ÚOHS S0494/2025/VZ – Modernizace ZEVO společnosti SAKO Brno

Zadavatel – SAKO Brno, a.s., IČO 60713470, se sídlem Jedovnická 4247/2, 628 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 22. 7. 2025 MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – jakožto zadavatel při zadávání sektorové veřejné zakázky dle § 4 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), zahájil dne 19. 6. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění jednací řízení s uveřejněním za účelem zadání veřejné zakázky „Modernizace ZEVO společnosti SAKO Brno“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 6. 2024 pod ev. č. Z2024-028031, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 6. 2024 pod ev. č. 367133-2024, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“).

Dle článku 3.1. „Předmět veřejné zakázky (možné opce v předběžné nabídce k jednání)“ části 0 „Zadávací dokumentace“ je předmětem veřejné zakázky návrh a výstavba vysoce účinného zařízení k energetickému využívání odpadu (OHB II – linka K1).

Dle „Oznámení o výběru dodavatele“ podepsaného dne 16. 6. 2025 (dále jen „oznámení o výběru dodavatele“), jež bylo navrhovateli − společníkům společnosti „Společnost IMOS, INVELT – SAKO ZEVO“, tj. IMOS Brno, a.s., IČO 25322257, se sídlem

Dne 1. 7. 2025 doručil navrhovatel zadavateli „Námitky proti rozhodnutí o výběru dodavatele“ z téhož dne (dále jen „námitky“), jimiž se domáhal zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru vybraného dodavatele.

Dle „Rozhodnutí zadavatele o námitkách“ podepsaného dne 4. 7. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), jež bylo navrhovateli doručeno téhož dne, zadavatel rozhodl o odmítnutí námitek navrhovatele.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nadále nesouhlasí s rozhodnutím zadavatele o výběru vybraného dodavatele, podal dne 14. 7. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) z téhož dne. Návrh byl téhož dne ve stejnopise doručen rovněž zadavateli.

Návrh ze dne 14. 7. 2025 směřuje proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele.

Navrhovatel je přesvědčen o tom, že vybraný dodavatel uvedl ve své nabídce (konkrétně v ekonomickém modelu, jenž měli uchazeči o veřejnou zakázku vyplnit pro účely hodnocení nabídek) údaje, které neodpovídají skutečnosti, když tyto skutečnosti měly vliv na hodnocení nabídek, a které nesplňují zadávací podmínky, pročež měl být ze zadávacího řízení s ohledem na § 48 odst. 2 písm. a) zákona a § 48 odst. 2 písm. c) zákona ve spojení s § 48 odst. 8 zákona vyloučen.

Konkrétně navrhovatel odkazuje na čtyři následující položky uvedené vybraným dodavatelem v ekonomickém modelu.

V dané položce není dle názoru navrhovatele vybraným dodavatelem uvedená hodnota reálná a neodpovídá zadávacím podmínkám. Navrhovatel k tomu uvádí, že tato položka musí zahrnovat nejen spotřebu samotného kotle (tj. kotelní či kotlové vody), ale též spotřebu vody dalších zařízení, jež jsou součástí technologie kotle. Ze zadávací dokumentace dle navrhovatele totiž plyne, že součástí technologie kotle má být kotel včetně systému SNCR2, napájecí nádrž a čerpadla, systém chlazení komponent, systém manipulace s popelem, systém manipulace se škvárou a další zařízení, a je tedy nutné do dané položky zahrnout spotřebu vody veškerých zařízení tvořících systém kotle, nikoliv pouze spotřebu kotelní vody.

Navrhovatel odmítá argumentaci zadavatele uvedenou v rozhodnutí o námitkách, kde zadavatel odkázal na to, že do výpočtu vybraného dodavatele je započtena pouze kotelní voda (když spotřeba dané technologie je cca 0,75 – 1 % kotelní vody), dále že pro mokré vynášení škváry je používána užitková voda, která není započtena do spotřeby kotle, ale do spotřeby pitné vody, a dále že technické řešení vybraného dodavatele neuvažuje se spotřebou vody pro čištění spalin metodou SNCR, neboť k dávkování čpavkové vody se nevyužívá voda, nýbrž stlačený vzduch.

Navrhovatel trvá na tom, že i technologie kotle nabídnutá vybraným dodavatelem potřebuje pro svůj provoz další vodu nad rámec pouze kotelní vody. Dle jeho názoru i při čištění spalin metodou SNCR s využitím stlačeného vzduchu musí být proveden ostřik trysek po ukončení vstřikování, a to vodou, a tato voda měla být do dané položky započtena. Rovněž dle navrhovatele i při mokrém vynášení škváry za využití odpadní vody musí být tato odpadní voda do systému nějakým způsobem přivedena, a tedy měla být rovněž započítána do spotřeby.

Jak dále navrhovatel uvedl, on sám do dané položky zahrnul též spotřeby dalších zařízení tvořících součást technologického celku kotle a z uvedeného důvodu jsou nabídky navrhovatele a vybraného dodavatele neporovnatelné. Zadavatel tedy neměl dle přesvědčení navrhovatele způsob vyplnění dané položky vybraným dodavatelem akceptovat.

Navrhovatel tedy shrnuje, že definuje-li zadávací dokumentace jako součást kotle i technologii

V dané položce neodpovídá dle navrhovatele vybraným dodavatelem uvedený počet roštnic reálné spotřebě a je značně podhodnocený, když zároveň neodpovídá ani zadávacím podmínkám.

Dle navrhovatele je především chybný postup zadavatele, pokud reálnost uvedeného údaje posuzuje pouze ve vztahu k období prvních dvou let provozu zařízení. Navrhovatel k tomu odkazuje na zadávací dokumentaci, z níž je dle něj zřejmé, že na základě ekonomického modelu má být hodnocena celková finanční výhodnost prostřednictvím nabízené celkové hodnoty agregovaných nákladů formou čisté současné hodnoty, přičemž výše nákladů a výnosů v případě garantované spotřeby má být hodnocena za období 25 let, tj. plánované životnosti. Navrhovatel tak má za to, že daná položka v ekonomickém modelu byla nastavena vzhledem k 25 letům provozu, nikoliv k prvním dvěma letům provozu. Pakliže tedy v dané položce měl být vyplněn údaj za jednotku, součin ceny za jednotku a počtu jednotek byl dopočten pro jeden rok provozu a v rámci vzorce výpočtu konečné hodnoty byl vynásoben

Hodnota uvedená vybraným dodavatelem tak dle navrhovatele může být reálná pro první

Z vysvětlení vybraného dodavatele, na něž odkázal v rozhodnutí o námitkách zadavatel, dle navrhovatele vyplývá, že je třeba vyměnit po prvních 16 000 hod provozu 5 % roštnic a po 40 000 hod 35 % roštnic (u roštu obsahujícího 810 roštnic). Dle navrhovatele tak lze dovodit, že v každém roce provozu je nutné vyměnit průměrně 56 ks roštnic, tj. průměrně

Navrhovatel odmítá argumentaci zadavatele uvedenou v rozhodnutí o námitkách, kde zadavatel tvrdí, že nelze vycházet z navrhovatelem odkazovaného srovnání se ZEVO Praha

V dané položce neodpovídá dle navrhovatele vybraným dodavatelem uvedená hodnota realitě ani zadávacím podmínkám.

Dle navrhovatele (s odkazem na argumentaci uvedenou již u položky 3.1.1 Roštnice roštu) neměl údaj uvedený v této položce odpovídat výlučně prvním dvěma letům provozu, ale jakýmkoliv dvěma letům provozu zařízení. Dále k tomu navrhovatel doplňuje, že dodavatel garantuje parametry nabídnuté v ekonomickém modelu pouze po dobu záruční doby v délce

Dále pak navrhovatel tvrdí, že požadavky technických norem jsou nadřazeny ustanovením smlouvy o dílo, jež má být uzavřena se zhotovitelem, ale i jeho nabídce, a tedy i pro výklad požadavků v oblasti spotřebních a náhradních dílů je nutné aplikovat normu ČSN EN 62550 –

Vybraný dodavatel tak dle názoru navrhovatele kalkuloval s menším množstvím spotřebních dílů, kam zahrnul pouze ty, které nespadají do náhradních dílů, což však navrhovatel považuje za odporující zadávacím podmínkám. Dle navrhovatele totiž nelze libovolně přesunovat díly mezi náhradními a spotřebními, neboť spotřební díly jsou závazně definovány příslušnými normami. Navrhovatel uvádí, že nabídl turbíny a jeřáby stejných výrobců jako vybraný dodavatel a že zadavateli doložil „cenu sady spotřebních dílů pro dva roky provozu zařízení“ turbíny totožného výrobce jako vybraný dodavatel a „cenu náhradní dílů pro jeřáb“ totožného výrobce jako vybraný dodavatel, z čehož dle jeho přesvědčení vyplývá, že „cena spotřebních dílů uvedená v nabídce vybraného dodavatele neodpovídá ani ceně spotřebních dílů pro turbínu a jeřáb“.

Rovněž navrhovatel tvrdí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách neuvedl, jaké spotřební díly konkrétně vybraný dodavatel uvažoval, a tedy zadavatel nedoložil, zda vybraným dodavatelem uvedená hodnota může odpovídat skutečnosti, přičemž dle navrhovatele je rozhodnutí o námitkách z uvedeného důvodu nepřezkoumatelné.

V dané položce dle navrhovatele vybraný dodavatel zohlednil vlastní spotřebu elektrické energie ve výši méně než 1 MW, což však navrhovatel považuje za hodnotu podhodnocenou a neodpovídající skutečnosti, přičemž dle jeho názoru ani není zřejmé, zda odpovídá zadávacím podmínkám.

Navrhovatel odmítá argumentaci zadavatele uvedenou v rozhodnutí o námitkách, kde zadavatel tvrdí, že dle jeho zkušeností je vlastní spotřeba ve výši méně než 1 MW reálná.

Navrhovatel k tomu podotýká, že v rámci jednání o předběžné nabídce požadoval s ohledem na příslušné normy zohlednit nejistoty měření, avšak zadavatel tento jeho požadavek do návrhu smlouvy o dílo nepromítl. Dle přesvědčení navrhovatele je tak článek 31.19 smlouvy o dílo v rozporu s příslušnými normami, když však tyto normy mají přednost před smlouvou o dílo.

Navrhovatel tedy s ohledem na uvedené dle svého tvrzení v ekonomickém modelu zohlednil nejistoty měření, neboť tento postup považuje za správný, přičemž mu není zřejmé, zda zadavatel ověřil, jestli i vybraný dodavatel tyto nejistoty do dané položky zohlednil a zda tedy při výpočtu postupoval dle zadávacích podmínek.

Navrhovatel se pozastavuje nad tím, že údaje nabídnuté navrhovatelem a vybraným dodavatelem v řešených položkách se významně odlišují, když však obě nabídky jsou výsledkem opakovaného projednávání předběžných nabídek, na jejichž základě zadavatel stanovil požadavky pro zpracování konečné nabídky. Navrhovatel zejména odkazuje na to,

Konkrétně tak navrhovatel uvádí, že na základě požadavků zadavatele upravoval hodnoty týkající se roštnic i spotřebních dílů, tj. navýšil počet roštnic a doplnil do ceny spotřebních dílů další zařízení.

Dle navrhovatele je tak s podivem, že zadavatel akceptoval nabídku vybraného dodavatele, která se v daných položkách takto odlišuje od nabídky navrhovatele, z čehož navrhovatel dovozuje, že zadavatel nepřistupoval k oběma účastníkům zadávacího řízení stejně, když při hodnocení nabídky vybraného dodavatele akceptoval či sám aplikoval postup odporující zadávacím podmínkám. Dle navrhovatele se tak zadavatel dopustil nerovného přístupu a diskriminace, tj. porušení zásady dle § 6 odst. 2 zákona.

