ÚOHS S0639/2022/VZ – Dodávka

Zadavatel – Hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2,

Jedná se o veřejnou zakázku na služby, kterou zadavatel zadává v nadlimitním režimu podle § 56 zákona.

Podle čl. 2 bodu 2.2. zadávací dokumentace veřejné zakázky ze dne 18. 3. 2022 (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmětem plnění veřejné zakázky obnova klíčových komunikačních uzlů Interconnectu, které jsou umístěny v datových centrech DC4 a DC5, kdy je dle zadavatele nezbytné zejména zajistit obnovu stávající zastaralé technologie

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena v čl. 2. bodě 2.5. zadávací dokumentace na 48 754 706 Kč bez DPH.

Jak vyplývá z dokumentu „Protokol o otevírání nabídek v elektronické podobě“, zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 3 nabídky, mj. nabídku společnosti

Zadavatel rozhodl usnesením Rady hlavního města Praha č. 2995 ze dne 22. 11. 2022 o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Oznámení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení ze dne 23. 11. 2022 obdržel navrhovatel dne

Navrhovatel podal proti svému vyloučení ze zadávacího řízení námitky ze dne 8. 12. 2022, které byly zadavateli prostřednictvím elektronického nástroje doručeny dne 9. 12. 2022 (dále jen „námitky“).

Zadavatel svým rozhodnutím ze dne 22. 12. 2022 podaným námitkám částečně vyhověl a v části je odmítl1 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“). Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli dodáno prostřednictvím datové schránky dne 22. 12. 2022.

Jelikož se navrhovatel neztotožnil se závěry, s jakými byly jeho námitky vypořádány, podal u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 29. 12. 2022 (dále jen „návrh“), který byl Úřadu a ve stejnopisu zadavateli doručen dne 30. 12. 2022.

Navrhovatel nejdříve stručně shrnuje průběh zadávacího řízení veřejné zakázky a následně obecně vymezuje postup zadavatele ve vztahu k jím podané nabídce, který svým návrhem napadá. Navrhovatel má za to, že nebyly naplněny důvody pro jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Navrhovatel ve svém návrhu brojí jak proti rozhodnutí o vyloučení, tak proti rozhodnutí o námitkách

Dle navrhovatele nebyl pro jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku řádně naplněn zadavatelem deklarovaný důvod (§ 48 odst. 4 zákona), neboť zadavatel neposkytl navrhovateli konkrétní zdůvodnění, proč má za to, že nabídková cena uvedená v jeho nabídce je mimořádně nízká, a tedy porušil zákon, když nedodržel zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Navrhovatel v této souvislosti zdůrazňuje, že je dlouhodobým obchodním partnerem zadavatele, přičemž má velmi dobré povědomí o aktuálním stavu technologie DC interconnect aktuálně využívané zadavatelem, a to mj. s ohledem na to, že byl až do konce roku 2021 provozovatelem aktuální technologie DC interconnect, jejíž obnova je předmětem šetřené veřejné zakázky. Navrhovatel dodává, že současně v minulosti realizoval pro zadavatele několik dodávek služeb týkajících se uvedené technologie zahrnující i provedení dokumentace aktuálního stavu a rovněž aktivně přispíval do návrhu designu nové platformy

Navrhovatel dále uvádí, že pochybnosti zadavatele ve vztahu k mimořádně nízké nabídkové ceně (dále také „MNNC“) považuje za neopodstatněné a nesprávné, kdy napadá postup, jakým zadavatel požadoval objasnit nabídkovou cenu navrhovatele tak, že měl uvést „zcela konkrétní rozbor způsobu stanovení nabídkové ceny“ a předložit relevantní podklady.

Kromě toho navrhovatel dodává, že považuje postup zadavatele za nesprávný, když mu zadavatel konkrétně nesdělil, v čem spočívají rozdíly v nabídkách jednotlivých účastníků, potažmo v čem zadavatel shledává opodstatněnou pochybnost o možnosti realizace veřejné zakázky za nabídkovou cenu uvedenou v nabídce navrhovatele. Navrhovatel k tomuto dále

Navrhovatel se shodně se svou argumentací v podaných námitkách vyjadřuje ke způsobu stanovení nabídkové ceny v jeho nabídce, kdy tato byla stanovena po pečlivém zvážení všech souvislostí dané zakázky, přičemž dle jeho přesvědčení neexistuje žádná objektivní hodnota požadovaného plnění. Navrhovatel dále uvádí, že není schopen vysvětlit možné odchylky od ostatních nabídkových cen, když neměl od zadavatele informaci, v jakém rozsahu se jeho nabídková cena liší od ostatních uchazečů.

Navrhovatel se dále vyjadřuje i k předpokládané hodnotě veřejné zakázky v tom smyslu, že průzkum trhu, na jehož základě se obvykle stanovuje, nemusí být pro tento účel optimálním, kdy lze očekávat, že oslovené subjekty budou uvádět ceny s dostatečnou rezervou, a navíc musí kalkulovat s řadou neznámých. Navrhovatel doplňuje, že mu však nebyly známy informace o způsobu určení předpokládané hodnoty od zadavatele, a proto je složité na rozpor v nabídkové ceně jakkoli reagovat.

Ve vztahu ke zdůvodnění, které zadavateli poskytl k jednotlivým položkám nabídkové ceny navrhovatel uvádí, že jej považuje za velmi zevrubné, přičemž deklaroval připravenost toto vysvětlení doplnit v návaznosti na případné další požadavky zadavatele, které však již sděleny nebyly.

Navrhovatel dále ve vztahu k rozhodnutí o námitkách uvádí, že neobsahuje odůvodnění, ve kterém by se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách, a je tak nezákonné a nepřezkoumatelné.

Dle přesvědčení navrhovatele se zadavatel nedostatečně vypořádal s otázkou odůvodnění nabídkové ceny navrhovatelem, resp. že lze veřejnou zakázku realizovat za navrhovatelem uváděnou cenu, když pouze zopakoval svůj názor, že pokud k tomu zadavatel účastníka vyzve, tak účastník „stejně zpravidla nakonec bude muset rozkrýt, jaké jsou skutečné náklady plnění

Ve vztahu k dalším z důvodů vyloučení ze zadávacího řízení navrhovatel uvádí, že závěr zadavatele o neprokázání zkušenosti členů realizačního týmu navrhovatele, a to konkrétně při uskutečnění významné služby na projektu pro objednatele referenční zakázky Letiště Praha, a.s. (dále jen „objednatel Letiště Praha“), je nesprávný a nepodložený. Podle navrhovatele nelze považovat postup zadavatele za souladný se zásadou transparentnosti, pokud zadavatel upřednostní tvrzení či údaje od třetích osob, ačkoli nemá a nemůže mít postaveno na jisto, zda účastníkem předložené reference jsou pravdivé. Navrhovatel je toho názoru, že zadavatel postupoval nepřiměřeně a poměrně neobvykle s ohledem na běžnou praxi, kdy je to právě on, kdo svým postupem vytvořil prostor pro možné pochybnosti, když navrhovatele nekonfrontoval s druhou odpovědí objednatele Letiště Praha.

