ÚOHS S0525/2025 – Nová budova 2. stupně základní školy v Markvartovicích

stupně základní školy v Markvartovicích“ v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 12. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 12. 2023 pod ev. č. Z2023-058458, a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 18. 12. 2023 pod ev. č.

Zadavatel – obec Markvartovice, IČO 00300411, se sídlem Šilheřovická 491,

Dle čl. 3 bodu 3.1 zadávací dokumentace veřejné zakázky (dále jen „zadávací dokumentace“) jsou předmětem veřejné zakázky „stavební práce spočívající ve výstavbě nové budovy 2. stupně základní školy v obci Markvartovice v Moravskoslezském kraji.“ Dle uvedeného článku zadávací dokumentace se jedná o „budovu základní školy II. stupeň, která bude využívána k vyučování žáků 5 až 9 tříd, jde o novostavbu a bezbariérovou stavbu.“

Dle čl. 3 bodu 3.2 zadávací dokumentace zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 210 049 907 Kč bez DPH.

Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 3 nabídky na plnění veřejné zakázky, a to včetně nabídky dodavatele – „Společnost

Z oznámení o výběru dodavatele ze dne 20. 9. 2024 (dále jen „oznámení o výběru dodavatele“) vyplývá, že zadavatel rozhodl o výběru navrhovatele, neboť jeho nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, přičemž tento rovněž splnil podmínky účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

Rozhodnutím ze dne 27. 6. 2025 rozhodl zadavatel o zrušení zadávacího řízení (dále jen „rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“).

Dne 11. 7. 2025 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky z téhož dne směřující proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (dále jen „námitky“).

Rozhodnutím ze dne 18. 7. 2025, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), zadavatel námitky odmítl.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 25. 7. 2025 u Úřadu návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Stejnopis návrhu byl zadavateli doručen téhož dne.

Navrhovatel úvodem svého návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele rekapituluje průběh zadávacího řízení a uvádí, že lze postavit na jisto, že podal ekonomicky nejvýhodnější nabídku, splnil podmínky účasti v zadávacím řízení, cena obsažená v jeho nabídce nebyla zadavatelem shledána jako mimořádně nízká nabídková cena, a zároveň svou nabídkovou cenou nepřekročil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci.

Dále navrhovatel uvádí, že i přes úkony jako odeslání oznámení o výběru dodavatele či opakované zaslání výzvy vybranému dodavateli k zaslání dokumentů či k podpisu smlouvy, které zadavatel v rámci zadávacího řízení vykonal, se tento dobu v řádu měsíců odmlčel, a poté dne 27. 6. 2025 vydal rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, které doručil účastníkům zadávacího řízení, včetně navrhovatele, co by vybraného dodavatele. Své rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel dle navrhovatele odůvodnil svou ekonomickou neschopností plnit veřejnou zakázku a rovněž skutečností, že zastupitelstvo zadavatele uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem na svých dvou zasedání neschválilo. Dále navrhovatel v návrhu uvádí, že dle zadavatele byl zlomovým bodem okamžik, kdy zastupitelstvo neschválilo změnu územního plánu obce (plánovaný záměr výstavby centra pro nakládání s odpady), která měla pro zadavatele znamenat možnost kompenzovat pokles příjmů od roku 2030, způsobený legislativní změnou. Navrhovatel dále uvádí, že podal proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení námitky, které zadavatel rozhodnutím o námitkách odmítl, kdy zopakoval důvody pro zrušení, které uvedl v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, přičemž dodal, že projekt pro výstavbu školy je nedokonalý, a očekává se navýšení ceny díla až o 50 000 000 Kč, tj. o 20 % ceny díla.

Navrhovatel je toho názoru, že důvody, které zadavatel uvedl v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, nemohou obstát výkladu důvodů hodných zvláštního zřetele dle § 127

Navrhovatel dále v návrhu shrnuje, že zadavatel svým nezákonným postupem nastolil zcela netransparentní situaci, která způsobila navrhovateli výrazné škody, kdy důvody, které zadavatel uvedl v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nelze považovat za důvody hodné zvláštního zřetele, resp. za důvody, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tyto důvody dle navrhovatele vznikly již před zahájením zadávacího řízení, a tudíž není naplněna ani druhá kumulativní podmínka § 127 odst. 2 písm. d) zákona.

