ÚOHS S0992/2024/VZ – Uherskohradišťská nemocnice a.s. – Rekonstrukce objektu č. 1

Zadavatel – Zlínský kraj, IČO 70891320, se sídlem třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 11. 5. 2023 společností RTS, a.s.,

Dle čl. 3.1. „Popis předmětu veřejné zakázky“ Svazku 1 „Podmínky a požadavky pro zpracování nabídky“ zadávací dokumentace (dále jen „svazek 1 zadávací dokumentace“) je předmětem veřejné zakázky „kompletní rekonstrukce a úprava objektu původní interny pro jiné zdravotnické provozy. Vzhledem k současnému špatnému stavu vnitřních instalací a potřebám dispozičních úprav je nezbytná celková rekonstrukce budovy č. 11 v rámci areálu

Dle čl. 3.4. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ svazku 1 zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 477 944 254 Kč bez DPH.

Dle „Protokolu o otevírání nabídek“ podepsaného dne 17. 1. 2024 obdržel zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 3 nabídky, a to včetně nabídky navrhovatele − společníků „Společnosti YUCON+STANTER+INPEK HOLDING+Adifex – Uherskohradišťská nemocnice“, tj. YUCON CZ s.r.o., IČO 29184771, se sídlem Tuřanka 1222/1115, 627 00 Brno (dále jen „YUCON CZ s.r.o.“); STANTER s.r.o., IČO 09667822, se sídlem Zarámí 4077,

„Oznámením rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení“ podepsaným dne 16. 10. 2024 (dále též jen „rozhodnutí o vyloučení“) vyloučil zadavatel navrhovatele z účasti v zadávacím řízení. Uvedené rozhodnutí o vyloučení bylo navrhovateli doručeno dne 16. 10. 2024.

Dne 31. 10. 2024 doručil navrhovatel zadavateli „Námitky proti oznámení/rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka zadávacího řízení“ (dále jen „námitky proti vyloučení“) z téhož dne.

Zadavatel svým „Rozhodnutím zadavatele o námitkách dodavatele“ podepsaným dne 14. 11. 2024 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno dne 15. 11. 2024, tyto námitky odmítl.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s důvody uvedenými v rozhodnutí o námitkách, podal dne 25. 11. 2024 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).

Navrhovatel v návrhu brojí proti svému vyloučení k čemuž odkazuje i na obsah svých námitek proti vyloučení.

Navrhovatel je přesvědčen, že nebyly naplněny zadavatelem tvrzené věcné důvody pro vyloučení, neboť jím předložená referenční zakázka „Výstavba bytového domu pre Obytný súbor POD VRŠKAMI – Obytný blok D – KOLÍSKY s podzemnou garážou“ (dále i jen „původní

K tomu navrhovatel uvádí, že důvodem neuznání této reference bylo to, že dle zadavatele šlo o „zmonolitněný filigrán“, při jehož použití lze zpochybnit nosnou funkci. Navrhovatel však má za to, že není zřejmé, jakou technologickou nepřípustnost zadavatel u dané reference vytýká, ani to, v jakém konkrétním rozporu se stanovenou zadávací podmínkou má daná technologie být.

Současně dle navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o vyloučení nezpochybnil technologii filigránových desek jakožto stavebního prefabrikátu, resp. prefabrikovaného konstrukčního systému. K tomu navrhovatel zdůrazňuje, že veškeré stavební postupy pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a s obvodovým pláštěm ze zdiva nebo prefabrikovaných železobetonových prvků nebo z monolitického betonu či železobetonu či jejich kombinací vyžadují nutnost pojivého materiálu – v případě železobetonových konstrukcí betonu. Dle navrhovatele je tedy veškeré standardní prefabrikáty nutno „zmonolitnit“, aby byly způsobilé plnit požadovanou funkci, přičemž jsou možné dva základní způsoby (vyplnění stykového místa s ochranou stykových svárů nebo přímá aplikace stykového betonu). Navrhovatel zdůrazňuje, že dle jeho názoru úvaha zadavatele o prostém „naskládání“ prefabrikátů bez dalšího je technologicky vadná.

Rovněž navrhovatel odkazuje na projektovou dokumentaci k šetřené veřejné zakázce, v níž se uvádí, že „hlavní nosné svislé i vodorovné konstrukce jsou tvořeny typovým montovaným železobetonovým skeletem, který je ztužen uvnitř dispozice monolitickými železobetonovými a zděnými jádry“. Zároveň dle navrhovatele v rámci realizace veřejné zakázky bude dotčena nosná prefabrikovaná konstrukce, u které rovněž muselo dojít ke zmonolitnění, a tedy jde o obdobnou prefabrikovanou konstrukci jako v referenčním plnění. Jedinými dodávkami prefabrikátů jsou přitom dle navrhovatele pouze schodišťová ramena. Dle navrhovatele zadavatel sám neví, o jaký prefabrikovaný systém se v rámci stávající budovy jedná, kdy se v projektové dokumentaci hovoří pouze o kombinaci monolitického jádra, zděných nosných ztužujících stěn a prefabrikátového skeletu.

Stejně tak dle navrhovatele není zřejmé, na základě jakých skutečností zadavatel dovodil absenci nosné konstrukce, když navrhovatel trvá na tom, že jde o nosnou konstrukci založenou na prefabrikovaných železobetonových prvcích (dle navrhovatele filigránové desky plní funkci nosné konstrukce založené na prefabrikovaných železobetonových prvcích, tj. neplní pouze funkci ztraceného bednění a vstupují do mechanismu statických výpočtů konstrukce), což dle navrhovatele zadavateli k jeho dotazu potvrdil i investor referenční stavební práce.

Navrhovatel podotýká, že zadavatel nespecifikoval, o jaké konkrétní prefabrikované konstrukční systémy musí jít a nemůže tedy při posuzování splnění kvalifikace přijmout zužující výklad dané zadávací podmínky.

Navrhovatel shrnuje, že je povinností zadavatele posuzovat danou kvalifikační podmínku dle zadávacích podmínek a dle předmětu plnění, přičemž dle navrhovatele technologie prefabrikovaných prvků a jejich následného „zmonolitnění“ (tj. i technologie filigránových desek) naplňuje danou zadávací podmínku (jež nebyla nijak konkretizována, ani technologii filigránových desek nevyloučila) a odpovídá předmětu plnění veřejné zakázky.

Dle navrhovatele zadavatel nemá postaveno na jisto, že uvedená referenční zakázka nesplňuje požadavek na nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukci, neboť jím předestřené důvody v rozhodnutí o vyloučení nemohou s ohledem na právě uvedené obstát, přičemž vyloučení bez podrobnější znalosti projektu a relevantních podkladů a pouze na základě fotodokumentace z veřejných zdrojů nemůže být považováno za dostačující.

Současně navrhovatel vyjadřuje přesvědčení, že i další účastník zadávacího řízení (společnost

Navrhovatel tak má za prokázané, že splnil podmínky technické kvalifikace a je tedy nutné aprobovat navazující postup dle § 88 zákona, tj. že měl zadavatel při posuzování technické kvalifikace přihlédnout k provedené změně kvalifikace a posuzovat jako relevantní jen nově doloženou referenci poddodavatele IR.Construction s.r.o. (dále i jen „nová reference“).

Navrhovatel má za to, že v případě zahájení objasňovacího procesu výzvou dle § 46 zákona je účastník zadávacího řízení oprávněn objasnit (a tedy i doplňovat či měnit) i tu část nabídky,

Rovněž má navrhovatel za to, že pokud zadavatel v případě původní reference získal jakoukoliv pochybnost, bylo jeho povinností dožádat si objasnění s ohledem na to, že takto postupoval opakovaně, a to současně spolu s vlastním ověřováním skutečností dle § 39 zákona, a navrhovatel tak měl dle svých slov legitimní očekávání ve věci objasňovacího procesu.

Navrhovatel shrnuje, že zadavatel měl povinnost akceptovat nahrazení kvalifikace dle § 88 zákona a splnila-li nová reference podmínky kvalifikace (což nebylo zpochybněno), je nutné dojít k závěru, že navrhovatel splnil podmínky kvalifikace a jeho vyloučení ze zadávacího řízení nemůže obstát.

Navrhovatel podotýká, že dle jeho názoru po zrušení výběru dodavatele na něj již nebylo možné pohlížet jako na vybraného dodavatele, a tedy jej vyloučit dle § 48 odst. 8 zákona.

