ÚOHS S0555/2023/VZ – Uherskohradišťská nemocnice a.s. – Rekonstrukce objektu č. 1

Zadavatel – Zlínský kraj, IČO 70891320, se sídlem třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 11. 5. 2023 společností RTS, a.s.,

Z čl. 3.1. svazku 1 zadávací dokumentace k veřejné zakázce ve znění všech zadavatelem provedených změn2 (dále jen „zadávací dokumentace“) vyplývá, že „předmětem veřejné zakázky je kompletní rekonstrukce a úprava objektu původní interny pro jiné zdravotnické provozy. Vzhledem k současnému špatnému stavu vnitřních instalací a potřebám dispozičních úprav je nezbytná celková rekonstrukce budovy č. 11 v rámci areálu Uherskohradišťské nemocnice. Podkladem pro vypracování nabídky je soupis stavebních prací, dodávek a služeb včetně výkazu výměr, projektová dokumentace a další dokumenty, které jsou nedílnou součástí zadávací dokumentace.“

Dle čl. 3.4. svazku 1 zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky

Zadavatel obdržel dne 23. 6. 2023 od navrhovatele – YUCON CZ, s.r.o., IČO 29184771, se sídlem Tuřanka 1222/115, 627 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – námitky proti zadávacím podmínkám z téhož dne (dále jen „námitky ze dne 23. 6. 2023“). Rozhodnutím zadavatele o námitkách ze dne 3. 7. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách ze dne 3. 7. 2023“) zadavatel daným námitkám vyhověl a prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace č. 11 ze dne

Zadavatel prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace č. 18 ze dne 31. 7. 2023 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 18“) provedl další změnu zadávacích podmínek napadených námitkami ze dne 23. 6. 2023, a to v souvislosti s dotazem jiného dodavatele a z vlastního podnětu zadavatele.

Zadavatel obdržel dne 22. 8. 2023 od navrhovatele další námitky proti zadávacím podmínkám z téhož dne (dále jen „námitky“). Rozhodnutím o námitkách ze dne 30. 8. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo doručeno navrhovateli dne 31. 8. 2023, zadavatel námitky v celém rozsahu odmítnul.

Navrhovatel následně dne 9. 9. 2023 podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh ze dne 8. 9. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Návrh byl téhož dne ve stejnopise doručen zadavateli.

Návrh směřuje proti zadávacím podmínkám, které dle navrhovatele vytvářejí bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a porušují základní zásady zadávacího řízení zakotvené v § 6 zákona, konkrétně zásadu přiměřenosti a zásadu zákazu diskriminace.

Navrhovatel tvrdí, že přestože v návaznosti na jím podané námitky ze dne 23. 6. 2023 došlo změnou zadávací dokumentace č. 11 k odstranění nepřiměřených podmínek technické kvalifikace, změnou zadávací dokumentace č. 18 zadavatel zcela nepochopitelně přistoupil k jejich opětovnému zpřísnění, přičemž ve vztahu k členům realizačního týmu dodavatele jsou tyto nové zadávací podmínky dle navrhovatele ještě přísnější než v původním znění zadávací dokumentace.

Ke zpřísnění dle navrhovatele došlo zejména ve vztahu k požadovanému finančnímu rozsahu referenčních zakázek, jimiž má být prokazována technická kvalifikace dodavatelů. Tento finanční rozsah se dle současného znění zadávací dokumentace musí nově týkat výlučně objektu s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí s obvodovým pláštěm ze zdiva nebo prefabrikovaných železobetonových prvků nebo z monolitického betonu či železobetonu či jejich kombinací, kdy finanční objem prací spojený s realizací definovaného objektu musí činit min. 150 mil. Kč, zatímco dle zadávací dokumentace ve znění změny zadávací dokumentace č. 11 musel být tento objekt pouze součástí referenční zakázky o minimální hodnotě 250 mil. Kč. Dle navrhovatele není tento zadavatelem stanovený finanční rozsah odůvodněný ani přiměřený, a to zejména s ohledem na značné změny cen stavebních prací za posledních 10 let a výjimečnost požadovaného typu stavby. Nepřiměřenost daného požadavku musí být dle navrhovatele jasná i zadavateli, neboť takto nebyl nastaven „ani v prvním znění zadávacích podmínek.“

Navrhovatel uvádí, že objekt s prefabrikovanou konstrukcí, která má obvodový plášť ze zdiva či betonu, je velmi ojedinělý, neboť prefabrikovaná konstrukce se využívá zejména pro halové, výrobní a administrativní budovy, kdy však bývá převážně využit lehký obvodový plášť (nikoliv zděný či betonový). Dle navrhovatele existuje těchto zadavatelem požadovaných staveb jen omezené množství, obzvlášť v období posledních 10 let a s přihlédnutím k požadavku zadavatele na hodnotu takového objektu bez možnosti započítat související stavby. Zadavatel dle navrhovatele požadavkem na „těžké“ obvodové zdivo vyloučil, aby dodavatelé v rámci referenčních zakázek předkládali halové stavby, a to i přesto, že původní výslovné vyloučení

Navrhovatel má za to, že byť zadavatel předmětným kvalifikačním požadavkem v aktuálním znění zadávací dokumentace halové stavby nevyloučil výslovně, vymezená kombinace stanoveného konstrukčního řešení se závazným materiálovým pojetím obvodového pláště převážnou část staveb daného určení vylučuje, aniž by pro to byl relevantní důvod. Dle navrhovatele je podstatná zkušenost s konstrukčním řešením a využitím materiálů, přičemž není rozhodné, zda dodavatel tyto zkušenosti získal ve vzájemné kombinaci. Předmětným požadavkem zadavatele je dle navrhovatele obcházena nemožnost vázat kvalifikační požadavky na využití staveb.

Navrhovatel rovněž tvrdí, že není opodstatněn požadavek na konkrétní obvodový plášť při využití prefabrikované konstrukce, když zkušenost s konkrétním obvodovým pláštěm v tomto případě nemá vyšší vypovídající hodnotu, zejména za situace, kdy je v rámci referenčních zakázek uznávána nejen rekonstrukce definovaného objektu, ale i jeho nová výstavba. V případě rekonstrukce dle navrhovatele není budováno obvodové zdivo, zatímco v případě nové výstavby reference nikterak neprokazuje potřebnou zkušenost pro realizaci rekonstrukce, kdy zadavatel dle navrhovatele uváděl, že je pro něj nezbytné, aby měl dodavatel zkušenost s odkrytím, zhodnocením a případným sanováním prefabrikované železobetonové konstrukce, nicméně v případě výstavby je zřejmé, že dodavatel tuto zkušenost nemusí mít.

Navrhovatel má tedy za to, že zadavatel „vymezil minimální úroveň pro splnění kvalifikačního kritéria spočívajícího v předložení vymezených referenčních staveb nepřiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky, čímž bezdůvodně vytvořil překážky hospodářské soutěže, což může omezit okruh možných dodavatelů, a to zejména tím, že stanovil zcela nepřiměřený požadavek na hodnotu pro objekt s prefabrikovanou konstrukcí při vyloučení některých (nejčastějších) druhů staveb s takovouto konstrukcí.“

