ÚOHS S0780/2023 – Novostavba ZŠ Ledenice

Zadavatel – městys Ledenice, IČO 00245135, se sídlem Náměstí 89, 373 11 Ledenice (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 21. 8. 2023 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění jednací řízení s uveřejněním za účelem zadání veřejné zakázky „Novostavba ZŠ

Dle článku V. zadávací dokumentace jsou předmětem veřejné zakázky projekční služby a stavební práce k objektu ZŠ Ledenice. V citovaném článku je dále uvedeno, že: „Veřejná zakázka bude realizována metodou Design & Build. Součástí plnění veřejné zakázky je rovněž provedení projekčních činností spočívajících ve vypracování projektové dokumentace provedení stavby (navazující na Zadavatelem poskytnutou část dokumentace – dokumentaci ke stavebnímu povolení) a poskytnutí souvisejících činností, včetně vypracování soupisu prací, inženýrských činností, potřebných zaměření, získání dokladů pro řádnou kolaudaci díla, zpracování dokumentace změny stavby před dokončením, resp. dokumentace skutečného stavu.“ Dále je zde uvedeno, že: „V předmětu veřejné zakázky jde o úplné a bezvadné kompletní provedení všech stavebních a montážních prací a konstrukcí vč. dodávek potřebných materiálů, zařízení nezbytných pro řádné dokončení provozuschopného díla a dále provedení všech činností souvisejících s dodávkou stavebních a montážních prací a konstrukcí, jejichž provedení je pro řádné dokončení díla nezbytné (např. zařízení staveniště, bezpečností opatření apod.)“ Součástí plnění má být dále provedení testu průvzdušnosti (Blower-door test) metodou B a metodou A.

Lhůta pro doručení žádostí o účast byla stanovena v čl. II. zadávací dokumentace do

Zadavatel obdržel 4 žádosti o účast v zadávacím řízení.

Dne 24. 10. 2023 zadavatel obdržel od společnosti PORR a.s., IČO 43005560, se sídlem

Vzhledem k tomu, že navrhovatel se způsobem vypořádání svých námitek nesouhlasil, podal dne 10. 11. 2023 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

Navrhovatel uvádí, že dospěl k závěru, že zadávací podmínky veřejné zakázky byly vymezeny v rozporu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) a v rozporu se základními zásadami zadávaní veřejných zakázek.

Navrhovatel namítá diskriminační povahu požadavku zadavatele na doložení zkušenosti s pasivními stavbami u techniků, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky (dále také jen „realizační tým“). Navrhovatel je přesvědčen, že požadavek na zkušenost s pasivními stavbami u 4 členů realizačního týmu neodpovídá možnostem relevantního trhu v České republice.

Navrhovatel podotýká, že i kdyby se nastavená kritéria technické kvalifikace u jednotlivých členů realizačního týmu jevila jako přiměřená ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, ale v zásadě by způsobovala neexistenci vícero soutěžitelů na trhu, nelze takto stanovená kritéria technické kvalifikace považovat za souladná se zákonem.

Dle názoru navrhovatele platí, že pokud může požadavek zadavatele reálně splnit pouze omezený počet dodavatelů, a naopak jiní dodavatelé, kteří jsou jinak schopni předmět veřejné zakázky dodat, jsou ze zadávacího řízení předem diskvalifikováni, nelze než dospět k závěrům, že požadavek zadavatele je jednoznačně diskriminační.

Navrhovatel má za to, že s přihlédnutím k relevantnímu trhu by dostatečně požadované zkušenosti, resp. kvalitu dodavatele zajišťoval požadavek zadavatele na jednu nebo dvě osoby týmu podílející se na projekční části předmětu plnění veřejné zakázky. Dle navrhovatele je porušením zásady přiměřenosti, pokud zadavatel požaduje zkušenost s pasivní stavbou celkem desetkrát, a to jak u členů týmu, jejichž činnost spočívá ve zpracování projektu, tak u členů týmu, kteří působí až ve vlastní realizaci díla a kteří fakticky provádí pouze to, co jim „nakreslil“ projektant a dále v rámci seznamu stavebních prací a v rámci seznamu služeb.

Navrhovatel dále namítá diskriminační povahu zkušeností s objekty školství a vzdělávání. Dle názoru navrhovatele není relevantní účel využití staveb, ale jejich stavebně-konstrukční parametry. Navrhovatel má za to, že stejně kvalitní zkušenosti by měl taktéž člen realizačního týmu, který disponuje zkušeností s realizací objektů s jiným účelem využití, a poukazuje na skutečnost, že zadavatel na dalších místech zadávací dokumentace označil za stavbu obdobného charakteru stavbu s výjimkou montovaných hal určených pro průmyslové a zemědělské využití.

Navrhovatel navrhuje Úřadu, aby provedl průzkum trhu týkající se zkušeností členů realizačního týmu s realizací pasivních staveb dle zadavatelem požadovaných parametrů na finanční rozsah či použitou metodu Design  Build (dále také jen „DB“). Navrhovatel má za to, že jak četnost požadavků na pasivní stavby, tak na stavby pro školství a vzdělávání, a jejich vzájemná kumulace s metodou Design  Build je případem skryté diskriminace a neodůvodněného omezení hospodářské soutěže. Navrhovatel rozporuje kumulaci požadavků na různé zkušenosti získané v posledních 10 letech, a to zejména v případě hlavního manažera zakázky.

Navrhovatel uvádí, že je nutné klást velmi přísné nároky na zadavatele z hlediska odůvodnění účelu daného požadavku, postačující není obecné sdělení, že požadované nároky a „vysoký standard“ kvality očekává zadavatel i v realizaci veřejné zakázky.

Dle názoru navrhovatele také dodavatel, který disponuje jednou nebo dvěma referenčními zakázkami nebo jedním nebo dvěma členy realizačního týmu, kteří disponují jednou zkušeností, by byl schopen předmět veřejné zakázky plnit stejně kvalitně. Četnost a kombinace požadavků na opakované (identické) zkušenosti s pasivní stavbou a jejich kumulace s dalšími specifickými zkušenostmi, činí požadavky na členy realizačního týmu absolutně nepřiměřenými a skrytě diskriminačními.

Navrhovatel tedy obsahem svého návrhu míří na kumulaci požadavků k vybraným členům realizačního týmu, kdy zejména akcentuje nízkou početnost pasivních staveb, a to právě i v návaznosti na další dílčí, dle navrhovatele omezující podmínky, a to realizaci referenčního plnění metodou Design  Build a realizaci referenčního plnění ve vztahu k objektu školství/vzdělávání. V tomto ohledu pak navrhovatel zdůrazňuje, že ve vztahu k některým členům realizačního týmu takové zaměření ani není odůvodnitelné a představuje překážku hospodářské soutěže. S ohledem na uplatněnou argumentaci a dopad na trh, požaduje navrhovatel, aby Úřad zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku.

Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 10. 11. 2023 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou: • zadavatel a • navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 13. 11. 2023.

Dne 20. 11. 2023 zpřístupnil zadavatel Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení uloženou v certifikovaném elektronickém nástroji a současně bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne a dokumentace o zadávacím řízení, která není obsažena v elektronickém nástroji.

Zadavatel považuje tvrzení navrhovatele, že dodavatelé z České republiky nemají s požadovaným plněním zkušenosti a nemohou proto splnit kvalifikační podmínky, za nepravdivé. Zadavatel uvádí, že do konce lhůty pro podání žádostí o účast obdržel celkem čtyři žádosti o účast, přičemž všichni účastníci zadávacího řízení jsou z České republiky. Uvedenou skutečností je dle zadavatele vyloučeno tvrzení o diskriminačních zadávacích podmínkách.

Zadavatel poukazuje na příklady velkých pasivních staveb z posledních let, které počtem nabídek potvrzují konstatování zadavatele, že obdržené 4 žádosti o účast jsou zcela standardní.

Zadavatel dále uvádí, že již ve vysvětlení zadávací dokumentace objasnil, proč v zadávacím řízení na pasivní plusovou budovu s termínem realizace, který neumožňuje chybovost provedení, nemůže nechat uspět dodavatele, jehož tým nemá s takovým plněním žádnou zkušenost.

Zadavatel dále konstatuje, že požadoval referenci na pasivní stavby v hodnotě nižší než 25 % předpokládané hodnoty zakázky a současně v hodnotě méně než poloviny finančních prostředků, které budou na realizaci projektu a stavby hrazeny z dotace OPŽP. Zadavatel uvádí, že právě vysoká dotační podpora je jedním z důvodů, proč je nezbytně nutné, aby zakázka byla realizována dodavatelem, resp. konkrétními osobami, které mají vlastní zkušenost s realizací pasivní stavby.

Zadavatel dále poukazuje na časové hledisko, kdy stavba musí být dokončena do srpna 2025.

Zadavatel uvádí, že má povědomí o vyšších desítkách projektů pasivních budov veřejného sektoru s hodnotou nad 75 mil. Kč bez DPH a odkazuje na veřejně dostupné zdroje, z nichž dle zadavatele vyplývá mj., že pasivní budovy se staví v České republice více jak 20 let.