Závěrem navrhovatel navrhuje, aby Úřad uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení nezákonného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dne 25. 7. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 29. 7. 2025.

Usnesením ze dne 29. 7. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

Dne 8. 8. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu uvádí, že veškerá skutková tvrzení, která navrhovatel uvedl v návrhu jsou pravdivá, tj. i důvody, pro které zadavatel zrušil zadávací řízení, a které uvedl v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Zadavatel dále uvádí, že má za to, že se se všemi námitkami navrhovatele vypořádal již v rozhodnutí o námitkách, avšak i přesto se ve svém vyjádření k návrhu podrobně zabývá jednotlivými důvody, pro které zrušil zadávací řízení.

Jako první důvod zrušení zadávacího řízení zadavatel ve vyjádření k návrhu uvedl absenci souhlasu zastupitelstva s uzavřením smlouvy o dílo, a to s odkazem na § 41 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v rozhodném znění, který pro platnost právního jednání zadavatele jako obce vyžaduje přechozího souhlasu orgánu obce. Zadavatel dále uvedl, že zastupitelstvo o uzavření smlouvy o dílo na plnění veřejné zakázky jednalo na dvou zasedáních, kdy ani jednou svůj souhlas nevyslovilo, což zadavatele vedlo k přesvědčení, že nehledě na důvody, které zastupitelstvo pro nevyslovení souhlasu mělo, je jeho nesouhlas s uzavřením smlouvy o dílo potřeba považovat za důvod hodný zvláštního zřetele, pro který nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, jelikož je to v daném případě nemožné.

Druhým důvodem pro zrušení zadávacího řízení byla dle zadavatele jeho ekonomická nezpůsobilost financovat plnění veřejné zakázky, která nastala dne 2. 10. 2024, tj. v průběhu zadávacího řízení, když zastupitelstvo zadavatele neschválilo změnu územního plánu obce

Závěrem svého vyjádření zadavatel uvádí, že pokud by Úřad shledal důvody zadavatele pro zrušení zadávacího řízení jako nezákonné a zrušil by tak rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, dostal by tak zadavatele do situace, kdy by zastupitelstvo muselo znovu hlasovat o uzavření smlouvy o dílo s vybraným dodavatelem, kdy lze s ohledem na konstantní hlasování většiny zastupitelů předpokládat, že by zastupitelstvo uzavření smlouvy o dílo opět neschválilo, v důsledku čehož by zadavatel musel zadávací řízení opět zrušit, jelikož bez souhlasu zastupitelstva nemůže smlouvu o dílo platně uzavřít, což by vedlo navrhovatele k možnému opětovnému podání návrhu k Úřadu a celý případ by se ocitl ve spirále. Na základě této situace a všeho ve vyjádření uvedeného tak zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.

Usnesením ze dne 15. 8. 2025 stanovil Úřad účastníkům lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Ani jeden z účastníků správního řízení se ve stanovené lhůtě k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Dne 8. 9. 2025 vydal Úřad rozhodnutí z téhož dne, jímž zadavateli nařídil předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, dospěl k závěru, že zadavatel při zrušení zadávacího řízení nepostupoval v souladu se zákonem.

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel zrušit zadávací řízení, jestliže se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.

Podle § 128 odst. 1 zákona je zadavatel povinen do 3 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odeslat písemné sdělení o zrušení zadávacího řízení všem účastníkům zadávacího řízení.

Podle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

V čl. 3 zadávací dokumentace je předmět veřejné zakázky definován jako „stavební práce spočívající ve výstavbě nové budovy 2. stupně základní školy v obci Markvartovice v Moravskoslezském kraji. Stavba je členěna na stavební objekty: So-01 Nová budova školy

stupeň, SO-02 Zpevněné plochy a parkoviště, SO-03 Dešťová kanalizace včetně přeložky,

Z dokumentace o zadávacím řízení dále vyplývá, že zadavatel dne 24. 9. 2024 odeslal navrhovateli výzvu k předložení dokladů podle § 122 odst. 3 zákona.