Navrhovatel dále napadá obdobně stanovený požadavek zadavatele ve vztahu ke zkušenostem členů realizačního týmu dodavatele, konkrétně hlavního stavbyvedoucího, stavbyvedoucího, zástupce stavbyvedoucího a statika. Dle navrhovatele je požadavek na referenční zakázky, které mají být předloženy k prokázání zkušeností uvedených členů realizačního týmu, zcela nepřiměřený, diskriminační a nadmíru omezující soutěž, a to zejména u těch osob, které nelze nahradit poddodavatelem. Navrhovatel tvrdí, že dodavatel „nejen musí mít zkušenost s referenční zakázkou, která díky svému omezení pouze na některé typy staveb (byť s užitím shodné konstrukce) a stanovení její minimální hodnoty ve vztahu přímo k danému objektu, není zcela obvyklá, ale ještě disponovat 4 osobami, které se na takové zakázce podílely, kdy i tyto osoby jsou limitovány posledními 10 lety zkušeností.“ Dle navrhovatele – s ohledem na neobvyklost zadavatelem požadovaných staveb v předmětné hodnotě a omezení doby, kdy tyto stavby měly být realizovány, na 10 let – není velké množství osob, které požadované zkušenosti mají, a neexistuje proto mnoho dodavatelů, kteří by mohli dané požadavky naplnit. Dle navrhovatele lze zjevnou nepřiměřenost spatřovat i v kombinaci specifické referenční zakázky s dobou, kdy měla být tato zakázka realizována, neboť „nemá jinou vypovídající hodnotu o odbornosti člena týmu to, zda má daný člen realizačního týmu zkušenost s prefabrikovanou konstrukcí s těžkým obvodovým zdivem (…) v určité hodnotě v posledních 10 letech, ale to, že takový člen realizačního týmu má zkušenost

Navrhovatel je tak přesvědčen, že ve vztahu k požadavkům na zkušenosti členů realizačního týmu zadavatel „vymezil minimální úroveň pro splnění kvalifikačního kritéria spočívajícího v předložení vymezených referenčních staveb nepřiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky, čímž bezdůvodně vytvořil překážky hospodářské soutěže, což mohlo omezit okruh možných dodavatelů.“

Navrhovatel se závěrem svého návrhu domáhá, aby Úřad rozhodl o tom, že zadavatel porušil pravidla pro stanovení zadávacích podmínek dle § 36 odst. 1 zákona ve spojení s § 6 zákona, přičemž tím mohl vytvořit bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, a uložil mu opatření k nápravě spočívající ve změně zadávacích podmínek tak, aby neomezovaly hospodářskou soutěž.

Úřad obdržel předmětný návrh navrhovatele dne 9. 9. 2023 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: • zadavatel, • navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 12. 9. 2023.

Usnesením ze dne 12. 9. 2023 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

Dne 21. 9. 2023 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k obsahu návrhu ze dne 20. 9. 2023 (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a dokumentaci o zadávacím řízení.

Zadavatel v rámci svého vyjádření předně konstatuje, že „argumentace navrhovatele obsažená v návrhu nepřináší žádné nové skutečnosti, které by zpochybňovaly argumentaci

Zadavatel svůj postup v zadávacím řízení nepovažuje za jakkoliv diskriminační ani nepřiměřený. Zadavatel uvádí, že zadávací podmínky (a tedy i požadavky na prokázání technické kvalifikace) stanovil s ohledem na složitost předmětu plnění veřejné zakázky tak, aby měl alespoň přiměřenou jistotu, že stavební práce, jež jsou předmětem veřejné zakázky, budou prováděny dodavatelem, který disponuje přiměřenými zkušenostmi a dostatečnými technickými, materiálními a lidskými zdroji, jež jsou k realizaci předmětu veřejné zakázky nezbytné. Zadavatel tvrdí, že jím vymezené požadavky plně korespondují s předmětem plnění veřejné zakázky, žádný požadavek není nepřiměřený a všechny požadavky naopak mají přímý odraz v předmětu plnění. Zadavatel považuje návrh navrhovatele za obstrukční, pochybuje o skutečném zájmu navrhovatele o účast v zadávacím řízení a podotýká, že vzhledem k počtu dodavatelů, od nichž obdržel žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, je zřejmé, že okruh dodavatelů, kteří mohou podat nabídku a objektivně splnit podmínky účasti, je široký, z čehož lze dovodit, že probíhá řádná, férová a široká hospodářská soutěž.

Zadavatel uvádí, že realizace předmětu plnění veřejné zakázky, který je významnou investiční akcí zadavatele o velkém finančním objemu, bude probíhat „za plného a nepřerušeného provozu areálu nemocnice, se stavebně náročnými procesy s důrazem na kvalitu provedení, aby bylo minimalizováno riziko pozdějších závad a reklamací, které by mohly ovlivnit kontinuitu následné zdravotní péče v zrekonstruovaném objektu.“ Také z těchto důvodů zadavatel považuje za zcela stěžejní výběr kvalitního a odborně zkušeného a zdatného dodavatele, který předmět plnění zrealizuje v předepsané kvalitě a čase. Zadavatel zároveň podotýká, že s každou úpravou zadávacích podmínek prodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku, a nevidí tedy problém v tom, že ke konečnému vymezení požadavků na prokázání technické kvalifikace dospěl až v průběhu zadávacího řízení na základě vznesených námitek či žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace. Přestože zadavatel nemá za to, že by změnami provedenými v zadávacích podmínkách tyto zadávací podmínky zpřísnil, zdůrazňuje, že úprava zadávacích podmínek je jeho právem, a to bez ohledu na to, zda došlo k jejich zpřísnění.

Zadavatel nijak nezastírá, že jeho cílem je získat nabídky dodavatelů, kteří mají zkušenost nejen s jakoukoliv stavbou pozemního stavebnictví, ale rovněž zkušenost s plněním, které je ve vztahu k předmětu veřejné zakázky konstrukčně obdobné. Zadavatel konstatuje, že předmětem plnění veřejné zakázky je „rekonstrukce rozsáhlé vícepatrové budovy s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí, kdy během realizace dojde mimo jiné ke kompletnímu vybourání všech nenosných konstrukcí, rekonstrukci nosné konstrukce a kompletní výstavbě nových nenosných konstrukcí, kdy obvodové nenosné konstrukce budou ve zděném provedení.“ Proto zadavatel definoval sporný kvalifikační požadavek jako požadavek na „nejméně 1 dokončenou zakázku, jejímž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a s obvodovým pláštěm ze zdiva nebo prefabrikovaných železobetonových prvků nebo z monolitického betonu či železobetonu, či jejich kombinací, kde finanční objem prací (spojený s realizací definovaného objektu pozemního stavitelství) činil

Zadavatel upozorňuje, že celková předpokládaná hodnota předmětu veřejné zakázky činí

Zadavatel uvádí, že zpochybnění požadavku na obvodové konstrukce z „těžkého“ zdiva ze strany navrhovatele (kdy se navrhovatel zadavateli snaží vnutit možnost prokázání kvalifikace zkušeností se stavbou s „lehkým“ obvodovým pláštěm) je zcela účelové a nemístné.

Zadavatel se dále vyjadřuje k tvrzení navrhovatele, podle nějž zadavatel de facto vyloučil možnost prokázání kvalifikace prostřednictvím zkušeností s halovými stavbami, které se vyznačují právě „lehkým“ obvodovým pláštěm. Zadavatel k danému argumentu navrhovatele uvádí, že tento druh staveb žádným způsobem neprokazuje zkušenost

Zadavatel má tak za to, že minimální úroveň pro splnění předmětného kvalifikačního kritéria je stanovena zcela přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky. Zadavatel podotýká, že v požadavcích na prokázání kvalifikace neomezil druh staveb ve smyslu užívání (haly, občanská vybavenost apod.), ale definoval je dle konstrukcí obdobných zadávanému předmětu plnění.

Zadavatel dále poukazuje na skutečnost, že navrhovatel ve svých námitkách uvedl, že je přesvědčen, že požadavek na zkušenost s prefabrikovanou konstrukcí (jakožto požadavek na zkušenost s technickým řešením) by byl oprávněný, stejně jako požadavek na zkušenost s „těžkým“ obvodovým pláštěm (jakožto materiálový požadavek), nikoliv však ve vzájemné kombinaci, kterou nelze považovat za opodstatněnou. Zadavatel je toho názoru, že jednoznačně prokázal provázanost obou předmětných požadavků a jejich oprávněnost.