Navrhovatel shrnuje postup zadavatele při objasnění zkušenosti členů realizačního týmu u objednatele Letiště Praha, přičemž má za to, že zadavatel k uvedenému závěru dospěl

Navrhovatel dále rozporuje tvrzení zadavatele, že by jej opakovaně konfrontoval se svými pochybnostmi „ohledně pravdivosti údajů v prokazované technické kvalifikaci“, přičemž z první výzvy zadavatele ze dne 13. 6. 2022 takové sdělení zadavatele nevyplývá (navrhovatel na tomto místě shrnuje podstatný obsah uvedené výzvy a jeho vyjádření na tuto výzvu).

Navrhovatel doplňuje, že zadavatel nevyslovil pochybnosti o účasti členů realizačního týmu na druhé referenční zakázce pro objednatele „Národní agentura pro komunikační a informační technologie, s. p.“ (dále jen „objednatel NAKIT“) a uznal technickou kvalifikaci členů realizačního týmu na této druhé referenční zakázce za prokázanou, přestože podle názoru navrhovatele, byly odpovědi objednatele NAKIT obdobného druhu jako odpovědi objednatele

Ve vztahu ke sdělení zadavatele, že navrhovatel nijak nedoložil účast členů realizačního týmu na referenční zakázce ani v rámci podaných námitek, navrhovatel uvádí, že dle jeho názoru v rámci podání námitek proti jeho vyloučení z účasti na zadávacím řízení již nelze navrhovat provedení případně dalších důkazů a zadavatelem prezentovaný postup by tak byl v rozporu s právní úpravou.

Navrhovatel závěrem navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, případně aby Úřad zrušil rozhodnutí o námitkách v rozsahu, ve kterém zadavatel námitky navrhovatele odmítl, a to pro jeho nepřezkoumatelnost.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 30. 12. 2022, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: o zadavatel, o navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-00105/2023/535 ze dne 2. 1. 2023.

Usnesením č. j. ÚOHS-00111/2023/535 ze dne 2. 1. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

Dne 6. 1. 2023 doručil zadavatel Úřadu své vyjádření z téhož dne k návrhu. Zadavatel trvá na tom, že svůj postup považuje za zákonný a dále se vyjadřuje k jednotlivým námitkám navrhovatele, resp. k důvodům pro vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, následovně.

Zadavatel nadále trvá na tom, že důvod pro vyloučení navrhovatele podle § 48 odst. 4 zákona považuje za zcela opodstatněný, přičemž odkazuje na zdůvodnění uvedené v rámci rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o námitkách. Zadavatel dále nad rámec rozhodnutí o námitkách odůvodňuje svůj postup následovně.

Zadavatel úvodem uvádí, u kterých položek nabídkové ceny navrhovatele identifikoval MNNC, a to primárně ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, v důsledku čehož mu vznikly pochybnosti o budoucí řádné realizaci předmětu veřejné zakázky, přičemž vodítkem pro posouzení nabídkové ceny jako MNNC byla také předpokládaná hodnota veřejné zakázky a nabídkové ceny ostatních účastníků zadávacího řízení.

Zadavatel dále popisuje průběh zadávacího řízení, kdy navrhovatele opakovaně vyzýval ke zdůvodnění nabídkové ceny podle § 113 odst. 4 a 5 zákona, a to výzvou ze dne 14. 6. 2022, na kterou navrhovatel odpověděl vyjádřením ze dne 20. 6. 2022, kterým však podle zadavatele

K argumentaci navrhovatele uvedené v návrhu zadavatel dále uvádí, že ani jejich předchozí spolupráce nevylučuje, že by jím nabízená cena mohla představovat riziko v podobě MNNC.

Zadavatel následně uvádí, že přesto, že v rozhodnutí o námitkách poučil navrhovatele o nezbytné úrovni a povaze odůvodnění MNNC, kdy např. zdůraznil potřebu předložení kalkulace rozpadu ceny, navrhovatel ani v námitkách ani v návrhu nepředložil nic, co by pomohlo objasnění MNNC alespoň částečně rozšířit.

Zadavatel trvá na tom, že důvod vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona ve spojení s § 48 odst. 2 písm. b) zákona byl v šetřeném případě zcela opodstatněný, kdy navrhovatel neprokázal splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona.

Zadavatel úvodem této části vyjádření popisuje průběh zadávacího řízení v souvislosti s požadavky na splnění technické kvalifikace realizačního týmu, přičemž na určitých pozicích je vyžadována účast na realizaci alespoň 2 obdobných významných služeb. Navrhovatel u členů realizačního týmu Ing. Jan Sláma, Pawel Jakacki a Péter Maros uvedl účast na projektu realizovaného pro objednatele Letiště Praha, přičemž předložil rovněž referenční listinu s kontaktní osobou. Zadavatel zaslal dne 14. 6. 2022 objednateli Letiště Praha prostřednictvím navrhovatelem uvedené kontaktní osoby dotaz mj. na „sdělení, jaké osoby se na této významné službě podílely, resp. sdělení jmen a příjmení členů realizačního týmu této referenční zakázky“, přičemž objednatel Letiště Praha ve své odpovědi ze dne 14. 6. 2022 uvedl, že „za Comsource se zakázky účastnili Rostislav Šafář a Otto Krejčí“. S ohledem na nepotvrzení reference navrhovatele proto zadavatel v opakované výzvě konfrontoval navrhovatele s odpovědí Letiště Praha ze dne 14. 6. 2022 a vyzval jej k objasnění nesrovnalostí, nicméně navrhovatel ve svém vysvětlení (ze dne 11. 8. 2022) pouze uvedl, že jím vyjmenovaní pracovníci na dané referenci působili a toto své tvrzení nijak nedoložil a nepředložil ani žádnou jinou zkušenost, či jinou referenci nebo jiného člena realizačního týmu. Za účelem vyloučení pochybností se zadavatel obrátil na objednatele Letiště Praha s upřesňujícím dotazem ze dne

Zadavatel dále uvádí, že kontaktní osoba objednatele, uvedená samotným navrhovatelem, účast konkrétních pracovníků navrhovatele nepotvrdila, pročež učinil závěr, že účast konkrétních pracovníků navrhovatele na dané referenci, a tedy jejich zkušenost, nebyla

Zadavatel zdůrazňuje, že při ověřování referenčních zakázek postupoval zcela přiměřeně, kdy je takové ověřování běžnou praxí v zadávacích řízeních obecně, a navíc si zadavatel v šetřeném zadávacím řízení toto právo výslovně vyhradil přímo v zadávací dokumentaci.