Z usnesení zastupitelstva č. 12/2024 ze dne 2. 10. 2024 vyplývá, že zastupitelstvo zadavatele neschválilo předložený návrh územního plánu obce Markvartovice, resp. jeho změnu č. 6 a výsledky jejího projednání, a předložený návrh změny vrátilo pořizovateli se svými pokyny k úpravě a novému projednání.

Z dokumentace o zadávacím řízení dále vyplývá, že zadavatel dne 21. 10. 2024 odeslal navrhovateli druhou výzvu k předložení dokladů podle § 122 odst. 3 zákona.

Z e-mailové komunikace mezi zadavatelem a navrhovatelem vyplývá, že zadavatel dne

V reakci místostarostky zadavatele ze dne 9. 4. 2025 na otevřený dopis jednoho z obyvatelů obce Markvartovice, zastupitelů a dalších občanů obce je mimo jiné představený finanční plán obce, s nímž zadavatel počítal pro financování veřejné zakázky, kdy konkrétně je zde uvedeno, že „[o]bec získala na stavbu 2. stupně základní školy nadstandartní dotaci ve výši téměř

Z usnesení zastupitelstva č. 16/2025 ze dne 14. 4. 2025 vyplývá, že zastupitelstvo zadavatele neschválilo uzavření smlouvy o dílo na plnění veřejné zakázky s vybraným dodavatelem, tj. navrhovatelem a zároveň pověřilo radu obce vytvořením skupiny odborníků za účelem nalezení možných úspor pro plnění veřejné zakázky.

Z usnesení zastupitelstva č. 17/2025 ze dne 16. 6. 2025 vyplývá, že zastupitelstvo zadavatele opět neschválilo uzavření smlouvy o dílo na plnění veřejné zakázky s vybraným dodavatelem, tj. navrhovatelem, a to „na základě výsledku ekonomického rozboru pracovní skupiny, kterým bylo zjištěno, že obec nebude mít v budoucích letech dostatek financí na výstavbu 2. stupně základní školy a dalšího rozvoje obce dle schváleného Strategického plánu rozvoje obce

Z dokumentu s názvem „Výstavba budovy 2. stupně základní školy v Markvartovicích – stavební pohled pracovní skupiny“ ze dne 9. 6. 2025 (dále jen „prezentace odborné pracovní skupiny“), který zpracovala ustanovená pracovní skupina, na kterou zadavatel odkázal v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, vyplývá, že projekt veřejné zakázky má nedostatky, spočívající ve velkorysém rozsahu stavby, který dle názoru pracovní skupiny neodpovídá finančním možnostem obce, kdy cena za dílo činí 253 597 850 Kč s DPH, dále pak skutečnost,

Z rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení vyplývá, že zadavatel zrušil zadávací řízení, jelikož se v jeho průběhu vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv, tj. na základě § 127 odst. 2 písm. d) zákona.

Úřad uvádí, že s ohledem na podaný návrh je ve správním řízení předmětem přezkumu oprávněnost zrušení zadávacího řízení zadavatelem s odkazem na ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona, tedy proto, že se v průběhu zadávacího řízení měly vyskytnout důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.

Předně Úřad konstatuje, že zadavatel je povinen v průběhu celého zadávacího řízení dodržovat zásadu transparentnosti jako jednu ze základních zásad zadávacího řízení, jak vyplývá z § 6 odst. 1 zákona. Je tak na zadavateli, aby zajistil, že veškeré kroky, které činí v zadávacím řízení, budou působit transparentně. Aby bylo možné považovat konkrétní úkon zadavatele za transparentní, a tedy i zákonný, musí být takový úkon zpětně přezkoumatelný1.

