ÚOHS S0800/2024/VZ – NMR spektrometr

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 4. 10. 2024 návrh navrhovatele – JEOL (EUROPE) SAS, IČO 652005257, se sídlem 1 Allée de Giverny, 782 90 Croissy-sur-Seine, Francouzská republika, prostřednictvím JEOL (EUROPE) SAS – organizační složka, IČO 41691415, se sídlem Karlovo náměstí 293/13, 120 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Masarykova univerzita, IČO 00216224, se sídlem

Dnem 4. 10. 2024, kdy Úřad předmětný návrh obdržel, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod sp. zn.

Navrhovatel v podaném návrhu brojí zejména proti rozhodnutí o výběru dodavatele – Měřící technika Morava s.r.o., IČO 29316715, se sídlem Babická 619, 664 84 Zastávka (dále jen „vybraný dodavatel“). V této souvislosti navrhovatel mj. uvádí, že zadavatel pochybil, když navrhovateli nepřidělil body v rámci hodnotícího kritéria č. 3, ve kterém byl stanoven požadavek na citlivost širokopásmové RT-sondy (5 mm) pro kanál 31P ≥ 200:1.

Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 8. 10. 2024.

Úřad přezkoumal náležitosti návrhu a na základě zjištěných skutečností konstatuje, že návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky nesplňuje podmínky stanovené v § 251 odst. 1 zákona, neboť jeho součástí není (coby zákonem vyžadovaná náležitost návrhu) doklad o doručení námitek zadavateli, a proto mu nezbylo než správní řízení zastavit. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 251 odst. 1 zákona návrh musí vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2

Z dikce § 251 odst. 1 věty třetí zákona tak vyplývá, že součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku je mj. doklad o doručení námitek zadavateli.

Podle § 257 písm. d) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže k návrhu zasílanému Úřadu před uzavření smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli.

Úřad dne 4. 10. 2024 obdržel od navrhovatele prostřednictvím datové schránky podání obsahující předmětný „návrh na zahájení správního řízení“ navrhovatele z téhož dne, přičemž jeho přílohy tvořily následující dokumenty: • „csob_potvrzeni_o_transakci_20241004_18_40.pdf“ obsahující doklad o složení kauce; • „Plná_moc_Achard_el_verze.pdf“ obsahující pověření/zplnomocnění ze dne 28. 6. 2011 pro Ing. Zuzanu Srbkovou; • „Plná_moc_Kobayashi_veř_zakázky.pdf“ obsahující pověření/zplnomocnění ze dne

Jak již Úřad uvedl výše, návrh navrhovatele směřuje proti rozhodnutí zadavatele o výběru výše jmenovaného vybraného dodavatele. Z textu návrhu vyplývá, že navrhovatel dle svého tvrzení podal proti tvrzeným nedostatkům námitky, které zadavatel odmítl. Doklad o doručení námitek však k návrhu připojen nebyl.

V projednávaném případě tedy Úřad obdržel od navrhovatele návrh, ke kterému nebyl v intencích dle ustanovení § 251 odst. 1 věty třetí zákona připojen doklad o doručení námitek zadavateli.

Úřad v této souvislosti dále uvádí, že zákon rozlišuje náležitosti návrhu, jejichž nesplnění lze odstranit ve lhůtě stanovené Úřadem [srov. § 257 písm. a) zákona] a náležitosti, jejichž absence je bez dalšího důvodem pro zastavení řízení, kam patří mj. i ustanovení § 257 písm. d) zákona. V naposledy uvedeném ustanovení zákona, pod které je třeba podřadit také šetřený případ, zákonodárce možnost doplnění náležitostí návrhu v dodatečné lhůtě stanovené

V posuzovaném případě Úřad shledal, že z návrhu navrhovatele ani jeho příloh nelze objektivně zjistit, zda v daném případě byly zadavateli řádně a včas doručeny námitky, a zda tedy byly splněny zákonem stanovené požadavky, které jsou kladeny na navrhovatele v souvislosti s podáním návrhu a které mají vliv na možnost Úřadu o návrhu věcně rozhodnout.

Otázka posuzování toho, co lze přijmout jako doklad o doručení námitek, byla opakovaně řešena v rozhodovací praxi Úřadu i správních soudů. V této souvislosti lze odkázat na závěry

S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že návrh navrhovatele na zahájení správního řízení ze dne 4. 10. 2024 nenaplnil všechny zákonné požadavky, když v rozporu s § 251 odst. 1 zákona nebyl součástí návrhu doklad o doručení námitek zadavateli, a proto Úřad podle § 257 písm. d) zákona rozhodl o zastavení správního řízení, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Úřad podotýká, že v situaci, kdy Úřad v průběhu správního řízení zjistí (tak jako v šetřeném případě), že je naplněn důvod pro zastavení správního řízení dle § 257 písm. d) zákona, nemá jinou možnost než předmětné správní řízení zastavit, přičemž ani stávající soudní judikatura překlenutí takového obligatorního postupu Úřadu daného zákonem neumožňuje.

Pro úplnost Úřad poznamenává, že z důvodu procesní ekonomie již považoval za neúčelné stanovit účastníkům řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí ve smyslu § 261 odst. 3 zákona, neboť Úřad je povinen dle § 6 odst. 2 správního řádu postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval. Za situace, kdy je zřejmé, že je dán důvod pro zastavení správního řízení podle § 257 písm. d) zákona, by vyjádření účastníků řízení k otázkám, jejichž závazné posouzení mělo být obsahem rozhodnutí za situace, kdy by nebyl dán důvod pro zastavení správního řízení, a jejichž okruh (tedy předmět řízení) byl vymezen na základě podaného návrhu navrhovatele, mohlo účastníkům řízení způsobit toliko zbytečné náklady, aniž by takové vyjádření mohlo ovlivnit výsledek správního řízení. Z toho důvodu Úřad lhůtu podle § 261 odst. 3 zákona účastníkům řízení nestanovil.

S ohledem na výše uvedené rozhodl Úřad podle § 257 písm. d) zákona o zastavení správního řízení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Masarykova univerzita, Žerotínovo náměstí 617/9, 602 00 Brno

JEOL (EUROPE) SAS – organizační složka, Karlovo náměstí 293/13, 120 00 Praha, k rukám

Měřící technika Morava s.r.o., Babická 619, 664 84 Zastávka