USNESENÍ

ÚOHS S0533/2024/VZ – Pojišťovací makléř II

ÚOHS · 16. 8. 2024

O co šlo

Pojišťovací makléř II

Spisová značka: ÚOHS-S0533/2024/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-29304/2024/510

Brno 31. 7. 2024

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání

veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 5. 7. 2024

na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou:

•

zadavatel – SAKO Brno, a.s., IČO 60713470, se sídlem Jedovnická 4247/2, 628 00 Brno,

ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 22. 7. 2024 společností MT Legal

s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno,

•

navrhovatel – Eurovalley s.r.o., IČO 29368324, se sídlem Příkop 838/6, 602 00 Brno,

ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 5. 7. 2024 Mgr. Janem Novotným,

advokátem, ev. č. ČAK 13169, se sídlem Anny Letenské 34/7, 120 00 Praha,

•

vybraný dodavatel – RENOMIA, a.s., IČO 48391301, se sídlem Holandská 874/8, 639 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Pojišťovací makléř

II“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 3. 2024 a uveřejněno

ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 3. 2024 pod ev. č. Z2024-011156 a v Úředním věstníku

Evropské unie dne 14. 3. 2024 pod ev. č. 155452-2024,

vydává toto

usnesení:

Správní řízení se podle § 257 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění

pozdějších předpisů, zastavuje, neboť návrh navrhovatele – Eurovalley s.r.o., IČO 29368324, se

sídlem Příkop 838/6, 602 00 Brno – ze dne 5. 7. 2024 na zahájení správního řízení o přezkoumání

úkonů zadavatele – SAKO Brno, a.s., IČO 60713470, se sídlem Jedovnická 4247/2, 628 00 Brno –

učiněných při zadávání veřejné zakázky „Pojišťovací makléř II“ v otevřeném řízení, jehož oznámení

bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 3. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne

14. 3. 2024 pod ev. č. Z2024-011156 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 3. 2024 pod ev. č.

155452-2024, nebyl doručen ve stejnopisu jmenovanému zadavateli ve lhůtě podle § 251 odst. 2

citovaného zákona, tedy nejpozději do 8. 7. 2024.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

třída Kpt. Jaroše 7, 602 00 Brno, Česká republika, +420 542 167 111, posta@uohs.gov.cz, uohs.gov.cz

Č. j.: ÚOHS-29304/2024/510

ODŮVODNĚNÍ

PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 5. 7. 2024 návrh navrhovatele – Eurovalley s.r.o., IČO 29368324, se sídlem

Příkop 838/6, 602 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne

5. 7. 2024 Mgr. Janem Novotným, advokátem, ev. č. ČAK 13169, se sídlem Anny Letenské 34/7,

120 00 Praha (dále jen „návrh“ a „navrhovatel“) – z téhož dne na zahájení správního řízení

o přezkoumání úkonů zadavatele – SAKO Brno, a.s., IČO 60713470, se sídlem Jedovnická

4247/2, 628 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 22. 7. 2024

společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11,

612 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Pojišťovací

makléř II“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 3. 2024 a

uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 3. 2024 pod ev. č. Z2024-011156 a

v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 3. 2024 pod ev. č. 155452-2024 (dále jen „veřejná

zakázka“).

Dnem obdržení předmětného návrhu bylo v souladu s ustanovením § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

Účastníky správního řízení podle ustanovení § 256 zákona jsou: o o o zadavatel, navrhovatel, vybraný dodavatel – RENOMIA, a.s., IČO 48391301, se sídlem Holandská 874/8,

639 00 Brno.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 8. 7. 2024 (který byl zadavateli doručen dne 9. 7. 2024), přičemž kopii návrhu účastníkům zadávacího řízení doposlal přípisem ze dne 10. 7. 2024.