K námitce navrhovatele, dle níž zkušenost s konkrétním obvodovým pláštěm nemá vyšší vypovídající hodnotu za situace, kdy je v rámci referenčních zakázek uznávána nejen rekonstrukce definovaného objektu, ale i jeho nová výstavba, zadavatel uvádí, že zdůraznil „odkrytí, zhodnocení a případné sanování prefabrikované železobetonové konstrukce“ ve vztahu k referenčním stavbám, jejichž předmětem byla rekonstrukce definovaného objektu, aby dodavatelé nemohli jako reference předkládat rekonstrukce, které se nosné konstrukce objektu nijak nedotýkaly. Zadavatel uvádí, že zkušenosti získané při novostavbě nebo rekonstrukci (ve vymezeném rozsahu) definovaného objektu jsou pro zadavatele pro účely kvalifikace dodavatelů rovnocenné.

K argumentům navrhovatele ohledně požadavků na kvalifikaci členů realizačního týmu dodavatele zadavatel uvádí, že jeho shora uvedené závěry jsou přiléhavé i ve vztahu k požadavkům na zkušenosti těchto osob. Dle zadavatele „je zcela opodstatněné, že u stavby takové finanční hodnoty (patřící k největším investičním akcím zadavatele v současné době), rozsahu (spočívajícím v kompletní rekonstrukci […]) a významu (poskytování kvalitní a úplné zdravotnické péče v kraji) stanovil uvedené požadavky na odbornost a zkušenost členů týmu.“

Zadavatel závěrem uvádí, že je přesvědčen, že nastavení zadávacích podmínek je v souladu se zákonem, všemi zásadami a rozhodovací praxí Úřadu. Zadavatel proto žádá Úřad, aby návrh zamítl jako nedůvodný.

Úřad provedl průzkum trhu, v jehož rámci vznesl žádost o stanovisko dodavatelů působících v oblasti výstavby pozemních staveb coby odborníků na relevantním trhu. Dne 10. 10. 2023 vyzval Úřad žádostí z téhož dne dodavatele •

Všem osloveným dodavatelům Úřad v předmětných žádostech o stanovisko položil stejné otázky, a to konkrétně: „Nakolik významně se z hlediska nároků kladených na odbornost dodavatele liší realizace stavby či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a ‚těžkým‘ obvodovým pláštěm3 od realizace stavby či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a lehkým obvodovým pláštěm (např. halového objektu) ve smyslu provázání nosné prefabrikované železobetonové konstrukce a obvodového pláště, např. nakolik zásadní jsou z daného hlediska konstrukční rozdíly, rozdíly ve způsobu provedení a v použití technologií, nutnost speciálního know-how apod. (není přitom potřeba zacházet do technických detailů)?

Úřad dále vznesl žádost o stanovisko vybraných technicky zaměřených veřejných vysokých škol coby akademických autorit v oblasti výstavby pozemních staveb. Dne 10. 10. 2023 vyzval

Úřad rovněž vznesl žádost o stanovisko společnosti Atelier 99 s.r.o., IČO 02463245, se sídlem

K jednotlivým odpovědím oslovených dodavatelů, vysokých škol a autora projektové dokumentace bude pojednáno níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

Usnesením ze dne 13. 11. 2023 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu 7 pracovních dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohli vyjádřit ke shromážděným podkladům rozhodnutí. Dne 23. 11. 2023 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům ze dne

Navrhovatel ve svém vyjádření předně shrnuje svou argumentaci obsaženou v návrhu a uvádí, že odmítá nařčení zadavatele, že je postup navrhovatele obstrukčním jednáním a zneužíváním práva. Navrhovatel následně komentuje některá ze stanovisek, která Úřad obdržel v reakci na žádosti o stanovisko dodavatelů působících na relevantním trhu, technicky zaměřených veřejných vysokých škol a autora projektové dokumentace.

Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že oslovené subjekty se „vyjadřovaly pouze a výlučně k požadavku na referenční zakázku kombinující požadavek na objekt s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a s obvodovým pláštěm ze zdiva nebo prefabrikovaných železobetonových prvků nebo z monolitického betonu či železobetonu, respektive na rozdíl oproti objektu se shodnou konstrukcí, avšak s ‚lehkým‘ obvodovým pláštěm, nikoliv k jejich kombinaci s dalšími požadavky, jak je v rámci kvalifikačních podmínek činěno zadavatelem.

Navrhovatel se dále vyjadřuje ke stanovisku autora projektové dokumentace, který dle navrhovatele uvedl specifika stavby, která je předmětem plnění veřejné zakázky, když uvedl, že „stavba je tvořena prefabrikovaným skeletem se ztužujícími stěnami (zděnými a betonovými) a se zděným, ale zároveň i panelovým obvodovým pláštěm.“ Autor projektové dokumentace dle navrhovatele „upozorňuje, že se jedná o rekonstrukci – stavbu určitého rozsahu, stáří, stavu konstrukcí. Právě typ konstrukčního systému stavby z daného období s provázáním na těžký obvodový plášť a v neposlední řadě na ztužující jádra a zavětrovací stěny vyžaduje znalosti chování stavby během celého období rekonstrukce (bourání a nová vestavba).“ Dle navrhovatele by mohl být ze strany zadavatele přiměřený požadavek na zkušenost s rekonstrukcí takovéhoto typu stavby, kdy však nepovažuje minimální finanční rozsah za opodstatněný. Navrhovatel opakuje, že „tento požadavek finančního objemu, a tedy zpřísnění kvalifikačních požadavků pro referenční zakázky, ale i členy realizačního týmu, byl přidán až v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 18.“

Navrhovatel poukazuje na vyjádření VŠB a uvádí, že dle stanoviska této vysoké školy „provedení napojení pláště na nosnou konstrukci je předmětem PDPS a RDS. Současně upozorňuje, že stavba má technický dozor investora a autorský dozor. Z tohoto pak dovozuje zejména u členů realizačního týmu disponujících autorizací dle zákona č. 360/1992 Sb., že není

Navrhovatel dále uvádí, že dle stanoviska dodavatele SOLIDUM monolitické konstrukce s.r.o. je náročnější „realizace samotné nosné prefabrikované konstrukce než realizace navazující stěny, ať již ‚těžkého‘ či ‚lehkého‘ obvodového pláště. Sice tato společnost uvádí, že se domnívá, že zkušenost s ‚těžkými‘ příčkami by měl stavitel takovéto zakázky mít, nicméně je zřejmé, že není nezbytný takový rozsah, jaký uvádí zadavatel.“

Navrhovatel dále poukazuje na vyjádření dodavatele PORR a.s., který „konstrukční rozdíly a rozdíly ve způsobu provedení nosné prefabrikované železobetonové konstrukce s ‚těžkým‘ obvodovým pláštěm ve smyslu provázání nosné prefabrikované železobetonové konstrukce a obvodového pláště, a propojení nosné prefabrikované železobetonové konstrukce a lehkého obvodového pláště považuje za zcela nevýznamné“, a který má za to, že „jako přiměřené lze považovat zkušenosti s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí i ‚těžkým‘ obvodovým pláštěm, avšak nikoliv v rámci jedné stavby.“ Toto dle navrhovatele potvrzují také stanoviska dodavatelů OHLA ŽS, a.s. a BP Stavby Morava s.r.o., kdy z pohledu dodavatele BP

Navrhovatel rovněž odkazuje na stanovisko dodavatele ZIPP Brno s.r.o., který dle navrhovatele uvedl, že „mezi stavbou s ‚těžkým‘ a ‚lehkým‘ pláštěm sice shledává rozdíly, nicméně nikoliv natolik zásadní, aby nepostačovala ‚mírnější‘ kvalifikace.“ Navrhovatele upozorňuje, že předmětný dodavatel se v rámci svého vyjádření nevyjadřoval „k dalším okolnostem kvalifikace, které požadavky ještě zpřísňují, jako je například objem takové zakázky výlučně k tomuto typu objektu či shodný požadavek na členy realizačního týmu.“ Navrhovatel dále poukazuje na to, že daný dodavatel „vedle již uváděných důvodů, proč požadavek na referenci jednou zakázkou kombinující požadovaný typ konstrukce a ‚těžké‘ obvodové zdivo je nepřiměřený, jako je skutečnost, že napojení je řešeno projektovou dokumentací, a tedy hlídáno projektantem (autorským dozorem) a technickým dozorem, dále uvádí, že odbornost dodavatele větších staveb prověřují i další kvalifikační kritéria. Zejména pak rovněž zmiňuje skutečnost, že součástí halových staveb (tedy staveb s ‚lehkým‘ obvodovým pláštěm) bývají i sociálně-provozní vestavby se zděnou, prefabrikovanou či kombinovanou nosnou či výplňovou konstrukcí, a tedy dodavatel musí řešit i problematiku napojení ‚těžkého‘ obvodového zdiva.