Navrhovatel současně považuje vyřízení námitek ze strany zadavatele za nedostatečně odůvodněné a přezkoumatelné, když se podivuje nad tím, že zadavatel jejich vypořádání stihnul v době 3 dnů, a to včetně vypracování žádosti vybranému dodavateli o objasnění nabídky, jejího obdržení a zapracování do rozhodnutí o námitkách.

K dané položce týkající se opce navrhovatel uvádí, že vybraný dodavatel v rozporu se zadávacími podmínkami tuto položku vůbec nenacenil, a tedy měl být ze zadávacího řízení vyloučen.

Dle navrhovatele ze zadávacích podmínek vyplývá, že bylo třeba nacenit veškeré položky ekonomického modelu, a to včetně položek týkajících se opcí.

Navrhovatel odmítá argumentaci zadavatele uvedenou v rozhodnutí o námitkách, kde zadavatel tvrdí, že s ohledem na to, že vybraný dodavatel nabídnul již v základním rozsahu drapáky o objemu 10 m3 (kdy základní objem drapáku 8 m3 byl stanoven jako minimální a bylo možné nabídnout objem větší), pak cena opce je již zahrnuta v základním rozsahu plnění a cenový rozdíl mezi základním a opčním plnění neexistuje.

Dle názoru navrhovatele ze zadávacích podmínek vyplývá, že zadavatel v případě drapáků požadoval nacenit jak základní řešení o objemu nejméně 8 m3, tak současně volitelné řešení o objemu 10 m3. Zadavatel tak dal dle navrhovatele najevo, že bude zvažovat, zda je pro něj výhodnější pořízení základního řešení nebo lepšího řešení (tj. s lepšími parametry, u nějž předpokládal vyšší cenu), jehož možnost pořízení si vyhradil formou opce.

Navrhovatel tak má za to, že nebylo možné tuto opční položku nevyplnit, a pokud tak vybraný dodavatel učinil, udělal fakticky z opčního plnění základní, tj. nacenil pouze opční plnění a nikoliv základní.

S ohledem na vše uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení sp. zn. ÚOHSS0494/2025/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele dnem 14. 7. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 15. 7. 2025.

Dne 24. 7. 2025 obdržel Úřad od zadavatele jeho vyjádření k návrhu z téhož dne, v němž zadavatel uvedl následující.

Zadavatel považuje návrh navrhovatele za v části nedůvodný a v části opožděně směřující proti vymezení zadávacích podmínek, aniž by této části návrhu předcházely řádně a včas podané námitky.

Zadavatel je souhrnně přesvědčen o tom, že vybraný dodavatel vyplnil ekonomický model reálně a v dosažitelných hodnotách, v souladu se svým nabízeným technickým řešením a v souladu se zadávacími podmínkami.

Zadavatel avizuje, že zvažuje zpracování odborného posouzení technických otázek vyplnění řešených položek, které případně následně poskytne Úřadu3. Současně trvá na tom, že projevil maximální snahu o transparentnost svého postupu, když navrhovateli (aniž by to bylo jeho povinností, když předmětem hodnocení byla pouze čistá současná hodnota, nikoliv jakýkoliv vstupní údaj vyplněný účastníky zadávacího řízení pro účely jejího výpočtu do ekonomického modelu) poskytl údaje obdržené od vybraného dodavatele pro účely hodnocení. Zadavatel k tomu podotýká, že není zvyklostí, aby zadavatel musel odůvodňovat v detailu, proč každý jednotlivý parametr nabídky jakéhokoliv dodavatele považoval za adekvátní.

Zadavatel odkazuje na to, že sám navrhovatel v této položce uvedl spotřebu 2,1 m3/h, k čemuž v námitkách upřesnil, že v rámci této položky uvažoval pro vodu pro SNCR – část kotel hodnotu 0,6 m3/h, pro vodu pro vynašeč škváry – vodní uzávěr hodnotu 1,5 m3/h, a pro odluh hodnotu 0 m3/h.

Dle zadavatele je tak zřejmé, že vybraný dodavatel i navrhovatel zohlednili stejný rozsah zařízení, avšak s ohledem na volbu jiné technologie je spotřeba vody pro kotel v nabízeném zařízení vybraného dodavatele nižší.

Vybraným dodavatelem nabízenou hodnotu považuje zadavatel za reálnou a dosažitelnou, což si dle svého tvrzení ověřil i v rámci svého aktuálního provozu. Řešení vybraného dodavatele dle zadavatele nevyužívá pro provoz systému SNCR jinou vodu než tu, která je již obsažena v reagentu – čpavkové vodě (a která je zahrnuta v položce 2.1.3 ekonomického

Zadavatel argumentuje, že spotřebou vody je nutno rozumět celkový objem vody, která je odebrána, využita a tímto využitím učiněna neupotřebitelnou, tj. jde o provozní náklad, který musí zadavatel vynaložit při provozu technologického celku. Je-li tedy v ekonomickém modelu (sledujícím nákladové parametry budoucího provozu) uvedena položka „spotřeba“, je na ni dle zadavatele logicky nutné pohlížet v tomto nákladovém smyslu, přičemž jiný výklad nevyplývá ani ze zadávacích podmínek. Dle zadavatele je tedy klíčové, zda pro konkrétní technologický proces (zde mokré vynášení škváry) je využívána recyklovaná voda z jiné části technologického celku anebo jde o „novou“ vodu spotřebovávanou pouze pro tento proces.

Zadavatel podotýká, že sám navrhovatel uvažuje s opětovným využitím vody (tedy se stejným principem), když pro odluh uvádí nulovou spotřebu vody.

Zadavatel uvádí, že mu vybraný dodavatel potvrdil, že garantovaná spotřeba vody počítá i s dostatečnou rezervou pro ztrátu kotlové vody (cca 0,75 až 1 % kotlové vody).

Zadavatel tedy shrnuje, že voda nutná pro ostřik trysek pro dávkování čpavkové vody dle zadavatele do předmětné položky započtena byla a voda pro mokré vynášení škváry zohledněna nebyla, neboť jde o recyklovanou vodu z jiné části technologického celku a nejde tak o „další“ spotřebovávanou vodu. Současně zadavatel považuje uvedenou hodnotu za reálnou a dosažitelnou.

Zadavatel uvádí, že výklad navrhovatele týkající se žádaného způsobu vyplnění dané položky odporuje tomu, jak je ekonomický model koncipován i jasnému textu v něm uvedeném.

Již z jazykového výkladu dle zadavatele plyne, že měla být uvedena hodnota odpovídají tomu, kolik roštnic bude nutné vyměnit za první 2 roky provozu, což odpovídá záruční době, přičemž ve smlouvě o dílo nebyl vymezen požadavek, aby záruční doba činila 25 let.

Zadavatel podotýká, že uvedená položka je v dané podobě součástí ekonomického modelu od počátku zadávacího řízení a pakliže navrhovatel napadá to, jak ekonomický model vnitřně funguje, napadá fakticky zadávací podmínky, a tedy by správní řízení v této části návrhu mělo být zastaveno, neboť této části nepředcházely řádně a včas podané námitky.

Zadavatel pak odmítá argumentaci navrhovatele provozem ZEVO Malešice. Dle zadavatele je tento provoz odlišný od provozu zadavatele a nejsou zde použity stejné rošty, když ZEVO

Zejména však zadavatel odkazuje na vlastní zkušenost, když na jeho zařízeních jsou použity stejné typy roštnic, které nabízí i vybraný dodavatel, a tedy dle zadavatele je vybraným dodavatelem nabídnutá hodnota reálná a v prvních dvou letech provozu dosažitelná.

Zadavatel tedy shrnuje, že vybraným dodavatelem uvedený počet roštnic, které bude nutné vyměnit během prvních dvou let provozu zařízení (záruční doby) považuje za reálný, v provozu dosažitelný a odpovídající skutečnosti.

Zadavatel s odkazem na svou argumentaci uvedenou k roštnicím roštu uvádí, že i u této položky měla být uvedena hodnota spotřebních dílů, které bude nutné vyměnit po dobu prvních dvou let provozu zařízení.

Zadavatel podotýká, že záruku za dostupnost účastníci nenesou 25 let a je tedy nelogické, aby tato položka zohledňovala potřebu dodávky spotřebních dílů po dobu jakýchkoliv dvou let provozu zařízení. Pokud navrhovatel zpochybňuje to, jak byl ekonomický model nastaven, jde opět dle zadavatele o argumentaci proti zadávacím podmínkám, aniž by však byly ze strany navrhovatele podány příslušné námitky.

Odkazuje-li navrhovatel na to, že je třeba na základě hierarchie dokumentů upravené ve smlouvě o dílo vycházet z technické normy ČSN EN 62550, pak zadavatel uvádí, že tato hierarchie se použije při výkladu smluvních ustanovení, tj. pouze tam, kde smlouva není sama o sobě zcela jednoznačná. Vzhledem k tomu, že smlouva o dílo není dosud uzavřena, není dle zadavatele takový výklad možný, když pro zpracování nabídek je klíčová zadávací dokumentace, tj. je třeba vycházet z definice spotřebních dílů v ní uvedených. Navíc však dle zadavatele i z navrhovatelem odkazované normy vyplývá, že spotřební materiál je pojmem odlišným od náhradních dílů, a tedy i z ní vyplývá, že náhradní díly nemají být zohledněny v položce vztahující ke spotřebním dílům.

Zadavatel tedy považuje za jednoznačné, že do řešené položky měla být s ohledem na jazykový i logický výklad zahrnuta pouze hodnota spotřebních dílů, nikoliv hodnota strategických náhradních dílů. Pokud jsou strategické náhradní díly takové, u kterých se předpokládá životnost delší než 2 roky, je logické že tyto nebudou zahrnuty v položce určené pro spotřební díly, které mají být měněny v prvních dvou letech provozu díla (tj. během záruční doby).

Dle zadavatele je zřejmé, že během prvních dvou let provozu zařízení není nutné uvažovat s velkým množstvím spotřebních dílů, protože parní turbíny jsou standardně vyráběny tak, aby po dobu prvních 6 až 10 let nebyly vyžadovány zásadní zásahy do zařízení a u výměny zásadních komponent ve vztahu k náhradním dílům nemusí být jejich vada řešena vždy jen výměnou, ale i opravou. Uvedené potvrzuje dle zadavatele i jeho zkušenost, který provozuje turbínu stejného výrobce jako nabízí vybraný dodavatel.

Zadavatel tedy považuje hodnotu uvedenou vybraným dodavatelem za realistickou a v provozu dosažitelnou.

Nadto zadavatel podotýká, že náklady na spotřební díly jeřábů, které nabízí navrhovatel, budou vzhledem k drapáku s objemem 8 m3 vyšší než u vybraného dodavatele (jenž nabízí větší drapáky), neboť jeřáb navrhovatele bude muset uskutečnit větší množství cyklů, což povede k vyššímu opotřebení daného zařízení i nutnosti častější výměny spotřebních dílů.

Zadavatel tedy shrnuje, že navrhovatel vykládá pojem „spotřební díly“ v rozporu se zadávacími podmínkami, protože do této položky zahrnuje i strategické náhradní díly, které sem být zařazeny nemají.

Zadavatel především uvádí, že pakliže poskytl v rámci rozhodnutí o námitkách údaj o vlastní spotřebě svých linek, nebylo jeho povinností doplňovat k tomu konkrétní informace o způsobu daného výpočtu, nicméně zadavatel učinil součástí svého vyjádření k návrhu tabulku zachycující vlastní spotřebu jeho linek. Zadavatel k tomu prohlašuje, že do uvedeného výpočtu byla zahrnuta spotřeba budovy, standardní nejistoty měření zahrnuty nebyly.

