ÚOHS S0833/2023/VZ – Soubor přístrojů pro korelativní elektronovou a fluorescenčn

Obviněný – Státní zdravotní ústav, IČO 75010330, se sídlem Šrobárova 49/48,

Předmětem plnění veřejné zakázky podle článku 3. „Technická specifikace poptávaného plnění“ zadávací dokumentace veřejné zakázky ze dne 24. 9. 2018 (dále jen „zadávací dokumentace“) je „dodávka souboru přístrojů pro korelativní elektronovou a fluorescenční mikroskopii (…)“. Dodávka měla podle uvedeného ustanovení zahrnovat transmisní elektronový mikroskop s kryopříslušenstvím, fluorescenční mikroskop a kryogenní ultramikrotom.

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí podle článku 2. „Předpokládaná hodnota zakázky“ zadávací dokumentace celkem 19 921 990 Kč bez DPH.

Na veřejnou zakázku byla podána jedna nabídka, a to nabídka dodavatele SPECION, s.r.o.,

Dne 20. 12. 2018 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem Kupní smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky (dále jen „kupní smlouva“).

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne

Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného dokumentaci o zadávacím řízení a jeho vyjádření k obsahu podnětu.

Obviněný dne 21. 9. 2023 doručil Úřadu své vyjádření z téhož dne, prostřednictvím kterého předložil Úřadu dokument „Posouzení postupu objednatele jako veřejného zadavatele při veřejných zakázkách ve vztahu k porušení rozpočtové kázně“ ze dne 27. 6. 2019 zpracované doc. JUDr. Ing. Radkem Jurčíkem, Ph.D. (dále jen „stanovisko obviněného“), které bylo pro obviněného zpracováno za účelem poskytnutí vyjádření pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Nad rámec uvedeného stanoviska obviněný

Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 98 odst. 1 zákona zadavatel může zadávací dokumentaci vysvětlit, pokud takové vysvětlení, případně související dokumenty, uveřejní na profilu zadavatele, a to a) nejméně 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek, nebo b) v případech, kdy je lhůta pro podání nabídek zkrácena podle § 57 odst. 2 písm. b) nebo § 59 odst. 5 zákona, nejméně 4 pracovní dny před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek.

Podle § 98 odst. 3 zákona platí, že pokud o vysvětlení zadávací dokumentace písemně požádá dodavatel, zadavatel vysvětlení uveřejní, odešle nebo předá včetně přesného znění žádosti bez identifikace tohoto dodavatele. Zadavatel není povinen vysvětlení poskytnout, pokud není žádost o vysvětlení doručena včas, a to alespoň 3 pracovní dny před uplynutím lhůt podle odstavce 1. Pokud zadavatel na žádost o vysvětlení, která není doručena včas, vysvětlení poskytne, nemusí dodržet lhůty podle odstavce 1.

Podle § 98 odst. 5 zákona platí, že pokud by spolu s vysvětlením zadávací dokumentace zadavatel provedl i změnu zadávacích podmínek, postupuje podle § 99 zákona.

Podle § 99 odst. 1 zákona může zadavatel zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace podmínek

Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle odst. 1, nepoužije-li se postup podle odst. 3, uloží pokuta do 10% ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odst. 1 písm. a) až c) zákona.

V článku 8. „Místo a způsob přijímání nabídek“ zadávací dokumentace obviněný stanovil konec lhůty pro podání nabídek na 1. 11. 2018 v 10:00.

19.

Obviněný odpověděl na žádost o vysvětlení prostřednictvím zprávy odeslané na profilu zadavatele dne 23. 10. 2018. Obviněný ve své odpovědi uvedl následující: „Dobrý den, na dotazy vznesené (…) odpovídáme takto.

Podle článku III. „Kupní cena“ kupní smlouvy činí celková cena za předmět plnění veřejné zakázky 19 340 000 Kč bez DPH (tj. 23 401 400 Kč vč. DPH).

Úřad v obecné rovině nejprve uvádí, že zadávacími podmínkami ve smyslu § 28 odst. 1 písm. a) zákona jsou míněny veškeré podmínky stanovené zadavatelem týkající se průběhu zadávacího řízení na veřejnou zakázku, účasti v zadávacím řízení a také další podmínky pro uzavření smlouvy. Prostřednictvím zadávacích podmínek je zadavatel mj. povinen popsat podmínky účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky včetně podmínek kvalifikace a technických podmínek. Za součást zadávacích podmínek je třeba považovat i obsah vysvětlení zadávací dokumentace podle § 98 zákona a rovněž změnu nebo doplnění zadávací dokumentace podle § 99 zákona. Řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v zadávacím řízení a má výrazný dopad na jeho další průběh, neboť zadávací podmínky poskytují potenciálním dodavatelům stěžejní informace, na jejichž základě tito zvažují svoji účast v zadávacím řízení a na jejichž základě následně zpracovávají své nabídky.

Z ustálené rozhodovací praxe vyplývá, že vysvětlením zadávací dokumentace lze pouze vysvětlovat nejasnosti vyplývající ze zadávací dokumentace či upřesňovat nekonkrétní a neurčité údaje nebo údaje připouštějící více různých výkladů, které brání dodavateli v řádném zpracování nabídky, ale nemůže docházet ke změně nebo doplňování zadávacích podmínek (k tomu např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 4/2015-51

Z ustanovení § 99 odst. 1 zákona pak vyplývá, že zadavatel je oprávněn změnit či doplnit zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci, a to za předpokladu, že ještě nedošlo k uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Zadavatel je však povinen takovou změnu vždy uveřejnit nebo oznámit dodavatelům stejným způsobem jako původní (tj. doplňovanou, měněnou) zadávací podmínku.

V šetřeném případě obviněný dne 17. 10. 2018 obdržel prostřednictvím profilu zadavatele zprávu, resp. žádost o vysvětlení, kterou se tazatel domáhal vyjádření obviněného v tom smyslu, zdali s ohledem na znění bodu 1.2 technické specifikace v podané nabídce akceptuje elektronový mikroskop, u kterého dodavatel garantuje čárové rozlišení 0,20 nm při urychlovacím napětí 120 kV. Žádost o vysvětlení byla podána 10 pracovních dní před koncem lhůty pro podání nabídek, a tedy včas v souladu s ust. § 98 odst. 3 zákona. Obviněný dne 23. 10. 2018 odpověděl na zaslaný dotaz ve formě odchozí zprávy odeslané prostřednictvím profilu zadavatele, přičemž uvedl, že uvedené urychlovací napětí 120 kV akceptuje.

Úřad nejprve přistoupil k posouzení charakteru výše citované odpovědi obviněného ze dne 23. 10. 2023. Předně je potřeba vyložit, že obviněný v rámci technické specifikace uvedl sérii minimálních technických požadavků na požadované výrobky. V případě transmisního elektronového mikroskopu to pak byl mimo jiné požadavek, dle kterého měl nabízený výrobek splňovat požadavek na minimální čárové rozlišení 0,20 nm při urychlovacím napětí 100kV. Uvedený minimální technický požadavek přitom obviněný v rámci technické specifikace odůvodnil potřebou zajištění přesné identifikace nanočástic v materiálu vzorku. S ohledem na formulaci stanoveného požadavku je pak zřejmé, že obviněný jeho prostřednictvím stanovil požadavek na minimální čárové rozlišení při konstantním urychlovacím napětí. Dodavatelům tak na základě uvedeného bodu technické specifikace byla dána možnost nabídnout minimální hodnotu rozlišení ve výši

Obviněný tak byl s ohledem na ustanovení § 99 odst. 1 zákona povinen provedenou změnu zadávací dokumentace uveřejnit stejným způsobem jako zadávací podmínku, která byla změněna.

Jak přitom vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, obviněný namísto uveřejnění provedené změny zadávací dokumentace pouze odeslal odpověď tazateli prostřednictvím profilu zadavatele, a to takovým způsobem, kdy nebyla viditelná pro nepřihlášené uživatele (jak vyplývá z obsahu profilu zadavatele zobrazovaného pro nepřihlášeného uživatele).

Úřad uvádí, že nedodržením pravidla stanoveného v § 99 odst. 1 zákona obviněným byl naplněn první znak skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Pokud jde o další znak skutkové podstaty tohoto typu přestupku, tj. způsobilost nezákonného postupu ovlivnit výběr dodavatele, z ustálené rozhodovací praxe vyplývá, že k jeho naplnění postačí, pokud jednání zadavatele, kterým porušil pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky, bylo alespoň potenciálně schopné ovlivnit výběr dodavatele. Není rozhodující, zda k ovlivnění výběru dodavatele skutečně došlo, ale postačí eventuální možnost ovlivnění.