K problematice zrušení zadávacího řízení Úřad nejprve konstatuje, že zákonodárce rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně se zadávací řízení ruší podle § 127 odst. 1 zákona, fakultativně za podmínek stanovených v § 127 odst. 2 zákona, popř. v § 127 odst. 3 zákona. Zákon tak dává zadavateli možnost zrušit zadávací řízení jen z důvodů taxativně vymezených, což má vést k omezení možnosti zneužití tohoto institutu a současně k zachování právní jistoty dodavatelů, neboť, jak uvádí Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 30 Af 65/2013-70 ze dne 15. 10. 2015, „[z]ákon o veřejných zakázkách zrušení zadávacího řízení nepreferuje. Účelem každého zadávacího řízení by měl být výběr nejvhodnějšího řešení, uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a její uskutečnění, a sice na základě výběru pro zadavatele nejvýhodnější nabídky (ať už na základě nejnižší ceny či celkově ekonomicky nejvhodnější nabídky) při dodržení zásad uvedených v § 6 zákona o veřejných zakázkách (...)“.

Úřad rovněž konstatuje, že při posouzení, zda zrušení šetřeného zadávacího řízení proběhlo v souladu se zákonem, je třeba mj. s ohledem na zásadu transparentnosti vycházet pouze z důvodů uvedených zadavatelem v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, resp. oznámení o zrušení zadávacího řízení, neboť v něm by zadavatel měl uvést všechny relevantní důvody, pro které zadávací řízení zrušil. K této skutečnosti se vyjádřil předseda Úřadu například v rozhodnutí sp. zn. ÚOHSR0074/2023/VZ, č. j. ÚOHS-29848/2023/162 ze dne 9. 8. 2023, ve kterém uvedl, že „[p]ři posouzení, zda zrušení šetřeného zadávacího řízení proběhlo v souladu se zákonem, je pak třeba právě s ohledem na zásadu transparentnosti vycházet pouze z důvodů uvedených zadavatelem v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, případně v oznámení o zrušení zadávacího řízení, neboť zadavatel je povinen v těchto dokumentech uvést všechny relevantní důvody, pro které zadávací řízení zrušil, přičemž odůvodnění by mělo být dostatečně konkrétní a srozumitelné, a to zejména z hlediska přezkoumatelnosti takového rozhodnutí.

Úřad tedy shrnuje, že ačkoliv zákon neklade žádné formální obsahové požadavky na rozhodnutí podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, ani na sdělení o zrušení zadávacího řízení

Jak již Úřad uvedl výše, v projednávaném případě zadavatel zrušil zadávací řízení s odkazem na ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona, tedy proto, že se v průběhu zadávacího řízení měly vyskytnout důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv. S ohledem na skutečnosti namítané v návrhu navrhovatele je tedy třeba v souladu s výše uvedenými východisky přezkoumat, zda zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dodržel zásadu transparentnosti či nikoliv, resp. zda zadavatel v předmětném rozhodnutí formuloval důvody zrušení zadávacího řízení jednoznačně, srozumitelně, tedy dostatečně podrobně a tím i přezkoumatelně.

V rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel odkázal na ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona, kdy k důvodům hodným zvláštního zřetele uvedl následující: „Primárním důvodem je skutečnost, že zastupitelstvo zadavatele dvakrát neschválilo uzavření smlouvy o dílo s vítězným dodavatele nadlimitní veřejné zakázky […] (prvně na zasedání dne 14. 4. 2025 a později dne 16. 6. 2025), z čehož pramení nemožnost zadavatele platně smlouvu o dílo s vítězným uchazečem uzavřít. Dalším důvodem je objektivní ekonomická neschopnost dodavatele [myšleno zadavatele – pozn. Úřadu] financovat výstavbu Nové budovy 2. stupně základní školy v Markvartovicích v kontextu dalšího rozvoje obce dle schváleného

