I.ÚS 1012/26 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 1012/26 ze dne 30. 4. 2026   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Langáškem o ústavní stížnosti J. A., zastoupeného advokátkou Mgr. Zuzanou Šimákovou, sídlem Jungmannovo náměstí 770/8, Praha 1 - Nově Město, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 25 Cdo 3265/2025-606 ze dne 7. ledna 2026, usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 17 Co 240/2024-514 ze dne 11. dubna 2025 a usnesení Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou č. j. 12 C 146/2015-471 ze dne 30. září 2024, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. Posuzovanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům podle čl. 38 odst. 2 Listiny a právo na ochranu lidské důstojnosti podle čl. 1 a čl. 10 odst. 1 Listiny. 2. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti, napadeným usnesením Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou byl stěžovateli podle § 29 odst. 3 občanského soudního řádu ustanoven opatrovník. Krajský soud v Brně napadeným usnesením prvostupňové rozhodnutí potvrdil a řízení o stěžovatelově dovolání Nejvyšší soud napadeným usnesením zastavil, neboť dovolání nebylo sepsáno advokátem a tento nedostatek nebyl zhojen ani přes výzvu okresního soudu. 3. V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že opatrovník byl ustanoven bez splnění zákonných podmínek, a nesouhlasí ani s tím, že byl důvod zastavit dovolací řízení, neboť i v hlavičce napadeného rozhodnutí Nejvyššího soudu se uvádí, že stěžovatel je zastoupen advokátem. 4. Ústavní stížnost je v souladu se stanoviskem pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 61/25 ze dne 12. 11. 2025 (510/2025 Sb.) nepřípustná, neboť stěžovatelka napadá rozhodnutí soudů týkající se jmenování procesního opatrovníka (rozhodnutí o jmenování opatrovníka a rozhodnutí o opravných prostředcích proti takovému rozhodnutí). To platí i ve vztahu k rozhodnutí Nejvyššího soudu. Lze jen dodat, že s ohledem na to, jak bylo o podaném dovolání rozhodnuto (tedy že dovolací řízení bylo zastaveno), nelze vyloučit připuštění ústavní stížnosti proti tomuto rozhodnutí (společně s konečným meritorním rozhodnutím) na samém konci řízení [srov. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 29/11 ze dne 21. 2. 2012 (N 34/64 SbNU 361; 147/2012 Sb.)]. 5. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustnou odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 30. dubna 2026 Tomáš Langášek v. r. soudce zpravodaj