Zadavatel k námitce navrhovatele, že klíčovou roli pro budovu v pasivním standardu má projektant a stavbyvedoucí jen řídí stavbu dle jeho návrhu, uvádí, že ani velmi kvalitně zpracovaná projektová dokumentace nezajistí významně vyšší kvalitu stavebních prací, která je u pasivních staveb vyžadována a je proto absolutní nutností. Za kvalitu provedení je pak dle zadavatele zodpovědný primárně hlavní stavbyvedoucí.

Zadavatel podotýká, že bude stavět pasivní plusovou budovu, k čemuž shrnuje její specifika a uvádí, že tato budova je svojí náročností výrazně výše než „běžná“ pasivní budova, přesto však požadoval v rámci kvalifikace doložit zkušenosti pouze s pasivní budovou.

Zadavatel dále uvádí, že objekty škol mají svá specifika, která se v jiných stavbách buď vůbec nevyskytují, nebo jsou naopak syntézou požadavků aplikovaných z jiných typologických kategorií. Dle názoru zadavatele u dodavatele, který nemá zkušenost s takovým plněním, nelze žádným způsobem ověřit, zda je k němu dostatečně kvalifikován, tj. zda je schopen realizaci zakázky řádně a včas provést.

Zadavatel konstatuje, že hlavní manažer zakázky musí být osobou se skutečně komplexní zkušeností, která bude celou veřejnou zakázku zastřešovat a koordinovat. Své zkušenosti však hlavní manažer dle zadavatele nemusí prokazovat kumulativně, tj. jednou zakázkou. Dále je dle zadavatele zásadní, aby alespoň částečnou zkušenost s obdobným plněním měli všichni klíčoví členové realizačního týmu, s ohledem na nutnost jejich vzájemné kooperace.

Zadavatel trvá na tom, že existují typy veřejných zakázek, které pro jejich náročnost nemůže realizovat průměrný dodavatel. Zadavatel je přesvědčen, že musí umožnit účast pouze takovým dodavatelům, kteří jsou k realizaci dotčené zakázky objektivně kvalifikováni, což mohou být pouze takoví dodavatelé, kteří již mají s plněním obdobného obsahu i rozsahu nějakou zkušenost.

Zadavatel uvádí, že z jeho pohledu je klíčové vybrat k realizaci zakázky dostatečně kvalifikovaného dodavatele, a to i s vědomím, že takových dodavatelů nemusí být široký okruh. Kvalifikační podmínky byly dle názoru zadavatele nastaveny s ohledem na specifický charakter veřejné zakázky a nepředstavují bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Závěrem zadavatel shrnuje, že: „zákonný požadavek přiměřenosti zadávacích podmínek v žádném případě nelze vykládat tak, že zadavatelé musí i u vysoce nadstandardně finančně a technicky náročné zakázky umožnit takovou zakázku plnit libovolně širokému okruhu účastníků, kteří s podobným typem plnění mají nulovou zkušenost jen proto, že by se chtěli zadávacího řízení účastnit a zakázku realizovat.“

Zadavatel trvá na tom, že zadávací podmínky veřejné zakázky byly stanoveny rovně, nediskriminačně, transparentně a přiměřeně s ohledem na rozsah, obsah a specifičnost plnění a jako takové byly také dostatečně konkrétně a srozumitelně odůvodněny. Zadavatel současně trvá na tom, že po něm nelze rozumně požadovat, aby zadávací podmínky upravil způsobem, který by umožnil účast v zadávacím řízení účastníkům, kteří s takovým plněním nemají žádnou zkušenost.

Usnesením ze dne 24. 11. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu pro podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.

Úřad prostřednictvím přípisu ze dne 15. 12. 2023 požádal o poskytnutí informací dodavatele působící na trhu realizace pozemních staveb, konkrétně FINO-trade s.r.o., IČO 41601742, se sídlem Sedlákova 511/31, 602 00 Brno (dále jen „FINO-trade s.r.o.“), PSG Construction a.s.,

Rozhodnutím Úřadu ze dne 19. 12. 2023 bylo nařízeno předběžné opatření spočívající v uložení zákazu zadavateli uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0780/2023/VZ.

Úřad prostřednictvím přípisu ze dne 12. 1. 2024 opakovaně požádal o poskytnutí shora uvedených informací dodavatele NEPRO stavební a.s., VCES a.s, VW WACHAL a.s. a BV-Dex, s.r.o., neboť tito nezaslali svoji odpověď ve lhůtě stanovené přípisem ze dne 15. 12. 2023.

Úřad prostřednictvím přípisu ze dne 17. 1. 2024 opakovaně požádal o poskytnutí shora uvedených informací dodavatele Tost s.r.o., PSG Construction a.s., KAZIKO a.s. a IMOS Brno, a.s., neboť tito nezaslali svoji odpověď ve lhůtě stanovené přípisem ze dne 15. 12. 2023.

Usnesením ze dne 25. 1. 2023 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Usnesením ze dne 29. 1. 2024 Úřad na žádost navrhovatele prodloužil lhůtu k vyjádření k podkladům tak, že její celková délka činila 11 dnů od data doručení citovaného usnesení.

Úřad obdržel dne 5. 2. 2024 vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Zadavatel se ve stanovené lhůtě, ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Navrhovatel ve svém vyjádření předně uvádí, že trvá na svých tvrzeních uvedených v návrhu v plném rozsahu.

Navrhovatel má za to, že šetření na trhu, které provedl Úřad, prokázalo, že požadavky zadavatele neodpovídají možnostem relevantního trhu v České republice, které měl zadavatel při stanovení kvalifikačních kritérií zohlednit. Navrhovatel má dále za to, že namítané požadavky zadavatele bezdůvodně zaručily konkurenční výhodu některým subjektům na trhu, byť je okruh dodavatelů schopných plnit předmět veřejné zakázky mnohem širší.

Navrhovatel opětovně zdůrazňuje, že zadavatel svůj požadavek na pasivní stavby požaduje v rámci technické kvalifikace celkem desetkrát (u čtyř členů realizačního týmu, v rámci seznamu stavebních prací a v rámci seznamu služeb).

Navrhovatel dále poukazuje na skutečnost, že “účastníci zadávacího řízení prokazují zkušenosti týkající se pasivních staveb prakticky stejnými referenčními zakázkami, např. všichni účastníci mají stejného kvalifikačního poddodavatele spol. INTAR a.s., účastník č. 2, 3 a 4 prokazovali technickou kvalifikaci týkající se pasivních staveb prostřednictvím referenční zakázky Svazková škola Přezletice, Podolanka, Jenštejn – svazek obcí. Dále platí, že členové týmu daného účastníka prokazují pasivní stavbu vždy účastí na totožné stavbě“. Z uvedeného navrhovatel dovozuje, že účast v zadávacím řízení byla umožněna pouze subjektům, které současně realizovaly totožné 3-4 zakázky v České republice a ani jeden z účastníků zadávacího řízení nebyl schopen sám splnit kvalifikační požadavky zadavatele týkající se pasivních staveb.

Navrhovatel dále uvádí, že významná většina subjektů dotázaných v rámci šetření na trhu uvedla, že požadavky zadavatele nesplňuje, přičemž velká část dotázaných výslovně uvedla, že požadavky zadavatele považuje za diskriminační a těžko splnitelné.

Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel měl ze zadávacího řízení vyloučit účastníka č. 3, neboť tento účastník prokazoval splnění kvalifikace referenční stavbou „Nová škola – Chýně

Dle navrhovatele také dodavatel, který disponuje jednou nebo dvěma referenčními zakázkami nebo jedním nebo dvěma členy týmu, kteří disponují jednou zkušeností, by byl schopen předmět Veřejné zakázky plnit stejně kvalitně. Četnost a kombinace požadavků na opakované (identické) zkušenosti s pasivní stavbou a jejich kumulace s dalšími specifickými zkušenostmi činí dle navrhovatele požadavky na členy týmu absolutně nepřiměřenými a skrytě diskriminačními. Současně má navrhovatel za to, že stejně kvalitní zkušenosti by měl taktéž člen týmu, který disponuje zkušeností s realizací objektů s jiným účelem využití než pro školství.

Navrhovatel trvá na tom, že zadavatel stanovil namítané kvalifikační předpoklady spočívající v požadavcích na předchozí zkušenosti s pasivními stavbami a stavbami objektů školství/vzdělávání v rozporu se zásadou přiměřenosti a zákazu diskriminace, a dále v rozporu s § 36 odst. 1 ve spojení s § 73 odst. 6 zákona.

Dne 7. 3. 2024 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-10384/2024/500 z téhož dne (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým Úřad ve výroku I. rozhodl tak, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) zákona a zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona tím, že - v rámci požadavků na splnění kritérií technické kvalifikace a jejich prokázání podle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona požadoval v bodě IX.4 písm. d) zadávací dokumentace, aby • hlavní stavbyvedoucí splňoval následující kumulaci požadavků: zkušenost s realizací min. 2 zakázek v požadované funkci – výstavba nebo změna dokončené pozemní pasivní stavby, kdy alespoň jedna z těchto zakázek musela být realizována metodou

Výrokem II. napadeného rozhodnutí pak Úřad jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele uvedeného ve výroku I napadeného rozhodnutí zrušil podle § 263 odst. 3 zákona zadávací řízení na veřejnou zakázku. Výrokem III. napadeného rozhodnutí pak Úřad zadavateli dle § 263 odst. 8 zákona uložil zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku až do pravomocného skončení správního řízení. Výrokem IV. napadeného rozhodnutí pak Úřad zadavateli uložil uhradit náklady správního řízení ve výši 30 000 Kč dle § 266 odst. 1 zákona.