Jak již Úřad uvedl výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, přezkoumatelný je jen takový úkon zadavatele, v němž jsou srozumitelně a dostatečně uvedeny důvody pro jeho postup, v daném případě pro zrušení zadávacího řízení. Zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení jako primární důvod uvedl skutečnost, že zastupitelstvo zadavatele dvakrát neschválilo uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem, tj. navrhovatelem, z čehož dle zadavatele pramení nemožnost smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem platně uzavřít. Úřad zadavateli nikterak nerozporuje skutečnost, že bez předchozího souhlasu svého zastupitelstva nemůže smlouvu na plnění veřejné zakázky platně uzavřít, avšak i v daném případě by bylo v souladu se zásadou transparentnosti, kdyby zadavatel uvedl podrobnější postup svého zastupitelstva, resp. co bylo důvodem jeho nesouhlasu s uzavřením smlouvy na plnění veřejné zakázky, případně k rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení přiložil podklady, na základě kterých zastupitelstvo rozhodovalo. Vysvětlení, potažmo zdůvodnění postupu a výsledku hlasování zastupitelstva, zadavatel však v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení neuvedl. Z Úřadem zjištěných skutečností totiž vyplývá, že v rámci daných zasedání zastupitelstva zadavatele (tj. dne

Jako další důvod uvedl zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení svou objektivní ekonomickou neschopnost financovat výstavbu předmětu plnění veřejné zakázky, k čemuž zadavatel dále uvedl, že tato finanční neschopnost, která je dle zadavatele rovněž důvodem hodným zvláštního zřetele dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, nastala v průběhu zadávacího řízení v důsledku nesouhlasu zastupitelstva zadavatele se změnou č. 6 územního plánu obce pro plánovaný záměr výstavby Centra pro nakládání s odpady na jeho zasedání dne

Úřad tak s ohledem na výše uvedené konstatuje, že z rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení se účastníci zadávacího řízení sice dozvěděli důvody, které zadavatel považuje za hodné zvláštního zřetele, včetně okamžiku, kdy tyto události nastaly, a na základě kterých došlo ke zrušení zadávacího řízení, avšak nikoliv v podrobnostech dostatečných pro jejich následné přezkoumání, tj. bez jakýchkoliv konkrétních dat a údajů, které by podložily zadavatelem nastíněné důvody. Úřad dále uvádí, že dotčený způsob zdůvodnění zrušení zadávacího řízení nepovažuje za dostatečně konkrétní, jednoznačný a určitý, neboť na základě takto formulovaných důvodů je fakticky znemožněno přezkoumat, zda jsou zadavatelem uvedené důvody (neschválení uzavření smlouvy a plnění veřejné zakázky s vybraným dodavatelem zastupitelstvem zadavatele a objektivní ekonomická neschopnost zadavatele financovat plnění veřejné zakázky) opravdu důvody hodnými zvláštního zřetele, pro které nelze v předmětném zadávacím řízení pokračovat. S ohledem na to, že „důvody hodné zvláštního zřetele“ jsou obecným pojmem, tím spíše měl zadavatel konkrétně uvést, na základě jakých

S ohledem na výše uvedené proto Úřad dospěl k závěru, že zadavatel v projednávaném případě při zrušení zadávacího řízení nedodržel zásadu transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona, neboť konkrétní důvody zrušení zadávacího řízení nejsou v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dostatečně specifikovány a odůvodněny.