Navrhovatel svým návrhem brojí proti rozhodnutí o výběru, resp. proti nesprávnému hodnocení své nabídky a nabídky vybraného dodavatele. Zadavatel měl dle navrhovatele nesprávně bodově hodnotit jednu z jeho hodnocených referenčních zakázek. Současně měl zadavatel přidělit referenčním zakázkám uvedeným v nabídce vybraného dodavatele plný počet bodů, tj. včetně bodů za relevantní činnost, byť se tyto referenční zakázky netýkaly zařízení dle českých „sektorových“ zákonů, jak dle navrhovatele vyžadovala zadávací dokumentace. Zadavatel tak dle navrhovatele postupoval netransparentním způsobem v rozporu se zásadami uvedenými v § 6 zákona. S ohledem na uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil úkony zadavatele spočívající v hodnocení nabídek a rozhodnutí o výběru dodavatele.

Dne 23. 7. 2024 obdržel Úřad od zadavatele dokumentaci o zadávacím řízení a vyjádření zadavatele k návrhu (dále jen „vyjádření zadavatele“). Zadavatel ve svém vyjádření mj. uvádí, že „Zadavateli měl být stejnopis návrhu doručen nejpozději do 8. 7. 2024; toto se ale nestalo,

Č. j.: ÚOHS-29304/2024/510

když ani zadavatel, ani administrátor veřejné zakázky neevidují podání takového návrhu“. Dle

zadavatele by tak Úřad měl zahájené řízení usnesením zastavit dle § 257 písm. e) zákona.

Usnesením ze dne 23. 7. 2024 Úřad vyzval navrhovatele k předložení dokladu prokazujícího doručení stejnopisu návrhu ze dne 5. 7. 2024 zadavateli.

Navrhovatel ve lhůtě určené usnesením ze dne 23. 7. 2024 doručil Úřadu své vyjádření, ve kterém tvrdí, že mu dne 8. 7. 2024 bylo doručeno oznámení o zahájení správního řízení z téhož dne, které bylo adresováno všem účastníkům zadávacího řízení. Dále navrhovatel uvádí, že v daném oznámení Úřad výslovně uvedl, že „Kopii návrhu bez příloh zasílá Úřad v příloze tohoto oznámení.“, a tedy navrhovatel měl za to, že návrh byl zadavateli doručen

Úřadem ve lhůtě dle § 251 odst. 2 zákona. Následně navrhovatel konstatuje, že zákon v § 251

odst. 2 zákona neukládá povinnost doručení návrhu (resp. stejnopisu) výslovně přímo

navrhovateli. V případě doručení návrhu Úřadu dle navrhovatele logicky nepřipadá v úvahu,

že by byl návrh doručován jakoukoliv jinou osobou než navrhovatelem (nebo jeho zástupcem),

ale v případě doručování stejnopisu návrhu zadavateli už takovýto logický závěr učinit nelze,

když je to právě především Úřad, jehož prostřednictvím může k doručení návrhu zadavateli

v předmětné lhůtě dojít.

Dále navrhovatel konstatuje, že pokud by měl zákonodárce v úmyslu omezit splnění podmínky doručení stejnopisu návrhu pouze na navrhovatele, nepochybně by tak učinil a odpovídajícím způsobem by upravil znění § 251 odst. 2 zákona, tj. uvedl by výslovně, že navrhovatel doručí návrh zadavateli a ve stejnopise zadavateli v předmětné lhůtě, tak jako to učinil v případě ustanovení § 254 odst. 3 nebo odst. 4 zákona ve vztahu k návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku. Při výkladu citovaných ustanovení zákona je dle navrhovatele nutné vycházet z předpokladu racionálního zákonodárce, tj. z toho, že racionální zákonodárce vyjádří stejný záměr stejnými výrazovými prostředky (k čemuž navrhovatel odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 9. 2020 sp. zn. 2 Azs 206/2020).

Tím, že zadavateli byl návrh dle navrhovatele doručen v zákonné lhůtě samotným Úřadem v rámci oznámení o zahájení správního řízení, má navrhovatel za to, že zadavatel se s návrhem mohl seznámit včas, tak aby se k němu také mohl řádně a včas vyjádřit a nedošlo k jakémukoliv prodlení nebo zbytným průtahům způsobeným navrhovatelem. Na výše uvedených závěrech dle navrhovatele nic nemění ani skutečnost, že Úřad nemá povinnost návrh zadavateli doručovat, když podstatným je pouze fakt, že tak Úřad dobrovolně učinil a sám tak na sebe převzal splnění podmínky doručení návrhu zadavateli v souladu se zákonem, a informováním o této skutečnosti pak navrhovateli umožnil, aby v dobré víře v tuto informaci již sám nemusel návrh zadavateli zasílat. K tomu navrhovatel dodává, že pokud by Úřad takto navrhovatele neinformoval, resp. pokud by se s takovou informací navrhovatel včas neseznámil, nezbylo by mu, než sám zaslat do uplynutí dne 8. 7. 2024 stejnopis návrhu zadavateli, aby zákonná podmínka ve smyslu § 251 odst. 2 zákona byla splněna. S ohledem na uvedené navrhovatel doložil doručení stejnopisu návrhu zadavateli doručenkou prokazující doručení oznámení o zahájení správního řízení ze dne 8. 7. 2024 navrhovateli.