Dne 22. 3. 2024 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky rozklad zadavatele z téhož dne (dále jen „rozklad“) proti napadenému rozhodnutí, kterým se zadavatel domáhal přezkumu napadeného rozhodnutí a vyslovení závěru, že dotčené zadávací řízení proběhlo plně v souladu se zákonem a smlouva o dílo na realizaci veřejné zakázky může být s vybraným dodavatelem uzavřena.

Zadavatel měl za to, že šetření trhu provedené Úřadem proběhlo netransparentně. Zadavatel byl dále přesvědčen, že Úřad v napadeném rozhodnutí přistoupil k veřejné zakázce, jako by šlo o zakázku procesně běžnou, nikoli realizovanou metodou Design & Build, a mylně tak dle zadavatele předpokládal, že projekční a stavební části plnění jsou částmi plnění vzájemně oddělenými. Podstatou metody Design & Build je ale dle zadavatele naopak jejich vzájemné prolínání, čímž jde o plnění velmi specifické, se kterým musí mít prokazatelnou zkušenost jak projektant, tak stavbyvedoucí, a to v celém rozsahu akce. Dále zadavatel poukazoval na skutečnost, že i u požadavku na školské stavby je dle jeho názoru nezbytně nutné, aby nejen projektant, ale také stavbyvedoucí znali veškerá úskalí školských staveb tak dobře, aby byli schopni společně vytvořit produkt (projekt), který bude stavebně realizovatelný a současně splní veškeré podmínky na pasivní plusovou školu.

Za účelem posouzení věci v rámci zjišťování skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti, Úřad v rámci druhostupňového řízení dopisem sp. zn. ÚOHS-R0056/2024/VZ, č. j. ÚOHS-16903/2024/161 ze dne 25. 4. 2024 požádal Vysoké učení technické v Brně, IČO

Dne 9. 5. 2024 obdržel Úřad od VUT odpověď z téhož dne na žádost o poskytnutí informací ze dne 25. 4. 2024. Z této odpovědi zejména vyplývá, že u klasické stavby plní všichni participanti své obvyklé role. Projektant většinou zpracovává jednotlivé stupně projektové dokumentace od návrhu stavby (studie), přes dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby (dále též „DUR“), dokumentaci pro vydání stavebního povolení (dále též „DSP“) až po dokumentaci pro provádění stavby (dále též „DPS“). Dokumentace pro provádění stavby je natolik podrobná, že podle ní lze přímo zadat veřejnou zakázku i postavit vlastní dílo bez nutnosti provádění dalších projekčních prací. Lze říci, že role projektanta a celého projekčního týmu a rozsah činností, které vznik projektové dokumentace až po DPS zahrnuje, odpovídá samotné podstatě profese projektant, jeho vzdělání a zkušenostem. Realizace stavby probíhá podle dokumentace pro provádění stavby. I u profese stavbyvedoucího lze konstatovat, že jeho role a výkony na vlastní stavbě odpovídají tomu, proč tato funkce existuje.

Z odpovědi VUT dále vyplývá, že u stavby metodou Design & Build zadavatel požadavky na dílo specifikuje jen do určité míry, do určité podrobnosti, se zaměřením na detailnější popis toho, jak má výsledné dílo a jeho jednotlivé části fungovat, jaké má mít kvantitativní a kvalitativní parametry (např. prostřednictvím tzv. „knihy standardů“). Dokumentaci pro provedení stavby vypracovává zhotovitel jako jednu ze součástí díla. Při hledání a navrhování konkrétních řešení pak uplatňuje svoje know-how, zvyklosti, osvědčené postupy, použití jemu dostupných technologií apod. To vše při zapracování požadavků uvedených v zadání. U pozemních staveb se dle VUT jako nejvhodnější postup jeví nechat projektanta zpracovat dokumentaci pro výběr zhotovitele jako dokumentaci v úrovni DUR nebo DSP. Z pohledu projektanta tedy metoda

Dne 10. 5. 2024 vydal předseda Úřadu usnesení sp. zn. ÚOHS-R0056/2024/VZ, č. j. ÚOHS19115/2024/161, v němž účastníky řízení seznámil s novými podklady pro vydání rozhodnutí, tj. dopisem Úřadu ze dne 25. 4. 2024 adresovaným VUT a odpovědí VUT ze dne 9. 5. 2024, a určil jim lhůtu 7 dní ode dne doručení tohoto usnesení, ve které jsou oprávněni se k těmto dokumentům případně vyjádřit.

Dne 17. 5. 2024 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí, v němž navrhovatel polemizoval s obsahem odpovědi VUT. Mimo jiné uvedl, že dle něj některé

Navrhovatel se domníval, že pokud by VUT bylo obeznámeno s existencí pozice – hlavní manažer zakázky v realizačním týmu, nepochybně by pak potvrdilo, že činnosti spojené s řízením, koordinací a další uváděné nevykonává stavbyvedoucí, ale právě tento speciálně určený člen – manažer zakázky. Z obsahu odpovědi VUT navrhovatel dovodil, že z ní vyplývají skutečnosti, které potvrzují správnost napadeného rozhodnutí v části týkající se závěru o nepřiměřených požadavcích na zkušenosti u členů projektant a stavbyvedoucí, resp. zástupců stavbyvedoucího. Závěrem navrhovatel zdůraznil, že žádná tvrzení zadavatele uváděná v rozkladu nijak neodůvodňují kumulaci kvalifikačních požadavků Design & Build – pasivní stavba – školské stavby, a tedy podstatu pochybení zadavatele. Stejně tak odpověď

Navrhovatel i přes tvrzení zadavatele v rozkladu, a to i při zohlednění doplněných podkladů, trval na tom, že zadavatel stanovil výše uvedené kvalifikační předpoklady spočívající v kumulaci požadavků na předchozí zkušenosti s pasivními stavbami, Design & Build či stavbami objektů školství/vzdělávání v rozporu se zásadou přiměřenosti a zákazu diskriminace, a dále v rozporu s § 36 odst. 1 ve spojení s § 73 odst. 6 zákona. Proto navrhovatel trval na tom, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.

Dne 17. 5. 2024 obdržel Úřad rovněž vyjádření zadavatele, který se s odpovědí VUT ztotožnil a považoval ji za podpoření svého stanoviska. Dle zadavatele bylo potvrzeno, že role projektanta i stavbyvedoucího jsou u metody Design & Build odlišné od běžného zadávání zpracování projektové dokumentace a realizace stavby, a to zejména z důvodu vzájemného provázání činností projekčních a stavebních. Současně je dle zadavatele potvrzeno, že se jedná o specifickou metodu, jejíž zdárná realizace předpokládá zkušenosti dodavatele s jejím užitím v minulosti, a že ačkoli se jedná o metodu prozatím nikoli běžnou, není natolik výjimečnou, aby kvalifikační požadavek na zkušenost s ní mohl být považován za diskriminační.

Po projednání rozkladu předseda Úřadu s přihlédnutím k názoru rozkladové komise rozhodnutím č. j. ÚOHS-20715/2024/161 ze dne 21. 5. 2024 (dále jen „druhostupňové rozhodnutí“) ve výroku napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Předseda Úřadu dospěl k závěru, že Úřad došel k nesprávnému právnímu závěru, že zadávací podmínky byly v rozporu s § 36 odst. 1 zákona, když dle názoru předsedy Úřadu zadavatel své požadavky na kvalifikaci odůvodnil dostatečně s ohledem na míru zásahu těchto požadavků do hospodářské soutěže o veřejnou zakázku.

Předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí uvedl, že interpretace výsledků průzkumu trhu ze strany Úřadu, když zhruba polovina oslovených dodavatelů uvedla, že dané požadavky technické kvalifikace zadavatele nesplňuje, tak se jedná o diskriminační požadavky s potenciálem nezákonného omezení hospodářské soutěže, je přinejmenším zavádějící.

Předseda Úřadu dále odkázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 250/202342 ze dne 18. 4. 2024, ze kterého vyplývá, že pokud část respondentů odpověděla, že by o zakázku neměla z rozličných důvodů zájem, nelze takovou odpověď považovat jako argument svědčící pro deklarování nezákonného omezení hospodářské soutěže.

Předseda Úřadu se v případě veřejné zakázky realizované metodou Design & Build neztotožnil s argumentací Úřadu opřenou o popis standardních činností stavbyvedoucího a hlavního projektanta dle stavebního, potažmo autorizačního zákona. Úřad se dle názoru předsedy

Předseda Úřadu dospěl k závěru, že stavební zakázka realizovaná metodou Design & Build vykazuje významné odlišnosti od stavby klasické ve smyslu, že se taková stavba projektuje i v průběhu její realizace, přičemž řízení stavby zadané formou Design & Build může být pro stavbyvedoucího náročnější, protože zhotoviteli přibývá práce se zpracováním realizační projektové dokumentace a s tím spojená užší spolupráce a komunikace s projektantem, kdy stavbyvedoucí řídí a koordinuje proces tvorby DPS.