Dále pak navrhovatel uvádí, že dle jeho názoru s ohledem na to, že v důsledku změny kvalifikace původní referencí fakticky kvalifikaci neprokazoval, neměly být údaje o původní referenci uvedeny v oznámení o výběru dodavatele, když v tomto dokumentu nemají být dle jeho názoru uváděny dokumenty, jimiž kvalifikace není prokazována, resp. které jsou již postupem účastníka zadávacího řízení překonány. Navrhovatel vyslovuje podezření, že uvedený postup byl záměrně zvolen tak, aby se do oznámení o výběru dostala informace o původní referenci, aby mohla být dalším účastníkem zadávacího řízení zpochybněna.

Navrhovatel svůj návrh uzavírá přesvědčením, že splňuje veškeré zadávací podmínky a jeho nabídka je z pohledu nabídkové ceny nabídkou nejvýhodnější, avšak postup zadavatele vyvolává dojem, že je jeho zájmem uměle vytvořit procesní situaci umožňující vyloučit navrhovatele jako nechtěného vítěze ze zadávacího řízení.

S ohledem na vše výše uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 25. 11. 2024, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: • zadavatel, • navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-45516/2024/536 ze dne 28. 11. 20242.

Dne 5. 12. 2024 Úřad obdržel od zadavatele jeho vyjádření k návrhu podepsané téhož dne.

Ve svém vyjádření k návrhu zadavatel trvá na tom, že navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení oprávněně a v souladu se zákonem.

Zadavatel potvrzuje, že skutečně nespecifikoval, jaké konkrétní prefabrikované konstrukční systémy mohou být v rámci reference doloženy, když však daná zadávací podmínka jednoznačně vymezila druh nosné konstrukce. Dle zadavatele pak u navrhovatelem předložené původní reference jde o nosnou monolitickou konstrukci, v rámci které byly užity i prefabrikované prvky (filigránové desky), jež však netvoří nosnou konstrukci a ani netvoří pro nosnost konstrukce stěžejní prvek.

V této souvislosti zadavatel uvádí, že rekonstrukce stávajícího objektu, jež je hlavní částí předmětu plnění veřejné zakázky, je rekonstrukcí budovy s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí, přičemž lze očekávat, že každý zásah může mít stěžejní dopad na samotnou nosnou konstrukci a je tak nezbytné, aby zhotovitel disponoval toliko zkušenostmi se zakázkou s obdobným druhem nosné konstrukce. Nic na tom dle zadavatele nemění ani to, že součástí objektu jsou i výtahové šachty či schodiště, které byly vystavěny jiným typem konstrukce.

Zadavatel upozorňuje na odlišnost mezi nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí, kde sice dochází k nezbytným dobetonávkám pro nosnost konstrukce stěžejních prefabrikovaných prvků, a filigránovými deskami jakožto prvky s minimálním nosným podílem na nosné konstrukci, která je naopak tvořena monolitickou konstrukcí provedenou na místě stavby ve formě železné výztuhy a nadbetonávky u stropních konstrukcí či železné výztuhy a betonáží u stěn. Dle zadavatele tak užití filigránových desek slouží primárně jako podpora pro provedení nosné železobetonové monolitické konstrukce. Tyto desky pak dle zadavatele nemají únosnost ani v tom rozsahu, aby bez pomocných podpěr (v případě stropní konstrukce) unesly, byť jen váhu monolitické železobetonové konstrukce, která na ně musí být aplikována, a výsledkem je pak vždy primárně nosná monolitická železobetonová konstrukce, při níž bylo užito filigránových desek. Byť tedy dle zadavatele lze filigránovou konstrukci považovat za prefabrikovanou konstrukci, neplní funkci nosné konstrukce budovy, jež byla zadavatelem požadována.

Zadavatel k tomu odkazuje na odborné vyjádření Ing. Jindřicha Navrátila, autorizovaného inženýra v oborech pozemní stavby a statika a dynamika staveb, jež činí přílohou svého vyjádření. V daném prohlášení se uvádí, že filigránový systém „je částečně montovaný a částečně monolitický… Vlastní filigrán je tenká železobetonová deska, vyrobená ve výrobně, v níž je osazena již také část výztuže (může se jednat i o hlavní výztuž některých částí).

Zadavatel tedy trvá na tom, že posouzení nabídky navrhovatele bylo provedeno odborně správně a že tak má postaveno najisto nesplnění podmínek účasti navrhovatele v zadávacím řízení. K tomu zadavatel podotýká, že při posuzování reference vycházel z informací uvedených navrhovatelem v nabídce, z fotografií z referenční stavby (z nichž má být zřejmé, že užité filigránové panely a železné výztuže jsou připravené k aplikaci nosné monolitické železobetonové konstrukce), z veřejně dostupných zdrojů (např. výrobců řešených stavebních prvků) a z odborných znalostí osob na straně zadavatele.

K tomu zadavatel odkazuje na vyjádření předního výrobce prefabrikovaných betonových stavebních dílů Prefa Brno, a.s. Pakliže navrhovatel dle zadavatele tvrdí, že dané vyjádření není přiléhavé, neboť nejde o výrobce panelů užitých v referenční zakázce, pak zadavatel argumentuje, že jakkoliv se mohou jednotlivé panely tohoto typu lišit, podléhají všechny filigránové panely stejné normě a platí pro ně srovnatelné vlastnosti. Současně zadavatel vyjadřuje pochybnost o relevantnosti prohlášení společnosti Leier Baustoffe SK s.r.o. přiloženého navrhovatelem k návrhu, k čemuž dále trvá na tom, že jde o nové skutečnosti oproti námitkám a Úřad by tak k nim neměl přihlížet. Bez ohledu na uvedené však dle zadavatele uvedené prohlášení neprokazuje, že na referenční zakázce plnily filigránové desky funkci nosné prefabrikované železobetonové konstrukce, kdy současně ani nevyvrací závěry zadavatele v otázce pouze pomocné funkce filigránových panelů v konstrukci.

Zadavatel tak shrnuje, že dle jeho názoru lze provést nosnou monolitickou železobetonovou konstrukci budovy bez užití filigránových desek, avšak obráceně to neplatí – nelze provést nosnou filigránovou konstrukci bez monolitické části, která má na nosnou konstrukci stěžejní dopad. Dle zadavatele se při užití filigránových desek tyto do statických výpočtů nezapočítávají a tvoří pouze rezervu v případě potřeby zvýšení možného zatížení. Zadavatel tak trvá na tom, že filigránové stropní desky do statických výpočtu nespadají a jejich nosnost je v rámci nosné konstrukce nízká.

Zadavatel k tomu podotýká, že v souladu se zákonem provedl posouzení pouze nabídky navrhovatele coby dodatele, jehož nabídka se umístila jako první v pořadí, a posouzení dalších nabídek dosud neprováděl. Z uvedeného důvodu dle zadavatele se nelze dovolávat referencí dalších účastníků zadávacího řízení, jak to činí navrhovatel. Současně zadavatel zcela odmítá tvrzení navrhovatele naznačující upřednostňování dalších účastníků zadávacího řízení.

Dle zadavatele bylo záměrem navrhovatele podat nabídku „zkusmo“ s referencí, která zadávací podmínky neplní, a pokud se stane vybraným dodavatelem, dodatečně „sehnat“ platnou referenční zkušenost a provést změnu kvalifikace.

Zadavatel však trvá na tom, že jeho postup spočívající v odmítnutí provedené změny kvalifikace z toho důvodu, že navrhovatel v nabídce předložil referenci nesplňující zadávací podmínky, je souladný se zákonem a rozhodovací praxí (rozsudek KS v Brně č. j. 62 Af 9/2023105). K tomu zdůrazňuje, že je třeba rozlišovat mezi změnou nabídky dle § 88 zákona a objasněním nabídky dle § 46 zákona.

Zadavatel nepopírá, že v průběhu zadávacího řízení vyzval navrhovatele k objasnění nabídky dle § 46 zákona i za účelem ověření referencí (finančního objemu), a to i po výběru navrhovatele, jenž byl zpochybněn námitkami jiného účastníka zadávacího řízení. Po druhém výběru navrhovatele a jeho opětovném zpochybnění námitkami však již zadavatel dle svého tvrzení nežádal navrhovatele o objasnění nabídky dle § 46 zákona a zpochybněné skutečnosti si ověřoval sám postupem dle § 39 odst. 5 zákona, aby se tak, jak tvrdí, vyhnul předchozímu postupu navrhovatele spočívajícímu v opakovaném doplňování nabídky a zdvojování předložených dokladů, což vyžaduje složité posuzování ze strany zadavatele. Zadavatel zcela odmítá tvrzení navrhovatele, že bylo jeho legitimním očekáváním, že jej zadavatel v případě zjištěných dalších nejasností opětovně vyzve v objasnění nabídky. Dle zadavatele provedení změny kvalifikace bylo ze strany navrhovatele provedeno v rozporu s § 88 zákona, nelze ji podřadit pod institut objasnění nabídky dle § 46 zákona, a tedy nemůže být podstatné, jakou novou referenční zkušeností navrhovatel nahradil referenci předloženou v nabídce, která však, jak zadavatel dovodil, nesplnila kvalifikační podmínky.

