I.ÚS 2427/11 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 2427/11 ze dne 15. 2. 2012 N 33/64 SbNU 349 Porušení práva na spravedlivý proces v důsledku soudem nezaviněných průtahů v řízení   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Vojena Güttlera a soudců Františka Duchoně a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) - ze dne 15. února 2012 sp. zn. I. ÚS 2427/11 ve věci ústavní stížnosti T. Z. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 7. 2011 sp. zn. 8 UL 204/2011, jímž byl zamítnut stěžovatelův návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem jako účastníka řízení. Výrok I. Postupem Okresního soudu v Ústí nad Labem v řízení vedeném pod sp. zn. 12 EC 1986/2010 bylo porušeno základní právo stěžovatele garantované čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. II. V dalším se ústavní stížnost zamítá. Odůvodnění I. 1. Ústavní stížností podanou prostřednictvím veřejné datové sítě s platným kvalifikovaným certifikátem dne 15. 8. 2011, tedy podanou ve lhůtě 60 dnů od doručení napadeného rozhodnutí [§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem s tvrzením, že jím byla porušena jeho základní práva garantovaná v čl. 36 odst. 1 a 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), v čl. 1 a 90 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). 2. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítané porušení svých práv spatřoval v tom, že krajský soud v odůvodnění svého rozhodnutí, jímž byl zamítnut návrh stěžovatele na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen "SSZ"), uvedl, že v řízení před Okresním soudem v Ústí nad Labem sp. zn. 12 EC 1986/2010 dochází k průtahům, jejichž příčina však spočívá ve výjimečné situaci oddělení EC Okresního soudu v Ústí nad Labem, které eviduje několik desítek tisíc nevyřízených věcí, které jsou vyřizovány dle pořadí nápadu, a proto nelze návrhu stěžovatele vyhovět. Stěžovatel poukázal na právní závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 55/94 ze dne 14. 9. 1994 (N 42/2 SbNU 35) a sp. zn. IV. ÚS 466/97 ze dne 11. 3. 1998 (N 38/10 SbNU 251). Dle názoru stěžovatele spočívá napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci, neboť nemožnost vyhovění návrhu stěžovatele je odvozována z objektivních důvodů, přičemž ty nejsou pro věc relevantní. 3. Proto, s ohledem na výše uvedené, stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud v záhlaví citované rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem svým nálezem zrušil a přikázal Okresnímu soudu v Ústí nad Labem, aby dále nepokračoval v průtazích a neprodleně vydal elektronický platební rozkaz či nařídil ve věci jednání. 4. Ústavní soud vyzval účastníka řízení, aby se vyjádřil k ústavní stížnosti. Krajský soud v Ústí nad Labem prostřednictvím příslušného předsedy senátu 8 UL JUDr. Viléma Šetka plně odkázal na odůvodnění svého rozhodnutí s tím, že situace u okresního soudu v agendě EC se nezměnila, přičemž od začátku roku (pozn. 2011) vyřizoval krajský soud celkem 630 návrhů dle § 174a SSZ, z nichž zhruba 600 se týkalo právě agendy EC u Okresního soudu v Ústí nad Labem. 5. Ústavní soud dále vyzval vedlejšího účastníka (Ministerstvo spravedlnosti České republiky) k vyjádření se ve stanovené lhůtě k ústavní stížnosti, a to s ohledem na jeho postavení jako žalovaného v řízení sp. zn. 12 EC 1986/2010 a s ohledem na skutečnost, že řešené otázky - personálie, organizace justice apod. - patří plně do jeho kompetence (viz § 11 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů). Ministerstvo spravedlnosti se ke škodě věci nevyjádřilo. 6. Podle § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud se souhlasem účastníků upustit od ústního jednání, nelze-li od tohoto jednání očekávat další objasnění věci. Účastníci souhlas poskytli a od ústního jednání bylo upuštěno. II. 7. Ústavní soud si k posouzení námitek a tvrzení stěžovatele rovněž vyžádal spis Okresního soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 12 EC 1986/2010, z něhož zjistil následující, pro řízení o ústavní stížnosti rozhodující skutečnosti. 8. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 14. 12. 