Předseda Úřadu dále považoval argumentaci zadavatele obhajující důvodnost jeho požadavku na zkušenost s metodou Design & Build za konzistentní s tím, že z ní jednoznačně vyplývá, že realizace stavební zakázky metodou Design & Build je skutečně specifická. Současně předseda

Předseda Úřadu dále poukázal na skutečnost, že minimální požadovaná hodnota referenční zakázky ve výši 75, resp. 50 mil. Kč bez DPH je řádově nižší než odhadovaná hodnota veřejné

Předseda Úřadu dospěl k závěru, že zadavatel svým požadavkem na zkušenost s metodou

Předseda Úřadu odmítl argument Úřadu, že stavbyvedoucí nejsou osobami podílejícími se na projekční části veřejné zakázky. Dle předsedy Úřadu se dá vzhledem k realizaci stavby metodou Design & Build, v rámci níž se projekční a stavební činnosti do jisté míry prolínají, očekávat i u stavbyvedoucích, že budou participovat i na postupném projektování zakázky.

Předseda Úřadu dále uvedl, že požadavek zadavatele na zkušenost se stavbou objektu školství/vzdělávání je v souladu s předmětem veřejné zakázky, přičemž je objektivně dané, že stavba školy vykazuje jistá specifika.

Dále předseda Úřadu poukázal na skutečnost, že existuje minimálně 7 pasivních staveb škol v požadovaném rozsahu a že minimální požadovaná hodnota referenční zakázky ve výši 75, resp. 50 mil. Kč bez DPH je řádově nižší než odhadovaná hodnota veřejné zakázky ve výši 400 mil. Kč.

Předseda Úřadu dospěl k závěru, že požadavek na zkušenost se stavbou školského, resp. vzdělávacího zařízení zasahuje do hospodářské soutěže o veřejnou zakázku objektivně méně než požadavek na metodu Design & Build, i proto v případě tohoto požadavku postačí jednodušší odůvodnění ze strany zadavatele. Takové odůvodnění zadavatel nabídl.

Předseda Úřadu konstatoval, že všechny přezkoumávané požadavky zadavatele byly poměrně přísné, ale odpovídající předmětu veřejné zakázky, co do rozsahu naopak řádově mírnější než odhadovaná hodnota veřejné zakázky. Hospodářská soutěž jimi sice byla omezena, ale nikoli bezdůvodně.

V druhostupňovém rozhodnutí je dále uvedeno, že bylo zohledněno, že zadavatelem veřejné zakázky je menší samosprávný územní celek, pro něhož stavba velkého školského zařízení jistě není rutinní záležitostí a současně se jedná o stavbu, která má na fungování tohoto celku významný vliv (dostupnost dobrých škol je zcela jistě zásadním ukazatelem spokojenosti obyvatel obce). V takových poměrech pak lze dle předsedy Úřadu chápat, že kvalifikační požadavky zadavatel nastavil poměrně přísně (až hraničně), avšak tyto požadavky při zvážení všech aspektů v testu dle § 36 odst. 1 zákona obstojí.

Předseda Úřadu dospěl k závěru, že omezení hospodářské soutěže bylo v daném případě odůvodněno zadavatelem dostatečně a přesvědčivě, navíc hospodářská soutěž nebyla omezena zásadním způsobem.

Po přezkoumání věci dospěl předseda Úřadu k závěru, že ji Úřad nesprávně právně posoudil a § 36 odst. 1 zákona zadavatelem porušen nebyl. Protože nebylo možné tuto nezákonnost napravit přímo v řízení o rozkladu změnou napadeného rozhodnutí podle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu, protože by tím navrhovateli hrozila újma z důvodu ztráty možnosti odvolat se, dospěl předseda Úřadu k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí vrácení věci Úřadu k novému projednání podle § 152 odst. 6 písm. a) správního řádu ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu. Úřad se v rámci nového projednání věci musí řídit závazným právním názorem uvedeným v druhostupňovém rozhodnutí o rozkladu.

Přípisem ze dne 23. 5. 2024 oznámil Úřad zadavateli a navrhovateli pokračování správního řízení.

Usnesením ze dne 29. 5. 2024 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Na základě žádosti navrhovatele ze dne 4. 6. 2024 Úřad usnesením ze dne 4. 6. 2024 prodloužil účastníkům lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, a to do 10. 6. 2024.

Dne 10. 6. 2024 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Zadavatel se ve stanovené lhůtě, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Navrhovatel ve svém vyjádření polemizuje se závěry druhostupňového rozhodnutí a uvádí, že ústředním argumentem druhostupňového rozhodnutí je to, že zadavatel obdržel tři žádosti o účast. Navrhovatel uvádí, že však zpochybnil správnost posouzení jedné ze žádostí o účast zadavatelem, zadavatel měl dle navrhovatele vyloučit dalšího účastníka a předseda Úřadu tak pro své úvahy o neexistenci překážky či narušení soutěže použil informace, jejichž správnost byla navrhovatelem zpochybněna.

Navrhovatel uvádí, že účastník č. 3 prokazoval splnění kvalifikace u členů realizačního týmu mj. referenční stavbou „Nová škola – Chýně s přilehlou komunikací“, touto stavbou měl být prokazován požadavek na stavbu realizovanou jako Design & Build. Dle navrhovatele však ze zadávací dokumentace této referenční zakázky vyplývá, že u této stavby tvořila projektová dokumentace a výkaz výměr zadávací dokumentaci zajišťovanou zadavatelem, tedy se nejednalo o stavbu realizovanou jako Design & Build. Navrhovatel je tedy přesvědčen, že kvalifikační požadavky zadavatele splňují pouze 2 účastníci zadávacího řízení.

Navrhovatel dále poukazuje na výsledky šetření na trhu a uvádí, že významná většina dotázaných subjektů uvedla, že namítané požadavky nesplňuje a že velká část dotázaných zároveň uvedla, že požadavky zadavatele považuje za diskriminační a těžko splnitelné.

Navrhovatel dále uvádí, že předseda Úřadu poukazoval na údajnou „specifičnost požadavků“, avšak dle navrhovatele takto nepřiměřeně přísné požadavky u obdobných staveb dosud nikdy nebyly požadovány. Navrhovatel je toho názoru, že pokud Úřad, resp. předseda Úřadu odkazuje na 7 referencí na pasivní stavby, které byly dohledány, pak by Úřad měl porovnat jednotlivé požadavky zadavatelů těchto zakázek a navzájem je posoudit. Navrhovatel je

Navrhovatel dále uvádí, že závěry VUT v žádném případě neodpovídají případům běžné praxe ve stavebnictví, resp. nezohledňují specifika, která vyplývají např. z konkrétního složení realizačního týmu, interních procesů a uspořádání dodavatele nebo smlouvy o dílo aj.

Dle názoru navrhovatele tedy není pravdou, že stavbyvedoucí podílející se na projektu Design & Build má jiný rozsah činností než v případech klasicky zadávaných projektů. Řízení, koordinace či užší spolupráce jsou dle navrhovatele zpravidla činností vedoucího projektu (manažera projektu, zakázky), který zajišťuje požadavky zadavatele na řízení, koordinaci či zvýšené nároky na kvalitu komunikace/spolupráce. Navrhovatel se domnívá, že pokud by VUT bylo obeznámeno s existencí pozice – hlavní manažer zakázky v realizačním týmu, nepochybně by pak potvrdilo, že činnosti spojené s řízením, koordinací a další uváděné, nevykonává stavbyvedoucí ale právě tento speciálně určený člen – manažer zakázky.

Navrhovatel shrnuje, že hlavní rozdíl mezi metodou Design & Build a klasickým způsobem, kdy je nejdříve vyhotovena projektová dokumentace a následně dle této dokumentace realizována stavba, spočívá v tom, kdo určuje a uděluje instrukce projektantovi. V případě zakázky realizované klasickým způsobem je to dle navrhovatele investor (zadavatel), který je objednatelem celé projektové dokumentace a spolu s projektantem kompletně určují způsob provedení stavby. Stavební dodavatel se svým stavbyvedoucím podle této projektové dokumentace „pouze“ staví. U Design & Build projektů dle navrhovatele projektant investora (zadavatele) zpracovává zadání zpravidla v nižším stupni projektové dokumentace, např. ve stupni dokumentace pro územní rozhodnutí nebo stavební povolení a dále zpravidla tzv. knihu standardů. Následně na scénu vstupuje stavební dodavatel se svým projektantem a ten pro stavebního dodavatele, na základě jeho instrukcí vyhotoví detailní projektovou dokumentaci pro provádění stavby. Z pozice projektanta dle navrhovatele však neexistuje rozdíl v jeho projekčních činnostech, pouze se mění osoba, která jej „úkoluje“. Povaha a kvalita projektantem poskytovaných projekčních prací je však dle názoru navrhovatele stejná, bez

Navrhovatel je přesvědčen, že požadavek na zkušenost se zakázkou Design & Build u projektanta či stavbyvedoucího není nijak odůvodněný, jejich náplň práce se v rámci šetřené veřejné zakázky nijak neliší od běžných stavebních zakázek. Rozdíl dle navrhovatele existuje pouze v případě činnosti stavebního dodavatele, který odvisle od své realizační praxe zkušenost s řízením projektanta má nebo nemá. V případě požadavků na kvalifikaci je tedy dle názoru navrhovatele odůvodněný požadavek na předchozí zkušenost s Design & Build pouze u dodavatele (stavební firmy), nikoliv u konkrétních členů týmu jako je projektant či stavbyvedoucí.

