ÚOHS S0402/2023/VZ – Dětské hřiště v obci Řikonín
ÚOHS · 1. 7. 2023
O co šlo
Dětské hřiště v obci Řikonín
Číslo jednací: ÚOHS-23357/2023/500
Brno 20. 6. 2023
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání
veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2
citovaného zákona obviněným
•
obec Řikonín, IČO 00599794, se sídlem Řikonín 16, 594 51 Řikonín
v souvislosti s uveřejněním smlouvy o dílo uzavřené 31. 8. 2020 s vybraným dodavatelem –
MONOTREND s.r.o., IČO 29320313, se sídlem Jamné 34, 666 01 Tišnov – na realizaci veřejné zakázky
„Dětské hřiště v obci Řikonín“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení
o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
Obviněný – obec Řikonín, IČO 00599794, se sídlem Řikonín 16, 594 51 Řikonín – se dopustil
přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných
zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky „Dětské
hřiště v obci Řikonín“, kterou uzavřel dne 31. 8. 2020 s vybraným dodavatelem – MONOTREND
s.r.o., IČO 29320313, se sídlem Jamné 34, 666 01 Tišnov, neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného
zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne
15. 9. 2020, ale učinil tak až dne 2. 7. 2021.
Č.j.: ÚOHS-23357/2023/500
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – obec Řikonín,
IČO 00599794, se sídlem Řikonín 16, 594 51 Řikonín – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona
č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 4 000 Kč (čtyři tisíce korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
ODŮVODNĚNÍ
K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
Obviněný – obec Řikonín, IČO 00599794, se sídlem Řikonín 16, 594 51 Řikonín (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 31. 8. 2020 smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – MONOTREND s.r.o., IČO 29320313, se sídlem Jamné 34, 666 01
Tišnov (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Dětské hřiště v obci
Řikonín“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen
„veřejná zakázka“). Předmětem smlouvy jsou dle čl. I., bodu 1. smlouvy „Dětské hřiště v obci
Řikonín specifikovaná v cenové nabídce zhotovitele č. 20LP00062 ze dne 27. 5. 2020.“.
Dne 25. 6. 2021 uveřejnil obviněný smlouvu v plném znění na profilu zadavatele dostupném z: https://www.e-zakazky.cz/profil-zadavatele/82b39c13-523e-42e6-aaab378ede3fe7db/zakazka/P21V00000001.
POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 5. 5. 2023 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.
Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného vyjádření k obsahu podnětu a smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku, a to včetně všech jejích případných příloh, změn a dodatků.
Ve svém vyjádření ze dne 25. 5. 2023 obviněný uvedl, že smlouva byla zveřejněna na profilu zadavatele dne 25. 6. 2021.
ZÁVĚRY ÚŘADU
Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny
2
Č.j.: ÚOHS-23357/2023/500
skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem
v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
Podle § 214 odst. 1 zákona internetovou adresu profilu zadavatele zadavatel odešle k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek způsobem podle § 212 zákona. Informace na profilu zadavatele se považují za uveřejněné podle tohoto zákona nejdříve od okamžiku uveřejnění internetové adresy profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek.
Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro a. smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, b. smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona, c. pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo d. smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.
Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
Zjištěné skutečnosti
Obviněný uzavřel dne 31. 8. 2020 s vybraným dodavatelem smlouvu na provedení veřejné zakázky.
Podle čl. III. smlouvy činí celková cena částku 659 959,50 Kč bez DPH.
Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva na něm byla uveřejněna dne 25. 6. 2021.
Platný profil zadavatele na adrese https://www.e-zakazky.cz/Profil-Zadavatele/82b39c13523e-42e6-aaab-378ede3fe7db byl pod ev. č. Z2021-023742 zveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 7. 2021.
Právní posouzení
Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu
3
Č.j.: ÚOHS-23357/2023/500
zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1
písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.
Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 31. 8. 2020, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 15. 9. 2020. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření nesplnil, když předmětnou smlouvu na profilu zadavatele uveřejnil až dne 25. 6. 2021. Profil zadavatele, na kterém obviněný smlouvu uveřejnil, byl ve Věstníku veřejných zakázek zveřejněn však až 2. 7. 2021. Dle § 214 odst. 1 věty druhé zákona se informace na profilu zadavatele považují za uveřejněné podle tohoto zákona nejdříve od okamžiku uveřejnění internetové adresy profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek. Předmětnou smlouvu tak lze považovat za uveřejněnou nejdříve ke dni zveřejnění profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek, tedy ke dni 2. 7. 2021. Obviněný se tak dopustil přestupku dle § 269 odst.
2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu – uložení pokuty
Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.
Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 16. 9. 2020, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele.
Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že
promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost
obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.
Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
4
Č.j.: ÚOHS-23357/2023/500
Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.
Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž celková cena činí
659 959,50 Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole
vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky
(čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).
V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že obviněný své pochybení sám napravil, když předmětnou uveřejňovací povinnost splnil dodatečně, a to ještě před doručením podnětu Úřadu.
Při stanovení konkrétní výše sankce má Úřad povinnost rovněž zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a samotným potrestáním obviněného za jeho spáchání. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne
9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud uvedl, že: „(…) hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním
správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách
ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto
korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných
kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium
přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně),
celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením
právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba
dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi)
dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové
spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury
5
Č.j.: ÚOHS-23357/2023/500
spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného
mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se
okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou
sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední
vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“ Při určení výše pokuty
Úřad proto ve prospěch obviněného zohlednil fakt, že přestupek dle výroku I. tohoto příkazu
byl obviněným spáchán před téměř třemi lety. Vlivem časové prodlevy mezi spácháním
přestupku a jeho potrestáním (vydáním rozhodnutí o sankci) totiž dochází k výraznému
oslabení smyslu a účelu trestu.
Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.
Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.
Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne
16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že »soud
dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní
i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut
vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve
správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního
trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty,
jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již
Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 67, dle něhož „použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu,
pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad
k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je
veřejný zájem.“«. Soud dále pokračuje tak, že »[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh „je
dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý
z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek
později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení“ (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman,
S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004,
str. 26).«. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není
bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady,
pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
Úřad tedy posoudil, zda přestupek, za nějž je obviněnému ukládána pokuta, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.
Úřad předně uvádí, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je v souběhu přestupkem obviněného, který obviněný spáchal dne 31. 8. 2021 a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0341/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-21583/2023/500 ze dne 7. 6. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 4 000 Kč. Tuto skutečnost tedy
Úřad zohlednil při stanovení výše pokuty, jak je uvedena ve výroku II. tohoto příkazu.
6
Č.j.: ÚOHS-23357/2023/500
Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného.
Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2023 (viz rozpočet uvedený na internetových
stránkách obviněného http://www.rikonin.cz/fotky/uredni-deska/schvaleny-2.pdf)
Úřad
zjistil, že obviněný v roce 2023 hospodařil s celkovými rozpočtovými příjmy ve výši
1 062 700 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním
prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto
smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.
V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.
Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 375417721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
POUČENÍ
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne
jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta
pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se
příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní
orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání
rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti
němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
obec Řikonín, Řikonín 16, 594 51 Řikonín
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
7