejné zakázky.

Na profilu zadavatele je uvedena předpokládaná hodnota veřejné zakázky ve výši 990 000 Kč bez DPH.

Podle bodu 2.1 smlouvy byla cena díla stanovena následujícím způsobem: cena za kompletní zpracování těžby nahodilé byla určena částkou 330 Kč/m3 bez DPH a cena za kompletní

Z faktury – daňového dokladu č. 20210173, uveřejněného dne 8. 9. 2021 na profilu zadavatele vyplývá, že celková fakturovaná částka činí 857 541,35 Kč bez DPH.

Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva na něm byla uveřejněna dne 20. 7. 2021.

Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

V šetřeném případě cena za veřejnou zakázku byla ve smlouvě stanovena pouze jako cena za jednotku, přičemž celková cena ve smlouvě uvedená nebyla. Nicméně zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky v částce 990 000 Kč bez DPH, z čehož je zjevné, že předpokládal, že cena smlouvy/hodnota plnění na předmětnou veřejnou zakázku převýší částku 500 000 Kč. Úřad tedy konstatuje, že zadavatel měl s ohledem na tento předpoklad smlouvu uveřejnit, přestože při samotném uzavírání smlouvy přesnou výši celkové ceny nemusel vědět. Úřad dodává, že na profilu zadavatele je dále uveřejněna faktura (daňový doklad), ze kterého vyplývá, že zadavateli byla na smlouvu fakturována částka ve výši

Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 19. 5. 2021, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 3. 6. 2021. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření, nesplnil, když předmětnou smlouvu na profilu zadavatele uveřejnil až dne 20. 7. 2021 a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 4. 6. 2021, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele.

V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.

Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku.

Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.

Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž předpokládaná hodnota činí 990 000 Kč bez DPH (a za jejíž plnění byla fakturována částka ve výši 857 541,35

Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný smlouvu na profilu zadavatele uveřejnil, a to dne 20. 7. 2021, tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval.

Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.

Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného.

V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 375417721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.