Dle zadavatele tak byly naplněny důvody pro vyloučení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona spočívající v nesplnění zadávacích podmínek a § 48 odst. 8 zákona, neboť navrhovatel byl v pozici vybraného dodavatele.

Dále zadavatel podotýká, že § 123 zákona uvádí povinný výčet dokladů a údajů, které musí být součástí oznámení o výběru dodavatele, avšak současně zákon nezakazuje, aby zadavatel uvedl i informace či doklady další. S ohledem na to, že zadavatel dle svého tvrzení získal v průběhu zadávacího řízení postupně pochybnosti o splnění podmínek účasti ze strany navrhovatele, přistoupil v zájmu dodržení transparentnosti k postupu uvedení i dalších podstatných informací, tj. týkajících se navrhovatelem provedené změny kvalifikace.

S ohledem na vše výše uvedené zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítl.

Žádostí č. j. ÚOHS-49314/2024/536 ze dne 19. 12. 2024 vyzval Úřad dodavatele Skanska a.s.;

V odpovědi na uvedenou žádost obdržel Úřad následující stanoviska dodavatelů.

Dodavatel IMOS Brno, a.s.; a dodavatel Hroší stavby Morava a.s. sdělili Úřadu, že z kapacitních důvodů nemohou poskytnout stanovisko.

Dodavatel PTÁČEK – pozemní stavby s.r.o. Úřadu sdělil následující:

Dodavatel Metrostav a.s. Úřadu sdělil následující: „1) Požadavek na referenční zakázku bychom chápali tak, že zadavatel požaduje doložit referenci na budovu, jejíž kompletní nosná konstrukce byla provedena z prefabrikované železobetonové konstrukce. Pokud bychom se takové zakázky zúčastnili, pak by naše referenční zakázka byla např. Novostavba sportovní haly v Táboře, jejíž svislé nosné konstrukce tvoří prefabrikované železobetonové sloupy a vodorovné nosné konstrukce prefabrikované železobetonové panely Spiroll.

Dodavatel GEMO a.s. Úřadu sdělil následující:

Dodavatel SOLIDUM monolitické konstrukce s.r.o. Úřadu sdělil následující: „Z předaných/dostupných podkladů konstatujeme, že máme-li striktně přijmout zadávací podmínky Zadavatele, souhlasíme s přiloženým posudkem a ztotožňujeme se s názorem, že filigránovou konstrukci nelze považovat za »svislou nosnou konstrukci tvořenou

Dodavatel POHL cz, a.s., Úřadu sdělil následující:

Rozhodnutím č. j. ÚOHS-01297/2025/500 ze dne 13. 1. 2025 nařídil Úřad zadavateli předběžné opatření ve formě zákazu uzavřít smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku.

Usnesením č. j. ÚOHS-03663/2025/536 ze dne 30. 1. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, přičemž usnesením č. j. ÚOHS04288/2025/536 ze dne 4. 2. 2025 byla předmětná lhůta na žádost prodloužena.

Dne 11. 2. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí podepsané téhož dne. Dne 13. 2. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí zadavatel sdělil Úřadu toliko informaci o běhu zadávací lhůty v rámci řešeného zadávacího řízení, když specifikoval úkony, na jejichž základě dovozuje, kdy zadávací lhůta stanovená v délce 6 měsíců neběžela. Zadavatel dále sdělil, že požádal účastníky zadávacího řízení o prodloužení zadávací lhůty o 3 měsíce, přičemž všichni účastníci s výjimkou navrhovatele této žádosti vyhověli. S ohledem na průběh zadávacího řízení tak zadávací lhůta dle zadavatele končí nově dne 27. 4. 2025, přičemž navrhovateli skončila dne 25. 1. 2025.

Současně zadavatel Úřad informoval, že v případě, že bude ve vedeném správním řízení rozhodnuto o neoprávněném vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, bude zadávací řízení ukončeno s ohledem na § 40 odst. 4 zákona (ve znění účinném od 1. 9. 2022), a v případě, že bude vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení Úřadem potvrzeno, bude zadavatel pokračovat v zadávacím řízení s ostatními účastníky, kteří souhlasili s prodloužením zadávací lhůty.

Zadavatel dále uvedl, že pokud by Úřad došel k závěru, že zadávací řízení bylo ukončeno z důvodu uplynutí zadávací lhůty, žádá zadavatel Úřad, aby správní řízení zastavil dle § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu, neboť v takovém případě dle zadavatele navrhovatel podal zjevně právně nepřípustný návrh.

Ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí navrhovatel trvá na své argumentaci uvedené v návrhu, přičemž zdůrazňuje, že zadavatel jeho vyloučení ze zadávacího řízení odůvodňuje tím, že technologii filigránových desek nepovažuje za nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukci, avšak dle navrhovatele zadavatel zcela přehlíží skutečnost, že žádné konkrétní parametry vylučující využití této technologie zadávací dokumentace nestanovila. Navrhovatel přitom nesouhlasí s argumentací zadavatele, že navrhovatelem doložená referenční zakázka se týká monolitické nosné konstrukce, když dle navrhovatele technologii filigránové nosné konstrukce nelze označit za konstrukci monolitickou.

V této souvislosti navrhovatel podotýká, že i nosnou konstrukci stávající budovy je nutno považovat za kombinovanou, nikoliv výlučně prefabrikovanou.

Navrhovatel dále argumentuje, že vyjádření Ing. Navrátila předložené zadavatelem v rámci správního řízení Úřadu bylo zpracováno a doloženo až po podání návrhu a zadavatel tak v době

Navrhovatel předkládá Úřadu v reakci na zadavatelem odkazované vyjádření Ing. Navrátila vyjádření prof. Ing. Norberta Jendželovského, Ph.D., autorizovaného inženýra v oboru statika staveb, a vyjádření prof. RNDr. Ing. Petra Štěpánka, CSc., Dr.h.c., FEng., autorizovaného inženýra v oboru statika a dynamika staveb, z nichž dle navrhovatele vyplývá, že nosná konstrukce stávající budovy není výhradně prefabrikovaná, filigrány jsou součástí nosného systému, resp. mají nosnou funkci, technologie filigránů naplňuje požadavek nosné prefabrikované železobetonové konstrukce, resp. technologie filigránů není monolitickou nosnou konstrukcí, a požadované práce veřejné zakázky jsou obdobného charakteru k filigránové technologii. Navrhovatel tak shrnuje, že dle jeho přesvědčení uvedená odborná vyjádření dokládají, že filigránová technologie je nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí využívající nosných vlastností prefabrikovaných prvků, tj. filigránů. Navrhovatel žádá, aby Úřad předmětné posudky zařadil mezi podklady pro vydání rozhodnutí.

Současně navrhovatel upozorňuje, že dle jeho názoru Úřadem provedený průzkum trhu nemůže být pro posouzení dané věcí relevantní, když respondenti se vyjadřovali k filigránovému systému, jenž neodpovídá systému, který byl využit při realizaci sporné referenční zakázky. Nicméně navrhovatel upozorňuje na to, že i z některých vyjádření respondentů lze vyčíst, že nepovažují filigránové konstrukce za konstrukce monolitické (PTÁČEK – pozemní stavby s.r.o. a POHL CZ, a.s.).

Závěrem svého vyjádření navrhovatel žádá, aby byl správní spis doplněn o komunikaci mezi zadavatelem a nově vybraným dodavatelem, když dle navrhovatele rozhodnutí o výběru tohoto dodavatele a zpráva o hodnocení nabídek obsahují rozporuplné informace – dle navrhovatele by neměla být nabídka navrhovatele, pakliže byl vyloučen, předmětem hodnocení a navrhovatel by neměl být označován jako vybraný dodavatel. Dle navrhovatele totiž z podoby rozhodnutí o výběru nového dodavatele a zprávy o hodnocení nabídek není zřejmé, kdo je skutečným vybraným dodavatelem.

Rovněž pak navrhovatel namítá, že dle jeho přesvědčení zadavatel uplatňuje k nově vybranému dodavateli odlišný přístup než k navrhovateli, když nové oznámení o výběru neobsahuje žádné doplňující informace, jak to zadavatel považoval za nutné v případě oznámení o výběru navrhovatele. Současně má navrhovatel za to, že referenční zakázky nově vybraného dodavatele rovněž nemohou splňovat podmínku nosné prefabrikované konstrukce ve smyslu zadavatelem uplatňované argumentace vůči navrhovateli.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl,

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

Podle § 39 odst. 5 zákona posouzení splnění podmínek účasti nebo hodnocení kritérií podle § 39 odst. 3 zákona zadavatel provede na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů a může si je opatřovat také sám. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.