2010 se stěžovatel u Okresního soudu v Ústí nad Labem domáhal na Ministerstvu spravedlnosti zaplacení částky ve výši 150 000 Kč s příslušenstvím, představující stěžovatelem nárokované odškodnění za průtahy v řízení vedeném u krajského soudu pod sp. zn. 34 C 125/2000. Podáním ze dne 20. 7. 2011 navrhl stěžovatel určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a SSZ, neboť předtím neuspěl se svou stížností na průtahy v řízení dle § 164 SSZ. Usnesením ze dne 29. 7. 2011 sp. zn. 8 UL 204/2011 zamítl Krajský soud v Ústí nad Labem stěžovatelův návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, přičemž uvedl, že ve věci dochází k průtahům, které jsou však objektivního charakteru, tedy nezaviněné, a jejich příčina spočívá ve výjimečné situaci u Okresního soudu v Ústí nad Labem (oddělení EC), jež eviduje několik desítek tisíc nevyřízených věcí. Pokud jsou tyto věci vyřizovány dle pořadí, jak plyne z vyjádření předsedkyně Okresního soudu v Ústí nad Labem, nelze návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu vyhovět, neboť takový postup by znamenal upřednostnění vyřízení konkrétní věci na úkor jiných. Dle názoru krajského soudu je smyslem právní úpravy obsažené v § 174a SSZ určení lhůty k provedení procesního úkonu v těch případech, kdy jsou zjištěny časové prodlevy při vyřizování věci, jež jsou však neodůvodněné, tedy zaviněné, přičemž o takový případ se v projednávané věci zjevně nejedná. Krajský soud pak s ohledem na to, že stěžovatel neměl ve věci úspěch, nepřiznal stěžovateli právo na náhradu nákladů řízení. 9. Stěžovatel předložil Ústavnímu soudu i dopis předsedkyně Okresního soudu v Ústí nad Labem JUDr. Eleonory Studničné ze dne 1. 7. 2011, jímž byla vyřízena stížnost stěžovatele na průtahy v řízení. Pro autenticitu uvádí Ústavní soud doslovné relevantní citace předmětného dopisu: "Okresní soud v Ústí nad Labem se v agendě elektronických platebních rozkazů prudce vymyká normálu a situaci na jiných okresních soudech, když v současné době eviduje téměř 35 000 těchto věcí, ačkoli měsíčně jich vyřizuje stejné množství jako velikostně srovnatelné soudy. Máme totiž bezkonkurenčně nejvyšší nápad této agendy, který se navíc v roce 2010 oproti roku 2009 v celém Severočeském kraji více než zdvojnásobil, přičemž zůstatek nevyřízených věcí EC podepsaného soudu je vyšší než součet zůstatků zbývajících devíti okresních soudů Severočeského kraje. Přesto, že se tato situace vyhrotila již v průběhu minulého roku, nebyla nám přidána žádná tabulková místa ..., takže oddělení EC stále čítá pouze 10 osob, bez ohledu na skutečnost, že odpovídající počet se odhaduje na 30. Navíc elektronické vydávání platebních rozkazů již od počátku obecně nefunguje a s těmito návrhy tedy musíme zacházet jako s běžnými žalobami, tj. odstranit z nich závady, vytisknout je včetně příloh a zkompletovat do klasického spisu. V případech, kdy je nám z některé advokátní kanceláře zasláno cca 1 500 návrhů na CD (což se stává zcela běžně), jsou pracovníci ... zavaleni na dlouhou dobu dopředu. Byli jsme tedy nuceni přistoupit k řešení tím způsobem, že se vždy vytiskne a zpracuje určitá část těchto podání v pořadí, v jakém byly soudu doručeny a ostatní podání mezitím musí čekat, až na ně spravedlivě dojde řada. Tuto situaci náš soud nezavinil a ani ji nemůže ovlivnit, neboť jako rozpočtová organizace je závislý na finančních prostředcích, které dostane přidělené od státu. Na naše opakovaná upozornění na katastrofální situaci a opakované žádosti o navýšení počtu administrativních pracovníků prozatím nebylo reagováno a naopak pro letošní rok nám bylo nařízeno, v důsledku celostátních úspor, ještě počet pracovníků soudu snížit. Se zlepšením shora uvedené situace tedy v dohledné době nelze počítat. ... Tedy navzdory zahlcení soudu agendou EC, jakož i objektivní nemožností přijmout opatření k nápravě tak, jak ukládá § 173 odst. 3 SSZ, jsem tudíž nucena vyhodnotit Vaši stížnost jako důvodnou. Abych dostála povinnosti uložené mi shora citovaným zákonným ustanovením, zasílám kopii mého vyřízení Vaší stížnosti přímo Ministerstvu spravedlnosti České republiky, protože stav, který tyto objektivní průtahy způsobuje, může odstranit právě pouze Ministerstvo spravedlnosti. Osobně se Vám jménem soudu za tyto průtahy omlouvá