Navrhovatel tak uzavírá, že zadavatel „vymezil minimální úroveň pro splnění kvalifikačního kritéria spočívajícího v předložení vymezených referenčních staveb nepřiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky.“

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny

Dle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Dle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Dle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Dle § 73 odst. 6 zákona platí, že pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit, a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a b) minimální úroveň pro jejich splnění.

Dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

Dle § 79 odst. 2 písm. c) zákona může zadavatel k prokázání technické kvalifikace požadovat seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, že zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.

Dle § 105 odst. 2 platí, že v případě veřejné zakázky na služby nebo stavební práce nebo v případě veřejné zakázky na dodávky zahrnující umístění nebo montáž, mohou zadavatelé v zadávací dokumentaci požadovat, aby zadavatelem určené významné činnosti při plnění veřejné zakázky byly plněny přímo vybraným dodavatelem.

Dle § 99 odst. 1 zákona platí, že zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci může zadavatel změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna.

Dle § 99 odst. 2 zákona platí, že pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.

Dle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Předmětem veřejné zakázky je dle čl. 3.1. svazku 1 zadávací dokumentace „kompletní rekonstrukce a úprava objektu původní interny pro jiné zdravotnické provozy“. Dokument „D.1.1-001_TECHNICKÁ ZPRÁVA“, který je součástí projektové dokumentace k předmětu veřejné zakázky, obsahuje mj. následující popis stávajícího stavu rekonstruovaného objektu: „Hlavní nosné svislé i vodorovné konstrukce jsou tvořeny typovým montovaným železobetonovým skeletem, který je ztužen uvnitř dispozice monolitickými železobetonovými a zděnými jádry tvořenými konstrukcemi stěn výtahových šachet a schodiště, nebo instalačních šachet. (…)

V čl. 6.1.1. svazku 2 zadávací dokumentace ve znění před změnou provedenou vysvětlením zadávací dokumentace č. 11 (dále jen „zadávací dokumentace v původním znění“) bylo mj. stanoveno, že zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace dodavatele požaduje předložit: „6.1.1. Seznam významných zakázek poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto stavebních prací, dodávek a služeb. Minimální úroveň pro splnění tohoto kritéria technické kvalifikace je stanovena na:

V čl. 6.1.2. svazku 2 zadávací dokumentace v původním znění bylo mj. stanoveno, že zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace dodavatele požaduje předložit: „6.1.2. Seznam techniků, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky. Minimální úroveň pro splnění tohoto kvalifikačního kritéria je:

Navrhovatel v námitkách ze dne 23. 6. 2023 ve vztahu k uvedeným zadávacím podmínkám mj. namítal, že „objekt pozemního stavitelství (tak jak je požadavek na kvalifikaci vymezen) je objekt pozemního stavitelství bez určení charakteru. Výjimka pro stavby jiného charakteru je tak nepřesná a zavádějící, když není zřejmé, jakého jiného charakteru by tedy měla být. Shodně tak uvedený příklad – halový objekt. Stěžovateli není zřejmé, proč je v rámci výjimky uveden a vyloučen právě halový objekt, když se jedná o objekt pozemního stavitelství a nemá tedy jiný charakter. Stěžovatel je tak přesvědčen, že požadované vymezení technické kvalifikace je netransparentní.“ Navrhovatel v námitkách ze dne 23. 6. 2023 dále namítal, že „v rámci požadavku na referenční zakázky, zejména pak v bodě 6.1.1.1. písm. b), zadavatel požaduje objekt převážně s nosnou konstrukcí s prefabrikovaným sloupovým skeletem. Ze zadávacích podmínek není přesně zřejmé, jaké zakázky budou odpovídat tomuto požadavku, kdy je zejména nejednoznačné, co je míněno pod uvedením převážně s nosnou konstrukcí.“

V reakci na předmětné námitky navrhovatele zadavatel v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 11 změnil uvedené zadávací podmínky na jejich následující znění.

V čl. 6.1.1. svazku 2 zadávací dokumentace ve znění po změně provedené vysvětlením zadávací dokumentace č. 11 (dále jen „zadávací dokumentace ve druhém znění“) bylo

V čl. 6.1.2. svazku 2 zadávací dokumentace v druhém znění bylo mj. stanoveno, že zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace dodavatele požaduje předložit: „6.1.2. Seznam techniků, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky. Minimální úroveň pro splnění tohoto kvalifikačního kritéria je:

Zadavatel následně v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 18 změnil uvedené zadávací podmínky na jejich aktuální znění. Zadavatel v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 18 prodloužil lhůtu pro podání nabídek do 4. 9. 2023 v 10:00. Oznámení o této změně bylo odesláno k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dne 31. 7. 2023. Původní lhůta pro podání nabídek byla oznámením o zahájení zadávacího řízení stanovena do 20. 6. 2023 v 10:00, přičemž toto oznámení bylo odesláno k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dne

V čl. 6.1.1. svazku 2 zadávací dokumentace je mj. stanoveno, že zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace dodavatele požaduje předložit: „6.1.1. Seznam významných zakázek poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto stavebních prací, dodávek a služeb. Minimální úroveň pro splnění tohoto kritéria technické kvalifikace je stanovena na:

V čl. 6.1.2. svazku 2 zadávací dokumentace je mj. stanoveno, že zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace dodavatele požaduje předložit: „6.1.2. Seznam techniků, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky. Minimální úroveň pro splnění tohoto kvalifikačního kritéria je:

71.

K žádosti Úřadu o stanovisko dodavatelů působících na relevantním trhu ze dne 10. 10. 2023 se vyjádřilo třináct z dvaceti tří Úřadem oslovených dodavatelů. K žádostem o stanovisko technicky zaměřených veřejných vysokých škol ze dne 10. 10. 2023 se vyjádřily dvě ze tří

Dne 11. 10. 2023 Úřad obdržel stanovisko dodavatele TERRACON a.s., který Úřadu sdělil, že daný typ konstrukce nikdy nerealizoval, a nemůže proto Úřadu poskytnout relevantní informace.

Dne 12. 10. 2023 byla oprávněná úřední osoba telefonicky kontaktována zástupcem dodavatele FOLZA s.r.o., který ji informoval, že předmětný dodavatel nemá v dané oblasti dostatek zkušeností na to, aby mohl na otázky zformulované Úřadem kvalifikovaně odpovědět, a své stanovisko v dané věci tedy Úřadu neposkytne.

Dne 16. 10. 2023 Úřad obdržel stanovisko dodavatele SOLIDUM monolitické konstrukce s.r.o., který k otázkám položeným Úřadem uvedl, že se domnívá, že „věta zadavatele je přiměřená a v souladu s obvyklými požadavky na stavebníka. Domníváme se, že je vhodné mít stavební firmu i s referencí realizace ‚těžké‘ příčky, na druhou stranu se nedomníváme, že obvyklá realizace popsané konstrukce skýtá zásadní stavební rizika a vyšší náročnost. Máme-li posoudit, tak z našeho pohledu je náročnější realizovat samotnou nosnou prefa stropní konstrukci než realizovat navazující stěnu, byť v ‚těžkém‘ provedení. Bohužel nejsme schopni více danou situaci hodnotit, a to z důvodu, že nemáme k dispozici realizační projektovou dokumentaci (…).“