Zadavatel upozorňuje, že možnost zahrnutí standardní nejistoty měření do dané hodnoty nevyplývá ze zadávací dokumentace, a to ani ze smluvní dokumentace. Zadavatel konkrétně odkazuje na čl. 31.19 smlouvy o dílo, v němž se přímo uvádí, že měřené výsledky nesmějí být vylepšovány doplňováním nejistoty měření a/nebo tolerance měření, což bylo dle zadavatele uvedeno opakovaně k dotazům navrhovatele v rámci jednání i ve vysvětlení zadávací dokumentace. Zadavatel tedy uvádí, že při stanovení vlastní spotřeby elektrické energie se nejistoty měření nemají uplatnit a z uvedeného důvodu je ani nezohlednil ve svém výpočtu.

Pakliže navrhovatel v návrhu rozporuje citované ustanovení smlouvy, jde dle zadavatele o námitku proti zadávacím podmínkám, když však nebyly ze strany navrhovatele podány příslušné námitky.

Zadavatel tedy shrnuje, že hodnotu čisté výroby elektrické energie uvedenou vybraným dodavatelem považuje s ohledem na vlastní zkušenosti za reálnou a v provozu dosažitelnou.

Zadavatel předně uvádí, že z průběhu jednání o předběžných nabídkách nelze dovozovat, že by některé části nabídky navrhovatele již byly považovány za zcela vyhovující zadávacím

Dle zadavatele však navíc nelze dovodit, že by v rámci jednání byl navrhovateli potvrzen jeho výklad pojmu „spotřební díly“ jako správný (šlo jen o vyjasnění strategických náhradních dílů, které ale nemají být zahrnuty do spotřebních dílů), a že byl odsouhlasen počet nabízených roštnic (šlo o vyjasnění ceny za roštnice, když navrhovatelem uvedená cena se zdála zadavateli příliš vysoká).

Zadavatel tak trvá na tom, že z jeho postupu v rámci jednání o nabídkách nelze dovodit závěr, že odsouhlasil hodnoty uvedené v předběžné nabídce. Průběh jednání s jednotlivými účastníky zadávacího řízení byl dle zadavatele samozřejmě odlišný s ohledem na to, že každý nabízel jiné technické řešení (a navrhovatel navíc své řešení měnil), avšak zcela odmítá, že by postupoval v rozporu se zásadou rovného zacházení či diskriminačně.

Zadavatel upozorňuje, že tato argumentace je tvrzením nových skutečností, aniž by pro takový postup byly splněny podmínky.

Zadavatel uvádí, že požadoval aby součástí základního řešení byly drapáky s objemem alespoň

Ze zadávací dokumentace pak dle zadavatele vyplývalo, že řešená opce měla být ohodnocena jako cenové navýšení mezi základním řešením a opčním řešením, přičemž zároveň z ničeho nevyplývalo, že by tento rozdíl nemohl být nulový. Současně zadavatel ve výzvě k podání konečných nabídek uvedl, že musí být vyplněny všechny cenové položky, ledaže by některá položka byla naceněna v jiné položce, což měli dodavatelé v takovém případě uvést. Zadavatel pak k tomu dle svého vyjádření upřesnil, že uvedené platí i pro opční plnění.

Dle zadavatele tedy nenastala situace, že by vybraný dodavatel nenabízel opční řešení (toto pouze zahrnul do základního rozsahu, což zadávací podmínky dovolují). Pokud se opční a základní plnění shoduje, je logické, že cenový rozdíl mezi nimi je nulový, přičemž vybraný dodavatel k této položce uvedl, že „je obsaženo v základním rozsahu díla“.

Zadavatel odkazuje i na to, že kdyby vybraný dodavatel dotčenou opci jakkoliv ocenil, fakticky by v ekonomickém modelu figurovaly dvě hodnoty za totéž plnění a posouzení ekonomické výhodnosti by se tak rozcházelo se skutečností.

Zadavatel tedy shrnuje, že vybraný dodavatel postupoval v intencích toho, co zadávací podmínky umožňovaly, tedy drapáky řádně nacenil, i když již v rámci základní (nikoliv opční) ceny, neboť tyto nadstandardní drapáky nabízí již v základním řešení.

Zadavatel žádá Úřad o projednání věci v co možná nejkratší době, neboť předmět veřejné zakázky má být kofinancován z dotace, pro kterou platí striktní časový rámec. Současně má zadavatel za to, že není povinností Úřadu nařídit předběžné opatření, jímž by uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu na realizaci veřejné zakázky, neboť v daném případě může nutnost uzavřít smlouvu převážit nad veřejným zájmem na přezkumu postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky. Zadavatel odkazuje na to, že uvedený projekt je významný pro řešení enviromentálních otázek týkajících se nakládání s odpadem, a to i z dlouhodobého hlediska.

S ohledem na vše výše uvedené zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítl a aby správní řízení týkající se části návrhu, kde navrhovatel fakticky brojí proti zadávacím podmínkám, bylo zastaveno, neboť navrhovatel nepodal řádně a včas příslušné námitky.

Dne 30. 7. 2025 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele k návrhu z téhož dne, v němž vybraný dodavatel uvádí následující.

Vybraný dodavatel trvá na tom, že jím uvedené údaje v ekonomickém modelu jsou správné, odpovídající zadávací dokumentaci i standardům průmyslové praxe.

Dle vybraného dodavatele navrhovatel mylně pod pojem „kotel“ zahrnuje i další technologie, které do něj nepatří, když zejména zaměňuje pojmy „kotel“ a „spalovací systém“ a jeho komponenty, případně také „technologie kotle“.

Vybraný dodavatel potvrzuje, že spotřebu vody na ostřik trysek SNCR ve svém výpočtu zohlednil, když v jím navržené technologii nedochází k žádnému kontinuálnímu ostřiku trysek, ale trysky jsou očištěny vodním střikem v šestiměsíčních intervalech. Dle vybraného dodavatele na každý ostřik je použito zhruba 300 litrů vody, což odpovídá hodnotě 0,6 m 3 ročně. Při celoročním nepřetržitém provozu tak voda potřebná pro ostřik se v hodinové spotřebě kotelní vody projeví dle vybraného dodavatele hodnotou 0,000068 m 3/hod.

Dále pak vybraný dodavatel upozorňuje, že zadavatel požadoval, aby pro systém chlazení škváry byla přednostně využita užitková voda z jímky odpadních vod a v případě nedostatku pitná voda. Nejde tedy dle vybraného dodavatele o nový odběr kotelní vody, ale o odpadní médium, které pochází z použité kotelní nebo pitné vody. Vybraný dodavatel tedy uvádí, že spotřeba vody pro systém chlazení vynašeče škváry je řešena využitím akumulované odpadní vody z jímky a nemůže být proto započítána v řešené položce – žádná nová spotřeba vody totiž nevzniká.

Vybraný dodavatel uvádí, že zadavatel jasně požadoval v této položce vyplnit počet vyměněných roštnic během dvouleté záruční doby a jednotkovou cenou roštnic, což vybraný dodavatel učinil, a pakliže navrhovatel tento požadavek požaduje za nesprávný, jde fakticky o napadnutí zadávací podmínky.

K tomu vybraný dodavatel upozorňuje, že v ekonomickém modelu bylo třeba vyplnit jak počet roštnic, tak jejich jednotkovou cenu. Je tedy dle vybraného dodavatele zřejmé, že jednotliví dodavatelé mohli zvolit rozdílné strategie – nabídnout levnější roštnice nižší kvality s nutností častější výměny, anebo kvalitnější a odolnější roštnice, sice s vyšší pořizovací cenou, avšak s delší životností a nižšími náklady na údržbu. Pakliže navrhovatel zvolil levnější roštnice, je dle vybraného dodavatele logické, že je nutné uvažovat vyšší frekvenci jejich výměny.

Vybraný dodavatel uvádí, že danou položku vyplnil dle požadavků zadávací dokumentace, a pakliže navrhovatel napadá způsob, jímž měla být daná položka vyplněna, jde fakticky o napadnutí zadávací podmínky.

Dle vybraného dodavatele výklad navrhovatele týkající se rozlišení spotřebních a náhradních dílů v zadávací dokumentace není správný. Zadavatel totiž dle vybraného dodavatele vymezil spotřební díly jak díly s předpokládanou životností kratší než 2 roky a za strategické náhradní díly jsou považovány díly s předpokládanou životností delší než 2 roky. Zadavatel tedy dle vybraného dodavatele měl jednoznačný zájem na tom, aby pro účely nabídky bylo rozlišeno mezi spotřebními díly a strategickými náhradními díly.

Vybraný dodavatel upozorňuje, že rozlišování mezi náhradními a spotřebními díly na základě jejich životnosti je i běžnou průmyslovou praxí.

Vybraný dodavatel tedy uvádí, že do ekonomického modelu promítl rozlišení na spotřební díly a náhradní díly.

Vybraný dodavatel uvádí, že navrhovatel pouze obecně zpochybňuje údaje o možné vlastní spotřebě vybraného dodavatele, přičemž argumentuje pouze nejistotami měření.

Dle vybraného dodavatele navrhovatel účelově aplikoval nesprávnou metodu výpočtu vlastní spotřeby, kdy pouze mechanicky sečetl maximální elektrické příkony všech zařízení instalovaných ve spalovně. Vybraný dodavatel uvádí, že tento postup je nesprávný, neboť v reálném provozu nenastává souběžný provoz všech zařízení na jejich maximální jmenovitý výkon. Vybraný dodavatel tak shrnuje, že „jmenovitý příkon jednotlivých zařízení je parametr pro účely návrhu a dimenzování elektroinstalace, nikoliv údaj o trvalé či dokonce okamžité spotřebě elektrické energie v běžném provozu“.

Vybraný dodavatel uvádí, že použil reálný provozní a výpočetní model, který zohledňuje typickou provozní simultánnost (tzv. souběhový činitel), což je standardní přístup používaný napříč energetickým, průmyslovým i stavebním sektorem.

Pakliže navrhovatel považoval metodiku výpočtu vlastní spotřeby za nedostatečnou či nejasnou, měl dle vybraného dodavatele možnost uplatnit námitky proti zadávacím podmínkám.

Vybraný dodavatel tak uvádí, že využil pro stanovení vlastní spotřeby provozu věrohodný a správný model, který zohledňuje příkon, dobu provozu a míru využití jednotlivých zařízení, přičemž hodnotu čistého výkonu garantuje a nese riziko za nesplnění tohoto parametru ve formě případných sankcí.

Vybraný dodavatel uvádí, že příslušnou položku vyplnil, avšak textovým vyjádřením ceny 0 Kč, neboť v nabídce uvedl, že „je obsaženo v základním rozsahu díla“, což znamená, že cena opce je nulová.

Dle vybraného dodavatele je nepravdivé tvrzení navrhovatele, že zadavatel požadoval nacenit jak základní řešení o objemu 8 m3, tak volitelné řešení 10 m3. Vybraný dodavatel zdůrazňuje, že takový požadavek v žádné části zadávací dokumentace není obsažen. Jak uvádí, zadávací podmínky výslovně stanovily, že kapacita drapáku má být min. 8 m3, když vybraný dodavatel dospěl k závěru, že s drapákem o této minimální kapacitě by nebylo možné splnit výkonnostní parametry stanovené zadavatelem, a proto navrhl již základní řešení s drapákem o objemu

Protože tedy opce na drapák o objemu 10 m3 je již zahrnuta v základní nabídce, pak rozdíl mezi základní cenou a cenou předmětu plnění v opci je dle vybraného dodavatele 0 Kč.