II.

ZÁVĚRY ÚŘADU

Po přezkoumání splnění zákonných podmínek vážících se k podání návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřad konstatuje, že navrhovatel nesplnil požadavky stanovené v § 251 odst. 2 zákona, když svůj návrh nedoručil ve stejnopisu

Č. j.: ÚOHS-29304/2024/510

zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel jeho námitky

odmítl, k čemuž Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 251 odst. 2 zákona musí být návrh, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul.

Podle § 257 písm. e) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrh nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 251 odst. 2 nebo 3 zákona nebo podle § 254 odst. 3 zákona.

Jak vyplývá z obdržené dokumentace o zadávacím řízení, navrhovatel doručil zadavateli dne

12. 6. 2024 námitky, v nichž namítal nezákonnost postupu zadavatele při výběru dodavatele

ze dne 11. 6. 2024. Zadavatel námitky navrhovatele odmítl rozhodnutím podepsaným dne

25. 6. 2024, přičemž toto rozhodnutí bylo prostřednictvím certifikovaného el. nástroje

doručeno navrhovateli téhož dne. S ohledem na § 251 odst. 2 zákona byl navrhovatel povinen

doručit návrh Úřadu a stejnopis návrhu zadavateli do 10 dnů ode dne obdržení rozhodnutí o

námitkách. Vzhledem k tomu, že poslední den zákonné lhůty připadl na státní svátek (5. 7.

2024), byl navrhovatel s ohledem na obecná pravidla pro počítání času povinen doručit návrh

Úřadu a stejnopis návrhu zadavateli nejbližší následující pracovní den, tj. v pondělí 8. 7. 2024.

Ustanovení § 251 odst. 2 zákona ukládá navrhovateli povinnost doručit stejnopis návrhu zadavateli v zákonem stanovené lhůtě. Ačkoliv navrhovatel není dle zákona povinen podat

Úřadu společně s návrhem doklad, kterým by prokázal splnění uvedené povinnosti, v případě

pochybnosti leží důkazní břemeno ohledně splnění této povinnosti právě na navrhovateli.

K tomu Úřad pro úplnost dodává, že jeho povinností podle ustanovení § 3 správního řádu je

postupovat tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu,

který je nezbytný pro soulad jeho úkonů s požadavky uvedenými v ustanovení § 2 správního

řádu. Při samotném zjišťování stavu věci je pak třeba uplatnit pravidlo, že „neexistence se

neprokazuje“, které vychází z tzv. negativní důkazní teorie, podle níž nelze po nikom

spravedlivě požadovat, aby prokázal reálnou neexistenci určité právní skutečnosti (blíže viz

např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 22/10 ze dne 7. 4. 2010, příp. rozsudek Nejvyššího

správního soudu č. j. 3 Azs 35/2006-104 ze dne 26. 7. 2006 nebo č. j. 2 Afs 57/2012-35 ze dne

5. 6. 2013). Úřad proto konstatuje, že po zadavateli nelze požadovat prokázání toho, že

navrhovatel skutečně nedoručil zadavateli stejnopis návrhu, nýbrž je to právě navrhovatel,

který musí prokázat, že stejnopis návrhu v souladu s § 251 odst. 2 zákona zadavateli doručil.