Úřad k výše uvedenému dodává, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách nad rámec obsahu rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvedl i další skutečnosti, kterými rozvedl důvody zmíněné v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. V rozhodnutí o námitkách zadavatel zopakoval důvody pro zrušení zadávacího řízení tak, jak je uvedl již v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a doplnil, že pokud zastupitelstvo o jedné a téže věci rozhodlo dvakrát stejně, nelze důvodně očekávat, že nastane v rozhodovacím procesu nějaká změna, a je tak za potřebí se vypořádat se se zadávacím řízením v případě, kdy jeho ukončení prostřednictvím uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem není možné. Dále se zadavatel v rozhodnutí o námitkách více zabýval druhým důvodem pro zrušení zadávacího řízení, a to neschopností zadavatele financovat plnění veřejné zakázky, když nad rámec objasnění v rámci rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvedl, že mj. došlo k ustanovení odborné komise, která provedla hloubkovou analýzu procesu financování plnění veřejné zakázky, za účelem zjištění zda je zadavatel schopen i přes výpadek kalkulovaného příjmu záměr financovat, případně jakým způsobem podstatně snížit náklady na realizaci stavby a to i přes výpadek v rozpočtu způsobený neschválením změny č. 6 územního plánu obce. Zadavatel dále uvedl, že na neveřejném zasedání zastupitelstva, které se konalo dne 9. 6. 2025 komise odprezentovala své zjištění, a to, že projekt veřejné zakázky je nedokonalý a předpokládá se navýšení ceny díla až o 50 000 000 Kč, přičemž úprava projektu s cílem podstatně snížit finální cenu díla není při zachování stávajícího zadávacího řízení možná a stávající situace je pro zadavatele s ohledem na budoucí příjmy a výdaje (při ceně projektu a předpokládaném navýšení až o 50 000 000 Kč a zejména při úvěru ve výši 100 000 000 Kč) likvidační. Z rozhodnutí o námitkách dále vyplývá, že zadavatel jeho součástí učinil rovněž výňatek z prezentace odborné pracovní skupiny, konkrétně tabulku analýzy budoucího vývoje příjmů a výdajů obce v letech 2026-2046, při poskytnutém úvěru ve výši 100 000 000 Kč, k níž uvedl, že „je tak evidentní, že ztráta ekonomické způsobilosti financovat záměr, jež byl předmětem zrušeného zadávacího řízení, není založena na subjektivním neopodstatněném dojmu nebo pouhých obavách zadavatele, jak se stěžovatel domnívá, ale byl založen na analýze předložené odbornou komisí zadavatele.“

Úřad v rozhodnutí o námitkách shledal snahu zadavatele dovysvětlit důvody zrušení zadávacího řízení na základě vznesených námitek. Úřad však akcentuje, že důvody pro zrušení zadávacího řízení může podrobit přezkumu jen tehdy, pokud jsou zadavatelem v příslušném

Pro úplnost Úřad konstatuje, že postup zadavatele při zrušení zadávacího řízení nelze ze strany

Co se týče dalších námitek obsažených v návrhu, Úřad uvádí, že vzhledem k tomu, že dospěl k závěru, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení bylo v rozporu se zákonem, resp. se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, což má za následek uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a všech případných následujících úkonů zadavatele v zadávacím řízení, Úřad již nepovažoval za účelné podrobněji se těmito zabývat, neboť šetření dalších skutečností uvedených v návrhu by za situace, kdy bylo shledáno, že zadavatel při rozhodování o zrušení zadávacího řízení postupoval v rozporu se zákonem, nemohlo mít na výsledek správního řízení vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je též v souladu se zásadou procesní ekonomie (viz § 6 správního řádu). Úřad ze shodného důvodu neprováděl ani důkazy, na které navrhovatel

Úřad dále konstatuje, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť postup zadavatele spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku v rozporu se zákonem měl za následek nezadání předmětu veřejné zakázky, tj. neuzavření smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, neboť po zrušení zadávacího řízení se již žádný z dodavatelů nemůže stát dodavatelem, s nímž bude uzavřena smlouva.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Podle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele; to platí i v případě nedodržení pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie .

Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidla zákona, když v souvislosti s rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky.

Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění zákonné dikce § 263 odst. 2 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření. Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu. Úřad tedy musí vždy volit takové nápravné opatření, které zajistí nápravu nezákonného postupu zadavatele a které nesmí vést ke zmaření účelu správního řízení, jímž je ochrana dodavatele před nezákonným postupem zadavatele.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad o zrušení rozhodnutí zadavatele ze dne 27. 6. 2025 o zrušení zadávacího řízení a všech případných dalších úkonů zadavatele učiněných ve jmenovaném zadávacím řízení.

Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a je tedy účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení výše uvedených úkonů zadavatele v zadávacím řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení výše uvedených úkonů zadavatele v zadávacím řízení, rozhodl tak zároveň o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet

Mgr. Aleš Vejr, advokát, Umělecká 305/1, 702 00 Ostrava

BAK stavební společnost, Žitenická 871/1, 190 00 Praha 9