Vybraný dodavatel doplňuje, že ačkoliv byl veden k zařazení drapáku o objemu 10 m3 do základní nabídky technickými okolnostmi, je přesvědčen, že v situaci, kdy zadávací dokumentace stanoví pouze minimální technický standard pro objem drapáku, je plně legitimním obchodním rozhodnutím nabídnout již v základní nabídce plnění vyšší technické úrovně, které odpovídá požadované opci. Tímto je dle vybraného dodavatele současně splněn i předmět opce, aniž by tím pro zadavatele vznikaly dodatečné náklady – opční plnění je fakticky poskytnuto bezúplatně. Vybraný dodavatel tedy byl dle svého přesvědčení oprávněn uvést v příslušné položce ekonomického modelu cenu 0 Kč, neboť nulová cena je rovněž relevantním cenovým údajem.

Vybraný dodavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítl.

Usnesením č. j. ÚOHS-29869/2025/VZ ze dne 8. 8. 2025 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

Dne 8. 8. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele, jehož obsahem byla reakce na vyjádření zadavatele k návrhu a vyjádření vybraného dodavatele k návrhu.

K vyjádření zadavatele k návrhu uvedl navrhovatel následující.

K položce „2.1.1 Spotřeba vody – kotel“ navrhovatel opakuje, že do spotřeby vody pro kotel měla být započítána spotřeba všech součástí, která tvoří systém kotle. Navrhovatel však upozorňuje, že součástí zadávacích podmínek nebyla definice pojmu „spotřeba“ a rovněž zadavatel nestanovil bližší pokyny ohledně toho, jakým způsobem má být vyplněna spotřeba vody v systému kotle, spotřeba pitné vody a spotřeba čpavkové vody. Navrhovatel má za to,

K položce „3.1.1 Roštnice roštu“ navrhovatel trvá na tom, že vybraný dodavatel nesprávně uvedl počet roštnic odpovídající prvním dvěma rokům provozu, když však dle navrhovatele je nutné s ohledem na nastavení ekonomického modelu počítat dlouhodobý průměr.

K položce „3.1.2 Další spotřební díly“ navrhovatel rovněž trvá na tom, že měl být uveden údaj odpovídající průměrné hodnotě spotřebních dílů za celé hodnocené období. Dle navrhovatele přitom nelze akceptovat argument zadavatele, že jeřáb s menším objemem drapáku bude mít větší dynamické a statické zatížení, z čehož bude plynout větší opotřebení, když dle navrhovatele dynamické zatížení není vázáno na počet cyklů, ale zejména na hmotnost břemene. Drapák s větším objemem pojme více odpadu a bude přenášet břemeno s větší hmotností, v důsledku čehož bude dle navrhovatele i jeho zatížení větší.

K položce „4.1.2 Čistá výroba elektrické energie“ navrhovatel uvádí, že nová linka, jež bude předmětem šetřené veřejné zakázky, bude mít jiný výkon než stávající linky zadavatele a bude rovněž založena na jiné technologii. Z uvedeného důvodu tedy dle navrhovatele není údaj zadavatele o jeho aktuální vlastní spotřebě pro posouzení dané věci relevantní.

K položce „1.2.2.5 Nabídková cena pro 10 m3 drapáky pro jeřáby“ navrhovatel trvá na tom, že pokud vybraný dodavatel nabídnul pouze opční plnění, jde o postup, který nebyl zadávacími podmínkami připuštěn. Navrhovatel se dále pozastavuje nad argumentací zadavatele, který k tomu uvedl, že vybraný dodavatel „z opatrnosti a aby bylo patrno, že zde aplikuje zadávacími podmínkami povolený postup, patrně uvedl, že plnění je obsaženo v základním rozsahu díla“. Dle navrhovatele tak není s ohledem na použití slova „patrně“ zřejmé, zda vybraný dodavatel odkaz na to, že opční plnění je obsaženo v základním rozsahu díla skutečně ve své nabídce uvedl.

K vyjádření vybraného dodavatele k návrhu uvedl navrhovatel následující.

K položce „2.1.1 Spotřeba vody – kotel“ navrhovatel opakuje, že vybraný dodavatel v rozporu se zadávacími podmínkami tvrdí, že systém vynášení škváry není součástí kotle a že spotřebu vody v této části technologie proto do dané položky nezapočetl. Navrhovatel má za to, že pakliže systém vynášení škváry vybraného dodavatele používá odpadní vodu, pitnou vodu či vodu z jiných částí technologie, přičemž až v rámci vynášení škváry je tato voda učiněna neupotřebitelnou, pak musí být tato voda započtena ve spotřebě vody pro kotel.

K položce „3.1.1 Roštnice roštu“ navrhovatel trvá na tom, že vybraným dodavatelem uvedená hodnota neodpovídá skutečné potřebě roštnic při běžném provozu v rámci 25 let.

K položce „3.1.2 Další spotřební díly“ navrhovatel rovněž trvá na tom, že vybraným dodavatelem uvedená hodnota neodpovídá skutečné potřebě spotřebních dílů při běžném provozu v rámci 25 let.

K položce „4.1.2 Čistá výroba elektrické energie“ navrhovatel zdůrazňuje, že při výpočtu vlastní spotřeby postupoval tak, že „počítal pouze s částí provozované technologie v souladu se zadávací dokumentací a současně přihlížel k zátěžovým koeficientům určeným na základě daných provozních stavů a zatížení technologie“, přičemž přihlížel ke skutečnost, že jde o garantovaný parametr, který může být ovlivněn vnějšími vlivy, např. klimatické a provozní podmínky.

K položce „1.2.2.5 Nabídková cena pro 10 m3 drapáky pro jeřáby“ navrhovatel trvá na tom, že vybraný dodavatel v rozporu se zadávacími podmínkami nacenil pouze jedno plnění, a to plnění odpovídající opci. Zadavatel však dle navrhovatele jednoznačně stanovil, že si vyhrazuje právo opční plnění nepožadovat, tedy právo volby mezi základním a opčním řešením, a tedy vybraný dodavatel svým postupem odepřel zadavateli právo nevyžadovat opční plnění. Dle navrhovatele tak zadavatel nemůže uplatnit právo na změnu závazku, protože neexistuje plnění, které by vyhrazené změně odpovídalo.

Navrhovatel tak shrnuje, že i nadále je přesvědčen o tom, že vybraný dodavatel postupoval při vyplnění všech řešených položek v rozporu se zadávacími podmínkami a uvedl údaje neodpovídající skutečnosti.

Navrhovatel doplňuje, že doloží Úřadu oponentní znalecký posudek, když v případě, že jeho závěry budou ve výrazném rozdílu oproti zadavatelem předloženému znaleckému posudku, měl by Úřad zvážit zadání zpracování vlastního znaleckého posudku.

Dne 13. 8. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele, v němž zadavatel zopakoval, že při výběru dodavatele nepochybil, neboť dle jeho přesvědčení údaje vyplněné vybraným dodavatelem v nabídce odpovídají zadávacím podmínkám, a rovněž (jak si ověřil na základě vlastní zkušenosti, vysvětlení vybraného dodavatele i ze znaleckého posudku) skutečnosti a jsou reálně dosažitelné.

Dne 14. 8. 2025 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele, v němž vybraný dodavatel zopakoval, že jeho nabídka odpovídá zadávací dokumentaci a hodnoty uvedené v jednotlivých šetřených položkách jsou reálné.

Dne 15. 8. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele, v němž navrhovatel trvá na tom, že námitky byly ve všech částech byly podány včas. Dle navrhovatele je totiž nezákonnost výběru dodavatele bezprostředním důsledkem netransparentních zadávacích podmínek, které umožňují dvojí výklad, a tedy způsobují neporovnatelnost nabídek. Navrhovatel uvádí, že nezákonnost zadávacích podmínek vyšla najevo, resp. vznikla až jejich výkladem uplatňovaným zadavatelem, který se navrhovateli stal zřejmý až ze zprávy o hodnocení

Dále pak se navrhovatel vyjadřuje ke znaleckému posudku zadavatele, s jehož závěry nesouhlasí. Dle navrhovatele ve věci spotřeby vody kotle není ve znaleckému posudku zadavatele zahrnuta i recyklovaná voda z jiné technologické části zařízení, když však dle navrhovatele i tato voda zde být zahrnuta měla. Ve věci počtu roštnic a spotřebních dílů navrhovatel uvádí, že znalecký posudek zadavatele nezohledňuje, že se projevují v ekonomickém modelu za období 25 let, nikoliv pouze za první 2 roky. Ve věci čisté výroby elektrické energie vychází znalecký posudek zadavatele dle navrhovatele z použití nerelevantních porovnávacích údajů. Navrhovatel uvádí, že v dané položce ekonomického modelu měla být uvedena hodnota při maximálním tepelném příkonu zařízení, kterého bude dosahováno v průběhu garančních zkoušek (LP1), avšak znalecký posudek zadavatele tuto hodnotu vybraného dodavatele porovnává s hodnotami v průměrném provozním režimu.

Zadavatelem svým přípisem ze dne 25. 8. 2025 reaguje na vyjádření navrhovatele k podkladům pro vydání rozhodnutí ze dne 15. 8. 2025, v němž navrhovatel zpochybňuje závěry plynoucí ze zadavatelem doloženého znaleckého posudku.

K položce „2.1.1 Spotřeba vody – kotel“ zadavatel v návaznosti na tvrzení navrhovatele, že zadavatel „spotřebou“ rozumí celkový objem vody, která je odebrána, využita a tímto využitím učiněna nadále neupotřebitelnou, uvádí, že toto tvrzení je zcela vytržené z kontextu.

Zadavatel dále odkazuje na tvrzení navrhovatele, že položka 2.1.1 spotřeba vody – kotel a položka 2.1.2 spotřeba pitné vody jsou oceněny jinou jednotkovou cenou a jedná se tedy o jiné položky, tj. dražší upravenou vodu pro kotel a levnější pitnou vodu z řadu; s tímto zadavatel zcela souhlasí. Nicméně dále dodává, že pokud by mělo platit tvrzení navrhovatele, pak by dle zadavatele odpadní voda měla být oceněna stejnou cenou jako upravená voda pro kotel 41 Kč/m3, což je zcela nesmyslná cena za odpadní vodu. Zadavatel dála poukazuje na to, že technologické řešení vybraného dodavatele využívá v jedné technologické části pitnou vodu (proto byla spotřeba této vody správně zařazena do položky 2.1.2 spotřeba pitné vody); z této pitné vody se dále stává odpadní voda, kterou technologické řešení vybraného dodavatele dokáže využít (recyklovat) k dalšímu užití – při mokrém vynášení škváry.

K položce „3.1.1 Roštnice roštu“ zadavatel uvádí, že textace užitá v ekonomickém modelu je zcela zjevná a na první pohled je patrné, jaká hodnota má být uvedena. Naopak výklad, který prezentuje navrhovatel, je dle zadavatele složitý, nelogický a v rozporu s tím, co je v ekonomickém modelu napsáno, přičemž zadavatel dodává, že tato „logika“ by nutně musela dopadnout i na další hodnoty uváděné v ekonomickém modelu (a tedy logicky i v garantovaných parametrech), včetně spotřeb médií, výkonnosti a účinnosti turbosoustrojí, účinností dalších částí zařízení, garantovaných provozních hodin atd. Všechny tyto údaje by – pokud by měl navrhovatel pravdu – musely být dle zadavatele uváděny při zohlednění 25 let provozu. Zadavatel předpokládá, že takto navrhovatel při vyplnění ekonomického modelu nepostupoval, protože je zjevné, že neměl. Zadavatel rovněž opětovně uvádí, že v rámci položky 3.1.1 – roštnice roštu (a totéž platí pro položku 3.1.2 – další spotřební díly) stanovil relevantní dobu (běh záruční doby) i s ohledem na vymahatelnost těchto hodnot. Pokud by mělo platit tvrzení navrhovatele (a sice, že tyto hodnoty mají reflektovat každé dva roky provozu po dobu 25 let), pak by tato hodnota byla po dobu běhu záruční doby nevymahatelná, protože by v záruční době nevyhovující hodnoty bylo možné „zlepšit“ dále během provozu zařízení, resp. takto by mohl dodavatel argumentovat, aniž by zadavatel toto mohl věrohodně zpochybnit.

K položce 3.1.2 – další spotřební díly zadavatel v první části odkazuje na již dříve uvedenou argumentaci týkající se prvních dvou let provozu vs. každých dvou let provozu po dobu 25 let.

Ve vztahu k položce 4.1.2 – čistá výroba elektrické energie zadavatel uvádí, že navrhovatel svém vyjádření se k podkladům pro vydání rozhodnutí předložil odborné vyjádření doc.

Ve vztahu k průběhu jednací fáze zadávacího řízení zadavatel uvádí, že tato byla vedena za účelem seznámení se s podanými nabídkami a za účelem finalizace zadávacích podmínek.

Ve vztahu k nenacenění opce zadavatel konstatuje, že povinnost nacenit všechny položky byla výslovně modifikována výjimkou ve výzvě k podání konečných nabídek („leda by výjimečně některá položka byla z hlediska nacenění zahrnuta v jiné příbuzné položce“). Dotčená realizační opce měla být dle zadavatele oceněna cenovým rozdílem mezi základním a opčním řešením. Zadavatel nestanovil, že tento rozdíl nemůže být nulový ani že musí být vyjádřen výhradně číselnou hodnotou „0 Kč“ (při vyplnění hodnoty „0“ do příslušného pole ekonomického modelu, tento vygeneruje – v návaznosti na formátování modelu – hodnotu „Kč“, tj. přesně tu, která je uvedena v ekonomickém modelu doloženém v konečné nabídce vybraného dodavatele). Informace, kterou vybraný dodavatel obsáhl do příslušné části nabídky, že opční plnění je „obsaženo v základním rozsahu díla“, je v dané konstrukci ekonomického modelu a cenové části nabídky akceptovatelným způsobem, jak reflektovat absorbování položky.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o zastavení správního řízení v části návrhu týkající se tvrzeného porušení zásady rovného zacházení při jednání o předběžných nabídkách a hodnocení nabídek a o zamítnutí části návrhu týkající se tvrzeného nezákonného výběru dodavatele. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Dle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Dle § 48 odst. 1 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

Dle § 48 odst. 2 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení a) nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil, b) nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona, nebo

Dle § 48 odst. 8 zákona vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle § 48 odst. 2 zákona nebo může prokázat naplnění důvodů podle § 48 odst. 5 písm. a) až c) zákona.

Dle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

Dle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

V části 0.c „Podrobné vymezení hodnotících kritérií a pravidla pro hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace (dále jen „Část 0.c zadávací dokumentace“) zadavatel v čl. 1 „Vymezení hodnoticích kritérií“ stanovil, že nabídky budou hodnoceny dle jejich ekonomické výhodnosti, přičemž stanovil následující hodnotící kritéria:

Dle čl. 3 „Celková finanční výhodnost“ Části 0.c zadávací dokumentace „bodové hodnocení účastníka“ za dané kritérium „bude vypočítáno způsobem uvedeným v hodnotící tabulce, jejíž závazný vzor tvoří část 0.d zadávací dokumentace“, tj. tzv. Ekonomický model, když „závazný vzor Ekonomického modelu je uveden ve formě hodnotící tabulky s automatickými výpočtovými vzorci“. Současně zde zadavatel stanovil, že „účastník je povinen vyplnit Ekonomický model dle pokynů a vysvětlivek v něm uvedených. Na základě

V části 0.d „Závazný vzor ekonomického modelu“ zadávací dokumentace (dále jen „Ekonomický model“) zadavatel požadoval, aby účastníci zadávacího řízení vyplnili následující Ekonomický model:

V části 0.e „Vzorec pro výpočet ekonomického modelu“ zadávací dokumentace (dále jen „Vzorec výpočtu ekonomického modelu“) zadavatel uvedl, že „model vyhodnocuje celkovou výhodnost nabízeného řešení po dobu 25 let od uvedení do provozu dle podmínek

V části I.A „Smlouva o dílo“ zadávací dokumentace (dále jen „návrh smlouvy o dílo“) zadavatel v čl. 5.2 uvedl, že „předmětem Smlouvy je závazek Zhotovitele provést na svůj náklad

Dle čl. 5.3 návrhu smlouvy o dílo „předmět Díla je specifikován zejm. v Požadavcích

Dle čl. 12.1 návrhu smlouvy o dílo „zhotovitel je povinen zajistit, že Dílo bude provedeno v souladu s požadavky vymezenými ve Smlouvě, s Požadavky Objednatele a Právními předpisy.“

Dle čl. 16.7 návrhu smlouvy o dílo „[d]nem následujícím po podpisu protokolu o Předání Díla oběma smluvními stranami počíná běžet Garanční doba, která trvá 24 měsíců. Účelem

Dle čl. 19.1 návrhu smlouvy o dílo „Zhotovitel se zavazuje, že Dílo provede v souladu se Smlouvou. Zhotovitel dále poskytuje Objednateli záruku za jakost v rozsahu uvedeném v odst. 19.6 Smlouvy.“

Dle čl. 19.6 návrhu smlouvy o dílo „Zhotovitel se Objednateli zaručuje, že Dílo bude nejméně po dobu 60 měsíců u stavební části Díla a 24 měsíců pro ostatní části Díla (dále též jen »Záruční doba«) způsobilé pro použití k jeho účelu vyplývajícímu z této Smlouvy, popřípadě standardnímu účelu, ledaže se jedná o Spotřební díly ve smyslu přílohy č. A10; Zhotovitel prohlašuje, že si Dílo podrží ujednané vlastnosti či vlastnosti obvyklé pro použití k jeho účelu a bude dosahovat výkonových a dalších hodnot uvedených ve Smlouvě, a to zejména v příloze č. II.g Garantované parametry (dále též jen »Záruka za jakost« ). Záruční doba je prodloužena u některých částí Díla uvedených v příloze č. II.g Garantované parametry, která současně obsahuje i popis ujednaných vlastností některých částí Díla, stejně jako popis zaručených výkonových a dalších hodnot Díla.“ (…) „Záruční doba počíná běžet dnem následujícím po dni, ve kterém byl podepsán protokol o Předání Díla oběma smluvními stranami.“

Dle čl. 26.1 návrhu smlouvy o dílo „Objednatel se zavazuje zaplatit Zhotoviteli za řádné provedení Díla cenu, která je specifikována v příloze č. II.d Ceny a platební podmínky. Tato Cena

Dle čl. 31.18 návrhu smlouvy o dílo „v případě nedodržení garantovaných hodnot specifikovaných v příloze č. II.g Garantované parametry v průběhu Garanční doby dle odst. 16.7 Smlouvy je Zhotovitel povinen zaplatit Objednateli taktéž smluvní pokuty, které jsou uvedeny v příloze č. II.c Smluvní pokuty za nedodržení hodnot.“

Dle čl. 38.12 návrhu smlouvy o dílo „nedílnou součástí sjednaného smluvního závazku stran jsou tyto dokumenty: (mj.) II.c Smluvní pokuty za nedodržení hodnot, II.d Ceny a platební podmínky, II.g Garantované parametry, Požadavky objednatele, Nabídka zhotovitele.“

V části II.C „Smluvní pokuty za nedodržení hodnot“ zadávací dokumentace (dále jen „Část II.C Smluvní pokuty“) zadavatel uvedl, že v případě navýšení provozních

V části

V části II.G „Garantované parametry“ zadávací dokumentace (dále jen „Část II.G Garantované parametry“) zadavatel uvedl, že „garantované požadavky na Dílo musí být splněny. Výsledku testu nelze zlepšovat přidáním rozptylu hodnot testu nebo tolerance“. Současně zde zadavatel vymezil svůj požadavek na disponibilitu linky, a to v garantované hodnotě „min. h/rok 8 000“.

V části III. „Požadavky Objednatele“ (dále jen „Požadavky Objednatele“) −

Dle čl. 10 „Konstrukční data“ Přílohy A1 zadávací dokumentace „obecně se odkazuje na tabulky v příloze A13 Procesní a konstrukční data, jakož i na záruční a enviromentální požadavky uvedené v části IIg Garantované parametry“.

Navrhovatel ve svém návrhu uvádí, že údaje nabídnuté vybraným dodavatelem a navrhovatelem v Ekonomickém modelu se u položky „2.1.1 Spotřeba vody – kotel“,

Úřad předně uvádí, že jednou z podmínek pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele je předcházející podání námitek zadavateli. Platí, že návrh je až druhotným nástrojem procesní obrany dodavatele, neboť prvotním nástrojem jsou námitky, jež jsou podávány přímo zadavateli. Pokud dodavatel nevyužije možnosti podání námitek, resp. takto neučiní včas a řádně, tedy s veškerými zákonnými náležitostmi, pak není oprávněn domáhat se ochrany svých práv před Úřadem. Námitky tedy jsou institutem, který představuje primární ochranu dodavatelů před případným nezákonným postupem zadavatele. Zákon pak definuje konkrétní časový okamžik v průběhu zadávacího řízení, v jehož rámci je z pohledu stěžovatele nutné využít práva k podání námitek. Uvedený přístup koresponduje se zásadou právní jistoty jak všech účastníků zadávacího řízení, resp. potenciálních dodavatelů, tak i samotného zadavatele. Zákon je přitom koncipován tak, aby námitky byly primárně předestřeny zadavateli a aby zadavatel měl možnost na ně reagovat. Zadavatel tedy musí mít možnost seznámit se s namítanými skutečnostmi, a to v dostatečně konkrétní a srozumitelné podobě, aby tak bylo zřejmé, v čem je spatřováno porušení zákona, a aby tedy zadavatel mohl zjednat nápravu či napadený postup řádně stěžovateli zdůvodnit.

Institut podání námitek je v zákoně upraven v § 241 a následujících ustanoveních. Pravidlo obsažené v § 242 odst. 1 zákona stanoví, že musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení zákona zadavatelem.

Jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, navrhovatel obdržel oznámení o výběru dodavatele dne 16. 6. 2025. Dne 20. 6. 2025 mu zadavatel na základě jeho žádosti poskytl

Dne 1. 7. 2025 doručil navrhovatel zadavateli námitky proti výběru dodavatele, v nichž napadal způsob vyplnění Ekonomického modelu ze strany vybraného dodavatele, konkrétně hodnoty jím uvedené u položek „2.1.1 Spotřeba vody - kotel“, „3.1.1 Roštnice roštu – položka 151“, „3.1.2 Další spotřební díly – položka 150“ a „4.2.1 Čistá výroba elektrické energie“. Byť navrhovatel v citovaných námitkách proti výběru dodavatele napadal hodnoty uvedené vybraným dodavatelem v jeho Ekonomického modelu, neboť je považoval za neodpovídající skutečnosti a nesouladné se zadávacími podmínkami, nevznesl v nich zároveň jakoukoliv námitku týkající se údajného nerovného přístupu zadavatele v rámci jednání s účastníky zadávacího řízení o předběžných nabídkách a při hodnocení nabídek.

Z dokumentace o zadávacím řízení pak nevyplývá (a navrhovatel to ani netvrdí), že by v průběhu zadávacího řízení doručil navrhovatel zadavateli jiné námitky (ve smyslu § 241 a násl. zákona) než uvedené námitky ze dne 1. 7. 2025.