Podle § 48 odst. 8 zákona vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle § 48 odst. 2 zákona nebo může prokázat naplnění důvodů podle § 48 odst. 5 písm. a) až c) zákona.

Podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

Podle § 88 odst. 1 zákona platí, že pokud po předložení dokladů nebo prohlášení o kvalifikaci dojede v průběhu zadávacího řízení ke změně kvalifikace účastníka zadávacího řízení,

Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Dle čl. 6.1.1. a čl. 6.1.1.2. Svazku 2 „Požadavky na kvalifikaci dodavatelů“ zadávací dokumentace (dále jen „svazek 2 zadávací dokumentace“), ve znění vysvětlení zadávací dokumentace č. 18 podepsaného dne 31. 7. 2023, požadoval zadavatel k prokázání technické kvalifikace předložit „seznam významných zakázek poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto stavebních prací, dodávek a služeb“, přičemž požadoval doložit mj. „nejméně 1 dokončenou zakázku, jejímž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a s obvodovým pláštěm ze zdiva nebo prefabrikovaných železobetonových prvků nebo z monolitického betonu či železobetonu, či jejich kombinací, kde finanční objem prací (spojený s realizací definovaného objektu pozemního stavitelství) činil min. 150 mil. Kč bez

Dle „Oznámení rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele“ podepsaného dne 27. 8. 2024 (dále i jen „oznámení o výběru dodavatele“) zadavatel rozhodl o výběru navrhovatele coby vybraného dodavatele. V rámci posouzení splnění podmínek jeho účasti zde zadavatel k otázce splnění řešeného požadavku na prokázání technické kvalifikace uvedl, že tato podmínka byla doložena referenční zakázkou „Střední škola stavební Teplice – dostavba areálu – I. etapa –

část“ poddodavatele IR.Construction s.r.o. (původně ISTAR), u níž navrhovatel uvedl popis „předmětem díla je provedení stavebních prací spočívajících ve výstavbě dvou objektů, vč. Spojovacích lávek, inženýrských sítí, přístupových komunikací a ploch, oplocení, venkovního hřiště a parkových úprav. V rámci realizace došlo ke změně nosné konstrukce u obou realizovaných objektů (SO 09 a SO 11) z původně uvažovaným použitím monolitické ŽB konstrukce na ŽB prefabrikované prvky, kde svislé nosné konstrukce jsou tvořeny prefabrikovanými želetobetonovými sloupy a obvodový plášť tvoří prefabrikované železobetonové prvky“. K této referenci zadavatel uvedl poznámku, že „[n]a základě objasnění nabídky vybraný dodavatel doručil doklady, kterými je prokázáno, že poddodavatel vybraného dodavatele, společnost IR. Construction, s.r.o. je oprávněna disponovat referenční zakázkou společnosti ISTAR (…)“.

Dle „Oznámení rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení“ podepsaného dne 16. 10. 2024 zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, a to „v souladu s ustanovením § 48 odstavec 2 písmeno a) ve spojení s § 48 odstavec 8 zákona“, k čemuž uvedl následující odůvodnění. „Zadavatelem pověřená komise se na základě podané námitky jiného účastníka zadávacího řízení opakovaně seznámila s nabídkou vybraného dodavatele, v rámci, které dodavatel prokazoval část technické kvalifikace prostřednictvím referenční zakázky s názvem „Výstavba bytového domu pre Obytný súbor POD VŔŠKAMI – Obytný blok D – KOLÍSKY s podzemnou garážou“, realizovanou jinou osobou, společností KONTI a.s.

Předmětem vedeného správního řízení je posouzení otázky, zda zadavatel vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení v souladu se zákonem, když k jeho vyloučení přistoupil s odůvodněním, že navrhovatel nesplnil zadávací podmínky, neboť nepředložil ani jednu stavební práci, jež by prokazovala jeho zkušenost se zakázkou, „jejímž předmětem nebo

Dle názoru zadavatele navrhovatelem původně předložená referenční zakázka „Výstavba bytového domu pre Obytný súbor POD VRŠKAMI – Obytný blok D – KOLÍSKY s podzemnou garážou“ uvedenou kvalifikační podmínku nesplňuje, neboť v jejím rámci bylo u svislých i vodorovných nosných konstrukcí užito technologie „zmonolitněného filigránu“ či přímo monolitických konstrukcí, tj. kombinace prefabrikovaných a monolitických konstrukcí, kdy pro vznik nosné konstrukce je nezbytné zmonolitnění na místě stavby a filigrány nemají tedy samy o sobě nosnou funkci. Současně zadavatel tvrdí, že za situace, kdy v této části posouzení nabídky nebyl navrhovatel požádán o objasnění nabídky podle § 46 zákona a z vlastního podnětu provedl, resp. oznámil změnu této části kvalifikace postupem dle § 88 zákona (tj. namísto původní reference předložil dodatečně novou referenci „Střední škola stavební Teplice – dostavba areálu – I. etapa – 2. část“), nelze takovou změnu kvalifikace připustit a věcný obsah nové reference tak nemůže být pro posouzení předmětné kvalifikace podstatný, resp. je v takové situaci nezbytné, aby i původní reference předložená navrhovatelem k prokázání této části kvalifikace její podmínky splňovala.

Oproti tomu navrhovatel je přesvědčen, že původní reference odpovídá kvalifikačnímu požadavku zadavatele, k čemuž argumentuje, že zadavatel nespecifikoval, o jaké konkrétní prefabrikované konstrukční systémy musí jít a ani technologii filigránových desek (předem) nevyloučil, přičemž trvá na tom, že jde o nosnou konstrukci založenou na prefabrikovaných železobetonových prvcích, neboť dle navrhovatele je nutné zmonolitnění veškerých prefabrikátů pro plnění funkce nosné konstrukce a i filigránové desky plní funkci nosné konstrukce. Současně navrhovatel tvrdí, že pakliže byla daná kvalifikace splněna, pak s ohledem na skutečnost, že jej zadavatel opakovaně vyzýval k objasnění nabídky podle § 46 zákona, a to i ve vztahu k nově předložené referenci, měl akceptovat změnu této části kvalifikace postupem dle § 88 zákona, tj. akceptovat a posuzovat pouze novou referenci.

Úřad nejprve obecně uvádí, že zákon dává zadavateli v § 48 oprávnění (a v některých případech přímo povinnost) vyloučit účastníka zadávacího řízení. Zadavatel je však zároveň dle § 48 odst. 1 zákona v možnosti vyloučení ze zadávacího řízení limitován, a to tak, že k němu může přistoupit výlučně z důvodů zákonem aprobovaných. Mezi tyto zákonné důvody patří mj. důvod uvedený v § 48 odst. 2 písm. a) zákona, podle nějž lze účastníka zadávacího řízení vyloučit, jestliže jím předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník ve stanovené lhůtě nedoložil. Zatímco v obecné rovině jde o možnost zadavatele z uvedeného důvodu vyloučit dodavatele ze zadávacího řízení, v případě vybraného dodavatele zákon v takové situaci zadavateli přímo ukládá povinnost k vyloučení přistoupit.

V každém případě však platí, že při vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, ať už v postavení „prostého“ účastníka zadávacího řízení či v postavení vybraného dodavatele (stejně jako v průběhu celého zadávacího řízení), je zároveň povinností zadavatele dodržet základní zásady zadávání veřejných zakázek zakotvené v § 6 zákona, tj. i zásadu transparentnosti. Z pohledu dodržení zásady transparentnosti přitom obstojí pouze takový postup zadavatele při vyloučení, který je možno zpětně objektivně přezkoumat, tj. jenž je možno podrobit

S ohledem na uvedené a vzhledem k tomu, že vyloučení účastníka ze zadávacího řízení představuje jeden z nejzávažnějších zásahů do průběhu zadávacího řízení spojený se zásadními důsledky ve sféře vyloučeného účastníka, jsou v souvislosti s tímto úkonem kladeny na soulad postupu zadavatele se zákonem vysoké nároky. Z rozhodovací praxe Úřadu vyplývá, že pokud se zadavatel rozhodne účastníka ze zadávacího řízení vyloučit, musí mít za prokázané, že jsou dány důvody pro vyloučení předvídané v dotčeném (zadavatelem uplatněném) ustanovení zákona. Z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku musí tedy být zřejmé, že důvody vedoucí k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení podle dotčeného ustanovení zákona skutečně existují. Pouhá domněnka či nepodložená pochybnost zadavatele ohledně naplnění důvodů pro vyloučení tedy nemůže být pro konečné rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení postačující, neboť, jak již bylo popsáno výše, závěr zadavatele musí být přezkoumatelný a musí být opřen o konkrétní zjištění. Současně to, na základě jakých konkrétních skutečností má zadavatel důvody pro vyloučení za prokázané, musí zřetelně vyplývat z rozhodnutí o vyloučení, přičemž dostatečně výstižné zachycení těchto důvodů v rozhodnutí o vyloučení vede k naplnění shora uvedené zásady transparentnosti zadávacího řízení.

