§ 36 zákon o Ústavním soudu – Vyloučení soudců
Zákon o Ústavním soudu · 182/1993 Sb. · Ústavní právo a lidská práva
Stručně: Paragraf 36 zákona o Ústavním soudu stanoví, za jakých podmínek je soudce Ústavního soudu vyloučen z projednávání a rozhodování konkrétní věci, aby byla zajištěna jeho nestrannost. Soudce nesmí rozhodovat ve věci, pokud existuje důvodná pochybnost o jeho nestrannosti vzhledem k jeho vztahu k věci, účastníkům řízení, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům. (§ 36 zákona č. 182/1993 Sb., zákon o Ústavním soudu, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Vyloučení soudců
- Týká se: soud
- Judikatura: na § 36 odkazuje 530 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 182/1993 Sb.
(1) Soudce je vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.
(2) Soudce je též vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.
(3) Za činnost ve smyslu ustanovení odstavce 2 se nepovažuje účast na přípravě, projednávání a schvalování právních předpisů.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soudce nesmí rozhodovat ve věci, pokud existuje důvodná pochybnost o jeho nestrannosti vzhledem k jeho vztahu k věci, účastníkům řízení, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům.
- Soudce je automaticky vyloučen, pokud se danou věcí zabýval již dříve v jiné své funkci nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.
- Předchozí účast soudce na tvorbě právních předpisů (např. v legislativním procesu) se nepovažuje za důvod pro jeho vyloučení z projednávání věci.
Na co si dát pozor
- Pochybnost o nepodjatosti musí být taková, aby ji bylo možné mít "se zřetelem na jeho poměr", což naznačuje objektivní posouzení.
- Vyloučení z důvodu předchozí činnosti se týká pouze činnosti v jiné funkci nebo povolání, nikoli činnosti související s legislativním procesem.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 36
Jak soudy aplikují § 36
Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.
Soudce Tomáš Langášek k eventuálním důvodům pro vyloučení uvedl, že se sice necítí být subjektivně podjatý, stěžovatele osobně nezná a k věci nemá žádný vztah, avšak byl členem senátu Nejvyššího správního soudu, který ve věci stěžovatele rozhodoval o obdobných otázkách (§ 36 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), byť za jiné období.
Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.