Zadavatel dále uvádí, že navrhovatel měl v případě referencí uvést takovou kontaktní osobu, která skutečně může pravdivost jeho reference prokázat, případně pokud měl pochybnost, zda objednatel Letiště Praha zná jeho pracovníky (nebo nepřišli do kontaktu s kontaktní osobou objednatele Letiště Praha), měl možnost uvést jinou kontaktní osobu či předložit jiné alternativní doklady o účasti těchto osob na referenční zakázce, což ale neučinil. Zadavatel připomíná, že alternativně navrhovatele vyzval k uvedení jiné zkušenosti či jiného člena realizačního týmu tak, aby byly naplněny veškeré požadavky dle čl. 4.15.2 zadávací dokumentace, přičemž ani této možnosti navrhovatel nevyužil.

K argumentaci navrhovatele, že z odpovědí objednatele Letiště Praha (ze dne 14. 6. 2022 a dne

K námitce navrhovatele, že jej zadavatel s druhou odpovědí Letiště Praha již nekonfrontoval, zadavatel obdobně jako v rozhodnutí o námitkách uvádí, že nepovažoval za nutné opakovaně navrhovatele konfrontovat s totožnou věcí, kdy navrhovatel byl na negativní odpověď Letiště

Zadavatel se závěrem vyjadřuje k rozhodovací praxi Úřadu, kterou uváděl i navrhovatel ve svém návrhu, která však dle zadavatele není pro šetřenou veřejnou zakázku relevantní.

Usnesením č. j. ÚOHS-04576/2023/535 ze dne 1. 2. 2023 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Dne 8. 2. 2023 doručil navrhovatel Úřadu své vyjádření ze dne 6. 2. 2023 k podkladům rozhodnutí, v němž navrhovatel sděluje v reakci na vyjádření zadavatele ze dne 6.1.2023, že trvá na argumentech, které byly z jeho strany k věci uváděny v podaném návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele.

Ve vztahu k prvnímu z důvodů vyloučení navrhovatele z účasti na veřejné zakázce, a to mimořádně nízké nabídkové ceně, navrhovatel uvádí, že zadavatel ani ve svém vyjádření k návrhu dostatečně nezdůvodnil, proč posoudil nabídkovou cenu navrhovatele jako

Ve vztahu k druhému z důvodů vyloučení navrhovatele z účasti na veřejné zakázce, a to neprokázání technické kvalifikace členů realizačního týmu, navrhovatel opakuje, že zadavatel pouze budí dojem, že opakovaně dával možnost navrhovateli vysvětlit pochybnosti ve vztahu k referenční zakázce Letiště Praha, ale nebylo tomu tak. Navrhovatel připomíná, že teprve až ve druhé výzvě ze dne 2. 8. 2022 vyjádřil zadavatel své pochybnosti v tomto směru vůči navrhovateli, nicméně na tuto navrhovatel reagoval ve vztahu k jinému nedorozumění (zda se jedná o reference osobní technické kvalifikace členů realizačního týmu), přičemž měl za to, že tím byly pochybnosti odstraněny.

Dále navrhovatel opakuje skutečnosti již uváděné v návrhu, přičemž dodává, že považuje za nepřijatelnou argumentaci zadavatele, že měl navrhovatel možnost zhojit případné nedostatky i po jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení, ale jelikož tak neučinil, jen to potvrzuje pochybnosti zadavatele, které v této souvislosti měl. Navrhovatel opětovně uvádí, že o takové možnosti nebyl poučen, ani mu nevyplynula z rozhodnutí o vyloučení. Dle přesvědčení navrhovatele však v řízení vedeném před Úřadem jsou předmětem přezkumu úkony, resp. postup zadavatele, a to podle stavu jaký v řízení nastal v okamžiku, kdy tak zadavatel činil a není tak prostor pro dodatečné doplňování podkladů či nabídky. Navrhovatel se domnívá, že zásadám transparentnosti, přiměřenosti a též rovného zacházení neodpovídá jednání, kdy zadavatel až zpětně očekává, zda jeho úkon obstojí či nikoliv, vzhledem k tomu, jak budou dále procesně postupovat dotčení účastníci zadávacího řízení nebo jaké skutečnosti budou dodatečně zjištěny nebo prokázány. Navrhovatel tak má za to, že ze strany zadavatele nebylo k okamžiku vydání rozhodnutí o vyloučení možné vyslovit kategorický závěr, že nejsou pravdivé údaje o účasti členů realizačního týmu v souvislosti referenčním projektem realizovaným pro objednatele Letiště Praha.

Závěrem navrhovatel shodně s argumentací v návrhu uvádí, že neprokázání technické kvalifikace členů realizačního týmu na referenční zakázce pro Letiště Praha je podpůrným argumentem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, kde skutečným důvodem je mimořádně nízká nabídková cena. Tento závěr lze podle navrhovatele učinit s ohledem na to, že zadavatel nevyslovoval v rozhodnutí o vyloučení, potažmo v rozhodnutí o námitkách jakékoliv pochybnosti o účasti uváděných členů realizačního týmu na druhé referenční zakázce pro objednatele NAKIT, ačkoliv reakce objednatele NAKIT (alespoň ty, které tvořily přílohu k výzvě 2), byly obdobného druhu, jako objednatele Letiště Praha.

Usnesením č. j. ÚOHS-06055/2023/535 ze dne 10. 2. 2023 stanovil Úřad opětovně účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.2

Dne 14. 2. 2023 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-06435/2023/500 z téhož dne, v němž nařídil zadavateli z moci úřední předběžné opatření v podobě zákazu uzavřít smlouvu na šetřenou veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0639/2022/VZ.

Dne 20. 2. 2023 doručil zadavatel Úřadu své vyjádření z téhož dne k podkladům rozhodnutí.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu, neboť nebyly

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 39 odst. 5 zákona posouzení splnění podmínek účasti nebo hodnocení kritérií podle odstavce 3 zadavatel provede na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů a může si je opatřovat také sám. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

Podle § 46 odst. 2 zákona po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle odstavce 1 o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

Podle § 48 odst. 2 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení a) nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil, b) nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona, nebo c) neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

Podle § 79 odst. 2 písm. c) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.

Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách.

Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

66.

Zadavatel dále v bodě 4.15.2. zadávací dokumentace mj. popsal jednotlivé požadavky na osoby na příslušných pozicích (v daných rolích) v realizačním týmu tak, že u všech pozic je požadována zkušenost spočívající v osobní účasti na příslušné pozici „na realizaci alespoň 2 obdobných významných služeb (za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení) […], jejímž předmětem byla implementace významného informačního systému […].“ Zadavatel dále v bodě 4.15.2. zadávací dokumentace mj. uvedl, že „[…] se může jednat rovněž o ‚osobní zkušenost člena realizačního týmu‘, tedy, že předmětný projekt nemusel realizovat dodavatel podávající nabídku v daném zadávacím řízení.“

Zadavatel v bodě 4.15.3. zadávací dokumentace doporučil dodavatelům (v zájmu přehlednosti a urychlení procesu posouzení kvalifikace) pro vypracování seznamu techniků, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky dle čl. 4.15.2. zadávací dokumentace, využít vzor seznamu,

V bodě 8.2. písm. e) zadávací dokumentace si zadavatel vyhradil právo ověřit informace obsažené v nabídce dodavatele u třetích osob s tím, že dodavatel je povinen mu v tomto ohledu poskytnout veškerou potřebnou součinnost.

Navrhovatel v rámci své nabídky ze dne 4. 5. 2022 (dále jen „nabídka“) předložil seznam členů realizačního týmu, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, kde byl jako projektový manažer uveden pan Ľuboslav Odstrčil, jako správce systémů LAN/WAN 1 pan Pawel Jakacki a jako správce systémů LAN/WAN 2 pan Péter Maros. Přílohou nabídky byly profesní životopisy uvedených osob (členů realizačního týmu) obsahující mj. popis profesní zkušenosti osob s realizací referenčních projektů. V životopisech všech tří členů realizačního týmu byla uvedena profesní zkušenost v souvislosti s referenčním projektem „Rozšíření kruhu NAKIT“ pro objednatele NAKIT a s referenčním projektem s názvem „Přepínače LAN Core pro serverovou síť“ pro objednatele Letiště Praha4, přičemž mezi kontaktními údaji objednatele

Zadavatel požádal navrhovatele v bodě 4.1 Výzvy k objasnění a/nebo doplnění nabídky a dokladů a ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 14. 6. 2022, která byla datovaná dne 13. 6. 2022 (dále jen „výzva 1“), v souladu s § 46 odst. 1 zákona mj. o „doplnění dokladu o dosaženém vzdělání ve vztahu k členovi realizačního týmu Luboslavovi Odstrčilovi navrhovaného na pozici ‚Projektový manažer‘, ze kterého bude patrné ukončené vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu, popř. uvedení jiného člena realizačního týmu na pozici ‚Projektový manažer‘ tak, aby byly naplněny veškeré požadavky dle čl. 4.15.2 Zadávací dokumentace.“

Navrhovatel adresoval zadavateli Objasnění a/nebo doplnění nabídky a dokladů a ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 20. 6. 2022, které bylo datované dne

V rámci dotazu na Letiště Praha 1 adresovaného prostřednictvím datové (e-mailové) zprávy ze dne 14. 6. 2022 adresované panu Róbertovi Kajanovi, tedy navrhovatelem označené kontaktní osobě za Letiště Praha (dále jen „dotaz na Letiště Praha 1“), požadoval zadavatel po objednateli Letiště Praha zodpovězení otázek souvisejících s významnou službou s názvem „Přepínače LAN Core pro serverovou síť“ uvedenou jako referenční zakázka navrhovatele i všech členů realizačního týmu, a to vzhledem k tomu, že zadavatel měl jisté pochybnosti ohledně pravdivosti veškerých údajů uvedených navrhovatelem v souvislosti s výše uvedenou významnou službou, mj. požádal objednatele Letiště Praha o „sdělení, jaké osoby se na této

Zadavatel následně dne 14. 6. 2022 obdržel e-mailovou zprávu od pana Róberta Kajana, manažera správy datových sítí objednatele Letiště Praha (dále jen „odpověď Letiště Praha 1“), v níž byla uvedena následující odpověď na výše uvedenou otázku položenou zadavatelem v rámci dotazu na Letiště Praha 1: „Za Comsource se zakázky účastnili Rostislav Šafář a Otto

Zadavatel rovněž učinil dotaz na objednatele NAKIT prostřednictvím datové (e-mailové) zprávy ze dne 14. 6. 2022 adresované panu Michalovi Šmejkalovi, tedy navrhovatelem označené kontaktní osobě za společnost NAKIT (dále jen „dotaz na NAKIT 1“), v němž zadavatel požádal o spolupráci při ověření pravdivosti reference navrhovatele s názvem „Rozšíření kruhu NAKIT“ uvedenou jako referenční zakázka všech členů realizačního rýmu, mj. požádal objednatele

Zadavatel obdržel odpověď objednatele NAKIT ze dne 20. 6. 2022 (dále jen „odpověď NAKIT

Zadavatel dále odeslal dne 13. 7. 2022 datovou (e-mailovou) zprávu objednateli NAKIT (dále jen „dotaz na NAKIT 2“), v níž žádal o zodpovězení dalších dotazů při ověření pravdivosti reference s ohledem na to, že „stále přetrvávají (i přes zodpovězení dotazů) jisté nejasnosti

Zadavatel obdržel odpověď objednatele NAKIT ze dne 27. 7. 2022 (dále jen „odpověď NAKIT

V bodě 1.1 Výzvy k objasnění a/nebo doplnění nabídky a dokladů a ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 2. 8. 2022 (dále jen „výzva 2“) požádal zadavatel navrhovatele v souladu s § 46 odst. 1 zákona mj. o další objasnění a/nebo doplnění nabídky, přičemž nejprve konstatoval, že účastník u členů realizačního týmu Ing. Jan Sláma, Pawel Jakacki a Péter Maros uvedl účast na totožných projektech, a to mj. účast na projektu s názvem „Rozšíření kruhu

Navrhovatel v reakci na výzvu 2 adresoval zadavateli Objasnění a/nebo doplnění nabídky a dokladů a ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 11. 8. 2022 (dále jen „objasnění 2“), v němž uvedl, že „[r]eference předkládané ze strany naší společnosti v rámci nabídky se vztahují jak k významným službám realizovaným naší společností, tak k doložení splnění požadavků technické kvalifikace jednotlivých členů realizačního týmu spočívající na účasti na realizaci významných služeb“, přičemž měl za to, že může být pro adresáty dotazů matoucí vznesení dotazu způsobem jakým učinil zadavatel. Navrhovatel dále uvedl, že „v současné chvíli jde zřejmě pouze o možné pochybnosti při osvědčování technické kvalifikace jednotlivých členů realizačního týmu, spočívající v účasti na realizaci alespoň dvou významných služeb.“ Současně navrhovatel uvedl, že „[v]e vztahu k členům realizačního týmu Ing. Jan

Zadavatel zaslal dne 29. 8. 2022 další dotaz objednateli Letiště Praha, a to prostřednictvím datové (e-mailové) zprávy odeslané panu Róbertovi Kajanovi (dále jen „dotaz na Letiště

Zadavatel následně dne 30. 8. 2022 obdržel e-mailovou zprávu od pana Róberta Kajana (dále jen „odpověď Letiště Praha 2“), v níž bylo uvedeno, že v obecné rovině platí to, co bylo panem

Zadavatel dále obdržel přípis objednatele NAKIT ze dne 2. 9. 2022 (dále jen „odpověď

Z oznámení rozhodnutí o vyloučení vyplývá, že navrhovatel byl ze zadávacího řízení vyloučen podle § 48 odst. 2 písm. a), b) a c) zákona a dále v souladu s § 48 odst. 4 zákona, neboť navrhovatel v rámci nabídky ani v dodatečné lhůtě stanovené výzvou 1 a opakovanou výzvou 2 jednoznačně neprokázal veškerá kvalifikační kritéria a dostatečně nezdůvodnil mimořádně nízkou nabídkovou cenu. V části A. oznámení rozhodnutí o vyloučení [k prokázání technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona] zadavatel mj. uvedl, že „[z] prověřování u objednatele Letiště Praha, a. s., tak vyplynulo, že člen realizačního týmu Ing. Jan Sláma navrhovaný na pozici ‚Projektový manažer‘, člen realizačního týmu Pawel Jakacki navrhovaný

S ohledem na skutečnost, že navrhovatel v rámci podaného návrhu mimo jiné uvádí, že rozhodnutí o námitkách je nepřezkoumatelné, a to v souvislosti s nevypořádáním se s otázkou dostatečného zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny a proč byla zadavatelem takto posouzena, zabýval se Úřad nejprve otázkou, zda rozhodnutí o námitkách dostojí požadavkům stanoveným v § 245 odst. 1 zákona, tedy zda součástí citovaného rozhodnutí je odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádřil ke skutečnostem uvedeným stěžovatelem (navrhovatelem) v námitkách.

Úřad s ohledem na skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení konstatuje, že námitky byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahují veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat v souladu s § 245 odst. 1 zákona.

Úřad tak posoudil rozhodnutí o námitkách, kdy vycházel z toho, že pokud navrhovatel uvádí v námitkách konkrétní argumenty, je nezbytné, aby zadavatel na tyto argumenty adekvátně reagoval. Úřad však zároveň doplňuje, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění podaných námitek postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách.

Obsahem a podstatou dotčené části námitek navrhovatele je vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení pro mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Navrhovatel v námitkách v souvislosti s důvodem vyloučení pro MNNC primárně poukazuje na to, že zadavatel dostatečně nesplnil požadavek zdůvodnit mimořádně nízkou nabídkovou cenu, kdy zároveň namítá porušení zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Úřad přezkoumal rozhodnutí o námitkách a dospěl k závěru, že z rozhodnutí o námitkách je zřejmé, proč zadavatel dotčenou část námitek související s důvodem vyloučení pro MNNC odmítl jako nedůvodnou, a je z něj tedy patrné, proč považuje svůj postup související s posuzováním MNNC za souladný se zákonem, stejně tak proč považuje argumenty navrhovatele v této souvislosti za liché. V rozhodnutí o námitkách se zadavatel vyjádřil k dotčené části námitek souvisejících s důvodem vyloučení pro MNNC tak, že nemůže sdělovat výši nabídkové ceny ostatních účastníků, a to ani pro účely zdůvodnění MNNC, přičemž jasně specifikoval konkrétní položky, u kterých MNNC spatřuje, přičemž uvedl i důvody, které ho k tomu vedly. Zadavatel rovněž uvedl, že navrhovatel neuvedl konkrétní informace, ze kterých by jasně vyplývalo, že je schopen veškeré části zakázky realizovat za tuto MNNC, a to např. prostřednictvím předložení tabulky rozpadu kalkulace nabídkové ceny. Zcela zjevně tedy nejde o pouhé formální odmítnutí námitek bez odůvodnění. Současně lze dovodit, že je postihnuto

Úřad tak uzavírá, že předmětné rozhodnutí o námitkách vyjadřuje ucelený pohled zadavatele na navrhovatelem namítané skutečnosti. Zadavatel se tak ve svém rozhodnutí o námitkách dostatečně vypořádal se všemi relevantními skutečnostmi namítanými navrhovatelem způsobem splňujícím požadavky náležitého odůvodnění rozhodnutí.

Úřad dále konstatuje, že mezi účastníky řízení je sporu o oprávněnosti vyloučení navrhovatele z účasti v šetřeném zadávacím řízení. Zatímco navrhovatel vyjadřuje přesvědčení, že jeho vyloučení je nezákonné, zadavatel naopak trvá na tom, že navrhovatel nesplnil, resp. neprokázal splnění kritéria technické kvalifikace u všech osob realizačního týmu, a to ani skrze objasnění či doplnění nabídky ve smyslu § 46 zákona, a v tomto kontextu uvedl v nabídce nepravdivé informace a současně nedostatečně zdůvodnil mimořádně nízkou nabídkovou cenu, tedy že rozhodnutí o vyloučení je důvodné a souladné se zákonem.

Co se týče opodstatněnosti konkrétních výše uvedených důvodů pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, Úřad nejprve přistoupil k posouzení prvního z nich, a to nesplnění, resp. neprokázání technické kvalifikace členů realizačního týmu a okolností s tím souvisejících.

K podmínkám technické kvalifikace Úřad v obecné rovině uvádí, že jejich smyslem je prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě (srov. § 79 odst. 1 zákona). Pokud jde o prokazování technické kvalifikace u členů realizačního týmu, Úřad uvádí, že po dodavateli lze ve smyslu § 79 odst. 2 písm. c) a písm. d) zákona požadovat předložení mj. seznamu techniků, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným službám, a to mj. ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou služby poskytovat, i k jejich vedoucím pracovníkům.

Při posouzení splnění kvalifikace je nutné vždy reflektovat samotný účel tohoto institutu, kterým je, jak již bylo nastíněno výše, to, aby byl objektivním způsobem zajištěn výběr dodavatele právě z okruhu subjektů, kteří dokládají své schopnosti zakázku realizovat řádně a včas. Zadavatel tak nemá povinnost „slepě“ přijmout jakékoli osvědčení, jež požadavky zadavatele, např. na doložení právě referencí členů realizačního týmu dodavatele, formálně naplňuje, a to bez ohledu na pochybnosti, které zadavateli z takového osvědčení vyplynou.

Jinými slovy, aby byl naplněn účel prokazování kvalifikace, zadavatel nemůže být nucen akceptovat, resp. ani nemůže akceptovat k prokázání technické kvalifikace takové reference osob, které mu neposkytují dostatečné záruky o schopnostech členů realizačního týmu dodavatele řádně realizovat veřejnou zakázku. Naopak, Úřad má se zřetelem k zásadě transparentnosti za to, že pokud v souvislosti s prokázáním kvalifikace konkrétní osoby vyvstanou na straně zadavatele jakékoliv pochybnosti, je nejen jeho možností, ale taktéž i jeho povinností tyto pochybnosti odstranit, a mít tak postaveno najisto, že účastník zadávacího

Za účelem výše uvedeného je zadavatel mimo ověřování si věrohodnosti poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů „po vlastní ose“ ve smyslu § 39 odst. 5 zákona taktéž oprávněn postupovat podle § 46 odst. 1 zákona a požadovat po účastnících zadávacího řízení objasnění předložených údajů a dokladů, které uvedli ve svých nabídkách. Je-li to třeba pro účely řádného průběhu zadávacího řízení, může zadavatel po účastnících zadávacího řízení také požadovat doplnění jejich nabídek o chybějící údaje a doklady. Možnost žádat o objasnění a doplnění nabídky je oprávněním zadavatele a je tedy na zadavateli, zda dané možnosti v situaci, kdy nabídka účastníka zcela neodpovídá zadávacím podmínkám, využije, nebo účastníka ze zadávacího řízení z důvodu nepředložení dostatečné a úplné nabídky vyloučí ve smyslu § 48 odst. 2 písm. a) zákona. Účelem postupu podle § 46 odst. 1 zákona je tedy zpravidla ověření, zda lze přesvědčivě učinit závěr, že účastník splňuje podmínky účasti v zadávacím řízení, pravidla stanovená zákonem a zadávací dokumentací. Jen takový dodavatel může být vybrán z účastníků zadávacího řízení a povolán k realizaci veřejné zakázky.

Úřad v obecné rovině dále konstatuje, že pokud se zadavatel rozhodne účastníka zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 zákona ze zadávacího řízení vyloučit, musí mít prokázané, že důvody pro vyloučení předvídané v citovaném ustanovení zákona jsou dány. Vyloučení ze zadávacího řízení je třeba vnímat jako nejpřísnější možné opatření vůči účastníku zadávacího řízení za situace, kdy jím předložená nabídka (resp. údaje, doklady, modely nebo vzorky) nesplňuje zadávací podmínky nebo je účastník ve stanovené lhůtě nedoložil či nedojde k řádnému objasnění nebo doplnění ze strany účastníka na základě žádosti podle § 46 zákona, tedy účastník neprokáže splnění zadávacích podmínek, případně v situaci, kdy údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem neodpovídají skutečnosti (a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení).

Zadavatel v případě důvodu pod bodem A rozhodnutí o vyloučení navrhovatele vyloučil konkrétně dle § 48 odst. 2 písm. a), b) a c) zákona pro nesplnění, resp. neprokázání splnění zadávacích podmínek technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona a s ohledem na neobjasnění a nedoložení těchto skutečností na základě žádosti dle § 46 zákona a dále s ohledem na uvedení nepravdivých údajů v rámci nabídky navrhovatele, a to primárně s odůvodněním, že zkušenost členů realizačního týmu Ing. Jan Sláma, Pawel Jakacki a Péter

V šetřeném případě tedy Úřad primárně posoudil, zda zadavatel na základě informací shromážděných v průběhu zadávacího řízení postupoval správně, pokud dospěl k závěru, že navrhovatel nesplnil zadávací podmínky ve vztahu k prokázání kvalifikace členů realizačního týmu, resp. neprokázal jejich splnění ani skrze jejich doplnění či objasnění na základě výzvy dle § 46 zákona, a to i v návaznosti na uvedení informací o referenčních zkušenost členů týmu, jež nebyly potvrzeny, resp. jež se ukázaly nepravdivými, a mj. na základě tohoto zjištění navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení. Úřad se při posouzení zaměřil zejm. na zjištění, zda z doložených podkladů lze učinit závěr o prokazatelné zkušenosti spočívající v osobní účasti osob náležících do realizačního týmu na příslušné pozici na realizaci alespoň 2 obdobných významných služeb (za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení), jejímž předmětem byla implementace významného informačního systému, na dané pozici (jak vyplývá z bodu

Zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval předložení seznamu členů realizačního týmu, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to na pozicích Projektový manažer, Správce systému LAN/WAN 1, Správce systému LAN/WAN 2, včetně profesního životopisu těchto členů realizačního týmu, který musel obsahovat mj. doložení požadovaných zkušeností, kdy u všech pozic byla požadována zkušenost spočívající v osobní účasti na příslušné pozici na realizaci alespoň 2 obdobných významných služeb. Zadavatel současně upozornil na své právo ověřit informace obsažené v nabídce dodavatele u třetích osob. Úřad k tomuto uvádí, že z uvedeného je zřejmé, že zadavatel přímo v zadávacích podmínkách výslovně požadoval, aby dodavatelé ve svých nabídkách požadované zkušenosti členů realizačního týmu řádné tvrdili (v rámci zpracovaného strukturovaného a podepsaného profesního životopisu, který musel obsahovat údaje o požadované zkušenosti), přičemž dodavatelé měli v zájmu přehlednosti a urychlení procesu posouzení kvalifikace zadavatelem doporučeno, aby v nabídce využili vzor seznamu techniků, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, v němž měli mj. uvést i kontaktní údaje objednatele dané referenční zakázky pro možné ověření (telefon, email), tedy jinými slovy měli uvést i osobu, která bude schopna uvedené informace potvrdit.

Navrhovatel v nabídce uvedl seznam členů realizačního týmu, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky na jednotlivých pozicích (Ľuboslav Odstrčil – Projektový manažer, Pawel

Navrhovatel tedy v jednotlivých životopisech členů realizačního týmu uvedl informace k požadované zkušenosti, tj. identifikaci referenční zakázky včetně uvedení kontaktní osoby pro ověření těchto údajů. Úřad k tomu sděluje, že bylo pouze na navrhovateli, jakou kontaktní osobu objednatele referenční zakázky ve své nabídce určí, kdy zcela logicky bylo očekáváno, že uvede kontakt na subjekt, který bude schopen skutečnosti týkající se referenční zakázky dosvědčit.

Zadavatel využil svého práva ověřit si věrohodnost navrhovatelem poskytnutých údajů v nabídce podle § 39 odst. 5 zákona, a to mj. učiněním dotazu na Letiště Praha, resp. na navrhovatelem označenou kontaktní osobu Letiště Praha, v rámci kterého objasnil, že navrhovatel uvedl zakázku „Přepínače LAN Core pro serverovou síť“ jakožto referenci svou i osobní referenci členů realizačního týmu a mimo jiné se tak dotázal, jaké osoby se na této významné službě podílely, resp. požádal o sdělení jmen a příjmení členů realizačního týmu této referenční zakázky. Ze strany Letiště Praha mu přitom bylo odpovězeno, že za navrhovatele se jednalo o soby Rostislav Šafář a Otto Krejčí, tedy nebyla mu potvrzena účast navrhovatelem uváděných členů týmu na dotčené referenční zakázce (blíže viz body č. 73. a 74. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Následně zadavatel ve výzvě 2 konfrontoval navrhovatele s odpovědí Letiště Praha 1 a požádal jej o objasnění nesrovnalostí mezi jeho nabídkou a výše uvedenou odpovědí Letiště Praha nepotvrzující účast jím uváděných členů týmu na dotčené referenční zakázce (resp. poskytl mu prostor pro uvedení nesrovnalostí na pravou míru), přičemž současně umožnil uvedení jiné zkušenosti či jiného člena realizačního týmu (blíže viz bod 79. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Reakce navrhovatele v objasnění 2 pak spočívala zejména v objasnění, zda se jednalo o osobní zkušenost členů týmu nebo byla zakázka realizována navrhovatelem (navrhovatel potvrdil platnost reference jako své vlastní i jako osobní zkušenosti členů realizačního týmu), kdy dále uvedl, že při realizaci předmětné zakázky působili uvedení členové realizačního týmu na příslušných pozicích a také že není v postavení, kdy by mohl aktivně ovlivňovat reakce třetích osob na vyžádanou součinnost ze strany zadavatele. Navrhovatel v objasnění 2 přitom nikterak více netvrdil ani žádným způsobem nedoložil či neprokázal, že se členové realizačního týmu na referenční zakázce na daných pozicích opravdu podíleli.

Navrhovatel tak v rámci svého objasnění 2 nebyl schopen objasnit rozpor mezi jím doloženými údaji a informací, kterou zadavatel obdržel od objednatele Letiště Praha, přičemž navrhovatel ani nedoložil žádné jiné podklady (jako je například smlouva, objednávky, pracovní výkazy, či prostá e-mailová komunikace), z nichž by vyplývala účast členů realizačního týmu na uvedené zakázce. Úřad rovněž podotýká, že výzva 2 byla formulována jednoznačně v tom smyslu, že zadavatel požadoval objasnit nesrovnalosti či doplnit informace, které jednoznačně potvrdí účast jednotlivých členů realizačního týmu na předmětném projektu, a to v návaznosti na odpověď Letiště Praha 1, která účast navrhovatelem uvedených osob nepotvrdila (viz bod 79. odůvodnění tohoto rozhodnutí), tudíž navrhovatel měl na tuto žádost adekvátně reagovat a účast členů realizačního týmu na dané referenční zakázce prokázat, nicméně tak neučinil.

Zadavateli pak lze přičíst k dobru i to, že poté, co ani po sděleních navrhovatele v objasnění 2 neměl jistotu o účasti uvedených osob na dotčené referenční zakázce (přičemž v mezidobí také došlo k nahrazení jednoho ze členů realizačního týmu jinou osobou), se opětovně obrátil na objednatele Letiště Praha s jasně formulovaným dotazem na účast konkrétních osob (Ing. Jan Sláma, Pawel Jakacki a Péter Maros) na uvedeném projektu, a to bez ohledu na jejich vztah k navrhovateli. Zadavatel tak opětovně požádal objednatele Letiště Praha o potvrzení zkušenosti realizačního týmu (Ing. Jan Sláma, Pawel Jakacki a Péter Maros), přičemž objednatel Letiště Praha výslovně potvrdil, že jména osob Ing. Jan Sláma, Pawel Jakacki a Péter

Úřad konstatuje, že při zohlednění obou odpovědí Letiště Praha z nich zcela zřejmě vyplývá, že uvedený objednatel nepotvrdil účast dotčených osob (Ing. Jan Sláma, Pawel Jakacki a Péter

Úřad se proto ztotožňuje s posouzením splnění technické kvalifikace provedené zadavatelem, o níž podrobně informoval navrhovatele v rámci rozhodnutí o vyloučení (resp. v oznámení rozhodnutí o vyloučení) s tím závěrem, že navrhovatel neprokázal splnění podmínek technické kvalifikace stanovených v zadávací dokumentaci u členů realizačního týmu, resp. toto ani nedoložil na základě výzvy zadavatele učiněné dle § 46 zákona, neboť z podkladů, jež měl zadavatel k dispozici při rozhodování o vyloučení, nebylo možné učinit závěr o účasti členů realizačního týmu na referenční zakázce „Přepínače LAN Core pro serverovou síť“ (na příslušných pozicích), naopak vyjádření od objednatele dané zakázky uvedené vyvracely.

K uvedenému postupu zadavatele (tj. oslovení a dotázání se objednatele referenční služby)

Úřad shrnuje, že navrhovatel v nyní projednávané věci dostal příležitost technickou kvalifikaci členů realizačního týmu objasnit a doplnit, nicméně v tomto kontextu se uchýlil pouze k opětovnému obecnému konstatování, že členové realizačního týmu se na dotčené zakázce podíleli. Po provedeném objasnění ze strany navrhovatele a vlastním ověření ze strany zadavatele disponoval zadavatel při rozhodování o vyloučení navrhovatele dostatečnými podklady, na základě nichž učinil svůj závěr, tj. při zohlednění navrhovatelem podané nabídky a objasnění nabídky, které nepřineslo žádné údaje či doklady, jež by původní tvrzení navrhovatele podporovalo, a dále při zohlednění od objednatele referenční zakázky Letiště

Zadavateli přitom nevznikla žádná pochybnost ve vztahu k odpovědím Letiště Praha, resp. ve vztahu k jejich správnosti, a proto zadavatel nebyl povinen opětovně (po třetí) žádat navrhovatele o objasnění či doplnění údajů, či konfrontovat jej s odpovědí Letiště Praha 2, případně se opětovně dotazovat Letiště Praha. Úřad k tomuto dodává, že zadavatel nemá v zadávacím řízení stejné postavení jako správní orgán v řízení správním a netýká se jej proto povinnost dát účastníkům řízení možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu. Zadavatel tak postupoval správně a v souladu se zákonem, pokud si po realizaci postupu podle § 46 zákona, jež však kýžené vyjasnění nepřinesl, vyžádal opětovně informace od objednatele referenční zakázky (za účelem ověření jeho předchozí odpovědi v návaznosti na objasnění 2 navrhovatele) a nezákonnost Úřad neshledává ani v postupu, kdy následně již nedal navrhovateli možnost vyjádřit se k takto získaným podkladům, neboť zejm. na základě odpovědi Letiště Praha 2 měl zadavatel dostatečné podklady k učinění svého rozhodnutí o naplnění důvodů pro vyloučení navrhovatele (viz výše). Navrhovateli navíc zůstala zachována možnost bránit se proti rozhodnutí o vyloučení na základě zmíněných podkladů prostřednictvím námitek proti vyloučení, kterou navrhovatel využil. V rozhodnutí o těchto námitkách potom zadavatel zohlednil všechny podklady, které reagovaly na posouzení splnění kvalifikačních požadavků předloženými referenčními zakázkami.

Úřad tak ve vztahu k námitce navrhovatele, že zadavatel postupoval poměrně nedůsledně a neobvykle s ohledem na běžnou praxi při srovnatelných zadávacích řízeních, jak uvádí v návrhu, uzavírá, že ze strany zadavatele byla dodržena zásada transparentnosti v rámci postupu, jakým zadavatel požadoval doplnit nabídku navrhovatele, resp. jak odstranil své pochybnosti ve vztahu k účasti členů realizačního týmu na referenční zakázce, stejně tak ve vztahu k vyloučení navrhovatele a rozhodnutí o jeho námitkách.

Úřad pouze doplňuje, že navrhovatel nepředložil žádné nové doklady nebo údaje ani poté, co byl z účasti v zadávacím řízení vyloučen, tedy po lhůtě pro objasnění své nabídky, což však pro posouzení věci není podstatné, neboť, jak již Úřad uvedl výše, zadavatel měl ke dni vydání rozhodnutí o vyloučení nezbytné informace a podklady k tomu, aby konstatoval, že účast členů realizačního týmu na referenční zakázce nebyla potvrzena, resp. nebyla prokázaná. Nelze tudíž souhlasit s argumentací navrhovatele v tom smyslu, že by zadavatel vydal rozhodnutí o vyloučení majíc určité pochybnosti ohledně oprávněnosti důvodu pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, tedy že by zadavatel až očekával, zda jeho úkon zpětně obstojí či nikoliv, vzhledem k tomu, jak budou dále procesně postupovat dotčení účastníci zadávacího řízení.

Ve vztahu k argumentaci navrhovatele týkající se ověřování údajů ohledně referenční zakázky realizované pro objednatele NAKIT, resp. že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení nevyslovoval jakékoli pochybnosti o účasti členů realizačního týmu na druhé referenční zakázce, ačkoli byly reakce objednatele NAKIT obdobného druhu jako reakce objednatele Letiště Praha, Úřad

Na základě všech shora uvedených úvah Úřad neshledal nezákonnost v tom, že zadavatel vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení z důvodu uvedeného v oznámení rozhodnutí o vyloučení pod bodem A, neboť navrhovatel neprokázal splnění podmínek technické kvalifikace u osob zařazených do realizačního týmu, resp. údaje a doklady prokazující splnění daných podmínek nepředložil ani na základě výzvy dle § 46 zákona, přičemž jím uvedené údaje v nabídce navrhovatele ohledně referenčních zkušeností členů realizačního týmu se ukázaly nepravdivými (tj. zcela jistě byl naplněn důvod pro vyloučení navrhovatele ve smyslu § 48 odst.

K dalším skutečnostem namítaným navrhovatelem ve vztahu k důvodu vyloučení uvedenému v oznámení o vyloučení pod bodem C – mimořádně nízká nabídková cena Úřad uvádí, že vzhledem k tomu, že dovodil, že vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení bylo zadavatelem učiněno s ohledem na výše rozebíraný důvod v souladu se zákonem, považuje již za nadbytečné zabývat se ostatními namítanými skutečnostmi a argumenty navrhovatele, neboť posouzení těchto skutečností by nemohlo mít na výsledek rozhodnutí vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že za situace, kdy existuje alespoň jediný oprávněný důvod k vyloučení uchazeče, je nadbytečné zkoumat další namítané důvody pro vyloučení. Úřad tak shledává přezkum dalšího důvodu pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení za nadbytečný, neboť byl Úřadem shledán alespoň jeden důvod uvedený v rozhodnutí o vyloučení jako oprávněný. K tomuto postupu Úřad přistoupil v souladu se zásadou procesní ekonomie, neboť považuje za neúčelné, aby se věcně zabýval všemi důvody pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení v případě prokázání oprávněnosti alespoň jednoho z nich, tedy aby k prokázání či vyvrácení existence dalších důvodů prováděl rozsáhlé dokazování, jež dále zatíží účastníky řízení a případně též nedůvodně pozdrží průběh přezkumného a zadávacího řízení, když i po posouzení těchto skutečností by se na výsledku rozhodnutí nic nezměnilo.

Z důvodů uvedených výše Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, tedy návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona.

hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha

ComSource s.r.o., Nad Vršovskou horou 1423/10, 101 00 Praha