ÚOHS S0628/2022/VZ – Pořízení technologie PCO 1Box® pro připojování ZDP

Zadavatel – Česká republika – Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje, IČO 70883378, se sídlem Kaplířova 2726/9, 301 00 Plzeň (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), uzavřel dne 9. 12. 2022 s vybraným dodavatelem –

Vzhledem k tomu, že navrhovatel – RISPERO s.r.o., IČO 01812424, se sídlem Křivá 2621/4,

Navrhovatel v návrhu předně uvádí, že dne 12. 12. 2022 byla v registru smluv uveřejněna smlouva o dílo, o jejímž uzavření se dozvěděl dne 13. 12. 2022 nahlédnutím do registru smluv.

Navrhovatel dále namítá, že zadavatel uzavřel smlouvu o dílo bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, ačkoliv tak byl z níže uvedených důvodů povinen učinit, a tedy došlo k naplnění důvodu uvedeného v § 254 odst. 1 písm. a) zákona.

Jako první důvod navrhovatel uvádí, že zadavatel se za dodání předmětu plnění smlouvy o dílo zavázal uhradit částku v celkové výši 611 288,37 Kč s DPH, tj. 505 197 Kč bez DPH, skládající se z částky ve výši 423 466,12 Kč s DPH, tj. 349 972 Kč bez DPH, za PCO 1Box a částky ve výši

Jako druhý důvod, resp. pro doplnění kontextu navrhovatel uvádí, že dne 21. 12. 2022 byly v registru smluv uveřejněny další dvě smlouvy související s PCO u zadavatele, a to „KUPNÍ

Jako poslední důvod navrhovatel uvádí, že smlouvy na jednotlivé komponenty PCO a s nimi související služby jsou uzavírány i dalšími Hasičskými záchrannými sbory v České republice, přičemž pro příklad uvádí konkrétní případy. Navrhovatel má za to, že se jednotliví zadavatelé takovým jednáním snaží obcházet postup pro zadávání veřejných zakázek, když si veřejnou zakázku uměle rozdělili dle teritorií na části, a to přesto, že mohla být zadána centrálním zadavatelem.

Nad rámec shora uvedeného navrhovatel poukazuje na rozsah smlouvy o dílo, který považuje za stručný (celkově dvě strany), neboť v jeho rámci nejsou blíže specifikována práva a povinnosti smluvních stran, přičemž v něm postrádá ustanovení pro ochranu zadavatele.

S ohledem na shora uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad zadavateli uložil zákaz plnění smlouvy o dílo z důvodu, že byla uzavřena přes zákaz jejího uzavření. Pakliže by Úřad dospěl k závěru, že předmět plnění smlouvy o dílo a předmět plnění rámcové dohody není totožný, navrhovatel z procesní opatrnosti navrhuje, aby Úřad zadavateli uložil zákaz plnění smlouvy o dílo z důvodu, že byla uzavřena bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení.

Úřad obdržel předmětný návrh dne 23. 12. 2022 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu dne 5. 1. 2023.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: o navrhovatel, o strany smlouvy: ▪ zadavatel, ▪ vybraný dodavatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-47113/2022/523 ze dne 30. 12. 2022. Vyjádření zadavatele k návrhu a dokumentaci související s postupem zadavatele Úřad obdržel dne 9. 1. 2023.

Usnesením č. j. ÚOHS-00754/2023/523 ze dne 5. 1. 2023 určil Úřad navrhovateli lhůtu k předložení dokladu, ze kterého bude vyplývat, kdy byl zadavateli doručen stejnopis návrhu.

Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 6. 1. 2023 k námitce navrhovatele týkající se uzavření smlouvy o dílo přes zákaz jejího uzavření předně uvádí, že v rámci organizační struktury

Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že uzavřel smlouvu o dílo přes zákaz jejího uzavření vyplývající z § 246 odst. 1 písm. a) zákona. Zadavatel má za to, že v šetřeném případě nelze aplikovat žádnou z možností uvedenou v § 246 odst. 1 zákona, k čemuž sděluje následující. Zadavatel uvádí, že v § 246 odst. 1 písm. a) zákona je popsán zákaz uzavření smlouvy vztahující se k podání námitek vázajících se k oznamovacím dokumentům, které však v šetřeném případě nebyly vytvořeny a předmětné lhůty tak vůbec nezačaly běžet. Obdobně podle zadavatele nelze aplikovat ani § 246 odst. 1 písm. b) až d) zákona, neboť v šetřeném případě nedošlo k podání námitek a v době uzavření smlouvy o dílo neobdržel ani návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Na základě výše uvedených

V souvislosti s námitkou navrhovatele týkající se uzavření smlouvy o dílo bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení zadavatel opakuje, že vybraný dodavatel je výhradním dodavatelem technologie vyhodnocovací části PCO ve standardu

Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele týkajícím se záměrného rozdělení veřejné zakázky na samostatné dodávky jednotlivých komponent a služeb, k čemuž uvádí, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky je součtem obou plnění, tj. jak plnění ze smlouvy o dílo, tak plnění ze smlouvy o poskytování servisních služeb, přičemž v součtu nepřesahuje částku 613 997,00 Kč bez DPH. Nadto zadavatel uvádí, že i v případě, kdy by smlouva o poskytování servisních služeb byla uzavřena na podstatně delší dobu, např. na 5 let, hodnota jejího plnění by nepřesáhla částku 2 000 000 Kč, tedy zákonný limit pro odlišení veřejné zakázky malého rozsahu od podlimitní veřejné zakázky. Uzavření smlouvy o dílo a smlouvy o poskytování servisních služeb v rámci jedné veřejné zakázky by tak nemělo na postup zadavatele žádný vliv.

V návaznosti na shora uvedené zadavatel uvádí, že smlouva o poskytování servisních služeb nebyla s vybraným dodavatelem uzavřena na dobu 1 roku za účelem „drobení“ veřejné zakázky a uzavírání dalších smluv či dodatků, nýbrž z důvodu, že doba jednoho roku je dostačující na řádné zaškolení obsluhy z řad vlastních zaměstnanců, kteří by po uplynutí této doby měli být schopni vykonávat servis a obsluhu sami nebo jen s minimální podporou vybraného dodavatele, čímž by došlo k výrazné finanční úspoře. Současně zadavatel předpokládá, že na další období nebude obdobnou smlouvu uzavírat vůbec nebo jen v minimálním rozsahu hrazených služeb.

Ve vztahu ke smlouvám uzavřeným s dodavatelem RADOM, tj. ve vztahu ke kupní smlouvě

Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že bude nucen uzavřít další smlouvy související zejména s přenosovými cestami pro zajištění přenosu signálu do vyhodnocovací části PCO z důvodu, že předmětem plnění smlouvy o dílo bylo pouze dodání vyhodnocovací části PCO.

Zadavatel rovněž nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že se jednotliví zadavatelé, tj. jednotlivé

S ohledem na shora uvedené má zadavatel za to, že nejsou naplněny důvody pro uložení zákazu plnění smlouvy o dílo.