Navrhovatel dále uvádí, že z metodik k problematice Design & Build nevyplývá popis činností jednotlivých členů týmu. Ani ze zadávací dokumentace dle navrhovatele nevyplývá, že stavbyvedoucí nebo jeho zástupci jsou osobami, které udělují pokyny projektantovi, resp. že projektant má povinnost se takovými pokyny stavbyvedoucího řídit. Dle navrhovatele je to právě hlavní manažer zakázky, kdo obě fáze koordinuje a řídí. Zadavatelem uváděná potřeba určité údajné specifické spolupráce, kdy je „od samého počátku plnění nutná vzájemná spolupráce projektantů i stavbyvedoucích, protože tyto osoby vše vymýšlejí společně“, nemá dle navrhovatele oporu v zadávací dokumentaci veřejné zakázky, ani v související právní úpravě regulující tyto profese.

Navrhovatel uvádí, že: „Pokud VUT nebylo dotazováno, aby konkrétní dotaz zodpovědělo s ohledem na souvislosti a zadávací dokumentaci této Veřejné zakázky, nelze jejich odpověď jakkoliv přeceňovat, a už vůbec ne zobecnit.“

Navrhovatel dále žádá Úřad o nařízení ústního jednání. Dále navrhovatel uvádí, že by Úřad měl provést nové šetření trhu, doplnit spis o kvalifikační předpoklady jiných obdobných zakázek, získat stanovisko VUT a také Českého vysokého učení technického v Praze na základě řádně a určitě položených dotazů.

Navrhovatel závěrem uvádí, že: „Pokud i hypoteticky existuje rozdíl v činnostech jednotlivých členů týmu, mělo by se jednat o natolik významný rozdíl, který skutečně odůvodňuje takto přísně stanovené kvalifikační předpoklady. Jen stěží si lze totiž představit, že projektant nebo stavbyvedoucí, který se nikdy nepodílel na Design & Build projektech neumí naprojektovat projektovou dokumentace pro generálního dodavatele nebo postavit stavbu jenom proto, že předtím projektoval pro zadavatele nebo postavil stavbu (tradičním způsobem).“

Navrhovatel trvá na tom, že namítané požadavky Zadavatele bezdůvodně zaručily konkurenční výhodu některým subjektům na trhu, byť je okruh dodavatelů schopných plnit předmět veřejné zakázky mnohem širší. Požadavky zadavatele proto dle navrhovatele vytvořily bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření předložených účastníky řízení, a na základě vlastního zjištění, vázán závazným právním názorem obsaženým v druhostupňovém

Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Dle § 73 odst. 6 zákona platí, že pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit, a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a b) minimální úroveň pro jejich splnění.

Podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

Podle § 79 odst. 2 písm. c) zákona může zadavatel k prokázání technické kvalifikace požadovat seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.

Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

V čl. VII. zadávací dokumentace je uvedeno, že účastník zadávacího řízení v první fázi jednacího řízení s uveřejněním předloží zadavateli žádost o účast v zadávacím řízení, která bude obsahovat doklady prokazující splnění kvalifikačních požadavků zadavatele. Dále je v citovaném čl. uvedeno, že: „Po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast zadavatel posoudí kvalifikaci účastníků zadávacího řízení, vyloučí z účasti v zadávacím řízení účastníky zadávacího řízení, kteří neprokázali splnění kvalifikace, a nevyloučené účastníky zadávacího řízení vyzve k podání předběžných nabídek a následně případně k podání (finálních) nabídek.“

V bodě IX.4 zadávací dokumentace je uvedeno, že: „Splnění kritérií technické kvalifikace účastník zadávacího řízení prokáže, pokud v žádosti o účast doloží: a) Seznam stavebních prací, jejichž předmětem je výstavba nebo změna dokončených (tj. zkolaudovaných) staveb obdobného charakteru (změna dokončené stavby je definována v § 2 odst. 5 stavebního zákona), provedených dodavatelem za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení.

V bodě XI.2 zadávací dokumentace je uvedeno, že realizace veřejné zakázky musí být provedena v souladu s těmito dokumenty, od jejichž požadavků se nelze odchýlit, neboť stanovují minimální technické podmínky veřejné zakázky: • dotační podmínky poskytovatelů dotace (OPŽP, MŠMT) •

Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 20. 9. 2023 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 4“) zadavatel k dotazu na technickou kvalifikaci a její ne/přiměřenost uvedl, že: „podmínky byly stanoveny přiměřeně k rozsahu a náročnosti veřejné zakázky, která je specifická zejména využitím režimu Design & Build, jenž vyvolává zvýšené nároky na zhotovitele. Všechny minimální požadované hodnoty vztahující se k referenčním zakázkám (tj. hodnota realizačních nákladů, kapacita gastro, rozměry tělocvičny, výkon klíčových technologií) byly stanoveny přiměřeně, kdy tyto hodnoty jsou oproti předmětu veřejné zakázky výrazně nižší“.

Dále ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 zadavatel uvedl, že: „se rozhodl přistoupit ke změně zadávacích podmínek a technickou kvalifikaci upravil tak, že reference na bytovou výstavbu a budovy pro obchod doložit umožní“. Aktualizované znění zadávací dokumentace bylo přílohou tohoto vysvětlení a současně byla prodloužena lhůta pro podání žádostí o účast do 25. 10. 2023.

Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 ze dne 17. 10. 2023 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 5“) zadavatel k žádosti na úpravu požadavků u člena týmu hlavní manažer zakázky uvedl, že: „Zadavatel by rád postavil základní školu v pasivním standardu metodou

Dle čl. III., bodu 1. návrhu smlouvy o dílo je zhotovitel povinen v rámci realizace díla vypracovat projektovou dokumentaci, kterou se rozumí zejména: a. Dokumentace pro provádění stavby (DPS) vč. soupisu prací b. Dokumentace skutečného provedení stavby vč. geometrického plánu a zaměření skutečného provedení stavby (DSPS), c. Dokumentace změny stavby před jejím dokončením, zajištění související inženýrské činnosti

Z čl. VIII. návrhu smlouvy o dílo vyplývá, že jsou v rámci realizace díla stanoveny dílčí termíny plnění, a to: a) „Projektová dokumentace: pro I. a II etapu (objekt základní školy): a.1 dokončení projektové dokumentace spodní stavby budovy (vč. soupisu prací s výkazem výměr) – nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti smlouvy a.2 dokončení projektové dokumentace pro provedení stavby – nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti smlouvy a.3 dokončení soupisu prací s výkazem výměr (včetně aktualizace PENB dle dokumentace změny stavby před jejím dokončením– nejpozději do 8 měsíců ode dne nabytí účinnosti smlouvy a.4 dokončení projektové dokumentace skutečného provedení stavby v modelu BIM dle BEP – nejpozději v den kolaudace stavby pro III. etapu (objekt tělocvičny): a.5 dokončení projektové dokumentace spodní stavby budovy (vč. soupisu prací s výkazem výměr) – nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti smlouvy a.6 dokončení projektové dokumentace pro provedení stavby – nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti smlouvy a.7 dokončení soupisu prací s výkazem výměr (včetně aktualizace PENB dle dokumentace změny stavby před jejím dokončením) – nejpozději do 16 měsíců ode dne nabytí účinnosti smlouvy. Nový PENB musí potvrdit pasivitu budovy, v opačném případě tato část plnění nebude považována za řádně dokončenou. a.8 dokončení projektové dokumentace skutečného provedení stavby v modelu BIM dle BEP – nejpozději v den kolaudace stavby b) Dokončení spodní stavby budovy – nejpozději do 5 měsíců ode dne předání staveniště zhotoviteli c) Dokončení hrubé stavby vč. výplní otvorů – nejpozději do 12 měsíců ode předání staveniště zhotoviteli

V čl. X, bodě 7. návrhu smlouvy o dílo je uvedeno, že: „Zhotovitel je povinen zajistit, aby byl každém kontrolním dni po dobu provádění projekčních prací přítomen hlavní manažer, hlavní projektant či jeho zástupce a hlavní stavbyvedoucí či jeho zástupce. Zhotovitel je povinen zajistit, aby byl každém kontrolním dni po dobu provádění stavebních prací přítomen hlavní manažer, a hlavní stavbyvedoucí či jeho zástupce. Tyto osoby musí být během realizace díla přítomen na staveništi ve frekvenci minimálně 1 x týdně. Hlavní projektant či jeho zástupce musí být přítomen na každém kontrolním dni do doby odevzdání a schválení DPS, poté bude jeho účast na kontrolním dni vyžadována na vyzvání v případě potřeby.“

Z protokolu z posuzování žádostí o účast ze dne 15. 12. 2023 (dále jen „protokol z posuzování“) vyplývá, že zadavatel obdržel 4 žádosti o účast.

Z protokolu z posuzování dále vyplývá, že účastník č. 1 neprokázal splnění podmínek kvalifikace. Dne 7. 12. 2023 rozhodl zadavatel o vyloučení tohoto účastníka. Účastník č. 1 se dne 13. 12. 2023 vzdal práva na podání námitek vůči rozhodnutí o vyloučení. Zadavatel v protokolu z posuzování uvedl, že účastník č. 1 tedy nebude vyzván k podání předběžné nabídky.