Úřad v dané souvislosti podotýká, že při posuzování zákonnosti vyloučení účastníka zadávacího řízení je nutné s ohledem na zásadu transparentnosti vycházet výhradně z důvodů uvedených zadavatelem v rozhodnutí o vyloučení, tedy z důvodů, které měl k dispozici vyloučený uchazeč o veřejnou zakázku, na jejichž základě se mohl proti případnému nesprávnému postupu zadavatele při vyloučení bránit. Právě a jedině tyto důvody pak také mohou být předmětem přezkumu ze strany Úřadu, když případné pozdější dodatečné odůvodnění vyloučení (např. ve vyjádření zadavatele k návrhu) je již zcela irelevantní a nemůže, byť by i obsahovalo legitimní důvody pro vyloučení, předchozí nezákonný postup zadavatele zhojit.

V kontextu uvedeného přistoupil Úřad k posouzení otázky, zda byl naplněn zadavatelem tvrzený důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona ve spojení s § 48 odst. 8 zákona, tedy zda z odůvodnění předmětného rozhodnutí o vyloučení přezkoumatelně vyplývá, že navrhovatelem předložená referenční zakázka uvedenou zadávací

Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že navrhovatel v průběhu zadávacího řízení provedl změnu kvalifikace dle § 88 zákona, kdy zadavateli oznámil ztrátu kvalifikace (zkušenost s objektem s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí) prokazovanou prostřednictvím původní reference a tuto část kvalifikace nahradil novou referencí. Zadavatel k tomu v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že z uvedeného důvodu se při posuzování splnění tohoto kvalifikačního požadavku zabýval s odkazem na rozsudek KS v Brně č. j. 62 Af 9/2023105 původní referencí, aby tak mohl ověřit, že došlo k přípustné změně kvalifikace dle § 88 zákona.

Úřad uvádí, že se s tímto procesním postupem zadavatele ztotožňuje.

Z rozsudku KS v Brně č. j. 62 Af 9/2023-1057 vyplývá, že „postup podle § 88 odst. 1 ZZVZ je možný jen tehdy, jestliže splnění kvalifikace již bylo předtím ze strany dodavatele (účastníka zadávacího řízení) prokázáno. Pravidlo podávané z § 88 odst. 1 ZZVZ totiž (…) nemá fakticky prodloužit (nebo dokonce obejít) lhůtu k prokázání splnění kvalifikace (…), eventuálně již prodlouženou v důsledku výzvy zadavatele podle § 46 odst. 1 ZZVZ [pokud se zadavatel – fakultativně – rozhodne k tomu, že dodavatele vyzve k doplnění nabídky, resp. požádá jej o doplnění nabídky, o údaje týkající se kvalifikace podle § 46 odst. 1 ZZVZ, pak doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, tj. i kvalifikace, je povoleno (…)]. Pravidlo podávané z § 88 odst. 1 ZZVZ má jen umožňovat, aby kvalifikace již konkrétními doklady prokázaná (doložená), dojde-li k její dodatečné ztrátě, ať už úplně anebo částečně (k níž dojde stále ještě v době běžícího zadávacího řízení), mohla být nahrazena (fakticky znovu prokázána) předložením dokladů nových reagujících na změnu (zohledňujících změnu).“ Soud tedy v předmětném rozsudku dochází k závěru, že „změněna (cestou § 88 odst. 1 ZZVZ) tedy může být jen taková kvalifikace, která byla v minulosti účastníkem zadávacího řízení již prokazatelně splněna (doložena v souladu se ZZVZ …)“. Dle soudu by totiž v opačném případě nešlo o „změnu“ kvalifikace, nýbrž o její originální prokazování (po uplynutí lhůty pro její prokázání a výlučně z vůle dodavatele, které by zadavatel musel akceptovat). Soud upozorňuje, že by tak „mohlo docházet k podávání účelových, nepravdivých a neúplných nabídek s možnosti zhojení jejich vad teprve po uplynutí lhůty k jejich podání (a prokázání kvalifikace) prostřednictvím § 88 odst. 1 ZZVZ, protože lhůta k podání nabídek (a k prokázání kvalifikace), eventuálně prodloužená postupem dle § 46 odst. 1 a 2 ZZVZ, by se stala lhůtou otevřenou (až do skončení zadávacího řízení uzavřením smlouvy), jíž by mohl dodavatel (účastník zadávacího řízení) využít kdykoliv, vznikly-li by o jeho kvalifikaci pochybnosti; dokonce by postupem dle § 88 odst. 1 ZZVZ mohl dodavatel (účastník zadávacího řízení) dodatečně reagovat i na své vyloučení pro nesplnění kvalifikace.“ Takový přístup však je třeba dle soudu odmítnout jako odporující smyslu a účelu lhůty k podání nabídek (jejichž součástí mají být i doklady prokazující kvalifikaci).

Úřad na základě citovaného rozsudku stojí ve shodě se zadavatelem na stanovisku, že změněna cestou § 88 odst. 1 zákona může být jen taková kvalifikace, která byla účastníkem

V daném případě není mezi stranami sporu o tom, že navrhovatel v otázce reference na objekt s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí provedl s odkazem na § 88 zákona změnu kvalifikace, když ve vztahu k původní referenci prokazované prostřednictvím původního poddodavatele zadavateli oznámil, že došlo ke ztrátě této kvalifikace, a doručil zadavateli k prokázání této části kvalifikace doklady ke zcela nové referenci odlišného poddodavatele.

Z uvedeného je zřejmé, že navrhovatel svým postupem aktivoval postup dle § 88 zákona, a to jak formálně odkazem na toto ustanovení zákona, tak svým věcným postupem (navrhovatel z vlastní iniciativy, tj. nikoliv v reakci na zadavatelem uplatněný postup dle § 46 zákona, oznámil zadavateli „ztrátu“ kvalifikace prokazované původní referencí a tuto původní referenci „nahradil“ novou referencí). Navrhovatel tedy tímto postupem zadavateli jednoznačně deklaroval, že u něj došlo v otázce zkušenosti s objektem s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí v prokazovaných skutečnostech k podstatné změně, v jejímž důsledku již nadále (dosavadním způsobem) nesplňuje v této části kvalifikace zadavatelem stanovenou podmínku, a že prokazuje znovunabytí kvalifikace prostřednictvím reference nové. Navrhovatel tedy zadavateli fakticky potvrdil, že původně doložená reference k prokázání zkušenosti s objektem s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí již „neplatí“ a že plně nahrazuje tuto původní referenci referencí novou, jejímž prostřednictvím nově („znovu“) tuto část technické kvalifikace prokazuje. O postupu navrhovatele dle § 88 zákona tak nemůže být pochyb.

Úřad podotýká, že zákon obecně v ustanovení § 88 takový postup předvídá, kdy je možné v případě, že po předložení dokladů o kvalifikaci dojde u účastníka zadávacího řízení ke změně skutečností stěžejních pro prokázání splnění kvalifikace, aby prokázal tzv. znovunabytí kvalifikace, tedy fakticky kvalifikaci prokázal znovu.

Úřad tedy nezpochybňuje právo navrhovatele (pakliže naznal, že nastala situace vyžadující postup dle § 88 zákona) výše popsaným způsobem ke změně kvalifikace přistoupit.

Jak však vyplývá z rozsudku KS v Brně č. j. 62 Af 9/2003-105, nelze v případě změny kvalifikace postupovat zcela svévolně a je naopak nezbytné, aby zadavatel nepřipustil „slepě“ jakoukoliv změnu kvalifikace, ale aby se zabýval i otázkou „oprávněnosti“ změny kvalifikace ve smyslu § 88 zákona. Je tedy povinností zadavatele zkoumat, zda došlo k „úspěšné“ změně kvalifikace a připustit pouze takovou změnu kvalifikace, která byla provedena v návaznosti na již dříve prokázanou (splněnou) kvalifikaci.

Pokud tedy v šetřeném případě navrhovatel přistoupil ke změně kvalifikace dle § 88 zákona, bylo dle názoru Úřadu povinností zadavatele prověřit, zda změna kvalifikace proběhla oprávněně ve smyslu § 88 zákona, tj. zda navrhovatel do doby nahrazení původní reference novou referencí technickou kvalifikaci v otázce zkušenosti s objektem s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí splňoval či nikoliv, a dle tohoto závěru změnu kvalifikace (tj. „výměnu“ reference) akceptovat či nikoliv.