Usnesením č. j. ÚOHS-02555/2023/523 ze dne 18. 1. 2023 určil Úřad navrhovateli lhůtu k písemnému sdělení, co přesně má na mysli „přenosovými cestami pro zajištění přenosu signálu do vyhodnocovací části PCO“ a „dodávkami zařízení dálkového přenosu“, které zmiňuje v návrhu, a jejich laickému popisu a současně k písemnému sdělení, jaká další vázaná a související plnění, resp. jaké smlouvy (ať už typové či konkrétní) zadavatel podle něj při uzavírání smlouvy o dílo nezohlednil, tj. je nezahrnul do předpokládané hodnoty veřejné zakázky, jejíž měly být součástí, a doložení těchto skutečností relevantními doklady. Lhůtu stanovenou citovaným usnesením Úřad usnesením č. j. ÚOHS-03133/2023/523 ze dne

Navrhovatel se k usnesení č. j. ÚOHS-02555/2023/523 ze dne 18. 1. 2023 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 30. 1. 2023, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž uvádí následující.

K dotazu Úřadu týkajícímu se přenosových cest pro zajištění přenosu signálu do vyhodnocovací části PCO a dodávek zařízení dálkového přenosu navrhovatel uvádí, že bezpečnostní systém, který umožňuje Hasičským záchranným sborům střežit monitorované objekty a reagovat tak včas na případné poplachové a stavové signály, se skládá z řady částí, zejména z vysílače (ZDP) – zařízení dálkového přenosu, přijímače (PCO) – pult centralizované ochrany a přenosových cest mezi vysílačem (ZDP) a přijímačem (PCO), které jsou navzájem propojené a neoddělitelné a které řádně fungují pouze společně (viz schéma níže).

Ve vztahu k vysílači navrhovatel uvádí, že se jedná o zařízení nainstalované v monitorovaném objektu, které vysílá stavové či poplachové signály prostřednictvím přenosových cest do přijímače, tj. zařízení nainstalovaného v Krajském operačním a informačním středisku

Co se týče aktuálního stavu, navrhovatel uvádí, že vysílače bez problémů komunikují s přijímači prostřednictvím přenosových cest. Zadavatel se však rozhodl pro výměnu přijímačů, aniž by zvážil všechny její důsledky. V této souvislosti navrhovatel uvádí, že takřka všechny vysílače nainstalované na monitorovaných objektech jsou ve vlastnictví či správě třetích subjektů, kterými jsou často dodavatelé přijímačů, a zadavatel tedy nad nimi nemá kontrolu.

V dalším navrhovatel uvádí, že dodávkami zařízení dálkového přenosu má na mysli dodání vysílače, který předává poplachové nebo stavové signály prostřednictvím přenosových cest do přijímače. Vzhledem k tomu, že stávající vysílače umístěné na monitorovaných objektech jsou vyrobeny přímo pro komunikaci s konkrétním přijímačem (např. prostřednictvím konkrétní radiové frekvence), je podle navrhovatele technicky nemožné, aby se tyto vysílače daly použít s novým přijímačem dodaným na základě smlouvy o dílo. V monitorovaných objektech tak podle něj bude nutné vyměnit staré vysílače za nové vysílače kompatibilní s novými přijímači, a to právě od dodavatelů nových přijímačů, což přímo zvýhodní napřímo vybrané dodavatele. Pro úplnost navrhovatel uvádí, že celkový objem vysílačů v České republice činí cca 4 000 kusů, kdy náklady na výměnu jednoho vysílače činí 20 000 Kč až 80 000 Kč. Podle navrhovatele přitom nejde pouze o výměnu stávajících vysílačů, ale i o připojení nových vysílačů z nově monitorovaných objektů, v důsledku čehož dodavatel nového PCO navíc získá výhradní postavení pro připojení dalších monitorovaných objektů k takovému PCO řádově v objemu stovek objektů v České republice ročně. Tyto skutečnosti měly být podle navrhovatele zohledněny v zadávacím řízení, avšak ze smlouvy o dílo podle něj plyne opak.

Shora popsaná situace je podle navrhovatele v rozporu se zákonem, neboť v důsledku postupu zadavatele dochází k „rozdrobování“ veřejné zakázky a k zakrývání její skutečné hodnoty, která nezohledňuje náklady na nové vysílače bez ohledu na to, zda půjde o nucenou výměnu stávajících vysílačů nebo o nákup vysílačů pro nově monitorované objekty, a další související služby, bez nichž nebude možno zakoupené přijímače použít. Navrhovatel má za to, že

K dotazu Úřadu týkajícímu se dalších vázaných a souvisejících plnění, resp. smluv, které zadavatel podle navrhovatele při uzavírání smlouvy o dílo nezohlednil, tj. je nezahrnul do předpokládané hodnoty veřejné zakázky, jejíž měly být součástí, navrhovatel uvádí, že zadavatel do předpokládané hodnoty veřejné zakázky nezahrnul zejména cenu služeb spočívajících v připojení vysílačů na přenosové cesty, dále cenu za zajištění provozu těchto přenosových cest spočívajícího v přenosu signálů na přijímače zadavatele, cenu za dodání (případně nájem) vysílačů ani cenu za služby spočívající v monitorování a vyhodnocování poplachových stavů. Ve všech shora uvedených případech se podle navrhovatele jedná o plnění, bez nichž předmět smlouvy o dílo, tj. PCO, nebude nikdy řádně fungovat. Shora uvedené podle navrhovatele dokazuje skutečnost, že v registru smluv jsou uveřejněny smlouvy, jejichž předmětem je právě stanovení podmínek pro připojení (resp. samotné připojení) elektrické požární signalizace (dále jen „EPS“) monitorovaných objektů prostřednictvím vysílače k přijímači. Navrhovatel má za to, že veřejná zakázka byla uměle rozdělena na samostatné dodávky jednotlivých komponent a služeb, ačkoliv daný systém může fungovat pouze jako celek, a tedy je nutné do předpokládané hodnoty veřejné zakázky započítat i tato další vázaná a související (nutná) plnění, kterými jsou například služby spočívající v zajištění přenosu signálů. Za účelem prokázání nutnosti pořízení specifického vysílače ke každému přijímači navrhovatel v příloze předkládá smlouvy na připojení monitorovaného objektu, tedy EPS třetího subjektu, prostřednictvím vysílače k přijímači umístěnému na KOPIS Hasičského záchranného sboru daného kraje.

V dalším navrhovatel odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu, v rámci které byly řešeny otázky související s PCO.

Usnesením č. j. ÚOHS-05039/2023/523 ze dne 3. 2. 2023 určil Úřad navrhovateli lhůtu k písemnému sdělení, kolik a jakých technologií pro propojení vysílače monitorovaného objektu a přijímače (PCO), tj. technologií zajišťujících přenos signálu do vyhodnocovací části

Výrokem I. usnesení č. j. ÚOHS-05297/2023/523 ze dne 6. 2. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu k písemnému sdělení, co přesně má na mysli „přenosovými cestami“, které zmiňuje ve svém vyjádření k návrhu ze dne 6. 1. 2023, a jejich laickému popisu. Výrokem II. citovaného usnesení určil Úřad zadavateli lhůtu k písemnému sdělení, kolik a jakých technologií pro propojení vysílače monitorovaného objektu a přijímače (PCO), tj. technologií zajišťujících přenos signálu do vyhodnocovací části PCO, tedy fungování přenosových cest, existuje na relevantním trhu, a uvedení dodavatelů, kteří předmětné technologie dodávají. Výrokem III. citovaného usnesení určil Úřad zadavateli lhůtu k písemnému sdělení, jaká je smluvní konstrukce u služby týkající se provozu pultu centrální ochrany, jak a kým je zajišťováno připojení monitorovaných objektů do systému pultu centrální ochrany, a tedy zapojení provozovatelů zařízení dálkového přenosu do systému u zadavatele, kdo je vlastníkem vysílačů a zda a jakým způsobem bude zadavatel zajišťovat nahrazení stávajících vysílačů (ZDP) za vysílače kompatibilní s novými

Zadavatel se k usnesení č. j. ÚOHS-05297/2023/523 ze dne 6. 2. 2023 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 9. 2. 2023, které Úřad obdržel dne 13. 2. 2023, přičemž uvádí následující.

