Ústavní soud I.ÚS 2442/24 – Návrhu na vyloučení soudce Tomáše Langáška z projednání a rozhodování

Ústavní soud vede řízení o stěžovatelčině ústavní stížnosti proti výše uvedeným rozhodnutím obecných soudů. Podle rozvrhu práce věc připadla I. senátu ve složení Jaromír Jirsa, Tomáš Langášek a Jan Wintr (soudce zpravodaj). V průběhu řízení předložil soudce zpravodaj Jan Wintr věc k rozhodnutí o vyloučení soudce Tomáše Langáška, neboť ústavní stížnost směřuje proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2024 č. j. 6 As 47/2024-43, na jehož přijetí se sice Tomáš Langášek nepodílel, ale byl v řízení před Nejvyšším správním soudem v senátu při rozhodování o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, jak plyne z usnesení ze dne 20. 3. 2024 č. j. 6 As 47/2024-24.

Soudce Tomáš Langášek ve vyjádření uvedl, že k věci, účastníkům ani jejich zástupcům nemá žádný vztah a necítí se být podjatý, nicméně ve smyslu § 36 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu") se podílel na rozhodování věci před Nejvyšším správním soudem, neboť byl v senátu, který rozhodl usnesením ze dne 20. 3. 2024 č. j. 6 As 47/2024-24 o přiznání odkladného účinku stěžovatelčiny kasační stížnosti.

O návrhu na vyloučení soudců I. senátu Ústavního soudu rozhoduje podle § 9 odst. 1 Rozvrhu práce Ústavního soudu na rok 2024 (č. Org. 01/24) IV. senát Ústavního soudu.

Podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen, lze-li se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům řízení nebo jejich zástupcům, mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle § 36 odst. 2 téhož zákona je soudce také vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.

Vzhledem ke skutečnosti, že stěžovatelka ústavní stížností napadá usnesení Nejvyššího správního soudu vydané ve věci, v níž tento soud usnesením ze dne 20. 3. 2024 č. j. 6 As 47/2024-24 rozhodl o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, na jehož vydání se soudce Tomáš Langášek aktivně podílel jako soudce Nejvyššího správního soudu, dospěl IV. senát Ústavního soudu k závěru, že je naplněn důvod podle § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, a tudíž rozhodl o vyloučení soudce Tomáše Langáška z projednání a rozhodování věci sp. zn. I. ÚS 2442/24.