S ohledem na to, že zadavatel tvrdí, že mu stejnopis návrhu nebyl navrhovatelem doručen, a navrhovatel k návrhu nepřipojil doklad o doručení stejnopisu návrhu, vyzval Úřad navrhovatele usnesením ze dne 23. 7. 2024 k předložení dokladu prokazujícího doručení stejnopisu návrhu ze dne 5. 7. 2024 zadavateli. Navrhovatel ve lhůtě určené mu usnesením ze dne 23. 7. 2024 však žádný doklad, který by prokazoval doručení stejnopisu návrhu zadavateli, nedoložil a ani netvrdí, že stejnopis návrhu zadavateli odeslal. Naopak ve svém vyjádření v podstatě přiznává, že zadavateli stejnopis návrhu ve lhůtě dle § 251 odst. 2 zákona skutečně nedoručil, když tvrdí, že tak učinit nemusel vzhledem k tomu, že návrh byl zadavateli doručen

Úřadem v rámci oznámení o zahájení správního řízení ze dne 8. 7. 2024. Lze tedy uzavřít, že

navrhovatel neunesl své důkazní břemeno ohledně prokázání jemu zákonem uložené

povinnosti.

K námitce navrhovatele, že z oznámení o zahájení správního řízení bylo zřejmé, že stejnopis návrhu byl doručen zadavateli v zákonné lhůtě Úřadem, a navrhovatel proto stejnopis návrhu

Č. j.: ÚOHS-29304/2024/510

zadavateli doručit nemusel, uvádí Úřad následující. Z konstrukce zákona je zcela evidentní, že

zákonodárce klade důraz na to, aby zadavateli byl stejnopis návrhu doručen navrhovatelem

ve stejné lhůtě jako Úřadu. Pro iniciaci věcného přezkumu u Úřadu tedy nepostačuje „pouze“

včasné doručení návrhu Úřadu, nýbrž stejnopis návrhu musí být navrhovatelem ve stanovené

lhůtě doručen i zadavateli. To potvrzuje i ustanovení § 257 písm. e) zákona, podle nějž je Úřad

povinen správní řízení zastavit mj. z důvodu, kdy není stejnopis návrhu doručen zadavateli

v zákonem stanovené lhůtě. To, že tato povinnost leží výhradně na navrhovateli, přitom

vyplývá z rozhodovací praxe Úřadu1, judikatury správních soudů2 i z komentářové literatury3.

Dle Úřadu tak nelze přisvědčit navrhovateli, že by ustanovení § 251 odst. 2 zákona mohlo být vykládáno tak, že povinnost doručit zadavateli v zákonné lhůtě stejnopis návrhu může být alternativně splněna buď navrhovatelem nebo Úřadem. I z pohledu systematiky zákona je dle

Úřadu evidentní, že předmětné povinnosti se vztahují k osobě navrhovatele, neboť pravidla

obsažená v ustanovení § 251 zákona obsahují zákonné podmínky pro podání návrhu

navrhovatelem. Konkrétně ustanovení § 251 odst. 1 a 4 zákona upravují náležitosti návrhu,

přičemž v odst. 1 zákon navrhovatele přímo zmiňuje. Následně ustanovení § 251 odst. 2 a 3

zákona obsahuje lhůty, ve kterých musí být návrh podán. Jednotlivé odstavce na sebe

systematicky navazují, přičemž jediným logickým adresátem norem je v tomto případě ten,

kdo návrh podává a má tedy i dodržet všechny podmínky stanovené ve výše uvedených

odstavcích § 251 zákona. Pokud by cílem zákonodárce bylo, aby se dané pravidlo týkající

se lhůty k doručení stejnopisu návrhu vztahovalo i na někoho jiného, musel dle názoru Úřadu

takovou osobu v textu zákona přímo označit. Ad absurdum by dle výkladové logiky

navrhovatele (tj. že § 251 odst. 2 zákona vzhledem k použité formulaci „návrh musí být

doručen“ neukládá povinnost konkrétně navrhovateli) ke splnění dané povinnosti stačilo, aby

se stejnopis návrhu v dané lhůtě dostal k zadavateli v podstatě od kohokoliv. Takový výklad

však nelze akceptovat, neboť zadavatel by však v takovém případě neměl postaveno najisto,

že se jedná opravdu o podaný návrh, a tedy ani zda bylo zahájeno řízení před Úřadem a nastaly

z toho vyplývající konsekvence (např. začátek blokační lhůty dle § 246 odst. 2 zákona,

povinnost doručení zadávací dokumentace Úřadu dle § 252 odst. 1 zákona).