K výroku I. citovaného usnesení zadavatel uvádí, že „přenosová cesta“ je součástí zařízení dálkového přenosu a může být tvořena vyhrazeným vedením, veřejnou telefonní sítí, rádiovým přenosem nebo datovými sítěmi (WAN, LAN, GSM, GPRS), kdy spojení mezi vysílací a přijímací částí musí být trvale kontrolováno, přičemž kromě základní přenosové cesty se vyžaduje nejméně jedna záložní přenosová cesta. Za účelem vysvětlení pojmu „přenosové cesty“ a objasnění vazeb mezi subjekty, tj. provozovatelem EPS, provozovatelem zařízení dálkového přenosu a provozovatelem PCO, zadavatel nejprve definuje základní pojmy (části) celého systému požární ochrany objektů prostřednictvím EPS podle platných technických norem, kterými jsou EPS, zařízení dálkového přenosu a PCO.

Ve vztahu k EPS zadavatel uvádí, že se jedná o vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení, které pomocí hlásičů zajišťuje včasnou detekci a signalizaci požáru a které ovládá další požárně bezpečnostní zařízení. Signály z hlásičů požáru jsou přijímány ústřednou EPS, kdy zařízení EPS sestává z ústředny EPS, obslužného pole požární ochrany (OPPO) a v případě připojení na PCO rovněž klíčového trezoru požární ochrany (KTPO). Zařízení EPS je součástí střeženého objektu a jeho provozovatelem je zpravidla majitel nebo nájemce objektu.

Ve vztahu k zařízení dálkového přenosu zadavatel uvádí, že se jedná o vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení, které samočinně zajišťuje přenos informací o poplachových a poruchových stavech z ústředny EPS na PCO. Zařízení dálkového přenosu se skládá z vysílací části zařízení dálkového přenosu, přenosové cesty (která je zpravidla zajišťována radiovým přenosem, datovými sítěmi WAN, LAN, GPRS) a přijímací části zařízení dálkového přenosu.

Ve vztahu k PCO zadavatel uvádí, že se jedná o dispečerské zařízení, na kterém jsou sledovány a vyhodnocovány poplachové a poruchové stavy přenášené z EPS střeženého objektu prostřednictvím zařízení dálkového přenosu, kdy zařízení dálkového přenosu ani žádná jeho část není součástí PCO. Poplachové a poruchové stavy jsou přebírány z přijímacích částí zařízení dálkového přenosu na definovaném rozhraní PCO, který je umístěn na KOPIS zadavatele. V této souvislosti zadavatel uvádí, že je provozovatelem tohoto zařízení, tj. vyhodnocovací části celého systému. Dále zadavatel uvádí, že v současné době provozuje

Pro úplnost zadavatel uvádí, že k předmětným PCO jsou v současné době připojeny čtyři podnikající subjekty poskytující provozovatelům EPS přenos informací na PCO prostřednictvím zařízení dálkového přenosu, kdy připojení přijímací části zařízení dálkového přenosu v majetku provozovatele zařízení dálkového přenosu k PCO je zdarma. Pořízení a servis zařízení dálkového přenosu, tj. přenosové cesty a přijímací část zařízení dálkového přenosu, si pak zajišťují jednotliví provozovatelé přenosových cest na vlastní náklady.

Nad rámec shora uvedeného zadavatel uvádí, že provozovatel EPS si vybírá svého provozovatele zařízení dálkového přenosu k zajištění přenosu informací z vlastního zařízení

Výše definované pojmy a vazby mezi provozovateli EPS, zařízením dálkového přenosu a PCO zadavatel demonstruje na schématu (viz níže), v rámci kterého jsou znázorněny vzájemné vazby částí celého systému. Schéma znázorňuje pult PCO 1 pro příjem v technologii RADOM a pult PCO 2 pro příjem v technologii NAM.

Ve vztahu k výroku II. citovaného usnesení zadavatel uvádí, že na relevantním trhu, za který lze považovat trh v rámci Plzeňského kraje, existují v současné době čtyři provozovatelé zařízení dálkového přenosu, kteří dodávají a provozují konkrétní technologie zařízení dálkového přenosu, a to technologii zařízení dálkového přenosu RADOM a technologii zařízení dálkového přenosu NAM, přičemž oba výrobci technologie zařízení dálkového přenosu,

V dalším zadavatel jmenuje konkrétní provozovatele zařízení dálkového přenosu na území

K výroku III. citovaného usnesení zadavatel uvádí, že právní rámec systému ochrany tak, jak je nastaven v rámci Plzeňského kraje, je následující. Zadavatel je provozovatelem pouze PCO a uzavírá smluvní vztah pouze s provozovateli EPS. Provozovatelé EPS, kterými jsou zpravidla majitelé, popř. nájemci střežených objektů, uzavírají se zadavatelem smlouvu o připojení EPS na PCO, v rámci které jsou vymezena mj. vzájemná práva a povinnosti smluvních stran týkající se činností zajišťovaných zadavatelem výhradně prostřednictvím PCO, přičemž zajištění provozu zařízení dálkového přenosu není předmětem této smlouvy uzavřené mezi provozovatelem EPS a provozovatelem PCO. Provozovatel EPS monitorovaného objektu uzavírá vlastní smluvní vztah s provozovatelem zařízení dálkového přenosu pro přenos informací z jeho zařízení EPS na PCO zadavatele, provozovatel zařízení dálkového přenosu tedy na základě smlouvy uzavřené s provozovatelem EPS zajišťuje přenos informací o poplachových a poruchových stavech z ústředny EPS na PCO, a to v současné době buď prostřednictvím technologie RADOM nebo prostřednictvím technologie NAM. Z uvedeného tak podle zadavatele vyplývá, že sám neprovádí výběr provozovatele zařízení dálkového přenosu, neboť toho si samostatně zajišťuje provozovatel EPS, který následně zadavateli, tedy provozovateli

V dalším zadavatel uvádí, že v důsledku uzavření smlouvy o dílo nedojde u provozovatele EPS a provozovatele zařízení dálkového přenosu, kteří jsou aktuálně připojeni k PCO NAM, k výměně žádných stávajících částí zařízení dálkového přenosu ani ke změně přenosových cest za jiné, či změně smluvního vztahu mezi provozovatelem EPS a provozovatelem zařízení dálkového přenosu. Současně zadavatel uvádí, že v důsledku uzavření smlouvy o dílo nedojde ani ke změně smluv uzavřených mezi zadavatelem a provozovatelem EPS. S ohledem na shora uvedené tak podle zadavatele nelze predikovat uzavírání jakýchkoli dalších navazujících smluv.