Z protokolu z posuzování dále vyplývá, že účastníci č. 2, č. 3 a č. 4 splnili podmínky kvalifikace a budou vyzváni k podání předběžné nabídky.

Z posouzení žádosti o účast účastníka č. 2 je zřejmé, že osoby na pozici hlavního manažera, hlavního stavbyvedoucího, prvního zástupce hlavního stavbyvedoucího a druhého zástupce hlavního stavbyvedoucího se specializací v oboru Technika prostředí staveb jsou zaměstnanci účastníka č. 2 a osoba na pozici hlavního projektanta je zaměstnanec poddodavatele. Ke každé ze shora uvedených osob byly uvedeny také požadované referenční zakázky.

Z posouzení žádosti o účast účastníka č. 3 je zřejmé, že osoby na pozici hlavního manažera, hlavního stavbyvedoucího, prvního zástupce hlavního stavbyvedoucího a druhého zástupce hlavního stavbyvedoucího se specializací v oboru Technika prostředí staveb jsou zaměstnanci účastníka č. 3 a osoba na pozici hlavního projektanta je zaměstnanec poddodavatele. Ke každé ze shora uvedených osob byly uvedeny také požadované referenční zakázky.

Z posouzení žádosti o účast účastníka č. 4 je zřejmé, že osoby na pozici hlavního manažera, hlavního stavbyvedoucího, prvního zástupce hlavního stavbyvedoucího a druhého zástupce hlavního stavbyvedoucího se specializací v oboru Technika prostředí staveb jsou zaměstnanci účastníka č. 4 a osoba na pozici hlavního projektanta je zaměstnanec poddodavatele. Ke každé ze shora uvedených osob byly uvedeny také požadované referenční zakázky.

V rozhodnutí o námitkách zadavatel uvedl, že v případech, kdy se stavba realizuje formou

Zadavatel v rozhodnutí o námitkách dále uvedl své přesvědčení, že u dodavatele, který s takovým plněním zkušenost nemá, nelze žádným způsobem ověřit, zda je k němu dostatečně kvalifikován, tj. zda je schopen realizaci zakázky řádně a včas provést. Zadavatel dále konstatoval, že: „hlavní manažer je naprosto klíčovou osobou, která ponese odpovědnost za realizaci celé akce, tj. jak za projektovou, tak za stavební část zakázky, proto Zadavatel požaduje, aby měl zkušenosti jak s metodou Design & Build, tak se školskou/vzdělávací stavbou, tak i se stavbou v pasivním standardu. Hlavní manažer zakázky musí být osobou se skutečně komplexní zkušeností, která bude celou Veřejnou zakázku zastřešovat a koordinovat, což je podstatou náplně práce hlavního manažera. Tyto zkušenosti však hlavní manažer zakázky nemusí prokazovat kumulativně, tj. jednou zakázkou. Může doložit např. dvě reference na Design & Build, jednu další na školskou/vzdělávací stavbu a jednu další na pasivní standard.

Úřad v rámci šetření na trhu požádal o poskytnutí informací celkem 28 dodavatelů působících na trhu realizace pozemních staveb (viz bod 36. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Dne 18. 12. 2023 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele

Dne 18. 12. 2023 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele R.I.W, s.r.o., ve které citovaný dodavatel uvedl, že realizace šetřené veřejné zakázky by byla zcela mimo jeho možnosti.

Dne 18. 12. 2023 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele EMH stavební CZ s.r.o., ve které citovaný dodavatel uvedl, že je schopen současně splnit požadavky na techniky, kteří by se účastnili plnění zakázky a dále, že žádost o účast nepodal z důvodu vzdálenosti stavby od sídla společnosti.

Dne 18. 12. 2023 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele TIMO profistavby s.r.o., ve které citovaný dodavatel uvedl, že není schopen splnit zadaná kritéria.

Dne 18. 12. 2023 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele

Dne 21. 12. 2023 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele

Dne 22. 12. 2023 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele

Dne 22. 12. 2023 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele FINOtrade s.r.o., ve které citovaný dodavatel uvedl, že není schopen splnit současně veškeré požadavky na techniky pro předmětnou veřejnou zakázku, neboť nemá zkušenosti s takto rozsáhlou stavbou.

Dne 2. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele GREMIS, s.r.o., ve které citovaný dodavatel uvedl, že požadavky na techniky předmětné veřejné zakázky nesplňuje, neboť stavby v hodnotě 75 mil. Kč realizuje pouze výjimečně a současně nesplňuje požadavek na metodu realizace Design  Build.

Dne 2. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele BBP

Dne 3. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele KASTEN spol. s r.o., ve které citovaný dodavatel uvedl, že nesplňuje veškeré požadavky, zejména uvedl, že: „Staveb v pasivním standardu je obecně velmi málo. Teprve nyní 1 stavbu realizujeme v objemu cca 200 mil. Kč.“

Dne 3. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele INGBAU

Dne 4. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele POHL cz, a.s., ve které citovaný dodavatel uvedl, že není schopen splnit požadavky na hlavního projektanta, neboť sám nedisponuje projektanty, avšak domnívá se, že tento požadavek by byl schopen splnit prostřednictvím poddodavatele. Citovaný dodavatel dále uvedl, že se zadávacího řízení účastnil jako poddodavatel jednoho z účastníků výběrového řízení a že veřejných zakázek v Jihočeském kraji se jako generální dodavatel účastní pouze sporadicky.

Dne 5. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele

Dne 8. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele

Ve své odpovědi dodavatel STRABAG a.s. také odkázal na svou žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, v rámci které uvedl, že u hlavního manažera zakázky, hlavního stavbyvedoucího, prvního zástupce hlavního stavbyvedoucího a druhého zástupce stavbyvedoucího se specializací v oboru Technika prostředí staveb není důvod pro definování kvalifikace se zkušeností s realizací zakázek metodou Design  Build, protože zmíněná metoda nedefinuje způsob realizace, ale způsob, resp. princip projektování, tedy že zhotovitel projektuje dle požadavků objednatele a nese riziko za projektovou dokumentaci. Dle citovaného dodavatele způsob realizace zůstává pro zmíněné pozice stejný bez ohledu na tento smluvní standard. Dle citovaného dodavatele „Metoda Design  Build není zatím v České republice tak často využívaná. Tato kvalifikace tedy může bezdůvodně zaručovat konkurenční výhodu, resp. vést k porušení zásady zákazu diskriminace, což je v rozporu se

Dne 8. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele GEOSAN

Dne 9. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele BAK stavební společnost, a.s., ve které citovaný dodavatel uvedl, že je schopen splnit současně veškeré požadavky na techniky, kteří se budou účastnit plnění veřejné zakázky. Citovaný dodavatel dále uvedl, že se rozhodl zadávacího řízení neúčastnit, a to z důvodu omezené kapacity rozpočtářské skupiny.

Dne 9. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele

Dne 10. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele HSF

Dne 11. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele OHLA

Dne 12. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele NEPRO stavební a.s., ve které citovaný dodavatel uvedl, že nabídku do zadávacího řízení nepodal především z kapacitních důvodů a v případě, že by se rozhodl do tohoto výběrového řízení přihlásit, tak by kvalifikační předpoklady zvládl splnit.

Dne 16. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele VW

Dne 16. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele

Dne 17. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele Tost s.r.o., ve které citovaný dodavatel uvedl, že: „Požadavky na techniky by naše společnost byla schopna splnit prostřednictvím spolupracujících osob.“

Dne 18. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele KAZIKO a.s., ve které citovaný dodavatel uvedl, že v současné době by mohl podat nabídku pouze ve sdružení s jinou společností, neboť požadavky na techniky vyjma hlavního stavbyvedoucího je schopen splnit pouze v delší historii s ohledem na snížení obratu v posledních letech.

Dne 19. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele PSG

Dne 19. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele VCES a.s., ve které citovaný dodavatel uvedl, že není schopen splnit veškeré požadavky na techniky, chybí zejména zakázky v pasivním standardu. Jako limitující označil citovaný dodavatel také kumulaci jednotlivých požadavků.

Dodavatel IMOS Brno, a.s. Úřadu požadované informace neposkytnul.

Z metodiky „Návod možného postupu pro zadavatele při realizaci výstavbových projektů metodou dodávky Design & Build (& Operate) se zaměřením na minimalizaci celkových nákladů životního cyklu“, jejímž zpracovateli jsou Asociace poskytovatelů energetických služeb a Šance pro budovy (dále jen „metodika č. 1“), vyplývá, že Design & Build je metodou dodávky výstavbových projektů, která je charakteristická tím, že odpovědnost za zpracování projektové dokumentace projektu a tím i za celkovou kvalitu provedení je přenesena zcela, nebo částečně, na zhotovitele stavby. V této metodice je dále uvedeno, že u projektů Design & Build je možné rychlejší zahájení realizace s možností překrývání fáze projektování a realizace, tedy i rychlejší zprovoznění.