Argumentaci navrhovatele, že svou povinnost doručit zadavateli stejnopis návrhu nesplnil proto, že na základě oznámení o zahájení správního řízení nabyl přesvědčení, že danou povinnost již splnil Úřad, tedy Úřad odmítá a konstatuje, že je to sám navrhovatel a jeho opomenutí či neznalost procesních podmínek pro vedení řízení před Úřadem, kdo způsobil, že šetřené správní řízení musí být Úřadem zastaveno, aniž by daná věc mohla být meritorně přezkoumána. Za situace, kdy navrhovatel svoji povinnost nesplní, nelze jeho povinnost přenášet na Úřad či jakýkoli jiný subjekt.

Např. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-29437/2023/500 ze dne 4. 8. 2023, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy

Úřadu č. j. R0113/2023/VZ ze dne 29. 9. 2023

srov. s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 2/2013 – 46 ze dne 24. 4. 2013. Pozn. Úřadu: přestože se

jeho závěry vztahují k předchozí právní úpravě zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, tak jeho obecné závěry

lze vtáhnout i na současnou právní úpravu.

Zde je přímo uvedeno, že „Zákon současně požaduje, jako jednu z dalších náležitostí návrhu, aby navrhovatel stejnopis

návrhu doručil zadavateli, přičemž pro uvedené stanoví totožnou lhůtu jako pro podání návrhu. Nedodržení povinnosti

navrhovatele má za následek zastavení správního řízení podle § 257 písm. e); zmeškání lhůty přitom nelze prominout.“.

(ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 251 [Náležitosti návrhu]. In: ŠEBESTA,

Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha:

C. H. Beck, 2022, s. 1461.)

Č. j.: ÚOHS-29304/2024/510

Úřad nicméně pro úplnost dodává, že ani v případě, kdy by (zcela teoreticky) přistoupil na argumentaci navrhovatele o možnosti splnit povinnost dle § 251 odst. 2 zákona Úřadem, by stejnopis návrhu zadavateli v zákonné lhůtě doručen nebyl, neboť ta uplynula dne 8. 7. 2024 a oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno dne 9. 7. 2024, přičemž kopie návrhu byla zadavateli (i ostatním účastníkům správního řízení včetně navrhovatele) doručena až dodatečně dne 10. 7. 2024.

Na základě výše uvedeného tedy Úřad konstatuje, že navrhovatel nedoručil stejnopis návrhu zadavateli ve lhůtě stanovené v § 251 odst. 2 zákona, tedy nejpozději do 8. 7. 2024, čímž nesplnil všechny zákonné požadavky vážící se k úkonu podání návrhu, a proto Úřad podle §257 písm. e) zákona správní řízení vedené pod sp. zn. S0533/2024/VZ zastavil, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Pro úplnost Úřad dodává, že z důvodu procesní ekonomie již považoval za neúčelné stanovit účastníkům řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí ve smyslu § 261 odst. 3 zákona, neboť Úřad je povinen dle § 6 odst. 2 správního řádu postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval. Za situace, kdy je zřejmé, že je dán důvod pro zastavení správního řízení podle § 257 písm. e) zákona, by vyjádření účastníků řízení k otázkám, jejichž závazné posouzení mělo být obsahem rozhodnutí za situace, kdy by nebyl dán důvod pro zastavení správního řízení, a jejichž okruh (tedy předmět řízení) byl vymezen na základě podaného návrhu navrhovatele, účastníkům řízení mohlo způsobit toliko zbytečné náklady, aniž by takové vyjádření mohlo ovlivnit výsledek správního řízení. Z toho důvodu Úřad lhůtu podle § 261 odst. 3 zákona účastníkům řízení nestanovil.

POUČENÍ

Proti tomuto usnesení lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro

ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –

Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Podaný rozklad nemá

podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení

o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové

schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Michal Kobza

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží:

Mgr. Jan Novotný, Anny Letenské 34/7, 120 00 Praha

MT Legal s.r.o., Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno

RENOMIA, a.s., Holandská 874/8, 639 00 Brno

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy