Ústavní soud I.ÚS 2424/22 – Námitce podjatosti soudců Vladimíra Sládečka a Pavla Šámala

Druhému senátu byla 16. 12. 2022 předložena námitka podjatosti. Stěžovatelka podala námitku podjatosti proti soudcům rozhodujícího I. senátu Ústavního soudu prof. JUDr. Vladimíru Sládečkovi, DrSc. a prof. JUDr. Pavlu Šámalovi, Ph.D. Namítá, že uvedení dva soudci Ústavního soudu již jednou o ústavní stížnosti stěžovatelky rozhodovali a tuto usnesením ze dne 23. srpna 2022, sp. zn. I. ÚS 1941/22, pro zjevnou neopodstatněnost odmítli; prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. v postavení soudce zpravodaje. Oba soudci se vyjádřili tak, že se podjatí být necítí.

Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Nestrannost soudce je třeba posuzovat jednak z hlediska subjektivního, jež vychází z osobního vztahu soudce k účastníkům řízení či k věci, tak i z hlediska objektivního, tj. zda soudce skýtá veřejně dostatečné záruky, vylučující legitimní pochybnosti o jeho nepodjatosti (srov. např. usnesení ze dne 12. 8. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 40/06). K závěru o podjatosti musí existovat rozumně opodstatněná obava, že soudce není zcela nestranný; osobní přesvědčení účastníka řízení samo o sobě nepostačí. Na druhé straně se soudce jako nestranný také musí veřejně "jevit".

Námitce stěžovatelky nebylo možné přisvědčit, neboť v daném případě není dán kvalifikovaný poměr k věci, který by podjatost založil. Druhá (nyní projednávaná) ústavní stížnost stěžovatelky toliko napadla senátu, v němž se složení částečně překrývá se složením v případě první ústavní stížnosti. Proti usnesení Ústavního soudu o odmítnutí ústavní stížnosti není odvolání přípustné, v daně věci se neuplatní devolutivní účinek, a soudci tak nerozhodovali na různých stupních soudní soustavy ve stejné věci.

Druhý senát, který je podle § 10 odst. 1 rozvrhu práce Ústavního soudu na období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 příslušný k rozhodnutí o vyloučení soudce prvního senátu na základě předložení ze dne 16. 12. 2022, dospěl k závěru, že v daném případě není dán důvod k vyloučení soudců Vladimíra Sládečka a Pavla Šámala z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 2424/22.