V bodě 4.2 „Jak stanovit požadovanou kvalifikaci zhotovitele?“ metodiky č. 1, je pak uvedeno, že: „S ohledem na význam výběru kvalitního zhotovitele pro úspěšnou realizaci projektu DB je nezbytné stanovit rovněž vhodnou požadovanou ekonomickou kvalifikaci a požadovanou technickou kvalifikaci. V realizačním týmu zhotovitele by měli být minimálně: • projektový manažer / vedoucí projektu; • zástupce projektového manažera / stavbyvedoucí; • hlavní projektant; • hlavní inženýr projektu; • energetický manažer nebo facility manažer (podle toho, zda bude zvolen pokročilý nebo komplexní provozní model); se zkušenostmi s realizací projektů DB.“

V bodě 1.2.1. metodiky „Metodika pro přípravu staveb silniční infrastruktury dodavatelským systémem design-build“, jejímž zpracovatelem je Fakulta stavební, ČVUT v Praze (dále jen „metodika č. 2“), je uvedeno, že zhotovitel musí do projektu vstoupit nejpozději ve fázi zpracování dokumentace pro stavební povolení.

Dle bodu 2.2.3 „Kritéria kvalifikace“ metodiky č. 2 musí zhotovitel prokázat, že splňuje řadu kritérií, mezi něž patří mj. zkušenost s DB kontrakty, schopnost realizovat projekty kooperativně a bez sporů a průkaz realizovat podobné projekty se splněním termínu dokončení a úspěšného zkušebního provozu.

V bodě 3.1.1. metodiky č. 2 je uvedeno, že: „DB Zhotovitel, který je zodpovědný za projektování i výstavbu, v rámci DB kontraktu také převezme na sebe více rizik od Objednatele. Musí při tom vyřešit následující čtyři zásadní okruhy – Předmět dodávky, Velikost dodávky, Časový rozvrh a

V bodě 1.2.1 „Základní charakteristika a výhody metody Design & Build“ metodiky „Performance Design & Build“, jejímž zpracovatelem je Asociace poskytovatelů energetických služeb (dále jen „metodika č. 3“), je uvedeno, že: „je odpovědnost za zpracování projektové dokumentace projektu přenesena zcela, nebo částečně, na zhotovitele“.

Předmětem sporu mezi zadavatelem a navrhovatelem je otázka zákonnosti nastavených kvalifikačních požadavků ve vztahu k vybraným členům realizačního týmu tak, jak je zadavatel nastavil v čl. IX. 4 zadávací dokumentace. Úřad nejprve v obecné rovině konstatuje, že účelem stanovení požadavků na prokázání kvalifikace je zajištění realizace předmětu plnění veřejné zakázky pouze takovými dodavateli, kteří jsou v případě jejich úspěchu v zadávacím řízení ve skutečnosti schopni veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat a poskytují o tom zadavateli záruky. Tím je minimalizováno zadavatelovo riziko, že dojde ke zmaření plnění předmětu veřejné zakázky. Konkrétně technická kvalifikace slouží k prokázání lidských či technických zdrojů a odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Adekvátně nastavená kritéria technické kvalifikace jsou „sítem“, které má zamezit účasti subjektů neschopných danou veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě plnit. Jakýkoliv požadavek zadavatele na prokázání technické kvalifikace tudíž s ohledem na svůj účel relativně omezuje hospodářskou soutěž, neboť některým dodavatelům znemožňuje přístup k plnění veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že zadavatel může nastavením kvalifikačních kritérií okruh potenciálních dodavatelů výrazně ovlivnit, je třeba, aby byla stanovena v souladu se zákonem, objektivním, přiměřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem, byla odůvodněna legitimním ekonomickým zájmem zadavatele a nevytvářela bezdůvodně překážky hospodářské soutěže.

Co se týče zásady přiměřenosti, ta vychází ze skutečnosti, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru diskrece ohledně volby konkrétního postupu v zadávacím řízení. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti tedy primárně (nikoli však výlučně) spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který skutečně bude schopen veřejnou zakázku kvalitně a v požadovaných termínech realizovat, na druhou stranu se bude jednat o postup, který nad rámec garance výše uvedeného cíle nebude dále nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Se zásadou přiměřenosti je úzce spjata zásada zákazu diskriminace, neboť v případě, kdy zadavatel stanoví např. nepřiměřené podmínky kvalifikace, má tento postup zadavatele negativní dopad do okruhu potenciálních dodavatelů (zužuje jej), a tedy dochází k diskriminaci dodavatelů, kteří by byli, pakliže by zadavatel vymezil své požadavky v souladu se zásadou přiměřenosti, způsobilí ucházet se o veřejnou zakázku a následně veřejnou zakázku plnit, jelikož by jim byla dána (přiměřeným nastavením požadavků zadavatele) možnost se zadávacího řízení účastnit, resp. podat nabídku. Toto je patrné i z konstrukce ustanovení § 36 odst. 1 zákona, kde je stanoveno, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo či nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu, nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Z pohledu dodržení zásady přiměřenosti a zákazu diskriminace tak obstojí pouze takové zadávací podmínky, které je zadavatel schopen objektivně a patřičně odůvodnit, aniž by v souvislosti s jejich stanovením došlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže. Odůvodnění potřeby zadavatele musí být založeno na konkrétních logických úvahách a musí pro ně existovat objektivní příčiny.

Zákon pak v ustanovení § 73 odst. 6 zákona obecně zadavateli předepisuje pravidlo, aby požadavky kladené na dodavatele v rámci prokazování ekonomické či technické kvalifikace byly přiměřené vzhledem ke složitosti a předmětu plnění veřejné zakázky. Současně veškeré zadávací podmínky, včetně podmínek prokázání technické kvalifikace, musí být stanoveny

Úřad v této souvislosti upozorňuje, že omezení okruhu dodavatelů pro účely uzavření smlouvy a s tím související výběr vhodného dodavatele k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, je jedním z důsledků samotného zadávacího řízení. Uvedené omezení se děje prostřednictvím nastavení parametrů předmětu plnění a příp. nastavením požadavků na kvalifikaci, stanovením technických podmínek vymezujících předmět veřejné zakázky apod. Není možné požadovat po zadavatelích, aby stanovili takové podmínky účasti, které by mohli splnit všichni dodavatelé předmětu plnění veřejné zakázky. Takový požadavek by ostatně nebyl ani reálně možný a byl by v rozporu se smyslem a účelem zákona, kterým je zajistit právě to, aby nabídku sice mohlo podat široké spektrum dodavatelů, nicméně pouze těch, kteří jsou schopni předmět plnění řádně, v požadovaných specifikacích, resp. v požadované specifikaci či parametrech zrealizovat, v tomto ohledu tedy nelze o takovéto selekci dodavatelů hovořit jako o skryté diskriminaci. Zásadu zákazu diskriminace nelze zaměňovat s prostou neschopností konkrétního dodavatele splnit zadávací podmínky.

Lze tedy tvrdit, že v zásadě veškeré zadávací podmínky mohou být ve své podstatě diskriminační, jde ovšem o posouzení toho, zda jde o diskriminaci nepřiměřenou a tedy protiprávní, nebo nikoliv. Při takovém posouzení je nutno nejprve zjistit, jestli posuzované zadávací podmínky vedly k omezení hospodářské soutěže, a pokud ano, zda důvodně či bezdůvodně. Je tedy nutno přihlédnout i k tomu, zda sporný požadavek obsažený v zadávacích podmínkách reflektuje zadavatelův oprávněný zájem, protože v takovém případě, byť by uvedený požadavek vyloučil či omezil hospodářskou soutěž, se nejedná o porušení zásady zákazu diskriminace.

Gros posuzovaného případu spočívá v tom, zda zadavatel oprávněně vůči vybraným členům realizačního týmu požadoval zkušenosti s pasivními stavbami, objekty školství/vzdělávání či stavbami realizovanými metodou Design  Build, a zda tyto požadavky (i v jejich vzájemné kumulaci) nevytvářejí bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a nejsou nastaveny v rozporu se zásadou přiměřenosti a zákazu diskriminace. Navrhovatel totiž ve svém návrhu uvádí, že považuje za nepřiměřený a diskriminační požadavek na doložení zkušenosti jednotlivých členů realizačního týmu s pasivními stavbami, neboť těchto není zatím v České republice dostatečný počet. Současně svou argumentaci navrhovatel dále rozvíjí v tom smyslu, že za nezákonný považuje (ve vztahu k vybraným členům realizačního týmu) i požadavek týkající se realizace objektů školství/vzdělávání a dále pak požadavek na zkušenost s realizací metodou Design  Build u jednotlivých členů realizačního týmu. V kontextu všech požadavků zadavatele pak navrhovatel akcentuje, že jako problematickou shledává právě i kumulaci všech dílčích požadavků zadavatele. Navrhovatel má za to, že požadavky zadavatele neodpovídají aktuálním možnostem relevantního trhu v České republice.

V kontextu jednotlivých požadavků zadavatele pak navrhovatel zaujímá i dílčí stanovisko, že by zadavateli k realizaci předmětu veřejné zakázky mohla postačovat zkušenost s pasivní stavbou u jedné nebo dvou osob týmu podílejících se na projekční části předmětu plnění. Dále navrhovatel k požadavku na zkušenost se stavbou objektu školství/vzdělávání uvedl, že není relevantní účel využití staveb, ale jejich stavebně – konstrukční parametry a dále uvedl, že odůvodnění požadavku na zkušenost se stavbou objektu školství/vzdělávání by bylo možné

Úřad tak v souvislosti s požadavky zadavatele na zkušenost členů realizačního týmu se stavbou realizovanou metodou Design  Build, zkušenost s pasivní stavbou, zkušenost se stavbou objektu školství/vzdělávání a jejich vzájemné kombinace posuzoval, zda je takto stanovené požadavky na prokázání technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona možné ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky považovat za přiměřené či důvodně omezující hospodářskou soutěž.