Nadto zadavatel uvádí, že provozovatelé EPS, kteří dosud nejsou prostřednictvím zařízení dálkového přenosu připojeni na PCO a kteří chtějí realizovat připojení na PCO u zadavatele, se mohou rozhodnout, jakou technologii zařízení dálkového přenosu, tj. zda technologii

Nad rámec shora uvedeného zadavatel uvádí, že PCO provozuje více než 20 let, přičemž po celou dobu poskytování této služby bylo zajištěno konkurenční prostředí pro poskytovatele zařízení dálkového přenosu, resp. byla zajištěna možnost výběru poskytovatele zařízení dálkového přenosu provozovatelem EPS. Zadavatel dále uvádí, že od jeho vzniku, tj. od roku

Navrhovatel se k usnesení č. j. ÚOHS-05039/2023/523 ze dne 3. 2. 2023 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 17. 2. 2023, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž uvádí následující.

Navrhovatel předně uvádí, že bezpečnostní systém, který Hasičské záchranné sbory využívají pro střežení monitorovaných objektů, se skládá z několika částí, a to zejména z vysílače, tj. zařízení dálkového přenosu, přijímače, tj. PCO, a přenosových cest mezi vysílačem a přijímačem, tedy PCO. Dále navrhovatel uvádí, že vysílač, tedy zařízení nainstalované v monitorovaném objektu, vysílá stavové či poplachové signály prostřednictvím přenosových cest do přijímače (PCO), tedy do zařízení nainstalovaného v KOPIS Hasičského záchranného

V souvislosti s pojem „přenosová cesta“ navrhovatel uvádí, že tento zahrnuje různé technologie provozované třetími subjekty, prostřednictvím kterých dochází k přenosu signálu z vysílače na přijímač. Jedná se např. o přenos signálů pomocí technologie GPRS, kterou zajišťují mobilní operátoři (např. společnost T-Mobile Czech Republic a.s.), dále o přenos signálů prostřednictvím rádiových signálů např. prostřednictvím vlastní frekvence Českého telekomunikačního úřadu či o přenos signálů prostřednictvím kabelových okruhů vlastněných např. společností CETIN a.s. Pro úplnost navrhovatel uvádí, že všechny druhy přenosových cest fungují na obdobném principu, a to tak, že přijmou signál vyslaný z vysílače, který, ať už v podobě rádiových signálů, mobilních dat či v podobě signálů vedených přes kabely, přenesou do přijímače, který jej vyhodnotí.

Dále navrhovatel uvádí, že stěžejními částmi celého bezpečnostního systému jsou vysílače a přijímače (PCO), kdy obě tyto části jsou vyráběny stejným výrobcem, neboť pro správné fungování bezpečnostního systému je nezbytné, aby tyto části spolu bez problémů komunikovaly. Každý vysílač je totiž nastaven na konkrétní frekvenci konkrétního přijímače, tudíž jej nelze připojit na jiný přijímač. Je tedy nezbytné, aby byla dána kompatibilita mezi vysílačem a přijímačem, a to bez ohledu na to, jaká přenosová cesta byla k přenosu signálu využita. Kompatibilita mezi přijímačem a vysílačem má být zajištěna tím, že obě tyto části jsou vyráběny v několika standardech, kdy v České republice působí na trhu několik výrobců uvedených částí. Jedná se zejména o vybraného dodavatele, který vyrábí předmětné části pro standard NAM, a dodavatele RADOM, který vyrábí předmětné části pro standard RADOM, přičemž v Evropské unii působí několik desítek různých výrobců těchto systémů.

V návaznosti na shora uvedené navrhovatel uvádí, že postupem zadavatele dochází k porušování zákona a k narušení hospodářské soutěže, a to zejména proto, že dochází k vytvoření faktického monopolu na trhu, obcházení pravidel stanovených zákonem pro zadávací řízení a poškození zájmu monitorovaných objektů, k čemuž uvádí následující.

V souvislosti s vytvořením faktického monopolu na trhu navrhovatel opakuje, že dne

Podle navrhovatele došlo v důsledku postupu zadavatele k vyloučení hospodářské soutěže mezi dodavateli a k vytvoření monopolního postavení výrobců vysílačů a přijímačů pro

V souvislosti s obcházením pravidel stanovených zákonem pro zadávací řízení navrhovatel uvádí, že z výše uvedeného vyplývá, že vysílač i přijímač jsou vyráběny stejným výrobcem pro konkrétní frekvenci tak, aby byla zajištěna jejich kompatibilita a funkčnost celého bezpečnostního systému. S ohledem na nutnost zajištění kompatibility a současně s ohledem na předmět smlouvy o dílo, kterým je dodání nového přijímače na KOPIS zadavatele, tak výrobce, v jehož standardu má být přijímač na základě smlouvy o dílo dodán, získá i výhradní postavení pro dodání vysílačů do nově monitorovaných objektů, které budou k novému přijímači napojovány. Počet vysílačů nově připojovaných objektů se přitom podle navrhovatele v České republice pohybuje ročně v řádu stovek objektů. Dodávka nového přijímače na KOPIS zadavatele bude mít podle navrhovatele za následek rovněž to, že veškeré vysílače monitorovaných objektů napojené na původní přijímač budou muset být nahrazeny novými kompatibilními vysílači. Celková hodnota těchto souvisejících plnění pak podle navrhovatele přesáhne částku stanovenou zákonem pro veřejné zakázky, resp. koncese malého rozsahu. Jelikož spolu jednotlivá plnění, tj. dodání nového přijímače a navazující dodání nových kompatibilních vysílačů, zcela jasně souvisí, má navrhovatel za to, že z jednání zadavatele je patrný jeho záměr rozdrobit veřejnou zakázku na menší související části nepřesahující hodnoty pro zakázky, resp. koncese malého rozsahu, přičemž toto jednání zadavatele považuje za rozporné se zákonem. S ohledem na shora uvedené má navrhovatel za to, že veřejná zakázka je koncesí, a nikoliv koncesí malého rozsahu, z důvodu čehož měla být zadána v zadávacím řízení. Nad rámec shora uvedeného navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu vydané ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0091/2019/VZ, v rámci kterého Úřad dospěl k závěru, že jednotlivá plnění týkající se bezpečnostních systémů jsou koncesí, jelikož jsou navzájem propojená a související.

V souvislosti s poškozením zájmů monitorovaných objektů navrhovatel upozorňuje na skutečnost, že jednání zadavatele není účelné ani hospodárné, když se dotýká i zájmů třetích osob, zejména monitorovaných objektů, které jsou fakticky nuceny na protiprávní jednání zadavatele přistoupit, neboť je nezbytné vyměnit jejich staré vysílače za nové, které budou kompatibilní s novým přijímačem. Pro úplnost navrhovatel uvádí, že celkový objem vysílačů činí v České republice cca 4 000 ks, kdy náklady na výměnu jednoho vysílače činí cca

Usnesením č. j. ÚOHS-08441/2023/523 ze dne 28. 2. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu k zaslání vzorové smlouvy o připojení elektrické požární signalizace (EPS) na pult centrální ochrany (PCO) uzavřené mezi zadavatelem a některým z provozovatelů elektrické požární signalizace připojených na pult centrální ochrany prostřednictvím technologie NAM Úřadu. Předmětnou vzorovou smlouvu Úřad obdržel od zadavatele dne 3. 3. 2023.