Dne 17. 10. 2023 Úřad obdržel stanovisko autora projektové dokumentace, který Úřadu sdělil, že kvalifikační podmínky nastavené zadavatelem jsou zcela opodstatněné a přiměřené danému typu stavby, pracím a úkonům, které bude nutné během realizace provádět. Autor projektové dokumentace k dané věci uvedl, že „stavba je tvořena prefabrikovaným skeletem se ztužujícími stěnami (zděnými a betonovými) a se zděným, ale zároveň i panelovým obvodovým pláštěm. Nové části jsou konstrukčně tvořeny monolitickými betony v běžném provedení a v provedení bílá vana (vodo-nepropustný beton). Skeletový systém s lehkým obvodovým pláštěm je na realizaci a prováděné detaily mnohonásobně jednodušší, jak z hlediska detailů napojení na skelet nebo hydroizolace, tak výstavby samotné. Za zpracovatele projektové dokumentace nelze tyto dva typy staveb referenčně porovnávat.“

Dne 17. 10. 2023 Úřad obdržel stanovisko ČVUT, jehož obsahem je sdělení, že s ohledem na komplexnost položeného dotazu „není možné odpovědět jednoduše (paušálně)“, a daná vysoká škola proto vzhledem k vytížení svých pracovníků není schopna otázky vznesené

Dne 17. 10. 2023 Úřad obdržel stanovisko dodavatele PTÁČEK - pozemní stavby s.r.o., který uvedl, že z technického hlediska je kombinace skeletové stavby s těžkým obvodovým pláštěm podstatně náročnější na provedení než lehké opláštění. Dle daného dodavatele je u těžkého opláštění podstatně více aspektů spojených s pracovními postupy, kde je nutné jejich pečlivé dodržení, což klade podstatně vyšší nároky na pracovníky a jejich kvalifikaci, přičemž pro montáž lehkého opláštění jsou používáni montážní pracovníci se zcela jinou kvalifikací. Daný dodavatel dále uvedl, že montáž lehkého opláštění je podstatně jednodušší, a že každé řešení napojení konstrukcí u těžkého opláštění má své specifické detaily napojení, které pro provedení vyžadují specifické znalosti a dovednosti.

Dne 17. 10. 2023 Úřad obdržel stanovisko dodavatele POHL cz, a.s., který se k otázkám položeným Úřadem vyjádřil následovně: „Dle našeho odborného názoru jsou rozdíly mezi prováděním objektu s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí, popř. monolitickou železobetonovou konstrukcí s ‚těžkým‘ obvodovým pláštěm oproti stejné nosné konstrukci s ‚lehkým‘ obvodovým pláštěm natolik významné, že se nám jeví požadavek zadavatele jako přiměřený. Zcela souhlasíme s vyjádřením zadavatele, že realizace těchto systémů je zcela odlišná. A to nejen v realizaci

Dne 17. 10. 2023 Úřad obdržel stanovisko dodavatele 3D monolity s.r.o., který Úřadu sdělil, že se k dané problematice nedokáže dostatečně odborně vyjádřit.

Dne 18. 10. 2023 Úřad obdržel stanovisko dodavatele STASELI s.r.o., dle nějž je třeba si uvědomit, že „zděný nebo železobetonový (tzv. tvrdý) obvodový plášť se stává po výstavbě zcela součástí nosných konstrukcí, se kterými i spolupůsobí, a to jak s příznivými, tak při špatném provedení (…) i nepříznivými vlivy na výsledné dílo. Naproti tomu lehké obvodové pláště fungují zcela samostatně a nezávisle na nosné konstrukci.“ Daný dodavatel má za to, že nelze připustit prokázání předmětné kvalifikace stavbou haly s lehkým obvodovým pláštěm.

Dne 19. 10. 2023 Úřad obdržel stanovisko dodavatele Porr a.s., který v odpověď na otázky

Dne 19. 10. 2023 Úřad obdržel stanovisko dodavatele BP STAVBY Morava s.r.o., který Úřadu sdělil, že „při rekonstrukci budovy s nosnou železobetonovou konstrukcí a vyzdívaným obvodovým pláštěm není třeba mít zkušenosti s výstavbou obdobného.“ Dle daného dodavatele je halová výstavba v návaznostech skutečně jednodušší, jelikož na skelet, ať už je betonový, nebo ocelový, se montuje ocelová konstrukce sloužící pro montáže stěnových panelů, kde následně dochází pouze ke klempířským pracím. Daný dodavatel se přesto domnívá, že „by stačily (…) zkušenosti s nosnou prefabrikovanou konstrukcí a těžkým obvodovým pláštěm v rámci jednotlivých zakázek (…). Propojení mezi těmito konstrukcemi je jistě obsaženo v projektové dokumentaci a stavba bude mít v rámci TDI zajištěn dohled.“

Dne 19. 10. 2023 Úřad obdržel stanovisko dodavatele ZIPP Brno s.r.o., který uvedl, že existují určité rozdíly u obou případů realizace staveb, ale nejsou natolik významné, aby nepostačovala kvalifikace dodavatele, který zadaný požadavek ne zcela splňuje, a to proto, že odbornost dodavatele prověřují i ostatní kvalifikační předpoklady, a dále s ohledem na to, že součástí halových staveb s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a lehkým obvodovým pláštěm bývají i sociálně-provozní vestavby se zděnou, prefabrikovanou či kombinovanou nosnou či výplňovou konstrukcí, a také vzhledem k zajištění kontrolní činnosti stavebního dozoru investora a projektanta.

Dne 19. 10. 2023 Úřad obdržel stanovisko VŠB, podle nějž lze pouze obecně říct, že „pokud firma má patřičné oprávnění dle autorizačního zákona (…), není důvod, proč by neměla být

Dne 23. 10. 2023 Úřad obdržel stanovisko dodavatele GEOSAN GROUP a.s., který uvedl, že „by bylo vhodné požadovat zkušenost se stavbou s nosnou konstrukcí z prefabrikovaných prvků a vyzdívaným obvodovým pláštěm, protože to je předmětem veřejné zakázky, a protože tato kombinace má určitá technická specifika. Zejména se jedná o technické řešení napojení zdiva na nosnou konstrukci z důvodu tepelně i hydroizolačních parametrů a rovněž z důvodu zamezení výskytu trhlin v místě napojování zdiva na konstrukci.“ Dle daného dodavatele se zcela odlišně chová lehký obvodový plášť, „kde konstrukční detaily napojení, jakož i statické požadavky jsou zásadně jiné.“ Oddělené zkušenosti, tedy zvlášť s prefabrikovanou konstrukcí a zvlášť s realizací těžkého obvodového pláště, dle názoru daného dodavatele nemohou prokázat požadovanou zkušenost, která spočívá v kombinaci obou konstrukčních prvků a jejich napojení.

Dne 25. 10. 2023 Úřad obdržel stanovisko dodavatele OHLA ŽS, a.s., který Úřadu sdělil, že z hlediska technologie realizace lze považovat za dostatečnou zkušenost se samostatnou realizací nosné prefabrikované konstrukce a samostatnou realizací obvodového pláště z „těžkého“ obvodového pláště.

Dne 30. 10. 2023 Úřad obdržel stanovisko dodavatele Skanska a.s., podle nějž se jedná o naprosto odlišné technologické i konstrukční řešení staveb. Daný dodavatel uvedl, že „tyto stavby se budou vždy lišit zejména v rovině statického, hydroizolačního a tepelného návrhu řešení a následného provedení. Nedokážeme určit, jak významný je tento rozdíl z hlediska nároků kladených na odbornost dodavatele, nicméně s ohledem na výše uvedené jsme přesvědčeni, že ne každý zhotovitel, který má zkušenosti s realizací stavby s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a ‚těžkým‘ obvodovým pláštěm je automaticky schopen realizovat i stavbu s lehkým obvodovým pláštěm (a obráceně).“

Úřad nejprve v obecné rovině konstatuje, že účelem stanovení požadavků na prokázání kvalifikace je zajištění realizace předmětu plnění veřejné zakázky pouze takovými dodavateli, kteří jsou v případě jejich úspěchu v zadávacím řízení ve skutečnosti schopni veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat a poskytují o tom zadavateli záruky. Tím je minimalizováno zadavatelovo riziko, že dojde ke zmaření plnění předmětu veřejné zakázky.