Zadavatel tak postupoval dle názoru Úřadu správně, pokud na danou věc aplikoval citovaný rozsudek a v souladu s jeho závěry se zabýval nejdříve otázkou, zda původně dokládaná referenční zakázka požadavek zadavatele na doložení zkušenosti s objektem s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí splňovala.

K argumentu navrhovatele, že s ohledem na to, že jej zadavatel v průběhu zadávacího řízení opakovaně vyzýval k objasnění nabídky dle § 46 zákona, a to rovněž i ve vztahu k řešené referenci, bylo jeho právem v rámci objasnění nabídky provést změnu kvalifikace spočívající ve výměně reference, uvádí Úřad následující.

Úřad především opakuje, že v daném případě navrhovatel v otázce reference na objekt s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí postupoval dle § 88 zákona (na nějž výslovně odkázal), tj. provedl změnu kvalifikace. Jak bylo rozebráno výše, navrhovatel zadavateli oznámil „ztrátu“ kvalifikace dokládané původní referencí a následně „ztracenou“ kvalifikaci „nově“ prokazoval prostřednictvím nové referenční zakázky. Z postupu navrhovatele tedy vyplývá, že sám dospěl k závěru, že u něj nastala situace vyžadující provedení, resp. oznámení změny kvalifikace a z vlastní iniciativy zadavatele o změně kvalifikace v otázce reference na objekt s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí informoval.

Úřad k tomu uvádí, že ze smyslu institutu objasnění nabídky dle § 46 zákona je zřejmé, že jde o nástroj, který dává zákon zadavateli, a to k ověření, zda byly podmínky účasti v zadávacím řízení ze strany účastníka zadávacího řízení splněny či nikoliv, pokud takový závěr nelze spolehlivě učinit již na základě předložených údajů a dokladů. V takovém případě je právem zadavatele vyzvat účastníka zadávacího řízení, aby mu ve stanovené lhůtě objasnil či doplnil údaje rozhodné pro posouzení splnění zadávacích podmínek. Je pak právem vyzvaného účastníka zadávacího řízení v zadavatelem stanovené lhůtě zadavateli předložit „dodatečně“ doklady prokazující splnění podmínek účasti v zadávacím řízení. Objasnění nabídky dle § 46 zákona však není možné iniciovat ze strany samotného účastníka zadávacího řízení. Zároveň ani nelze ze skutečnosti, že zadavatel účastníka zadávacího řízení již dříve v průběhu zadávacího řízení k doplnění nabídky vyzýval, dovozovat, že by bylo právem takového účastníka kdykoliv později po skončení zadavatelem stanovené lhůty pro objasnění nabídky předkládat další doklady a údaje s odkazem na institut objasnění nabídky, a to ani v situaci, pokud by šlo o doklady vztahující se ke splnění totožné zadávací podmínky, která byla předmětem dřívějšího objasňování.

Na postup navrhovatele tedy nelze pohlížet jako na objasnění nabídky dle § 46 zákona formou doplnění „další“ reference, přičemž na uvedený závěr nemůže tedy mít vliv to, zda zadavatel dříve v průběhu zadávacího řízení požádal navrhovatele o objasnění nabídky, a to dokonce ani to, zda tato žádost o objasnění směřovala přímo na řešenou podmínku kvalifikace, a to ať již na původní referenci či novou referenci. Na uvedený postup navrhovatele je nutné vzhledem ke způsobu jeho provedení pohlížet výhradně jako na aplikaci institutu změny kvalifikace dle § 88 zákona z rozhodnutí navrhovatele, kdy byla původní reference (již „neplatná“) v důsledku „ztráty“ kvalifikace „vyměněna“ za referenci novou. Zvolil-li tedy navrhovatel postup dle § 88 zákona, je nezbytné tento úkon posuzovat striktně podle toho, jak byl uskutečněn, a to se všemi důsledky z toho vyplývajícími.

Úřad tak stojí na stanovisku, že v důsledku postupu navrhovatele dle § 88 zákona spočívajícího ve změně kvalifikace tedy zadavatel ani nemohl bez dalšího akceptovat nahrazení kvalifikace a splnění kvalifikačních podmínek posuzovat pouze ve vztahu k nově doložené referenci, nýbrž jeho povinností bylo nejprve ověřit, zda původně doložená reference představuje splnění daného kvalifikačního požadavku, aby teprve na základě tohoto závěru mohl rozhodnout o tom, zda změna kvalifikace provedená navrhovatelem dle § 88 zákona je přípustná, a zda tedy lze přejít k posuzování i reference nové.

K argumentu navrhovatele, že bylo jeho legitimním očekáváním, aby jej zadavatel s ohledem na předchozí průběh zadávacího řízení (kdy se jej zadavatel doptával na objasnění reference a rovněž si referenci ověřoval sám) v případě pochybností o souladu původní reference se zadávacími podmínkami dále vyzval k objasnění nabídky v této otázce, Úřad pouze poznamenává následující.

Postup dle § 46 zákona je pro zadavatele fakultativní (zadavatel může, ale nemusí žádost o objasnění či doplnění nabídky učinit) a pakliže má zadavatel z nabídky (či na základě vlastního ověření dle § 39 odst. 5 zákona) dostatek informací pro spolehlivý podklad pro jednoznačný závěr, že nabídka zadávací podmínky nesplňuje, je jeho právem přistoupit bez dalšího k vyloučení účastníka zadávací řízení. V souvislosti s procesem objasňování nabídek pak zadavatel musí postupovat v souladu se základními zásadami zadávacích řízení, zejména zásady rovného zacházení, kdy nelze akceptovat postup, kdy by jeden z účastníků zadávacího řízení k objasnění nabídky vyzván byl a jiný by byl v téže věci bez dalšího vyloučen.

V kontextu uvedeného tedy má Úřad za to, že i pokud zadavatel v předchozích fázích zadávacího řízení vyzýval navrhovatele k objasnění technické kvalifikace v otázce reference na objekt pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí, a to i ve věci původně doložené reference, nelze z toho bez dalšího dovozovat povinnost zadavatele obracet se na navrhovatele se stále dalšími žádostmi o objasnění, pakliže zadavatel již dospěl k závěru, že má již dostatek relevantních informací o tom, že daná technická kvalifikace přes její objasňování splněna nebyla, a že lze přistoupit k vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení.

Nicméně Úřad opakuje, že v daném případě navrhovatel jednal v souvislosti s referencí na objekt pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí s odkazem na § 88 zákona formou změny kvalifikace, a tedy nikoliv formou reakce na žádost o objasnění nabídky dle § 46 zákona, a nemůže se tedy ani již s ohledem na tuto skutečnost dovolávat povinnosti zadavatele vyzývat jej k dalšímu objasnění této části technické kvalifikace.

Úřad tedy v této otázce shrnuje, že neshledává postup zadavatele popsaný v rozhodnutí o vyloučení spočívající v tom, že se v důsledku navrhovatelem ohlášené změny kvalifikace dle § 88 zákona v otázce reference na objekt s nosnou prefabrikovanou železobetonovou

Jak již bylo řečeno, zadavatel následně u navrhovatelem původně předložené referenční zakázky „Výstavba bytového domu pre Obytný súbor POD VRŠKAMI – Obytný blok D – KOLÍSKY s podzemnou garážou“ dospěl k závěru, že požadavek na prokázání zkušenosti s objektem pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí nesplňuje, a proto navrhovatele vyloučil z účasti v zadávacím řízení.

Úřad proto přistoupil k posouzení otázky, zda byl navrhovatel vyloučen ze zadávacího řízení oprávněně, resp. zda důvody vyloučení uvedené zadavatelem v rozhodnutí o vyloučení tak, jak je zde formuloval, lze považovat za prokazující, že navrhovatelem původně předložená referenční zakázka požadavek na zkušenost s objektem pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí skutečně nesplnila.

Úřad se nejprve zabýval otázkou, jak byl daný požadavek v zadávací dokumentaci definován.

Ze znění čl. 6.1.1.2. svazku 2 zadávací dokumentace (ve znění Vysvětlení zadávací dokumentace č. 18) vyplývá, že zadavatel požadoval doložit „nejméně 1 dokončenou zakázku, jejímž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a s obvodovým pláštěm ze zdiva nebo prefabrikovaných železobetonových prvků nebo z monolitického betonu či železobetonu, či jejich kombinací, kde finanční objem prací (spojený s realizací definovaného objektu pozemního stavitelství) činil min. 150 mil. Kč bez DPH“. Zadavatel k tomu v poznámce č. 2 upřesnil, že „za objekt s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí se považuje objekt, kde svislé nosné konstrukce jsou tvořeny prefabrikovanými železobetonovými sloupy.“

Lze tedy shrnout, že ze zadávací dokumentace vyplývala pro uchazeče o veřejnou zakázku povinnost doložit zkušenost s objektem s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí, tedy dle upřesňující poznámky zadavatele s objektem, kde svislé nosné konstrukce jsou tvořeny prefabrikovanými železobetonovými sloupy. Uvedený závěr se shoduje i s postojem patrným ze stanovisek některých v rámci šetření oslovených dodavatelů, a to zejména dodavatele Metrostav a.s. či dodavatele GEMO a.s., který výslovně uvedl následující: „Na celé věci je nejdůležitější uvedená poznámka zadavatele k požadavku na nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukci: »za objekt s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí se považuje objekt, kde svislé nosné konstrukce jsou tvořeny prefabrikovanými železobetonovými sloupy,« tzn. pokud referenční zakázka jednoho z dodavatelů obsahovala kromě filigránů i prefabrikované železobetonové sloupy, potom nezáleží na tom, z jakého nosného systému byl proveden strop dané zakázky a tato zakázka by měla být uznána.“

Úřad dále vyšel z toho, jaké parametry měla navrhovatelem v nabídce předložená (tj. původní) reference.

Navrhovatel u popisu původní reference uvedl, že šlo o „ASR řešení – podkladní beton včetně zpevnění a přípravy podloží, ŽB základová deska – systém bílé vany, nosný železobetonový skelet – Svislé konstrukce kompletně obvodové poloprefabrikované tzv. filigránové stěny, doplněné ŽB sloupy a vnitřní konstrukce – monolitické a poloprefabrikované; Vodorovné konstrukce kompletně ZB stropy monolitické a filigránové, monolitické balkonové desky doplněné kovovou podpěrnou konstrukcí, včetně dokončovacích prací, přesunů a VRN.“

Úřad považuje nejprve za nutné uvést, že jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení je řádné stanovení zadávacích podmínek, přičemž právě na zadavateli leží plná odpovědnost za jejich nastavení. Zadavatel tedy nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, jak plyne explicitně z § 36 odst. 3 zákona. Požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace plyne rovněž z obecné zásady transparentnosti uvedené v § 6 odst. 1 zákona. Zadavatel tedy musí vymezit zadávací podmínky, tj. i požadavky na prokázání technické kvalifikace, dostatečně podrobně v nezbytnostech pro zpracování nabídky, jasně, srozumitelně, určitě a jednoznačně tak, aby nepřipouštěly rozdílný výklad či nevyvolávaly pochybnosti o správnosti jejich výkladu, a aby na jejich základě mohli dodavatelé řádně zpracovat nabídky, které budou vzájemně porovnatelné.

Zároveň platí, že je to zadavatel, kdo má výlučné právo koncipovat zadávací podmínky (požadavky na technickou kvalifikaci a způsoby jejího prokázání nevyjímaje) zcela dle svého uvážení, aby co nejlépe reflektovaly jeho konkrétní potřeby, a závisí tedy výhradně na jeho úvaze, v jaké konkrétní podobě si zadávací podmínky vymezí, pokud při jejich stanovení postupuje v souladu zákonem. Odpovědností zadavatele je však nejen vymezit zadávací podmínky (mezi nimi i technickou kvalifikaci) v souladu s pravidly danými zákonem, ale rovněž následně při posuzování splnění zadávacích podmínek postupovat striktně dle jejich skutečného obsahu, tj. zadavatel může posuzovat splnění zadávacích podmínek ze strany účastníka zadávacího řízení pouze u takových podmínek a v takovém rozsahu, v jakém jejich splnění po uchazečích v zadávací dokumentaci vyžadoval. Současně tak platí, že je to právě zadavatel, kdo zároveň musí nést případné negativní důsledky plynoucí ze způsobu nastavení zadávacích podmínek, pakliže při jejich formulaci nepostupuje dostatečně důsledně tak, aby odrážely jeho skutečný zamýšlený záměr.

Úřad se proto následně zabýval otázkou, zda z rozhodnutí o vyloučení lze dovodit, že zadavatel posuzoval a vyhodnotil splnění požadavku na objekt s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí navrhovatelem v kontextu podoby této zadávací podmínky tak, jak byla zadavatelem v zadávací dokumentaci nastavena.

Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení odůvodnil skutečnost, že danou referenci neakceptuje tak, že z výše citovaného popisu referenčního plnění v nabídce navrhovatele a po seznámení

Úřad obecně považuje za vhodné stručně shrnout8, že železobetonové nosné konstrukce jsou prvky, které přenášejí zatížení a tvoří základní oporu celé stavby. Typicky jde o sloupy, nosníky, stropy nebo zdi, které mají dostatečnou pevnost, aby unesly hmotnost a dynamické zatížení (např. zatížení budovy, vítr, sníh aj.). V praxi jsou využívány 3 základní systémy pro železobetonové nosné konstrukce, a to buď monolitický železobetonový systém (pro nějž je charakteristické použití betonových prvků v kombinaci s ocelovými výztužemi tvořených na místě bez použití prefabrikovaných dílů), dále montovaný systém z prefabrikovaných dílů (jehož podstatou je použití standardizovaných, předem vyrobených betonových dílů, které se na staveništi sestavují do finální struktury, kdy pouze v místě spojů prvků bývají svařované a doplněné zálivkou), a konečně filigránový systém (využívající filigrány – prefabrikované betonové panely obsahující betonové jádro, v němž je vyztužení, přičemž filigrány je nutné na staveništi doplnit o další vrstvu betonu, která spojí filigrány s ostatními částmi konstrukce a představuje i další výztuž pro celkovou pevnost a stabilitu celkové konstrukce). Filigrány sice samy o sobě nejsou plně nosnými prvky železobetonové konstrukce a patří spíše mezi pomocné konstrukční díly, avšak lze zároveň říci, že mohou být (po správném umístění a doplnění) součástí nosné železobetonové konstrukce, přičemž jde o prefabrikované stavební díly, byť při jejich použití je nutné provedení dobetonávky.

Pakliže tedy zadavatel k prokázání technické kvalifikace dodavatelů v otázce referencí definoval svůj „základní“ požadavek tak, že požadoval doložit zkušenost s „objektem s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí“, k čemuž definoval upřesňující požadavek, že za objekt s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí bude považovat objekt,

Úřad tak shrnuje, že dané zadávací podmínce může vyhovovat i objekt v rámci svislých nosných konstrukcí tvořený prefabrikovanými železobetonovými sloupy a současně dalšími prvky (např. filigrány) u dalších částí konstrukce (stěn a stropů). Nepřípustnost předložení referenční zakázky s filigránovým systémem u určitých prvků konstrukce tedy ani z upřesňujícího požadavku zadavatele na „objekt, kde svislé nosné konstrukce jsou tvořeny prefabrikovanými železobetonovými sloupy“ (pakliže šlo o referenční zakázku, jejíž určitou součástí byly v rámci svislých nosných konstrukcí i prefabrikované železobetonové sloupy), tak, jak byl definován, dle přesvědčení Úřadu bez dalšího dovodit nelze.

Pakliže se zadavatel ve zdůvodnění rozhodnutí o vyloučení odkazoval na to, že navrhovatel v popisu reference uvedl, že šlo o nosný železobetonový skelet, přičemž u svislých konstrukcí uvedl železobetonové sloupy (bez uvedení toho, zda tyto sloupy byly monolitické, prefabrikované či jiné), byť jen jako „doplnění“ obvodových filigránových stěn, pak má Úřad vzhledem k výše uvedenému za to, že nebylo možné bez dalšího s ohledem na znění řešené zadávací podmínky automaticky konstatovat, že daná reference nevyhovuje požadovaným parametrům referenční zakázky.

Vytýká-li přitom zadavatel v rozhodnutí o vyloučení navrhovateli to, že doložená reference nesplňuje jeho požadavek proto, že při použití filigránů vzniká nosná funkce až zmonolitněním a že jsou zde mimo prefabrikovaných dílů použity i monolitické konstrukce (aniž by však ze znění zadávací podmínky vyplývala povinnost doložit systém bez nutnosti zmonolitnění pro vznik nosné funkce a systém obsahující pouze prefabrikáty), a zároveň se vůbec nezabývá rovněž otázkou, proč z jeho pohledu nemůže jít u doložené reference o objekt, kde svislé nosné konstrukce jsou tvořeny prefabrikovanými železobetonovými sloupy, pak musí Úřad konstatovat, že takové odůvodnění vyloučení nelze považovat za odpovídající znění zadavatelem vymezeného referenčního požadavku a samo o sobě jako důvod pro vyloučení nemůže obstát.