Usnesením č. j. ÚOHS-09414/2023/523 ze dne 7. 3. 2022 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Lhůtu stanovenou citovaným usnesením

Navrhovatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 21. 3. 2023, které

Navrhovatel úvodem opakuje svá tvrzení obsažená v návrhu, přičemž doplňuje k argumentaci zadavatele, podle níž zadávací řízení s cílem uzavřít rámcovou dohodu bylo zahájeno centrálním zadavatelem a nikoliv zadavatelem, že na základě rámcové dohody mělo dojít k postupnému uzavírání smluv mezi dodavatelem a jednotlivými Hasičskými záchrannými sbory, mezi nimiž figuroval i zadavatel, a proto se jedná i s ohledem na znění ust. § 2 odst. 3 zákona o argumentaci bezpředmětnou. Pokud jde o jednání o uzavření smlouvy s jediným dodavatelem, a to vybraným dodavatelem, navrhovatel namítá, že z prohlášení výrobce plyne pouze skutečnost, že vybraný dodavatel je výrobcem a výhradním držitelem autorských práv k předmětné technologii. Tato skutečnost však ale nebrání tomu, aby vybraný dodavatel udělil licenci k autorským právům i jiným osobám, které se tak na základě licence rovněž stanou dodavateli komponent PCO v tomto standardu, k čemuž má v současné době již běžně docházet.

Navrhovatel dále doplňuje svou argumentaci v tom smyslu, že zadavatel nezapočítal do hodnoty plnění ze smlouvy o poskytování servisních služeb konkrétní další možná plnění (servisní zásahy, cestovné). Současně navrhovatel sděluje, že tvrzení o dostatečnosti uzavření smlouvy o poskytování servisních služeb na 1 rok považuje za nepravdivé s ohledem na praxi u jiných Hasičských záchranných sborů, jeho cílem má být umělé rozdrobení veřejné zakázky a snížení její hodnoty. Navrhovatel opakuje, že se v posuzovaném případě může jednat o koncesi a poukazuje na situaci v ostatních územních celcích. Navrhovatel setrvává na svém stanovisku, že se smlouvou o dílo řeší pouze dodávky komponent PCO, ale následně bude nutné uzavřít i další smlouvy na zajištění provozu přenosových cest, což má vyplývat mj. ze smlouvy o připojení EPS uzavřené Hasičským záchranným sborem kraje Vysočina, jelikož se ve většině případů jedná o vztah trojstranný mezi Hasičským záchranným sborem příslušného kraje, provozovatelem EPS a provozovatelem ZDP a za připojení je účtován poplatek.

Závěrem navrhovatel podotýká, že změny, ke kterým dochází na základě smlouvy o dílo, jsou v rozporu se zásadou enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí, a to s odkazem na interní akt

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech relevantních podkladů, vyjádření předložených účastníky řízení a na základě vlastních zjištění rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 27 písm. a) zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč.

Podle § 174 odst. 3 zákona se za zadání koncese na služby považuje uzavření úplatné smlouvy, kterou zadavatel a) zadá poskytnutí jiných činností než podle § 14 odst. 3 písm. a) až c) zákona, dodavateli, přičemž protiplnění spočívá v právu braní užitků vyplývajících z poskytování služeb, nebo v tomto právu společně s platbou a b) na dodavatele přenáší provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z poskytování služeb.

Podle 246 odst. 1 zákona zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem a) před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení, o výběru dodavatele nebo proti úkonu dobrovolného oznámení o záměru uzavřít smlouvu, b) do doby doručení rozhodnutí o námitkách stěžovateli, byly-li námitky podány, c) před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud podané námitky odmítl, d) ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud byl návrh na zahájení řízení podán včas; zadavatel však může i v této lhůtě smlouvu uzavřít, pokud Úřad návrh zamítl nebo bylo správní řízení vedené o návrhu zastaveno a takové rozhodnutí nabylo právní moci.

Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Z „RODNÉHO LISTU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“ ze dne 2. 12. 2022 (dále jen „rodný list veřejné zakázky“), konkrétně z části „B – ZÁKLADNÍ INFORMACE“, mj. vyplývá, že se jedná o veřejnou zakázku na dodávky a že bude osloven pouze jediný dodavatel, a to vybraný dodavatel.

Ze „ZPRÁVY O POSOUZENÍ A HODNOCENÍ NABÍDEK“ ze dne 7. 12. 2022 (dále jen „zpráva o posouzení a hodnocení nabídek“), konkrétně z čl. 1. „Seznam oslovených dodavatelů k předložení nabídek“, vyplývá, že byl osloven pouze jediný dodavatel, a to vybraný dodavatel, přičemž v čl. 2. „Uveřejnění výzvy“ je mj. uvedeno, že „[v]ýzva k podání nabídek byla rozeslána výše oslovenému dodavateli dne 2. prosince 2022 prostřednictvím el. nástroje NEN. Byl osloven pouze jeden možný dodavatel (…).“.

Z čl. I. „Předmět smlouvy“ odst. 1) a 2) smlouvy o dílo mj. vyplývá, že „[p]ředmětem Smlouvy o dílo je nákup technologie PCO 1Box pro připojování zařízení dálkového přenosu, která se skládá z hlavního PCO 1Box umístěného na KOPIS a záložního PCO 1Box, který slouží jako záloha pro případ poruchy (…). Předmětem smlouvy je poskytnutí licencí na dobu 60 měsíců k software NET-G pro hlavní a záložní PCO 1Box (…).“.

Z čl. II. „Cena a platební podmínky“ odst. 1) smlouvy o dílo mj. vyplývá, že „[c]ena za PCO 1Box je sjednána dohodou smluvních stran podle zákona č. 526/1990, Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, kdy za dodanou technologii je sjednána platba ve výši 349 972,00 Kč bez DPH, (…).“.

Z čl. II. „Cena a platební podmínky“ odst. 2) smlouvy o dílo mj. vyplývá, že „[c]ena za poskytnutí licencí SW NET-G na 60 měsíců je sjednána dohodou smluvních stran podle zákona č. 526/1990,

Z čl. VIII. „Ceny Servisních služeb, platební podmínky, sankce“ odst. 1) smlouvy o poskytování servisních služeb mj. vyplývá, že „[c]eny Servisních služeb s výjimkou cen Oprav jsou hrazeny objednatelem platbou ročního poplatku po podpisu této smlouvy (…). Výše Poplatku je uvedena v příloze č. 1 této smlouvy.“.

Z čl. VIII. „Ceny Servisních služeb, platební podmínky, sankce“ odst. 2) smlouvy o poskytování servisních služeb mj. vyplývá, že „[v]ýše ceny za Opravu je tvořena součtem cen za Servisní zásah, cestovného a cen náhradních dílů. (…). Cestovné bude účtováno za každý kilometr cesty ze sídla poskytovatele na místo Opravy a zpět. Sazby cen za Servisní zásah a cestovného jsou uvedeny v Příloze č. 3, této smlouvy.“.