Co se týče zásady přiměřenosti, ta vychází ze skutečnosti, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru diskrece ohledně volby konkrétního postupu v zadávacím řízení. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti tedy primárně (nikoli však výlučně) spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který skutečně bude schopen veřejnou zakázku kvalitně a v požadovaných termínech realizovat, na druhou stranu se bude jednat o postup, který nad rámec garance výše uvedeného cíle nebude dále nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Jedná se tak o zásadu, kterou by se měl zadavatel řídit ve všech fázích zadávacího řízení. Úřad uvádí, že tato zásada se nejvíce uplatňuje při stanovení podmínek účasti v zadávacím řízení, typicky u podmínek kvalifikace, které přímo determinují okruh potenciálních dodavatelů, kteří by se mohli zúčastnit zadávacího řízení.

Úřad v rámci obecných východisek dále uvádí, že se zásadou přiměřenosti je úzce spjata zásada zákazu diskriminace, neboť v případě, kdy zadavatel stanoví např. nepřiměřené podmínky kvalifikace, má tento postup zadavatele negativní dopad do okruhu potenciálních dodavatelů (zužuje jej), a tedy dochází k diskriminaci dodavatelů, kteří by byli, pakliže by zadavatel vymezil své požadavky v souladu se zásadou přiměřenosti, způsobilí ucházet se o veřejnou zakázku a následně veřejnou zakázku plnit, jelikož by jim byla dána (přiměřeným nastavením požadavků zadavatele) možnost se zadávacího řízení účastnit, resp. podat nabídku. Toto je patrné i z konstrukce ustanovení § 36 odst. 1 zákona, kde je stanoveno, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo či nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu, nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. K tomu Úřad doplňuje, že zadavatel spolu se stanovením veškerých podmínek a parametrů nese i odpovědnost za to, že veškeré požadavky vymezené v zadávacích podmínkách jsou ve vztahu k předmětu veřejné zakázky objektivní a přiměřené, přičemž čím náročněji (tj. pro dodavatele více omezujícím způsobem) budou zadávací podmínky specifikovány, tím precizněji by je měl být zadavatel schopen odůvodnit. Z pohledu dodržení zásady přiměřenosti tak obstojí pouze takové zadávací podmínky, které je zadavatel schopen objektivně a patřičně odůvodnit, aniž by v souvislosti s jejich stanovením došlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže.

Dále Úřad uvádí, že porušení zásady zákazu diskriminace nelze vztahovat jen na diskriminaci zjevnou (přímou), tedy případ, kdy zadavatel otevřeně postupuje jinak vůči jednotlivému dodavateli a jinak vůči dalším dodavatelům, ale též na diskriminaci skrytou (nepřímou). K tomu lze odkázat např. na rozsudek Krajského soudu v Brně, sp. zn. 62 Ca 29/2009 ze dne

Úřad tedy shrnuje, že účelem požadavků na prokázání kvalifikace je objektivním, přiměřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Zadavatel však nemůže vymezením kvalifikačních kritérií, zejména stanovením nepřiměřeně přísných kritérií prokázání způsobilosti dodavatele, ovlivnit okruh dodavatelů tak, že se zadávacího řízení z důvodu nepřiměřeně a diskriminačně nastavených kritérií kvalifikace nebude moci účastnit dodavatel, který by jinak byl objektivně způsobilý veřejnou zakázku realizovat. Zadavatel by se tak měl zdržet stanovení zadávacích podmínek, které omezují hospodářskou soutěž bezdůvodným zvýhodňováním nebo znevýhodňováním určitých dodavatelů, nemá-li příslušná zadávací podmínka oporu v legitimních (odůvodněných) potřebách zadavatele. Na případnou bezdůvodnost omezování hospodářské soutěže je nutné pohlížet právě z pohledu předmětu veřejné zakázky a z něj vyplývajících oprávněných požadavků zadavatele.

V šetřeném případě zadavatel požaduje za účelem prokázání technické kvalifikace dodavatele mj. předložení nejméně 3 referenčních zakázek realizovaných v posledních 5 letech, jejichž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství, kde finanční objem prací (spojený s realizací objektu pozemního stavitelství) činil min. 250 mil.

Zadavatel dále za účelem prokázání technické kvalifikace požaduje mj. doložení skutečnosti, že dodavatel disponuje členem realizačního týmu na pozici • „hlavní stavbyvedoucí“, který je schopen předložit nejméně 3 referenční zakázky realizované v posledních 10 letech na pozici hlavního stavbyvedoucího či stavbyvedoucího, jejichž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství, kde finanční objem prací (spojený s realizací objektu pozemního stavitelství) činil min. 250 mil. Kč bez DPH u každé z nich, a nejméně 1 referenční zakázkou realizovanou v posledních 10 letech na pozici hlavního stavbyvedoucího či stavbyvedoucího, jejímž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a s obvodovým pláštěm ze zdiva nebo prefabrikovaných železobetonových prvků nebo z monolitického betonu či železobetonu, či jejich

• „stavbyvedoucí“, který je schopen předložit nejméně 3 referenční zakázky realizované v posledních 10 letech na pozici hlavního stavbyvedoucího, stavbyvedoucího či jejich zástupce, jejichž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství, kde finanční objem prací (spojený s realizací objektu pozemního stavitelství) činil min. 150 mil. Kč bez DPH u každé z nich, a nejméně 1 referenční zakázkou realizovanou v posledních 10 letech na pozici hlavního stavbyvedoucího, stavbyvedoucího či jejich zástupce, jejímž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a s obvodovým pláštěm ze zdiva nebo prefabrikovaných železobetonových prvků nebo z monolitického betonu či železobetonu, či jejich kombinací, kde finanční objem prací (spojený s realizací definovaného objektu pozemního stavitelství) činil min. 100 mil. Kč bez DPH, • „zástupce stavbyvedoucího“, který je schopen předložit nejméně 2 referenční zakázky realizované v posledních 10 letech na pozici na pozici hlavního stavbyvedoucího, stavbyvedoucího či jejich zástupce, jejichž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství, kde finanční objem prací (spojený s realizací objektu pozemního stavitelství) činil min. 100 mil. Kč bez DPH u každé z nich, a nejméně 1 referenční zakázkou realizovanou v posledních 10 letech na pozici hlavního stavbyvedoucího, stavbyvedoucího či jejich zástupce, jejímž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a s obvodovým pláštěm ze zdiva nebo prefabrikovaných železobetonových prvků nebo z monolitického betonu či železobetonu, či jejich kombinací, kde finanční objem prací (spojený s realizací definovaného objektu pozemního stavitelství) činil min. 100 mil. Kč bez DPH, • „statik“, který je schopen předložit nejméně 3 referenční zakázky realizované v posledních 10 letech na pozici statika, jejichž předmětem nebo součástí byla realizace novostavby či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství, kde finanční objem prací (spojený s realizací objektu pozemního stavitelství) činil min. 250 mil. Kč bez DPH u každé z nich, a nejméně 1 referenční zakázku realizovanou v posledních 10 letech na pozici statika, jejímž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí, kde finanční objem prací (spojený s realizací definovaného objektu pozemního stavitelství) činil min. 150 mil. Kč bez DPH.

Jak je zřejmé ze shora uvedených zjištěných skutečností, zadavatel v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 18, k němuž došlo před uplynutím lhůty pro podání nabídek a které bylo uveřejněno na profilu zadavatele, prodloužil lhůtu pro podání nabídek do 4. 9. 2023 v 10:00, přičemž oznámení o této změně odeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dne

Nad rámec uvedeného Úřad poznamenává, že je potřeba jednoznačně odmítnout tvrzení navrhovatele, podle nějž musí být nepřiměřenost jím napadených zadávacích podmínek nutně jasná i zadavateli, a to vzhledem k tomu, že jsou tyto zadávací podmínky dle názoru navrhovatele aktuálně nastaveny přísněji než ve svém původním znění. Úřad k tomuto argumentu navrhovatele konstatuje, že o přiměřenosti zadávacích podmínek logicky nemůže sama o sobě vypovídat pouze skutečnost, zda lze jejich předcházející verzi interpretovat jako

V souvislosti s výše uvedenými požadavky zadavatele na doložení referenčních zakázek k prokázání zkušeností dodavatele a členů jeho realizačního týmu s realizací konkrétně specifikovaných stavebních prací Úřad pečlivě zvažoval, zda je takto stanovené požadavky na prokázání technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. a) a c) zákona možné ve vztahu k předmětu veřejné zakázky považovat za přiměřené. K jednotlivým konkrétním námitkám navrhovatele Úřad v dané souvislosti uvádí následující.