Vzhledem k uvedenému je zřejmé, že pakliže navrhovatel v návrhu oproti podaným námitkám nově napadá i údajný nerovný přístup zadavatele k účastníkům zadávacího řízení při jednání o předběžných nabídkách a při hodnocení nabídek, vůči němuž však ve lhůtě pro podání námitek ve smyslu § 242 odst. 1 zákona námitky neuplatnil. Této části návrhu tak nepředcházely řádně a včas podané námitky a Úřad se jí tudíž nebude dále z věcného pohledu zabývat.

Úřad shrnuje, že pokud právě popsané části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, jejichž řádné a včasné podání je dle § 257 písm. h) zákona podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele v téže věci, je zřejmé, že navrhovatel nesplnil zákonnou podmínku pro podání uvedené části návrhu. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, a řízení v této části návrhu (tj. týkající se tvrzeného porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace zakotvené v § 6 odst. 2 zákona při jednání s účastníky zadávacího řízení o předběžných nabídkách a při hodnocení nabídek) podle § 257 písm. h) zákona zastavil, neboť této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

Dále je předmětem vedeného správního řízení posouzení otázky, zda vybraný dodavatel vyplnil (s ohledem na jím navrhované technické řešení předmětu veřejné zakázky) ve své nabídce Ekonomický model u navrhovatelem konkrétně rozporovaných položek vstupujících do hodnocení nabídek (tj. „2.1.1 Spotřeba vody – kotel“, „3.1.1 Roštnice roštu – položka 151“, „3.1.2 Další spotřební díly – položka 150“, „4.2.1 Čistá výroba elektrické energie hodnoty“ a „1.2.2.5 Nabídková cena pro 10 m3 drapáky pro jeřáby pro odpad“) v souladu se zadávacími podmínkami a s údaji odpovídajícími skutečnosti, tedy zda nebyly dány důvody pro jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona a § 48 odst. 2 písm. c) zákona ve spojení s § 48 odst. 8 zákona.

Navrhovatel je přesvědčen, že vybraný dodavatel uvedl v Ekonomickém modelu u položek „2.1.1 Spotřeba vody – kotel“, „3.1.1 Roštnice roštu – položka 151“, „3.1.2 Další spotřební díly – položka 150“ a „4.2.1 Čistá výroba elektrické energie“ hodnoty, které nejsou reálně dosažitelné, resp. že tyto hodnoty mohl nabídnout jen v důsledku nerespektování zadávacích podmínek týkajících se požadovaného způsobu jejich vyplnění. U položky „1.2.2.5 Nabídková cena pro 10 m3 drapáky pro jeřáby pro odpad“ má navrhovatel za to, že vybraný dodavatel postupoval v rozporu se zadávacími podmínkami, když tuto položku řádně nevyplnil.

Oproti tomu zadavatel zastává stanovisko, že vybraný dodavatel vyplnil Ekonomický model v řešených položkách v souladu se zadávacími podmínkami a dle ověření zadavatele s reálně dosažitelnými hodnotami, pročež nejsou dány důvody pro jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení.

Úřad nejprve obecně uvádí, že zákon dává zadavateli v § 48 oprávnění (a v některých případech přímo povinnost) vyloučit účastníka zadávacího řízení. Zadavatel je však zároveň dle § 48 odst. 1 zákona v možnosti vyloučení ze zadávacího řízení limitován, a to tak, že k němu může přistoupit výlučně z důvodů zákonem aprobovaných. Mezi tyto zákonné důvody patří mj. důvody uvedené v § 48 odst. 2 zákona, podle nějž lze účastníka zadávacího řízení vyloučit, jestliže jím předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník ve stanovené lhůtě nedoložil [písm. a) citovaného ustanovení zákona], anebo neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení [písm. c) citovaného ustanovení zákona]. Zadavatel tak může účastníka ze zadávacího řízení vyloučit pouze tehdy, jestliže jsou pro vyloučení dány objektivní důvody.

Úřad tedy posuzoval, zda v šetřeném případě způsob vyplnění Ekonomického modelu ze strany vybraného dodavatele v navrhovatelem rozporovaných položkách odporuje zadávací dokumentaci a neodpovídá skutečnosti, a zda tedy nastaly důvody pro vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení, jak tvrdí navrhovatel.

Ze zadávací dokumentace vyplývají následující skutečnosti.

Dle čl. 1. „Obecně“ Přílohy A1 zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky dodání „kompletního a konečného zařízení na energetické využití odpadu, Linku K1 využívající směsný komunální odpad a vybraný průmyslový odpad, včetně designu, výroby, instalace, odzkoušení a uvedení do provozu“, přičemž zadavatel stanovil jako součásti požadovaného zařízení mj. spalovací systém/kotel, čištění spalin, parní turbínu a generátor, připojení na dálkový systém, jeřáby, pomocná zařízení, elektrická zařízení, řídicí a monitorovací systém aj.

Konkrétní technické řešení poptávané technologie měli navrhnout účastníci zadávacího řízení, přičemž mohli zvolit libovolně konkrétní technologii, limitováni byli pouze povinností dodržet zadavatelem stanovené technické parametry a vlastnosti jednotlivých komponent technologie i technologie jako celku.

Zadavatel tedy konkrétní technologické řešení linky nepředurčil, jeho požadavkem bylo pouze to, aby předmět veřejné zakázky byl navržen a realizován dle vymezených požadavků, a to pod smluvní odpovědností zhotovitele.

Pakliže tedy uchazeči o veřejnou zakázku při volbě technického řešení předmětu veřejné zakázky respektovali zadavatelem stanovené technické parametry a vlastnosti, bylo plně na jejich uvážení (a odpovědnosti), jakou konkrétní technologii linky zvolí, tj. i z hlediska jejích vstupních nároků na spotřebu vody kotle, na celkový počet roštnic nutných vyměnit v průběhu

Vzhledem k tomu, že předmět veřejné zakázky byl koncipován jako návrh technologie dle volby dodavatelů a bylo tedy možné předpokládat, že dodavatelé mohou navrhovat různá technická řešení, zvolil zadavatel pro možnou vzájemnou porovnatelnost nabídek jako jedno z hodnotících kritérií kritérium „Celková finanční výhodnost“. Toto kritérium vycházelo z nabízené celkové hodnoty agregovaných nákladů formou čisté současné hodnoty, která bude odrážet celkovou nabídkovou cenu díla vč. opcí, náklady garantované spotřeby provozních médií, náklady na obnovu hlavních částí technologie, výnosy garantované produkce energií a náklady na externality za produkci emisí, a to za období plánované životnosti linky (tj. 25 let) při zohlednění zvolené diskontní sazby a meziroční inflace u zvolených položek a minimální požadované provozní doby za rok provozu.

Pro tento účel měli uchazeči o veřejnou zakázku vyplnit Ekonomický model a v něm uvést hodnoty nezbytné pro výpočet čisté současné hodnoty daného projektu, mj. • v rámci kapitoly „1. Cena Díla“ podkapitoly „1.2 Požadované opce“ měli k řádku „1.2.2.5 Nabídková cena pro 10 m3 drapáky pro jeřáby pro odpad – položka 3065“ uvést hodnotu v Kč. • v rámci kapitoly „2. Garantovaná spotřeba“ měli k řádku „2.1.1 Spotřeba vody – kotel“ vyplnit „Garantovanou spotřebu“ v m3/hod, • v rámci kapitoly „3. Hlavní spotřební díly a náklady na údržbu“ měli k řádku „3.1.1 Roštnice roštu – položka 1516“ a k řádku „3.1.2 Další spotřební díly – položka 1507“ uvést „Celkový počet jednotek nutných k výměně v průběhu 2 let (Záruční doby)“ a „Cenu za jednotku“, • v rámci kapitoly „4.

Na základě dodavatelem uvedených hodnot (mj.) v daných položkách Ekonomického modelu v něm byla dle zadavatelem přednastavených vzorců automaticky generována čistá současná hodnota navrženého technického řešení, jejíž výsledná hodnota byla v Ekonomickém modelu zobrazena. Dodavatelé tak měli při vyplňování Ekonomického modelu zpětnou vazbu o tom, jaký konkrétní dopad má jimi zvolená technologie (resp. každý její sledovaný parametr) na výpočet čisté současné hodnoty jimi navrženého řešení, na jejímž základě bude v daném kritériu jejich nabídka hodnocena (a mohli tedy upravovat svůj návrh řešení tak, aby jeho čistá současná hodnota byla co nejvyšší).

Zadavatel současně požadoval, aby údaje uvedené v Ekonomické modelu pro účely hodnocení nabídek [tj. i hodnoty týkající se garantované spotřeby vody – kotel, garantované čisté výroby elektrické energie, počtu roštnic nutných k výměně během dvou let (záruční doby) i ceny za spotřební díly nutné v průběhu dvou let provozu (záruční doby)] odrážely i skutečný provoz navrhovaného zařízení. Zadavatel tedy stanovil, že účastníci zadávacího řízení jsou povinni údaje uvedené v Ekonomickém modelu rovněž garantovat v rámci provozu.

Ze zadávací dokumentace pak vyplývala povinnost údaje uvedené v Ekonomickém modelu uvést rovněž v dokumentech tvořících povinnou součást nabídky. V dokumentu „Část II.G Garantované parametry“ měla být uvedena v tabulce „5. Procesní data a garance“ v kapitole „Výstupní garantované parametry Linky“ „Čistá výroba elektrické energie 9 “ a v kapitole „Garantovaná spotřeba a další garance Linky“ „Spotřeba vody, kotel“.

Současně bylo součástí návrhu smlouvy o dílo ujednání o povinnosti dodavatele zajistit, že předmět veřejné zakázky bude realizován v souladu s jeho nabídkou a v souladu s požadavky zadavatele, a že dodavatel zaručuje, že dílo si udrží ujednané vlastnosti a bude dosahovat výkonových a dalších parametrů sjednaných ve smlouvě, a to zejména v příloze „Část II.G Garantované parametry“, a to pod hrozbou sankcí.

Ke konkrétním navrhovatelem rozporovaným položkám vyplněným vybraným dodavatelem v Ekonomickém modelu uvádí Úřad následující.

Vybraný dodavatel uvedl v Ekonomickém modelu v rámci této položky ve sloupci „Garantovaná spotřeba“ hodnotu [obchodní tajemství] m3/hod.

Podstatou argumentace navrhovatele k této položce je to, že dle jeho přesvědčení vybraným dodavatelem uvedená hodnota je nízká a nemůže být reálná, což dle navrhovatele mohlo být způsobeno tím, že vybraný dodavatel do ní zahrnul v rozporu se zadávacími podmínkami

Dle navrhovatele nemůže být uvedená hodnota reálná ani v situaci, kdy dle tvrzení vybraného dodavatele v jeho řešení není uvažováno se spotřebou vody pro čištění spalin metodou

Dle navrhovatele totiž i pokud řešení vybraného dodavatele nevyžaduje vodu pro systém

Dále dle navrhovatele i pokud je pro systém pro mokré vynášení škváry využívána užitková voda, měla i tato voda být zahrnuta do spotřeby vody pro kotel, neboť dle zadávacích podmínek měla být v této položce zahrnuta veškerá voda bez ohledu na její původ, když však vybraný dodavatel tuto vodu dle navrhovatele nezohlednil.

Z dokumentace o zadávacím řízení dle zjištění Úřadu vyplývá následující.

V části III. „Požadavky Objednatele“ − Příloze A2 „Technické specifikace pro spalovací systém/kotel“ zadávací dokumentace (dále jen „Příloha A2 zadávací dokumentace“) zadavatel popsal své konkrétní požadavky na vlastnosti kotle, napájecí nádrže/odplyňováku, systému napájecích čerpadel, systému chlazení komponent, systémů manipulace s popelem, systémů manipulace se škvárou, systému vod a procesních kapalin, systému topné vody a různých zařízení. V kapitole 10. „Kotel“ v podkapitole 10.4 „Systém SNCR“ této přílohy zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že součástí díla bude kompletní systém SNCR (selektivní nekatalytická redukce) pro snížení NOx, přičemž stanovil požadavky na daný systém.