Z čl. XII. „Trvání smlouvy“ odst. 1) smlouvy o poskytování servisních služeb mj. vyplývá, že „[t]ato smlouva se uzavírá na dobu určitou 12 měsíců ode dne předání technologie PCO 1

Z přílohy č. 1 smlouvy o poskytování servisních služeb mj. vyplývá, že roční výše poplatku za servisní služby související s hlavním PCO 1Box, tj. za služby Dohledu 24/7/365, Revizi systému a Upgrade HW, činí 99 704 Kč s DPH, a roční výše poplatku za servisní služby související se záložním PCO 1Box, tj. za služby Dohledu 24/7/365, Revizi systému a Upgrade HW, činí

Z přílohy č. 3 smlouvy o poskytování servisních služeb mj. vyplývá, že hodinová sazba za každou započatou hodinu za servisní zásah na místě činí 750 Kč bez DPH, dále že cestovné činí 9 Kč

Z čl. II. „Předmět smlouvy“ odst. 1. kupní smlouvy RADOM vyplývá, že „[p]ředmětem této smlouvy je dodání: Zboží a služby viz. Příloha č.1 předmět plnění.“.

Z přílohy č. 1 kupní smlouvy RADOM vyplývá, že jejím předmětem je „SW licence RADOMNET

Z čl. III. „Kupní cena“ odst. 1 kupní smlouvy RADOM vyplývá, že cena za předmět smlouvy činí

Z čl. III. „Předmět smlouvy“ odst. 1. servisní smlouvy RADOM mj. vyplývá, že „[z]hotovitel se touto smlouvou zavazuje provádět pro objednatele: - stálou servisní činnost za účelem zabezpečení provozuschopnosti SW pultu centralizované ochrany RADOM SECURITY FIRE (…), - pravidelné roční odborná kontrola uvedeného systému.

Z metadat dostupných v registru smluv vyplývá, že hodnota servisní smlouvy RADOM činí

Navrhovatel se návrhem domáhá uložení zákazu plnění smlouvy o dílo. Navrhovatel v návrhu mj. namítá, že zadavatel při uzavření smlouvy o dílo postupoval v rozporu se zákonem, neboť ji uzavřel v době, kdy probíhalo zadávací řízení zahájené za účelem uzavření rámcové dohody se stejným předmětem plnění, a tedy předmětnou smlouvu uzavřel přes zákaz jejího uzavření ve smyslu § 254 odst. 1 písm. b) zákona (dále jen „první část návrhu“), a dále je navrhovatel přesvědčen, že zadavatel uzavřel smlouvu o dílo bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení ve smyslu § 254 odst. 1 písm. a) zákona, jelikož poptávané plnění v souhrnu se souvisejícím plnění mělo přesáhnout 2 mil. Kč (dále jen „druhá část návrhu“).

Úřad nejdříve v obecné rovině k institutu uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku uvádí, že podmínky pro jeho uložení upravuje ustanovení § 264 zákona, jež je z hlediska systematiky zákona zařazeno mezi nápravná opatření. Na rozdíl od nápravných opatření podle § 263 zákona je však prostřednictvím uvedeného institutu zjednávána náprava až v době po uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, kdy v určitých případech může dojít ke zneplatnění smlouvy od samotného počátku. Možnost uložení zákazu plnění již uzavřené smlouvy tak zajišťuje efektivní nápravu situace, kdy zadavatel uzavřel smlouvu v rozporu se zákonem a je žádoucí, aby na základě takto uzavřené smlouvy nebylo plněno, ačkoli se jedná o zpětný zásah do práv a povinností existujícího závazku smluvních stran. Jak vyplývá z ustanovení § 264 odst. 1 zákona, Úřad není oprávněn uložit zákaz plnění smlouvy z moci úřední, nýbrž je výlučně vázán návrhem podle § 254 zákona. Ustanovení § 254 odst. 1 zákona vymezuje taxativní výčet případů, ve kterých je podání návrhu na uložení zákazu plnění

V první části návrhu je navrhovatelem namítána skutečnost, že předmět plnění, jež má být zadáno na základě rámcové dohody, je podle navrhovatele totožný jako předmět plnění smlouvy o dílo, a proto má být podle něj předmět plnění smlouvy o dílo dodán dodavatelem, který bude vybrán v zadávacím řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody.

Ve vztahu k první části námitky navrhovatele, tj. k uzavření smlouvy o dílo v době, kdy probíhalo zadávací řízení zahájené za účelem uzavření rámcové dohody, Úřad předně uvádí, že z veřejně dostupných zdrojů, konkrétně z profilu Ministerstva vnitra v systému NEN, z Věstníku veřejných zakázek a z Úředního věstníku Evropské unie, vyplývá, že zadávací řízení zahájené za účelem uzavření rámcové dohody bylo zahájeno Ministerstvem vnitra (Úřad nepřehlédl, že se jedná o centrálního zadavatele, jak rovněž upozorňuje navrhovatel ve vyjádření k podkladům), nikoliv zadavatelem. V případě veřejné zakázky a zadávacího řízení zahájeného za účelem uzavření rámcové dohody se tak jedná o dva různé postupy dvou různých zadavatelů, kdy ani případná totožnost či obdobnost jejich předmětů plnění nikterak nezakládá právo či povinnost dodavatele, který byl v daném zadávacím řízení daného zadavatele vybrán jako vybraný dodavatel, dodat i předmět plnění poptávaný jiným zadavatelem v jiném zadávacím řízení. Pakliže navrhovatel směřuje svými námitkami na možné porušení § 51 odst. 4 zákona, Úřad uvádí následující.

Podle § 51 odst. 4 zákona platí, že před ukončením zadávacího řízení zadavatel může zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění pouze tehdy, pokud to vyžadují provozní potřeby zadavatele a veřejná zakázka bude zadána pouze v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu. Úřad uvádí, že smlouva o dílo byla uzavřena na základě výjimky dle § 31 zákona, tj. nebyla uzavřena v zadávacím řízení, neboť předmět jejího plnění byl poptáván jako veřejná zakázka malého rozsahu. S ohledem na shora uvedené nelze dospět k závěru, že zadavatel za účelem uzavření smlouvy o dílo zahájil nové zadávací řízení.

S ohledem na shora uvedené, zejména s ohledem na skutečnost, že zadavatel za účelem uzavření smlouvy o dílo nezahájil nové zadávací řízení, neboť její předmět byl na rozdíl od předmětu rámcové dohody poptáván jako veřejná zakázka malého rozsahu, Úřad uvádí, že nelze směšovat dva různé postupy, kdy jeden z nich (zadávací řízení zahájené za účelem uzavření rámcové dohody) je zadávacím postupem, zatímco druhý (uzavření smlouvy o dílo) jím není, a kdy procesní úkony učiněné v rámci jednoho postupu nedopadají na postup druhý.