Skutečnost, že uvedený postup zadavatele mohl mít vliv na výběr dodavatele, je pak zřejmá již z důvodu, že na jeho základě mohlo dojít k omezení účasti dodavatelů, kteří by rovněž jako tazatel byli schopni nabídnout mikroskop garantující minimální požadované čárové rozlišení při urychlovacím napětí 120 kV a kteří na rozdíl od tazatele nebyli ze strany obviněného informováni o provedené změně v technické specifikaci požadovaného plnění.

Úřad tedy konstatuje, že došlo k naplnění všech znaků skutkové podstaty přestupku, když byl naplněn i poslední znak skutkové podstaty přestupku v podobě zadání veřejné zakázky, neboť dne 20. 12. 2018 uzavřel obviněný kupní smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky s vybraným dodavatelem.

S ohledem na to Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

Úřad dále obecně uvádí, že ustanovení § 98 zákona stanoví postup zadavatele při vysvětlování zadávací dokumentace. Upřesnit či vyjasnit nekonkrétní a neurčité údaje, či údaje připouštějící více různých výkladů, zadavatel může na základě vlastního zjištění o existující nejasnosti v zadávací dokumentaci, nebo na základě žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace podané dodavatelem. Zákon tak za situace, kdy zadavatel obdrží od dodavatele žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, stanovuje zadavateli určité povinnosti.

Podle § 98 odst. 3 zákona pak platí, že pokud o vysvětlení zadávací dokumentace písemně požádá dodavatel, zadavatel vysvětlení uveřejní, odešle nebo předá včetně přesného znění žádosti bez identifikace tohoto dodavatele. Zadavatel není povinen vysvětlení poskytnout, pokud není žádost o vysvětlení doručena včas, a to alespoň 3 pracovní dny před uplynutím lhůt podle odstavce 1 cit. ustanovení zákona. Pokud zadavatel na žádost o vysvětlení, která není doručena včas, vysvětlení poskytne, nemusí dodržet lhůty podle odstavce 1 cit. ustanovení zákona.

V šetřeném případě se Úřad zaměřil na posouzení odpovědi obviněného na druhou otázku uvedenou v žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, tedy zda bude obviněný akceptovat technické řešení, kdy transmisní elektronový mikroskop nabízený tazatelem poskytuje vysoký kontrast a snímky s vysokým rozlišením díky pokročilé elektronové optice jako standardní funkci, přičemž při snímání nekontrastovaných vzorků není zapotřebí měnit režim v rámci software. Obviněný na daný dotaz odpověděl tak, že uvedené technické řešení akceptuje, přičemž požádal tazatele o předložení bližší technické specifikace uvedeného řešení.

Meritum dotazu tazatele tak v této části směřovalo k ujištění, zda jím nabízený výrobek je v souladu s požadavky bodu 1.3. technické specifikace, dle kterého „(m)ikroskop musí umožňovat pozorování v režimu vysokého kontrastu (HC) anebo vysokého rozlišení (HR) pomocí pouhé změny režimu v ovládacím software, bez nutnosti jakýchkoliv mechanických zásahů obsluhy na přístroji. Hardwarově pak elektronoptický systém mikroskopu musí obsahovat objektivovou čočku s automaticky nastavitelnou ohniskovou vzdáleností.“.

K uvedenému Úřad uvádí, že ustanovení § 98 zákona zadavateli jednoznačným způsobem ukládá, jakým způsobem má postupovat v případě, že jej dodavatel požádá o vysvětlení zadávací dokumentace. Pokud dodavatel požádá v zákonem stanovené lhůtě o vysvětlení zadávací dokumentace, je zadavatel podle § 98 zákona povinen na takovou žádost poskytnout vysvětlení zadávací dokumentace, přičemž jej má poskytnout v zákonem stanovené lhůtě a je povinen s ním zákonem stanoveným způsobem seznámit dodavatele.

Jak již nicméně bylo uvedeno výše, obviněný odpověděl na zaslaný dotaz tazatele pouze formou odpovědi zaslané prostřednictvím profilu zadavatele přímo a pouze samotnému tazateli. Úřad dále opětovně upozorňuje na skutečnost, že uvedená zpráva následně nebyla na profilu zadavatele viditelná pro nepřihlášené uživatele1. Obviněný tak nedodržel postup předpokládaný ustanovením § 98 zákona, dle kterého měl obviněný vysvětlení zadávací dokumentace uveřejnit na profilu zadavatele včetně přesného znění žádosti o vysvětlení bez identifikace tazatele.