Dle čl. 10.4.2 „Vypouštění vod“ Přílohy A1 zadávací dokumentace „pokud je to možné, odpadní voda z procesu musí být přiváděna zpět do procesu a recyklována. (…) Před použitím pitné vody pro systém čištění spalin a chlazení škváry atd. musí mít přednostně využívána recyklace užitkové vody“.

Součástí technologie pro spalovací systém/kotel tedy měl být i systém SNCR a systém manipulace se škvárou.

V Ekonomickém modelu měla být v řádku „2.1.1 Spotřeba vody – kotel“ ve sloupci „Garantovaná spotřeba“ uvedena hodnota odpovídající garantované spotřebě vody pro kotel v návaznosti na dodavatelem použitou technologii a tato hodnota měla být ze strany vybraného dodavatele zadavateli garantována. Údaj dosazený v této položce Ekonomického modelu byl převeden na roční provozní náklad zadavatele na vodu pro kotel, jenž vstupoval do výpočtu čisté současné hodnoty navrženého řešení pro účely zhodnocení jeho celkové finanční výhodnosti pro zadavatele.

Vybraný dodavatel v Ekonomickém modelu uvedl, že jeho technologie vykazuje garantovanou spotřebu vody – kotel ve výši [obchodní tajemství] m3/hod a zároveň tuto hodnotu uvedl v dokumentu „Část II.G Garantované parametry“, jenž tvořil součást jeho nabídky.

V návaznosti na obdržené námitky navrhovatele zadavatel vyzval vybraného dodavatele žádostí ze dne 2. 7. 2025 k objasnění údajů vyplněných v Ekonomickém modelu, v níž jej požádal o objasnění způsobu, jímž dospěl k výpočtu spotřeby vody kotle.

Vybraný dodavatel k tomu ve své odpovědi ze dne 4. 7. 2025 zadavateli sdělil, že jím definovaná hodnota „přesně odráží naše unikátní technické řešení“, které „představuje aktuálně nejvyšší technický standard pro zajištění optimální vodní bilance kotle a jeho souvisejících technologií“. „Spotřeba vody (položka 2.2.1) ve výši [obchodní tajemství] m3/h představuje hodnotu garantovaného parametru našeho kvalifikovaného dodavatele kotle (…) navýšenou o přiměřenou rezervu. (…) je nutné do systému doplňovat jen přibližně 0,75–1,00 % kotlové vody, která se musí kontinuálně vyrábět v CHÚV. Spotřeba vody pro SNCR není součástí kontinuální vodní bilance, neboť je používána pouze na krátkodobé proplachování. Další voda pro SNCR není nutná, jelikož výrobce používá k dávkování čpavkové vody stlačený vzduch ve vlastním vyvinutém systému SNCR. Pro vynašeč škváry se v našem standardu používá užitková voda, nikoli upravená kotlová, a její spotřeba je v souladu se zadávací dokumentací zahrnuta v garantované hodnotě spotřeby pitné vody.“

Ve svém vyjádření k návrhu ze dne 30. 7. 2025 vybraný dodavatel doplnil, že ve spotřebě vody – kotel zohlednil i spotřebu vody na ostřik trysek SNCR (když v jeho technologii „nedochází k žádnému kontinuálnímu ostřiku trysek, ale trysky jsou očištěny vodním střikem v 6měsíčních intervalech. Na každý ostřik je použito zhruba 300 litrů vody, což odpovídá hodnotě 0,6 m3 ročně. Uvažujeme-li celoroční nepřetržitý provoz, voda potřebná pro ostřik se v hodinové spotřebě kotelní vody projeví hodnotou 0,000068 m3/hod“). Rovněž uvedl, že „spotřeba vody pro systém chlazení vynašeče škváry je řešena právě využitím této akumulované odpadní vody z jímky (…) a žádná nová spotřeba vody (…) nevzniká“, čímž se „preferuje úsporný a ekologický přístup“.

Mezi účastníky správního řízení není sporu o tom, že součástí technického řešení vybraného dodavatele je i systém pro čištění spalin metodou SNCR a systém manipulace se škvárou, jak bylo požadováno v zadávací dokumentaci.

Vybraný dodavatel zadavateli potvrdil (na základě navrhovatelem vznesených námitek), že jím uvedená hodnota spotřeby vody pro kotel odpovídá spotřebě vody, která je nezbytná pro provoz, a že zohledňuje i spotřebu vody nezbytné pro systém SNCR a pro systém pro mokré vynášení škváry, a to v množství odpovídajícím nárokům těchto částí technologie na vodu.

K tomu vybraný dodavatel vysvětlil princip fungování systému SNCR a systému pro vynášení škváry v jím navržené technologické koncepci linky. Vybraný dodavatel tak objasnil, z jakých konkrétních důvodů může být hodnota spotřeby vody pro kotel v jeho technologii uvažována v jím nabídnuté hodnotě, přestože je v rámci jeho řešení počítáno i se systémem

Úřad opakuje, že dodavatelé měli sami navrhnout technologické řešení poptávané linky, které mělo zahrnovat i systém SNCR a systém manipulace se škvárou, přičemž mohli při dodržení zadavatelem stanovených parametrů na jednotlivé části technologie i systém jako celek zvolit libovolný způsob fungování systému, a to i z hlediska jeho nároků na spotřebu vody. Z žádné části zadávací dokumentace nevyplývalo, že by pro systém SNCR nemohl být využíván pro dávkování čpavkové vody stlačený vzduch, ani že by pro mokré vynášení škváry nemohla být využívána recyklovaná voda. (Naopak ze zadávací dokumentace přímo vyplývá, že zadavatel pro čištění spalin a pro chlazení škváry recyklovanou vodu upřednostňoval.)

Dodavatelé k tomu měli v Ekonomickém modelu vyplnit spotřebu vody kotle potřebné pro navržené technické řešení (a to i s ohledem na provoz dalších součástí technologie, tj. i pro systém SNCR a pro systém vynášení škváry).

Z koncepce kritéria hodnocení založeného na ekonomické výhodnosti navrženého řešení, pro jehož potřeby měl být Ekonomický model vyplňován, bylo přitom zřejmé, že údaj o spotřebě vody kotle má sloužit ke zjištění ekonomického dopadu navrženého řešení pro zadavatele, tj. k vyčíslení provozních nákladů, které bude muset zadavatel reálně vynaložit v souvislosti s daným technologickým řešením. Z podstaty uvedeného bylo zřejmé, že má být zahrnuta jen voda pro kotel (nikoliv voda pitná či čpavková voda, která již byla přivedena pro jiné části technologie), v souvislosti s níž vznikne zadavateli na vstupu provozní náklad.

Současně z žádné části zadávací dokumentace nevyplývalo, že by ve spotřebě vody pro kotel neměla být zahrnuta jen voda, která skutečně musí být do systému pro potřeby provozu kotle přivedena „zvenku“ a uhrazena, resp. že by měla být zahrnuta i voda, která již byla do systému přivedena pro jiné části technologie (a zohledněna v jejich spotřebě) a nyní je jen opakovaně jako recyklovaná voda použita pro mokré vynášení škváry, tj. i voda, s jejímž přivedením do systému není spojen žádný vstupní provozní náklad zadavatele. Pakliže tedy měla spotřeba vody pro kotel v Ekonomickém modelu odrážet náklady zadavatele na pořízení vody pro kotel, nejeví se jako smysluplné, aby byla zahrnována jakákoliv spotřeba vody, tj. i voda, v souvislosti s jejímž pořízením náklad zadavateli nevznikne, resp. provozní náklad již vznikl a je vykázán „jinde“.

Na uvedeném závěru nemůže ničeho změnit ani argumentace navrhovatele vyplývající z jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí, že v dané položce měla být započítána veškerá voda v kotli finálně spotřebovaná, tedy i odpadní voda použitá pro systém vynášení škváry – neboť je použitím pro vynášení škváry učiněna neupotřebitelnou. Dle Úřadu nelze takový výklad s ohledem na vše dosud uvedené použít, neboť pro vyčíslení nákladů na dodání vody pro kotel nemůže být určující (zjednodušeně řečeno), zda voda po jejím použití v kotli může být dále upotřebena či nikoliv, když podstatné je pouze to, zda byla do kotle přivedena jako nová voda „zvenku“ anebo coby recyklovaná voda z jiné části systému, v němž již byla použita.

Pokud tedy vybraný dodavatel pro položku „2.1.1 Spotřeba vody – kotel“ Ekonomického modelu uvedl hodnotu, která odráží spotřebu vody nutné pro provoz kotle odpovídající jemu navrženému technologickému řešení (tj. i při zohlednění spotřeby vody nutné pro systém

S ohledem na uvedené tedy nelze dospět k závěru, že by vybraným dodavatelem uvedená hodnota pro položku „2.1.1 Spotřeba vody – kotel“ v Ekonomickém model nebyla vyplněna v souladu se zadávacími podmínkami a že by nemohla odpovídat skutečnosti, a tedy ani k závěru o naplnění důvodu pro vyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona a § 48 odst. 2 písm. c) zákona ve spojení s § 48 odst. 8 zákona.

Vybraný dodavatel uvedl v Ekonomickém modelu v rámci této položky ve sloupci „Celkový počet jednotek vyměněných v průběhu 2 let (Záruční doby)“ hodnotu [obchodní tajemství] ks.

Podstatou argumentace navrhovatele v této položce je to, že dle jeho přesvědčení vybraným dodavatelem uvedená hodnota je nízká a nemůže být reálná, což dle navrhovatele mohlo být způsobeno tím, že vybraný dodavatel v rozporu se zadávacími podmínkami uvedl hodnotu odpovídající jen prvním dvěma letům provozu, nikoliv jakýmkoliv dvěma letům provozu, jak dle názoru navrhovatele vyplývalo za zadávací dokumentace.

Dále navrhovatel trvá na tom, že je možné vyjít ze srovnání se ZEVO Praha Malešice, v němž dochází u obdobného typu kotle, jaký je požadován v rámci šetřené veřejné zakázce, ke spotřebě 40 ks roštnic ročně.

Z dokumentace o zadávacím řízení dle zjištění Úřadu vyplývá následující.

V Části II.G Garantované parametry zadavatel vymezil svůj požadavek na disponibilitu linky, a to v garantované hodnotě „min. h/rok 8 000“.

V Ekonomickém modelu měly být s ohledem na zvolené technické řešení v kapitole „3. Hlavní spotřební díly a náklady na údržbu“ v řádku „3.1.1 Roštnice roštu“ vyplněny sloupce „celkový počet jednotek vyměněných v průběhu 2 let (Záruční doby)“ a „cena za jednotku“. Z těchto dvou údajů byla v daném řádku automaticky dopočítána hodnota ve sloupci „roční cena výměny celkem“ [celkový počet jednotek vyměněných v průběhu 2 let (Záruční doby) x cena

Dle čl. 19.6 návrhu smlouvy o dílo činí délka záruční doby, po niž musí být předmět veřejné zakázky způsobilý pro použití k jeho účelu, 60 měsíců u stavební části díla a 24 měsíců pro ostatní části díla, přičemž po danou dobu si musí předmět veřejné zakázky podržet ujednané vlastnosti a musí dosahovat hodnot uvedených ve smlouvě. Dle čl. 19.1 návrhu smlouvy je povinností zhotovitele provést dílo v souladu se smlouvou, přičemž zhotovitel poskytuje zadavateli záruku za jakost v rozsahu uvedeném v čl. 19.6 návrhu smlouvy o dílo.