V souvislosti s druhou částí námitky navrhovatele, tj. že zadavatel uzavřel smlouvu o dílo přes zákaz vyplývající z § 246 odst. 1 písm. a) zákona, neboť v zadávacím řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody neuběhla ani lhůta pro podání žádostí o účast, tudíž nemohlo dojít ani k uplynutí lhůty podle § 246 odst. 1 písm. a) zákona, Úřad odkazuje na výše uvedený závěr, tj. že se v případě uzavření smlouvy o dílo a zadávacího řízení zahájeného za účelem uzavření rámcové dohody jedná o dva různé postupy, které nelze směšovat, přičemž procesní úkony učiněné v jednom z postupů nedopadají na postup druhý. Z logiky věci je přitom jasné, že pakliže nelze směšovat dva různé postupy a procesní úkony učiněné v jednom postupu nedopadají na postup druhý, pak nelze směšovat ani zákonné lhůty navázané na tyto úkony. V této souvislosti Úřad uvádí, že z obdržené dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, konkrétně z rodného listu veřejné zakázky a ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, vyplývá, že za účelem uzavření smlouvy o dílo byl osloven pouze jeden dodavatel, a to vybraný dodavatel, a tedy nebyly (jelikož se neúčastnil žádný další dodavatel) podány námitky proti úkonům zadavatele učiněným v souvislosti s uzavřením smlouvy o dílo. Pro úplnost Úřad uvádí, že z obdržené dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku nevyplývá, že by zadavatel v době před podpisem smlouvy o dílo obdržel námitky a následně návrh na přezkoumání jeho úkonů. S ohledem na shora uvedené skutečnosti je zřejmé, že lhůta podle § 246 odst. 1 písm. a) zákona, ani další ze lhůt uvedených v citovaném ustanovení zákona, tj. lhůta podle § 246 odst. 1 písm. b) až d) zákona, nemohla, a tedy ani nezačala, běžet. S ohledem na shora uvedené tak nelze než konstatovat, že k uzavření smlouvy o dílo nedošlo přes zákaz vyplývající z § 246 odst. 1 písm. a) zákona, ani z písm. b) až d) citovaného ustanovení zákona, a tedy nebyly naplněny důvody uvedené v 254 odst. 1 písm. b) zákona.

Navrhovatel v návrhu dále mj. namítá, že zadavatel uzavřel smlouvu o dílo bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, ačkoliv tak byl povinen učinit, a to z důvodu, že do předpokládané hodnoty veřejné zakázky nezahrnul plnění poskytované na základě smlouvy o poskytování servisních služeb, dále plnění poskytované na základě kupní smlouvy RADOM, plnění poskytované na základě servisní smlouvy RADOM ani další vázaná a související plnění, jako například smlouvy související zejména s přenosovými cestami pro zajištění přenosu signálu do vyhodnocovací části PCO a rovněž smlouvy na dodávky zařízení dálkového přenosu, neboť stará zařízení nebudou kompatibilní s novým PCO. S ohledem na shora uvedené má navrhovatel za to, že zadavatel záměrně rozděluje veřejnou zakázku na

Co se týče institutu uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku, Úřad odkazuje na výše uvedená obecná východiska. Ve vztahu k předpokládané hodnotě veřejné zakázky Úřad v obecné rovině uvádí, že podle § 27 písm. a) zákona je veřejná zakázka na dodávky nebo na služby, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší částce 2 000 000 Kč bez DPH, veřejnou zakázkou malého rozsahu. Takovou zakázku pak zadavatel není podle § 31 zákona povinen zadat v zadávacím řízení, je však povinen dodržet zásady stanovené v § 6 zákona. V případě, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částku 2 000 000 Kč bez DPH přesáhne, jedná se podle § 26 odst. 1 zákona o podlimitní veřejnou zakázku, kterou zadavatel musí podle § 26 odst. 2 zákona zadávat v některém z druhů zadávacích řízení podle části třetí zákona, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení. V případě, kdy předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky nebo na služby je rovna nebo přesáhne limit stanovený nařízením vlády, jedná se o nadlimitní veřejnou zakázku podle § 25 zákona, kterou je zadavatel povinen zadávat v nadlimitním režimu podle části čtvrté (s určitými výjimkami).

V nyní posuzovaném případě zadavatel ve svém vyjádření k návrhu mj. uvedl, že do předpokládané hodnoty veřejné zakázky zahrnul jak hodnotu plnění poskytovaného na základě smlouvy o dílo, tak hodnotu plnění poskytovaného na základě smlouvy o poskytování servisních služeb. Úřad ověřil, že hodnota plnění poskytovaného na základě smlouvy o dílo činí 505 197 Kč bez DPH, konkrétně 349 972 Kč bez DPH za dodanou technologii, tj. technologii PCO 1Box, a 155 225 Kč bez DPH za poskytnutí licencí SW NET-G na dobu 60 měsíců. Dále Úřad ověřil, že hodnota plnění poskytovaného na základě smlouvy o poskytování servisních služeb pak činí 104 001,92 Kč bez DPH, konkrétně 99 704 Kč s DPH, tj. 78 766,16 Kč bez DPH, za servisní služby související s hlavním PCO 1Box, a 31 944 Kč s DPH, tj. 25 235,76 Kč bez DPH, za servisní služby související se záložním PCO 1Box. Hodnota veřejné zakázky, tj. hodnota plnění poskytovaného na základě smlouvy o dílo a hodnota plnění poskytovaného na základě smlouvy o poskytování servisních služeb, tak činí celkem

V dalším navrhovatel argumentuje, že veřejná zakázka tvořila funkční celek i s plněním na základě kupní smlouvy RADOM a servisní smlouvy RADOM, tj. předpokládaná hodnota veřejné zakázky měla zahrnovat i tato plnění. Úřad nicméně ověřil, že by se stále jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, neboť její hodnota by činila 713 791,60 Kč bez DPH [609 198,92 (hodnota veřejné zakázky) + 22 000 (hodnota kupní smlouvy RADOM) + 82 592,68 (hodnota servisní smlouvy RADOM)]. Nadto je otázkou, zda je namístě předmětná plnění sčítat, neboť se plnění týká dvou odlišných zařízení, nejedná se o zcela nově pořizovaná technická zařízení, předměty plnění se liší i co do rozsahu (v jednom případě odkup technického zařízení společně s licencí a zajištění servisních služeb, v druhém případě pouze dodání licencí a servisní služby).

Co se týče dalších smluv, jejichž hodnotu, resp. hodnotu plnění poskytovaného na jejich základě zadavatel nezahrnul do předpokládané hodnoty veřejné zakázky, tj. zejména smluv souvisejících s přenosovými cestami pro zajištění přenosu signálu do vyhodnocovací části PCO a smluv na dodávky zařízení dálkové přenosu, Úřad uvádí, že navrhovateli určil lhůtu ke sdělení, jaké smlouvy (ať už typové či konkrétní) zadavatel podle něj při uzavírání smlouvy o dílo nezohlednil, tj. je nezahrnul do předpokládané hodnoty veřejné zakázky, jejíž měly být součástí. V rámci svého vyjádření navrhovatel Úřadu sdělil, že zadavatel do předpokládané hodnoty veřejné zakázky nezahrnul zejména cenu služeb spočívajících v připojení vysílačů na přenosové cesty, dále cenu zajištění provozu těchto přenosových cest spočívajícího v přenosu signálů na přijímače zadavatele, cenu za dodání vysílačů ani cenu za služby spočívající v monitorování a vyhodnocování poplachových stavů. Z uvedeného je zřejmé, že podle navrhovatele zadavatel do předpokládané hodnoty veřejné zakázky nezahrnul hodnotu plnění související zejména s přenosovými cestami, vysílači a přijímači. V návaznosti na shora uvedené Úřad uvádí, že z Úřadem provedeného dotazování vyplývá, že přenosové cesty, prostřednictvím kterých dochází k přenosu stavového nebo poplachového signálu z vysílače na přijímač, jsou ve vlastnictví či správě třetích subjektů, nikoliv zadavatele. Z Úřadem