Navrhovatel ve svém návrhu napadá skutečnost, že finanční objem prací spojený s realizací objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a s obvodovým pláštěm ze zdiva nebo prefabrikovaných železobetonových prvků nebo z monolitického betonu či železobetonu či jejich kombinací musí podle požadavku zadavatele (zakotveného v bodě 6.1.1.2. svazku 2 zadávací dokumentace) na referenční zakázku prokazující zkušenost dodavatele činit minimálně 150 mil. Kč, což dle navrhovatele s ohledem na změny cen stavebních prací za posledních 10 let a na výjimečnost daného typu stavby nelze považovat za odůvodněné ani přiměřené. Úřad k tomuto argumentu navrhovatele předně konstatuje, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 477 944 254 Kč bez DPH, a lze tak jednoduše dovodit, že zadavatelem požadovaná částka 150 mil. Kč představuje přibližně

Úřad dále konstatuje, že je v dané souvislosti rovněž potřeba přihlédnout ke skutečnosti, že předmětem veřejné zakázky je rozsáhlá rekonstrukce objektu nemocnice, tedy obzvláště společensky významné stavby, v jejímž okolí se dá pravidelně očekávat pohyb zvýšeně zranitelných osob, přičemž daná rekonstrukce má probíhat po dobu dvou let za běžného provozu daného zařízení. Nepochybně se tak jedná o významnou investici zadavatele se zvláště vysokými standardy a náročnými požadavky na její provedení, a je tedy možné akceptovat i zvýšené nároky na technickou kvalifikaci dodavatelů, proto by se dal předmětný požadavek zadavatele na hodnotu referenční zakázky pokládat za přiměřený i v situaci, kdy by požadovaný typ stavby bylo možné považovat za výjimečnější či méně běžný, jak v rámci své argumentace tvrdí navrhovatel. V dané souvislosti je nicméně nutné zohlednit i vysoký počet dotazů na vysvětlení zadávací dokumentace, které zadavatel v souvislosti s veřejnou zakázkou obdržel, kdy požadované hodnoty předmětné reference se netýkal žádný z nich, přičemž v dané věci zadavateli (kromě námitek navrhovatele) nebyly doručeny ani žádné námitky, což naznačuje, že existují dodavatelé, kteří se o realizaci předmětu veřejné zakázky zajímali či zajímají a podmínku zkušenosti s výstavbou či rekonstrukcí požadovaného typu objektu o požadované hodnotě nepovažují za překážku své účasti v zadávacím řízení. Nic nenasvědčuje tomu, že by zadavatelem požadovaný typ objektu byl natolik výjimečný, že by alespoň jednu zkušenost s jeho výstavbou či rekonstrukcí za posledních pět let měl jen velice omezený počet dodavatelů, nebo že by v důsledku nízkého počtu daných staveb zrealizovaných v posledních pěti letech došlo stanovením předmětného požadavku zadavatele k neodůvodněnému omezení hospodářské soutěže. K tvrzení navrhovatele, podle nějž je zadavatelem požadovaná hodnota dané referenční stavby stanovena nepřiměřeně, neboť v posledních deseti letech došlo k významnému zvýšení cen stavebních prací, Úřad konstatuje, že růst cen stavebních prací během posledních pěti let (ve vztahu k referenční stavbě, prostřednictvím níž má dle požadavku zadavatele prokázat svou zkušenost dodavatel) ani deseti let (ve vztahu k referenční stavbě, kterou mají k prokázání své zkušenosti předložit členové realizačního týmu dodavatele) nepochybně nebyl natolik dramatický, aby bylo možné považovat požadavek na jednu jedinou referenční stavbu o hodnotě nedosahující ani třetiny z předpokládané hodnoty veřejné zakázky za nepřiměřený. Úřad tak zadavatelem požadovanou hodnotu dané referenční stavby neshledává jako neopodstatněnou, nepřiměřenou ani jinak rozpornou se zákonem.

K týmž závěrům Úřad dospěl také v souvislosti s požadavky zadavatele na technickou kvalifikaci členů realizačního týmu dodavatele, kdy ve vztahu k osobám na pozicích „hlavní stavbyvedoucí“ a „statik“ zadavatel rovněž požaduje předložení zkušenosti s výstavbou či rekonstrukcí objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a s obvodovým pláštěm ze zdiva nebo prefabrikovaných železobetonových prvků nebo z monolitického betonu či železobetonu či jejich kombinací o hodnotě alespoň 150 mil.

Navrhovatel v rámci svého návrhu dále ve vztahu k požadavkům zadavatele na technickou kvalifikaci členů realizačního týmu napadá nepřiměřenost těchto požadavků spočívající v omezení doby, kdy měly být požadované referenční zakázky realizovány, na 10 let. Úřad k tomuto argumentu navrhovatele uvádí, že zadavateli nepochybně nelze upřít, aby u pozic „hlavní stavbyvedoucí“, „stavbyvedoucí“, „zástupce stavbyvedoucího“ a „statik“, kdy se jedná o zásadní pozice z hlediska řádného provedení předmětu veřejné zakázky, které vykonávají vysoce odbornou a zodpovědnou činnost spočívající v zajišťování řízení vlastního průběhu rekonstrukce předmětné stavby, požadoval prokázání určitých v minulosti nabytých zkušeností, jež mají být zárukou kvalitní realizace předmětu veřejné zakázky, a to zvláště v situaci, kdy, jak již bylo uvedeno, je předmětem veřejné zakázky komplexní a náročná rekonstrukce objektu nemocnice, která může ospravedlnit vyšší nároky kladené na členy realizačního týmu. Pokud jde o časové omezení doby pro získání těchto zkušeností, Úřad uvádí, že přestože zákon výslovně nevymezuje, v jaké konkrétní době může zadavatel požadovat nabytí zkušeností členů realizačního týmu dodavatele, je nutné konstatovat, že pokud zákon umožňuje požadovat ve smyslu kvalifikačního kritéria podle § 79 odst. 2 písm. a) prokázání kvalifikace za posledních 5 let, přičemž zákon toto časové omezení považuje za přiměřené, nelze bez dalšího u kvalifikačního kritéria podle § 79 odst. 2 písm. c) zákona, u kterého zákon výslovně žádný časový úsek, za který lze prokázat splnění uvedených kvalifikačních předpokladů, nestanovuje, dovozovat, že je časové omezení 10 let [které členům realizačního týmu dodavatele poskytuje dvojnásobný čas k získání požadované kvalifikace než zákonem stanovené omezení 5 let u kvalifikačního kritéria dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona] nezákonné, resp. nedostačující. Omezení získání předmětné zkušenosti na posledních 10 let je naopak potřeba vnímat jako zmírnění zákonem aprobované doby 5 let, během níž mohou dodavatelé získat své prokazované zkušenosti dle základního zákonného nastavení.