Vybraný dodavatel v Ekonomickém modelu uvedl, že jeho technologie vykazuje potřebu výměny [obchodní tajemství] ks roštnic v průběhu 2 let (záruční doby). Z uvedených souvislostí je (s odkazem na čl. 5.2, 19.1, čl. 19.6 atd. návrhu smlouvy o dílo) zřejmé, že vybraný dodavatel bude smluvně zavázán dodržet po dobu záruční doby všechny hodnoty ujednané ve smlouvě, tj. i uvedené v jeho nabídce, která bude nedílnou součástí smlouvy o dílo, tedy i parametr týkající se počtu roštnic roštu k výměně po dobu záruční doby.

V návaznosti na obdržené námitky navrhovatele zadavatel vyzval vybraného dodavatele žádostí ze dne 2. 7. 2025 k objasnění údajů vyplněných v Ekonomickém modelu, v níž jej požádal o objasnění způsobu, jímž dospěl k výpočtu počtu roštnic nutných k výměně během záruční doby.

Vybraný dodavatel k tomu ve své odpovědi ze dne 4. 7. 2025 zadavateli sdělil, že jím definovaná hodnota „přesně odráží naše unikátní technické řešení“, přičemž za „tento parametr neseme plnou odpovědnost v souladu se smlouvou o dílo“. Současně vybraný dodavatel odkázal na vyjádření svého poddodavatele (dodavatele kotle), který uvedl, že „během 2 let provozu dojde k výměně maximálně [obchodní tajemství] kusů roštnic“, přičemž „výměna roštů během prvních 16 000 hodin nesmí překročit 5 %. V našem případě, s roštem obsahujícím cca 810 roštnic, to odpovídá maximálně [obchodní tajemství] kusům roštnic“. Vybraný dodavatel k tomu doložil konkrétní výpočtovou tabulku:

Ve svém vyjádření k návrhu ze dne 30. 7. 2025 vybraný dodavatel doplnil, že „v souladu se zadávací dokumentací“ „vyplnil celkový počet jednotek vyměněných v průběhu 2 let (Záruční doby) a „cenu za jednotku“.

Přímo z Ekonomického modelu je zřejmé, že roštnice roštu v něm měly být uvedeny v počtu odpovídajícím celkovému počtu jednotek vyměněných v průběhu dvou let, k čemuž byl na tomtéž místě přímo doplněn výslovný odkaz na záruční dobu. Záruční doba byla v návrhu smlouvy o dílo (pro nestavební části) upravena v délce 24 měsíců, přičemž bylo zároveň stanoveno, že její běh započne dnem následujícími po dni, ve kterém byl podepsán protokol o předání díla. Je tedy nepochybné, že záruční doba u roštnic roštu (které nejsou stavební částí) bude sjednána na dobu prvních dvou let provozu.

Již na základě uvedeného lze dle přesvědčení Úřadu dojít k jednoznačnému závěru, že počet roštnic roštu měl být uveden ve vazbě na nároky navrženého technologického řešení v takovém množství, které bude nutné vyměnit za dobu odpovídající záruční době, tj. za dobu prvních dvou let provozu zařízení.

Z žádné části zadávací dokumentace ani nevyplývá, že by při stanovení počtu roštnic roštu nutných k výměně měla být uvedena hodnota odpovídající počtu roštnic, které bude průměrně potřeba vyměnit za jakékoliv 2 roky provozu zařízení, ani že by měla být dodavatelem při vyplňování Ekonomického modelu v této položce prováděna jakákoliv úprava dané hodnoty spočívající ve zohlednění životnosti zařízení v délce 25 let.

Zároveň z koncepce daného kritéria hodnocení založeného na ekonomické výhodnosti navrženého řešení, pro jehož potřeby měl být Ekonomický model vyplňován, bylo zřejmé, že údaj o roční ceně výměny roštnic roštu vycházející z dodavatelem uvedeného počtu roštnic k výměně během záruční doby byl automaticky převeden na odpovídající roční provozní náklad zadavatele v souvislosti s výměnou roštnic za každý rok z 25 let životnosti zařízení (při zohlednění zvolené diskontní sazby a při zohlednění meziroční inflace a minimální požadované provozní doby za rok) a započten do ročních provozních nákladů zadavatele na spotřební díly pro každý z 25 let životnosti zařízení. Tento údaj za všech 25 let životnosti zařízení pak v souhrnu vstupoval do výpočtu čisté současné hodnoty navrženého řešení pro účely zhodnocení jeho celkové finanční výhodnosti pro zadavatele. Z uvedeného bylo tedy evidentní, že má být dle požadavku zadavatele uveden počet roštnic vyměněných v průběhu prvních dvou let, tj. záruční doby, a že vložený údaj bude automaticky v Ekonomickém modelu přepočten pro výpočet celkové čisté současné hodnoty projektu při zohlednění životnosti zařízení 25 let, a to bez nutnosti jeho přepočtu na 25 let ze strany dodavatele (když v takovém případě by fakticky přepočet na dobu 25 let byl proveden dvakrát).

Uvedený výklad nevylučuje ani odkaz navrhovatele na zadávací dokumentaci, v níž se uvádí, že i v případě hlavních spotřebních dílů a nákladů na údržbu „bude výše nákladů hodnocena za období 25 let (plánová životnosti) při zohlednění zvolené diskontní sazby a při zohlednění meziroční inflace a minimální požadované provozní doby za rok“. K uvedenému bylo totiž současně v zadávací dokumentaci uvedeno, že „model vyhodnocuje celkovou výhodnost nabízeného řešení po dobu 25 let“ a i z koncepce daného kritéria hodnocení bylo zřejmé, že model provede vyhodnocení celkové výhodnosti nabízeného řešení po dobu 25 let „sám“ automaticky dle přednastavených vzorců, a to právě na základě dodavatelem dosazené hodnoty počtu roštnic dle požadavku uvedeného přímo v Ekonomickém modelu.

Pakliže tedy v zadávací dokumentaci bylo jasně stanoveno, že v Ekonomickém modelu má být uveden údaj o počtu roštnic roštu nutných k výměně za dobu dvou let provozu, k čemuž bylo dále uvedeno, že jde o záruční dobu, jež byla stanovena v délce 2 roky a s počátkem jejího běhu od předání díla, když zároveň bylo z Ekonomického modelu seznatelné, že vložený údaj bude automaticky přepočten na každý z 25 let životnosti zařízení, pak nebylo možné dle názoru Úřadu dojít k jinému smysluplnému závěru, než že v řešené položce měl být uveden údaj o počtu roštnic k výměně za dobu prvních dvou let provozu zařízení, a to bez provádění jakéhokoliv dalšího přepočtu na roční průměrnou hodnotu roštnic. Úřad se tedy nemůže ztotožnit s tvrzením navrhovatele uvedeným v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí, že požadovaný způsob vyplnění dané položky v Ekonomickém modelu umožňoval dvojí výklad a že výklad zadavatele, resp. vybraného dodavatele je neočekávatelný a nesmyslný.

V této souvislosti Úřad pouze doplňuje, že pokud z argumentace navrhovatele vyplývá jeho přesvědčení, že Ekonomický model (s ohledem na to, že počet roštnic k výměně v čase roste, a že tedy Ekonomický model vycházející z počtu roštnic k výměně během první dvou let provozu zařízení nemůže odrážet skutečný provozní náklad zadavatele na roštnice za celou dobu životnosti zařízení) měl být v této položce vyplněn jinak než odpovídá zadavatelem uvedeným pokynům k jeho vyplnění, a dále že dle zadávací dokumentace má být po dobu záruky garantována pouze cena roštnic, nikoliv jejich počet, pak jde o námitky týkající se nastavení zadávacích podmínek ve smyslu § 242 odst. 4 zákona, proti němuž bylo na místě brojit prostřednictvím námitek ve lhůtě pro podání nabídek, k němuž však navrhovatel, jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, nepřistoupil. Z uvedeného důvodu nelze tuto argumentaci navrhovatele při posuzování dané věci jakkoliv zohlednit.

Vybraný dodavatel zadavateli potvrdil (na základě navrhovatelem vznesených námitek), že jím uvedená hodnota počtu roštnic k výměně během záruční doby odpovídá jeho technickému řešení, a odkázal na smlouvu, z níž vyplývá jeho závazek uvedený parametr dodržet.

Vybraný dodavatel dále vysvětlil, na základě jakých konkrétních skutečností dospěl k uvedenému počtu roštnic k výměně během záruční doby. Vybraný dodavatel tak uvedl, že v rámci jeho technologie jde o rošt obsahující cca 810 roštnic, přičemž výrobce jím použitého kotle potvrdil, že během 8 000 hod provozu se přepokládá nulová potřeba výměny roštnic a po 16 000 hod provozu nepřekračuje výměna roštnic hodnotu 5 %. Vzhledem k předpokládané době provozu daného zařízení v délce 8 000 hod ročně tak na základě uvedených skutečností vybraný dodavatel vypočítal hodnotu [obchodní tajemství] ks roštnic nutných k výměně během prvních dvou let provozu zařízení, tedy údaj odpovídající jím dosazené hodnotě v Ekonomickém modelu.

Úřad doplňuje, že na podporu svého tvrzení o nízké hodnotě počtu roštnic k výměně uvedeného vybraným dodavatelem navrhovatel odkázal (již v námitkách) na zařízení ZEVO

Pokud tedy vybraný dodavatel pro položku „3.1.1 Roštnice roštu – položka 151“

S ohledem na uvedené tedy nelze dospět k závěru, že by vybraným dodavatelem uvedená hodnota pro položku „3.1.1 Roštnice roštu – položka 151“ v Ekonomickém modelu nebyla vyplněna v souladu se zadávacími podmínkami a že by nemohla odpovídat skutečnosti, a tedy ani k závěru o naplnění důvodu pro vyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona a § 48 odst. 2 písm. c) zákona ve spojení s § 48 odst. 8 zákona.

Vybraný dodavatel uvedl v Ekonomickém modelu v rámci této položky ve sloupci „Cena za jednotku“ hodnotu [obchodní tajemství] Kč.

Podstatou argumentace navrhovatele v této položce je to, že dle jeho přesvědčení vybraným dodavatelem uvedená hodnota je nízká a nemůže být reálná. Dle navrhovatele to mohlo být způsobeno tím, že vybraný dodavatel v rozporu se zadávacími podmínkami uvedl hodnotu odpovídající jen prvním dvěma letům provozu, nikoliv jakýmkoliv dvěma letům provozu, a dále tím, že v rozporu se zadávacími podmínkami do spotřebních dílů zahrnul pouze ty, které nespadají do náhradních dílů, a část spotřebních dílů zahrnul do ceny za provedení díla.

Rovněž navrhovatel tvrdí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách neuvedl, jaké spotřební díly vybraný dodavatel konkrétně uvažoval, a tedy nedoložil, zda vybraným dodavatelem uvedená hodnota může odpovídat skutečnosti, přičemž dle navrhovatele je rozhodnutí o námitkách z uvedeného důvodu nepřezkoumatelné.

Z dokumentace o zadávacím řízení dle zjištění Úřadu vyplývá následující.

Dle čl. 8.1.1 „Spotřební a náhradní díly“ Přílohy A1 zadávací dokumentace „spotřební a náhradní díly budou dodávány podle přílohy A10 Náhradní a spotřební díly“.

V části III. „Požadavky Objednatele“ − Příloze A10 „Náhradní a spotřební díly“ zadávací dokumentace (dále jen „Příloha A10 zadávací dokumentace“) zadavatel uvedl, že „zhotovitel musí zajistit spotřební díly a strategické náhradní díly jako součást Díla“, přičemž dle čl. 1.1 „Spotřební díly“ této přílohy „spotřební díly jsou definovány jako díly s předpokládanou životností kratší než 2 roky. Dílo musí zahrnovat všechny spotřební díly podléhající opotřebení, které budou nezbytné pro provoz do konce Záruční doby. Zhotovitel