Úřad k tomu konstatuje, že pakliže bylo záměrem zadavatele, aby mu účastníci zadávacího řízení doložili k prokázání své kvalifikace zkušenost s objektem s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí, a zamýšlel tím pouze použití montovaných systémů z prefabrikovaných dílů u všech či jen některých prvků svislých i vodorovných konstrukcí (když Úřad nezpochybňuje, že mezi zkušenostmi s použitím jednotlivých systémů pro železobetonové nosné konstrukce mohou být podstatné rozdíly), pak tento svůj požadavek takto nepromítl dostatečně jednoznačně a určitě do zadávací dokumentace.

Úřad znovu zdůrazňuje, že zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nesplnění zadávacích podmínek pouze v případech, kdy nebyly doloženy (vůbec anebo dostatečně) údaje, doklady, vzorky či modely, jejichž doložení bylo vyžadováno v zadávací dokumentaci.

Současně považuje Úřad za nutné znovu zdůraznit, že v případě vyloučení účastníka ze zadávacího řízení musí zadavatel konkrétní přezkoumatelné důvody, na jejichž základě k vyloučení přistoupil, uvést v rozhodnutí o vyloučení. Rozhodnutí o vyloučení tedy musí jednoznačně a relevantně objasnit, na základě jakých konkrétních skutečností má zadavatel za prokázané, že jsou skutečně dány důvody pro vyloučení (když nestačí pouhé domněnky či pochybnosti o splnění stanovených zadávacích podmínek).

Pakliže zadavatel považoval navrhovatelem předloženou referenční zakázku obsahující dle tvrzení navrhovatele nosný železobetonový skelet, kde svislé nosné konstrukce tvořily filigránové stěny doplněné železobetonovými sloupy, za nesplňující danou zadávací podmínku, aniž by zadavatel zjistil a zdůvodnil rozhodnutí o vyloučení tou skutečností, zda se v daném případě jednalo o železobetonové sloupy prefabrikované, či o sloupy jiné odlišné konstrukce, pak důvody, na jejichž základě k takovému závěru dospěl a přistoupil k vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, uvedené v rozhodnutí o vyloučení nelze považovat za důvody v souladu se zásadou transparentnosti jednoznačně prokazující, že daná reference je v rozporu se zadavatelem nastaveným kvalifikačním požadavkem a že tak existují důvody pro vyloučení navrhovatele.

S ohledem na uvedené nelze z rozhodnutí o vyloučení dovodit naplnění zadavatelem tvrzeného důvodu pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, tj. že navrhovatel nesplnil zadávací podmínky, neboť nepředložil nejméně 1 dokončenou zakázku, jejímž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a s obvodovým pláštěm ze zdiva nebo prefabrikovaných železobetonových prvků nebo z monolitického betonu či železobetonu, či jejich kombinaci.

Úřad tak uzavírá, že důvod pro vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení tvrzený zadavatelem coby důvod dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona nemůže obstát.

Úřad dále přistoupil k posouzení toho, zda byla naplněna podmínka vlivu na výběr dodavatele, a to alespoň v potenciální rovině, neboť zákon je konstruován tak, že k naplnění této podmínky stačí i pouhá potencialita ovlivnění výběru dodavatele.

K tomu Úřad uvádí, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele měl vliv na výběr dodavatele, neboť pokud by navrhovatel nebyl z účasti v zadávacím řízení zadavatelem vyloučen, stal by se vybraným dodavatelem, s nímž by byla uzavřena smlouva na realizaci veřejné zakázky.

Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna, neboť postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele.

Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem tak Úřad uzavírá, že zadavatel postupoval při vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení v rozporu se zákonem, proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Úřad pouze pro doplnění považuje za vhodné uvést, že v rámci nového posouzení splnění podmínek této části technické kvalifikace navrhovatele lze zadavateli doporučit, aby se zabýval s ohledem na znění dané zadávací podmínky posouzením otázky, zda (a z jakých konkrétních důvodů) předmětná referenční zakázka, pakliže v jejím rámci byly použity dle tvrzení navrhovatele i železobetonové sloupy ve formě „doplnění“ filigránové stěny, skutečně nemůže naplnit znaky objektu s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí, tj. objektu, kde svislé nosné konstrukce jsou tvořeny prefabrikovanými železobetonovými sloupy.

K argumentu navrhovatele obsaženému v jeho návrhu, že po zrušení jeho výběru coby vybraného dodavatele na něj již nebylo možné pohlížet jako na vybraného dodavatele, a tedy nebylo možné jej vyloučit ze zadávacího řízení i s odkazem na § 48 odst. 8 zákona, jak to zadavatel učinil, Úřad podotýká následující. Dle 28 odst. 1 písm. h) zákona je vybraným dodavatelem účastník zadávacího řízení, kterého zadavatel vybral k uzavření smlouvy.

K argumentu navrhovatele obsaženému v jeho návrhu, že v oznámení o výběru dodavatele neměly být uvedeny informace týkající se původní reference, neboť s ohledem na změnu kvalifikace již fakticky kvalifikaci touto referencí neprokazoval, Úřad uvádí následující. Úřad má za to, že lze vyjít z toho, že účelem oznámení o výběru dodavatele upraveného v § 123 zákona má být poskytnutí relevantních informací, na jejichž základě zadavatel rozhodl o výběru dodavatele, a to v zájmu zajištění zásady transparentního řízení a rovněž umožnění účinné obrany neúspěšných účastníků. Předepisuje-li zákon jako povinný obsah oznámení o výběru rovněž seznam dokladů prokazujících kvalifikaci vybraného dodavatele a údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace, pak je třeba povinný obsah oznámení o výběru vykládat jako odraz komplexního posouzení všech dokladů a informací, na jejichž základě zadavatel vyhodnotil kvalifikaci vybraného dodavatele jako prokázanou.

K požadavku navrhovatele obsaženému v jeho vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí týkajícího se zařazení jím předložených odborných posudků mezi podklady pro vydání rozhodnutí Úřad uvádí následující. Jak již bylo odůvodněno výše, Úřad na základě vlastního posouzení dospěl rovněž k závěru, že zadavatel s ohledem na znění dané zadávací podmínky a zadavatelem uvedené důvody vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení neoprávněně.

K námitkám navrhovatele obsaženým v jeho vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí týkajících se obsahu nového oznámení o výběru a posouzení referenčních zakázek nově vybraného dodavatele Úřad uvádí následující. S ohledem na skutečnost, že Úřad přistoupil k uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a rovněž všech navazujících úkonů učiněných v předmětném zadávacím řízení, považuje již Úřad za nadbytečné zabývat se posouzením těchto dalších úkonů zadavatele.

Ke sdělení zadavatele uvedenému v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí týkajícího se zadávací lhůty v předmětném zadávacím řízení, uvádí Úřad následující.

Zadavatel v rámci tohoto sdělení sdělil Úřadu své závěry týkající se běhu zadávací lhůty, přičemž Úřad informoval o svém zamýšleném postupu v návaznosti na výsledek vedeného správního řízení. Současně zadavatel požádal Úřad (pakliže se Úřad s jeho závěry ohledně běhu zadávací lhůty neztotožní a naopak dojde k závěru, že předmětné zadávací řízení bylo ukončeno z důvodu uplynutí zadávací lhůty), aby vedené správní řízení zastavil pro podání zjevně právně nepřípustného návrhu.

Úřad předně uvádí, že úkolem Úřadu je s ohledem na jemu svěřené zákonné kompetence vymezené v § 248 zákona kontrola toho, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupuje v souladu se zákonem, přičemž Úřadu nepřísluší v rámci rozhodování ve věci přezkumu zákonnosti konkrétního zadavatelem učiněného postupu jakkoliv hodnotit či zohledňovat další zadavatelem v budoucnu zamýšlený postup.

Současně Úřad uvádí, že z jemu dostupných informací o průběhu předmětného zadávacího řízení nevyplývá, že by mělo dojít k ukončení daného zadávacího řízení z důvodu marného uplynutí zadávací lhůty. Úřadu tak žádné důvody pro případné zastavení správního řízení nejsou známy.

Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu při respektování základních zásad procesu zadávání, tj. zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Úřad tedy musí vždy volit takové nápravné opatření, které zajistí nápravu nezákonného postupu zadavatele a které nesmí vést ke zmaření účelu správního řízení, jímž je ochrana dodavatele před nezákonným postupem zadavatele.

Vzhledem k tomu, že se zadavatel dopustil svého pochybení v průběhu zadávacího řízení a tento postup mohl mít vliv na výběr dodavatele, přičemž nedošlo k uzavření smlouvy, zrušil

S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a všech navazujících úkonů, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku.

Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušál částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí

Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a všech navazujících úkonů, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet

RTS, a.s., Lazaretní 13, 615 00 Brno

Mgr. Martin Horák, advokát, STRÁNSKÝ & PARTNEŘI, advokátní kancelář, Jandova 208/8,