Úřad v této souvislosti konstatuje, že ustanovení § 36 odst. 1 zákona je nutno aplikovat na každý případ individuálně a zvážit vždy všechny aspekty veřejné zakázky, přičemž je nutné posuzovat poměr omezení hospodářské soutěže a kvalitu a relevanci odůvodnění zadávacích podmínek. Pokud je daný požadavek zadavatele přiměřený a dostatečně odůvodněný, tak jej nelze považovat za nezákonnou překážku hospodářské soutěže, zejména pokud je hospodářská soutěž omezena jen částečně. Platí současně, že nároky na odůvodnění korelují s mírou omezení hospodářské soutěže – čím je zásah do hospodářské soutěže významnější, tím podrobněji a průkazněji musí zadavatel svůj požadavek odůvodnit a naopak (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 2. 2022, č. j. 6 As 295/2020-143, bod 40). Lze tak připustit eventualitu, že se může najít dodavatel, který není schopen danou referenci splnit, aniž by tím byl daný kvalifikační požadavek diskvalifikován jako nezákonný.

Úřad se tedy v šetřené věci předně zabýval posouzením požadavků na prokázání splnění kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona stanovených v bodě IX.4, písm. d) zadávací dokumentace, a to v intencích návrhu, konkrétně tedy požadavku zadavatele na zkušenost: a) hlavního manažera zakázky s - manažerským vedením min. 2 zakázek na výstavbu nebo změnu dokončené pozemní stavby realizovaných metodou Design & Build v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení ve fin. objemu min. 75.000.000 Kč bez DPH každé z nich, - manažerským vedením min. 1 zakázky na výstavbu nebo změnu dokončené pozemní stavby týkající se objektu školství/vzdělávání v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení ve fin. objemu min. 75.000.000 Kč bez DPH, - manažerským vedením min. 1 zakázky na výstavbu nebo změnu dokončené pozemní stavby vybudované v pasivním standardu v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení ve fin. objemu min. 75.000.000 Kč bez DPH. b) hlavního stavbyvedoucího s - realizací min. 2 zakázek v požadované funkci – výstavba nebo změna dokončené pozemní pasivní stavby v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení ve fin. objemu min. 75.000.000 Kč bez DPH, kdy alespoň jedna z těchto zakázek musela být realizována metodou Design & Build a alespoň jedna z těchto zakázek se týkala objektu školství/vzdělávání.

Úřad nejprve sděluje, že předmětem veřejné zakázky jsou projekční a stavební práce k objektu

Úřad uvádí, že zadavatel obdržel 4 žádosti o účast, přičemž 1 dodavatel byl vyloučen z důvodu nesplnění kvalifikačních podmínek, zbývající 3 dodavatelé dle zadavatele kvalifikační podmínky splnili, jak vyplývá z protokolu z posouzení, a byli vyzváni k podání předběžných nabídek. K tvrzení navrhovatele, že účastník č. 3 měl být ze zadávacího řízení vyloučen, neboť jím uvedená referenční zakázka nebyla realizována v požadovaném režimu Design & Build,

Úřad dále v návaznosti na tvrzení navrhovatele, že požadavky zadavatele neodpovídají relevantnímu trhu v České republice, provedl průzkum, v rámci nějž požádal o stanovisko dodavatele působící na trhu realizace pozemních staveb, jichž se dotázal, zda jsou schopni splnit požadavky stanovené zadavatelem na techniky účastnící se realizace veřejné zakázky.

Úřad oslovil 28 dodavatelů působících na trhu realizace pozemních staveb. Úřad k tomu konstatuje, že i s ohledem na zásadu procesní ekonomie počet oslovených dodavatelů považuje za dostatečný pro získání dalšího východiska k posouzení míry zásahu do hospodářské soutěže. Úřad těmto dodavatelům zaslal požadavky na techniky, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky a dotázal se jich, zda tyto požadavky splňují, resp., které požadavky nesplňují a proč. Dále se jich dotázal, z jakého důvodu nepodali žádost o účast v šetřeném zadávacím řízení.

Z 27 dodavatelů, kteří Úřadu poskytli odpověď, dodavatelé EMH stavební CZ s.r.o., BAK stavební společnost, a.s., NEPRO stavební a.s. uvedli, že jsou schopni předmětné požadavky na techniky splnit. Dále dodavatel HOCHTIEF CZ a.s. uvedl, že se mu předmětné požadavky nejeví problematické. Dodavatel OHLA ŽS, a.s. se k předmětným požadavkům konkrétně nevyjádřil, pouze uvedl, že žádost o účast nepodal z kapacitních důvodů. Dodavatelé BBP

Pro úplnost Úřad podotýká, že dodavatel OHLA ŽS, a.s. žádal o vysvětlení zadávací dokumentace, přičemž se však nedotazoval na podmínky technické kvalifikace v části týkající se realizačního týmu, ani tyto podmínky v průběhu zadávacího řízení nerozporoval, z čehož

Z podaných žádostí o účast a z výsledku provedeného průzkumu je tedy zřejmé, že na relevantním trhu existuje minimálně 9 dodavatelů, kteří jsou schopni požadavky na techniky účastnící se realizace veřejné zakázky splnit samostatně (EMH stavební CZ s.r.o., BAK stavební společnost, a.s., NEPRO stavební a.s., HOCHTIEF CZ a.s.,) nebo s využitím poddodavatele pouze pro osoby projektantů (POHL cz, a.s., GEOSAN GROUP a.s. a 3 účastníci zadávacího řízení).

Předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí v bodě 44. uvedl, že za situace, kdy pouze zhruba polovina oslovených dodavatelů sdělila, že dané požadavky technické kvalifikace nesplňuje a současně nemalá část dodavatelů sdělila, že je schopna dané požadavky splnit buď samostatně nebo s využitím poddodavatelů či ve sdružení, nelze vyvozovat jednoznačné závěry o nezákonnosti daných technických požadavků zadavatele, resp. o rozporu těchto požadavků s § 36 odst. 1 zákona. Zadavatel současně obdržel 4 žádosti o účast, z nichž 3 vyhodnotil jako vyhovující, což dle názoru předsedy Úřadu svědčí ve prospěch zachování přijatelné míry hospodářské soutěže. Toto právní posouzení věci je tak i pro Úřad závazné a není možné se od něj odchýlit.

Z podaných žádostí o účast a z provedeného průzkumu trhu tedy dle Úřadu vyplynulo, že existují dodavatelé, kteří podmínku zkušenosti s výstavbou požadovaných typů objektů o požadované hodnotě nepovažují za překážku své účasti v zadávacím řízení a nic nenasvědčuje tomu, že by zadavatelem požadované typy objektů byly natolik výjimečné, že by požadované zkušenosti s výstavbou za posledních 10 let měl jen velice omezený počet dodavatelů, nebo že by v důsledku nízkého počtu daných staveb zrealizovaných v posledních

Úřad nepřehlédl, že z provedeného průzkumu trhu vyplynulo, že někteří dodavatelé podmínku zkušenosti členů realizačního týmu s výstavbou pasivních staveb, příp. pasivních objektů školství/vzdělávání o požadované hodnotě, zejména v kombinaci s metodou realizace Design & Build považují za překážku své účasti v zadávacím řízení. V této souvislosti Úřad také opakovaně uvádí, že ze skutečnosti, že někteří dodavatelé nejsou schopni splnit stanovené kvalifikační požadavky, nelze a priori dovozovat porušení zásady zákazu diskriminace či přiměřenosti. Rovněž předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí uvedl, že fakt, že jsou zde i dodavatelé, kteří nejsou schopni kvalifikaci splnit, je imanentní každému zadávacímu řízení, a proto taková skutečnost neznamená, že je nutno kvalifikačním požadavkům zadavatele bez dalšího přisuzovat diskriminační potenciál pramenící jen z existence určitého počtu dodavatelů bez požadované kvalifikace.

Úřad má tedy na základě podaných žádostí o účast a provedeného šetření na trhu za to, že požadavek na zkušenost se stavbou v pasivním standardu, stavbou realizovanou metodou

Úřad dále přezkoumal odůvodnění sporných požadavků zadavatele uvedené ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 a č. 5, v rozhodnutí o námitkách a ve vyjádření zadavatele k návrhu, a to s ohledem na to, zda jsou dané požadavky odůvodnitelné oprávněnými potřebami zadavatele.

Úřad opětovně konstatuje, že předmětem veřejné zakázky je novostavba školy metodou

Kvalifikační požadavek zadavatele týkající se zkušeností s pasivní stavbou se týkal osoby hlavního manažera zakázky, hlavního stavbyvedoucího, druhého zástupce stavbyvedoucího se specializací v oboru Technika prostředí staveb a hlavního projektanta.

Z protokolu z posuzování žádostí o účast je zřejmé, že stavby, jimiž prokazují jednotliví účastníci požadavky zadavatele na zkušenosti s pasivní stavbou u hlavního manažera zakázky, hlavního stavbyvedoucího, prvního zástupce hlavního stavbyvedoucího a druhého zástupce stavbyvedoucího se specializací v oboru Technika prostředí staveb dle bodu IX.4 písm. d)