Pokud jde o další znak skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tj. způsobilost nezákonného postupu ovlivnit výběr dodavatele, uvedený postup obviněného mohl mít vliv na výběr dodavatele, neboť v případě řádného vysvětlení zadávací dokumentace provedeného v souladu se zákonem by se mohli případně další dodavatelé, kteří měli podobné pochyby o přípustnosti technického řešení jimi nabízených výrobků, jako měl tazatel, dozvědět o možnosti jeho poskytnutí.

S ohledem na to Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

Úřad závěrem k oběma výše popsaným přestupkům uvedeným ve výrocích I. a II. tohoto příkazu uvádí, že obviněný v souvislosti s oběma konstatovanými přestupky porušil rovněž zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, neboť výše popsaným jednáním porušil základní právo dodavatelů vědět, jaké plnění a za jakých podmínek zadavatel v rámci zadávacího řízení poptává.

Úřad považuje ve smyslu § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto příkazu.

Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula promlčecí doba dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu došlo dne 20. 12. 2018, kdy byla uzavřena kupní smlouva na veřejnou zakázku. Řízení

Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

Cena veřejné zakázky, při jejímž zadávání se obviněný dopustil přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu, činí dle článku III. „Kupní cena“ kupní smlouvy částku

S ohledem na skutečnost, že horní hranice sazeb pokut za přestupky uvedené ve výrocích

Podstata obou přezkoumávaných přestupků obviněného přitom tkví v neuveřejnění reakce obviněného na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 17. 10. 2018. V rámci své odpovědi ze dne 23. 10. 2018 na tuto žádost o vysvětlení obviněný učinil jednak změnu zadávací dokumentace (viz výrok I. tohoto příkazu), tak vysvětlení zadávací dokumentace (viz výrok II. tohoto příkazu). Přestože obě výše popsaná porušení zákona mohla mít alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele, Úřad spatřuje větší závažnost u přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu, neboť v rámci něho obviněný přímo změnil technické parametry poptávaného plnění, když nad rámec dříve uveřejněných zadávacích podmínek umožnil jejich splnění širšímu okruhu poptávaných výrobků.

S ohledem na § 41 odst. 1 přestupkového zákona přistoupí Úřad k uložení pokuty za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, který shledává závažnějším. K přestupku uvedenému ve výroku II. tohoto příkazu Úřad přihlédne jako k přitěžující okolnosti.

Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

Podle § 38 přestupkového zákona povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo

V šetřeném případě zadavatel spáchal přestupek podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v průběhu zadávacího řízení změnil zadávací dokumentaci tak, že změnil, resp. rozšířil možnost splnění technického požadavku na transmisní elektronový mikroskop, přičemž uvedenou změnu zadávací dokumentace neuveřejnil stejným způsobem jako původní zadávací podmínku. Následkem nezákonného postupu obviněného bylo, že po změně zadávacích podmínek se případní potenciální dodavatelé nedozvěděli o provedené změně, což mohlo ve svém důsledku vést k nižší účasti v zadávacím řízení.

Úřad vzal při stanovení výše pokuty v úvahu ve prospěch obviněného dobu, jež uplynula od spáchání přestupku. Jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/201385 ze dne 9. 4. 2015, je třeba při posouzení následku správního trestání zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a jeho potrestáním. Čím je tento časový horizont delší, tím více se relativizuje vztah mezi spáchaným přestupkem a ukládanou sankcí. Doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci pak má bezprostřední vliv na účel trestu. Jak Krajský soud v cit. rozsudku dovodil, „(…) je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“. V daném případě ke spáchání přestupku (uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu) obviněným došlo dne 20. 12. 2018, tj. od doby spáchání přestupku k jeho potrestání uplynula doba více než čtyř let, přičemž daná skutečnost tak představuje významný korektiv výše pokuty ve smyslu citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně.

Úřad v předmětném případě shledal jako přitěžující okolnost spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu.

Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 8. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již

Úřad konstatuje, že mu není z úřední činnosti známo, že by se obviněný dopustil dalších přestupků, za které by mu byla uložena sankce, které by byly v souběhu s přestupky uvedenými ve výrocích I. a II. tohoto příkazu, pročež tedy není dán důvod k uplatnění institutu souhrnného trestu.

Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného.

V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní,

Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 375417721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.