K přesvědčení navrhovatele, že se v případě veřejné zakázky jedná o koncesi, Úřad obecně uvádí, že z § 174 odst. 3 zákona vyplývá, že za zadání koncese na služby se považuje uzavření úplatné smlouvy, kterou zadavatel zadá poskytnutí jiných činností než podle § 14 odst. 3 písm. a) až c) zákona dodavateli, přičemž protiplnění spočívá v právu braní užitků vyplývajících z poskytování služeb, nebo v tomto právu společně s platbou a na dodavatele přenáší provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z poskytování služeb. Za závazek dodavatele se tedy považuje poskytování služby; přitom je nutné uvést, že poskytování veřejných služeb není základním znakem koncesní smlouvy, jelikož koncesní smlouva je obecná, může se týkat v podstatě jakékoli činnosti, kterou zadavatel vykonává. Závazek zadavatele pak spočívá v tom, že umožní dodavateli brát užitky vyplývající z poskytování služeb, což může být případně doplněno i další úplatou ze strany zadavatele. Jinak řečeno, dodavatel poskytne zadavateli plnění a zadavatel umožní dodavateli realizovat užitek z jím poskytnutého plnění, přičemž právo brát užitky je základním znakem koncese. Tento pojmový znak je typicky naplněn tehdy, když dodavatel vybírá platby (užitky) od koncových uživatelů. Avšak lze jej chápat i v širším měřítku, tzn., že platby od koncových uživatelů může vybírat přímo zadavatel, přičemž tyto platby jsou přes zadavatele distribuovány dodavateli, pro kterého se stávají jeho příjmem.

Úřad uvádí, že předmětem smlouvy o dílo je nákup technologie PCO 1Box pro připojování zařízení dálkového přenosu včetně potřebných licencí, za který se zadavatel zavázal uhradit konkrétní částku. V případě smlouvy o dílo se tedy jedná o úplatnou smlouvu, jejímž předmětem jsou činnosti jiné než uvedené v § 14 odst. 2 zákona a v § 14 odst. 3 písm. a) až c) zákona. S ohledem na skutečnost, že se v případě smlouvy o dílo jedná o smlouvu na dodávky, se tak nemůže jednat o koncesi. O koncesi by se jednalo v případě, kdyby součástí smlouvy o dílo bylo i řešení spolupráce s dodavateli zajišťujícími zařízení dálkového přenosu, resp. přenosové cesty. Takové řešení však součástí smlouvy o dílo není. Pro úplnost Úřad uvádí, že v případě smlouvy o dílo představují smluvní strany zadavatel poptávající konkrétní technologii a vybraný dodavatel, který požadovanou technologii dodává, přičemž zařízení dálkového přenosu, resp. přenosové cesty pak zajišťuje jiný dodavatel, který není smluvní stranou smlouvy o dílo. Současně z šetření Úřadu vyplývá, že zadavatel uzavírá smluvní vztah pouze s provozovateli EPS o připojení EPS na PCO, v rámci kterého jsou sjednány poplatky mezi zadavatelem a provozovatelem EPS, provozovatel ZDP smluvní stranou této smlouvy není. S ohledem na shora uvedené Úřad shrnuje, že se v případě smlouvy o dílo nejedná o koncesi dle zákona, přičemž na tomto závěru ničeho nemění ani argumentace navrhovatele.

K odkazům navrhovatele na rozhodovací praxi Úřadu, v rámci které byly řešeny otázky související s PCO, zejména na rozhodnutí Úřadu vydané ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0305/2020/VZ5, Úřad uvádí, že zatímco v nyní posuzovaném případě je předmětem posouzení smlouva o dílo, jejímž předmětem je nákup technologie PCO 1Box pro připojování zařízení dálkového přenosu včetně potřebných licencí, a v souvislosti s níž Úřad výše dovodil, že se v jejím případě nejedná o koncesi, v odkazovaném případě byla předmětem posouzení smlouva o spolupráci, jejímž předmětem byla spolupráce při vybudování systému

V souvislosti s argumentací navrhovatele týkající se nutnosti výměny starých vysílačů za nové vysílače kompatibilní s novými přijímači dodanými na základě smlouvy o dílo, a tedy zvýhodnění dodavatelů nových přijímačů, Úřad opakuje, že předmětem smlouvy o dílo je nákup technologie PCO 1Box pro připojování zařízení dálkového přenosu sestávající z hlavního

V reakci na argumentaci navrhovatele, že vybraný dodavatel získal společně s dodavatelem

V souvislosti s argumentací navrhovatele, že smlouvy na jednotlivé komponenty PCO a s nimi související služby jsou uzavírány i dalšími Hasičskými záchrannými sbory v České republice, čímž se tito zadavatelé snaží obcházet postup pro zadávání veřejných zakázek, když si veřejnou zakázku uměle rozdělili dle teritorií na části, a to přesto, že mohla být zadána centrálním zadavatelem, Úřad uvádí, že v nyní vedeném správním řízení je posuzována zákonnost postupu zadavatele v souvislosti s uzavřením smlouvy o dílo, nikoliv zákonnost postupu jiných zadavatelů v souvislosti s uzavíráním jiných smluv. Úřad dále uvádí, že z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel v souvislosti s uzavřením smlouvy o dílo nepostupoval v rozporu se zákonem, přičemž na tomto závěru by ničeho neměnila ani případná nezákonnost postupu jiného zadavatele v souvislosti s uzavíráním jiných smluv, neboť tato žádným způsobem nezakládá bez dalšího nezákonnost postupu zadavatele v souvislosti s uzavřením smlouvy o dílo.

Pokud se jedná o argumentaci navrhovatele obsaženou ve vyjádření k podkladům, že smlouva o dílo mohla být uzavřena i s jiným dodavatelem než s vybraným dodavatelem, Úřad uvádí, že tato skutečnost nemá relevanci, pokud jde o závěry učiněné Úřadem. Jestliže postup zadavatele při uzavření smlouvy o dílo mimo zadávací řízení nebyl shledán nezákonným z důvodu případného dělení veřejné zakázky na části, Úřad již není oprávněn přezkoumávat postup zadavatele při výběru dodavatele ve veřejné zakázce malého rozsahu, neboť k tomu nemá pravomoc danou zákonem (srov. § 248 zákona). Ve vztahu k další argumentaci obsažené ve vyjádření k podkladům Úřad uvádí, že tuto považuje za vypořádanou v rámci odůvodnění svých závěrů obsažených výše a k nově navrhovaným důkazům s ohledem na koncentraci řízení založenou ustanovením § 251 odst. 5 zákona nemůže přihlédnout.

S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti dospěl Úřad k závěru, že zadavatel postupoval při uzavření smlouvy o dílo v souladu se zákonem, a tedy nebyly naplněny důvody uvedené v § 254 odst. 1 písm. a) a b) zákona. Úřad proto rozhodl o zamítnutí návrhu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Česká republika – Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje, Kaplířova 2726/9, 301 00 Plzeň

Mgr. Jiří Melkus, advokát, MELKUS KEJLA & PARTNERS advokátní kancelář s.r.o.,

NAM system, a. s., U Pošty 1163/13, 735 64 Havířov