Je tedy zřejmé, že zadavatel se v šetřeném případě nedopustil stanovení excesivně nepřiměřené doby pro získání požadované kvalifikace členů realizačního týmu dodavatele, ale naopak dobu 5 let, kterou zákon ve vztahu ke kvalifikačnímu kritériu dle § 79 odst. 2 písm. a) považuje za zcela přiměřenou, což by prostřednictvím analogie nepochybně bylo možné vztáhnout rovněž ke kritériu dle § 79 odst. 2 písm. c), prodloužil na benevolentnějších 10 let, tedy až dvojnásobně. Při posuzování přiměřenosti stanovení této doby je jistě potřeba rovněž

Navrhovatel ve svém návrhu dále napadá skutečnost, že zadavatel v rámci kvalifikačního požadavku na předložení referenční stavby, jejíž součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a s obvodovým pláštěm ze zdiva nebo prefabrikovaných železobetonových prvků nebo z monolitického betonu či železobetonu či jejich kombinací, požaduje propojení zkušenosti s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí (dále též „prefabrikovaná konstrukce“) a zkušenosti s obvodovým pláštěm ze zdiva nebo prefabrikovaných železobetonových prvků nebo monolitického betonu či železobetonu či jejich kombinací (dále též „těžký obvodový plášť“), a to jak ve vztahu ke zkušenosti samotného dodavatele, tak výše uvedených členů jeho realizačního týmu. Navrhovatel má za to, že v daném případě může být podstatná zkušenost jak s prefabrikovanou konstrukcí, tak s těžkým obvodovým pláštěm, avšak není rozhodné, zda dodavatel tyto zkušenosti získal ve vzájemné kombinaci.

Úřad v návaznosti na předmětnou námitku navrhovatele provedl průzkum, v rámci nějž požádal o stanovisko dodavatele působící na relevantním trhu, vybrané technicky zaměřené univerzity a autora projektové dokumentace, jichž se dotázal, nakolik významně se z hlediska nároků kladených na odbornost dodavatele liší realizace objektu s prefabrikovanou konstrukcí a těžkým obvodovým pláštěm od realizace objektu s prefabrikovanou konstrukcí a lehkým obvodovým pláštěm (např. halového objektu) ve smyslu provázání prefabrikované konstrukce a obvodového pláště, a zda jsou tyto rozdíly natolik významné, že jsou při realizaci objektu s prefabrikovanou konstrukcí a těžkým obvodovým pláštěm na odbornost dodavatele kladeny specifické a vysoké nároky, nebo jsou dané rozdíly naopak natolik nevýznamné, že by k realizaci daného objektu plně postačovala kvalifikace dodavatele, který má sice zkušenosti s prefabrikovanou konstrukcí i těžkým obvodovým pláštěm, avšak nikoliv v rámci jedné stavby, a nemá tedy zkušenosti s jejich propojením.

Úřad je nucen konstatovat, že z předmětného průzkumu nevyplynuly zcela jednoznačné výsledky. Zatímco jedna z oslovených vysokých škol (ČVUT) a tři oslovení dodavatelé (TERRACON a.s., FOLZA s.r.o. a 3D monolity s.r.o.) uvedli, že na Úřadem položené otázky nedokáží kvalifikovaně odpovědět, z odpovědí šesti oslovených subjektů (dodavatelé PTÁČEK - pozemní stavby s.r.o., POHL cz, a.s., STASELI s.r.o., GEOSAN GROUP a.s., Skanska a.s. a autor projektové dokumentace) vyplynulo, že se domnívají, že realizace obou popsaných objektů se od sebe ve smyslu propojení prefabrikované konstrukce a obvodového pláště významně liší, a realizace propojení prefabrikované konstrukce a těžkého obvodového pláště si proto vyžaduje specifickou zkušenost. Dle autora projektové dokumentace nelze dané dva typy staveb referenčně porovnávat, neboť objekt s prefabrikovanou konstrukcí a lehkým obvodovým pláštěm je mnohonásobně jednodušší na realizaci, a to jak z hlediska detailů napojení, tak výstavby samotné. Dodavatel PTÁČEK - pozemní stavby s.r.o. rovněž uvedl, že z technického hlediska je kombinace prefabrikované konstrukce a těžkého obvodového pláště podstatně náročnější na provedení než lehké opláštění, a stejně tak dodavatel POHL cz, a.s. má za to, že rozdíly mezi realizací objektu s prefabrikovanou konstrukcí a těžkým obvodovým pláštěm oproti stejné konstrukci s lehkým obvodovým pláštěm jsou natolik významné, že se požadavek zadavatele jeví jako přiměřený. Dle dodavatele STASELI s.r.o. se těžký obvodový plášť stává po výstavbě zcela součástí nosných konstrukcí, se kterými spolupůsobí, zatímco

Naopak z odpovědí pěti oslovených subjektů (VŠB a dodavatelé Porr a.s., BP STAVBY Morava s.r.o., ZIPP Brno s.r.o. a OHLA ŽS, a.s.) vyplynulo, že by k realizaci propojení prefabrikované konstrukce a těžkého obvodového pláště mohla postačovat zkušenost s realizací objektu s prefabrikovanou konstrukcí a lehkým obvodovým pláštěm a zvlášť získaná zkušenost s těžkým obvodovým pláštěm. Dle dodavatele Porr a.s. jsou rozdíly ve způsobu provedení obou definovaných objektů zcela nevýznamné, a zkušenosti s propojením prefabrikované konstrukce a těžkého obvodového pláště v rámci jedné stavby tak daný dodavatel nepovažuje za nutné. Tento názor sdílí také dodavatel OHLA ŽS, a.s., podle nějž je dostatečná zkušenost se samostatnou realizací prefabrikované konstrukce a samostatnou realizací těžkého obvodového pláště. VŠB pak upozornila, že pouze na základě obecného popisu bez přístupu k projektové dokumentaci nelze přesně definovat požadavky na odbornou způsobilost, a uvedla, že obecně lze říci, že pokud má dodavatel patřičné oprávnění dle zákona č. 360/1992

Úřad k předmětnému průzkumu předně konstatuje, že jeho smyslem v žádném případě nebylo, aby se oslovené subjekty vyjádřily k přiměřenosti kombinace požadavku zadavatele na propojení zkušeností s prefabrikovanou konstrukcí a těžkým obvodovým pláštěm s dalšími navrhovatelem napadenými kvalifikačními požadavky. Jestliže tedy navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům poukazuje na skutečnost, že oslovené subjekty se ve svých stanoviscích vyjadřovaly pouze k požadavku na referenční zakázku kombinující zkušenost s objektem s prefabrikovanou konstrukcí a zkušenost s objektem s těžkým obvodovým pláštěm, nikoliv ke kombinaci tohoto požadavku s dalšími požadavky stanovenými zadavatelem v rámci kvalifikačních podmínek, Úřad k tomuto uvádí, že cílem průzkumu bylo výhradně zjistit odpověď na dvě zcela konkrétní a jasně specifikované otázky, které Úřad osloveným subjektům položil. Smyslem průzkumu tedy bylo zhodnotit na základě získaných stanovisek oslovených subjektů, nakolik významně se z hlediska nároků kladených na odbornost dodavatele liší realizace objektu s prefabrikovanou konstrukcí a těžkým obvodovým pláštěm od realizace objektu s prefabrikovanou konstrukcí a lehkým obvodovým pláštěm ve smyslu provázání prefabrikované konstrukce a obvodového pláště, a zda jsou tyto rozdíly natolik významné, že jsou při realizaci objektu s prefabrikovanou konstrukcí a těžkým obvodovým pláštěm na odbornost dodavatele kladeny specifické a vysoké nároky, nebo jsou dané rozdíly naopak natolik nevýznamné, že by k realizaci daného objektu plně postačovala kvalifikace dodavatele, který má sice zkušenosti s prefabrikovanou konstrukcí i těžkým obvodovým pláštěm, avšak nikoliv v rámci jedné stavby, a nemá tedy zkušenosti s jejich propojením.

Úřad ke stanoviskům oslovených subjektů poskytnutým v rámci předmětného průzkumu uvádí, že přestože se odpovědi jednotlivých oslovených subjektů na otázky položené Úřadem liší, z výsledků provedeného průzkumu je zcela zřejmé, že na relevantním trhu existuje podstatné množství dodavatelů, kteří zastávají názor, že rozdíly mezi realizací objektu s prefabrikovanou konstrukcí a těžkým obvodovým pláštěm a objektu s prefabrikovanou konstrukcí a lehkým obvodovým pláštěm ve smyslu propojení prefabrikované konstrukce a obvodového pláště jsou velmi významné, a to do té míry, že jsou na odbornost zhotovitele objektu propojujícího prefabrikovanou konstrukci a těžký obvodový plášť v kontextu tohoto