Z rozhodnutí: Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Františka Duchoně - ze dne 1. listopadu 2007 sp. zn. I. ÚS 312/05 ve věci ústavní stížnosti J. Š. proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 3. 2005 č. j. 15 Co 120/2005-182 a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2005 č. j. 25 Cdo 1231/2004-171, jimiž byla zamítnuta stěžovatelčina žaloba proti v…
NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu
I.ÚS 312/05 ze dne 1. 11. 2007
N 177/47 SbNU 353
K obsahovým náležitostem odůvodnění rozhodnutí o příčinné souvislosti
Česká republika
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Nález
Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Františka Duchoně - ze dne 1. listopadu 2007 sp. zn. I. ÚS 312/05 ve věci ústavní stížnosti J. Š. proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 3. 2005 č. j. 15 Co 120/2005-182 a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2005 č. j. 25 Cdo 1231/2004-171, jimiž byla zamítnuta stěžovatelčina žaloba proti vedlejšímu účastníkovi F. F. na zaplacení částky 436 681 Kč s příslušenstvím.
I. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 3. 2005 č. j. 15 Co 120/2005-182 bylo zasaženo do základních práv stěžovatelky zaručených čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
II. Toto rozhodnutí se zrušuje.
III. Ve zbytku se ústavní stížnost odmítá.
Odůvodnění
I.
1. Ústavní stížností podanou včas [§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu")] a co do formálních podmínek ve shodě se zákonem [§ 30 odst. 1, § 34, § 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 6 zákona o Ústavním soudu] brojí stěžovatelka proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 3. 2005 č. j. 15 Co 120/2005-182 (dále jen "rozsudek krajského soudu") a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2005 č. j. 25 Cdo 1231/2004-171 (dále též jen "rozsudek Nejvyššího soudu"). Těmito rozhodnutími nebylo vyhověno její žalobě, kterou se po vedlejším účastníkovi domáhala náhrady škody ve výši 436 681 Kč s příslušenstvím. Vedlejší účastník jako soudní znalec vypracoval znalecký posudek, kterým nesprávně stanovil cenu nemovitosti, a to cenu nižší, než která odpovídá ceně zjištěné při řádné aplikaci předpisů o oceňování majetku. Následně byla uzavřena kupní smlouva, kterou byla předmětná nemovitost prodána za takto nesprávně zjištěnou cenu, ačkoli smluvní vůle obou účastníků předmětné kupní smlouvy směřovala k převedení nemovitostí za kupní cenu stanovenou správným a bezvadným znaleckým posudkem. Tím vznikla podle stěžovatelky škoda, která je v příčinné souvislosti s nesprávným vyhotovením znaleckého posudku. Znalecký posudek byl vypracovaný zvláště pro tento účel, jelikož účastníci kupní smlouvy neměli žádnou reálnou a objektivní představu o skutečné ceně nemovitostí, které byly předmětem kupní smlouvy.
2. Napadenými rozhodnutími obecných soudů došlo podle stěžovatelky k porušení jejího práva na spravedlivý proces zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 větě první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
3. Znění dotčených ustanovení je následující:
Čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod zní:
"Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.".
Čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod zní:
"Každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu.".
II.
4. Ústavní soud po prozkoumání ústavní stížnosti, přiložených soudních rozhodnutí, která stěžovatelka napadá, a vyžádaného spisu krajského soudu vzal za prokázané, že si matka stěžovatelky M. Š. vyžádala od vedlejšího účastníka vypracování posudku na ocenění nemovitosti č. p. 30 ve Vejprnicích pro zamýšlený převod mezi fyzickými osobami. Následně dne 25. 6. 2001 uzavřela M. Š. kupní smlouvu, v jejímž čl. III si strany dohodly, že hodnota prodávaných nemovitostí včetně všech součástí a veškerého příslušenství byla zjištěna podle vyhlášky č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), výše uvedeným znaleckým posudkem ve výši 783 149 Kč. Tato cena se na základě dohody účastníků smlouvy stala kupní cenou. Z podnětu Finančního úřadu Plzeň-sever a upozornění na nesprávné ocenění předmětné nemovitosti zadala stěžovatelka zpracování nového znaleckého posudku znalcem J. K. Z jeho znaleckého posudku pak vyplývá, že celková cena převáděných nemovitostí činí 1 219 830 Kč. Rozdíl mezi cenami stanovenými vedlejším účastníkem a znalcem J. K. činí 436 681 Kč.
5. Dne 20. 10. 2001 M. Š. zemřela, její jedinou dědičkou byla stěžovatelka. Ta se žalobou ze dne 14. 10. 2002 domáhala po vedlejším účastníkovi zaplacení částky 436 681 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody, která jí vznikla v důsledku nesprávně vypracovaného posudku. Vedlejší účastník, který již před zahájením soudního řízení uznal své pochybení a navrhl vrátit stěžovatelce odměnu za vadně vypracovaný posudek, poukázal na to, že byl jen stručně upozorněn na to, že znalecký posudek je zapotřebí k účelu převodu nemovitostí. V žádném případě nebyl upozorněn na to, že znalecký posudek má být podkladem pro stanovení kupní ceny. Domníval se, že je vyžadován pro účely daňového přiznání k dani z převodu nemovitostí. Podle něj nebylo jeho pochybení příčinou nějaké škody stěžovatelky, resp. právní předchůdkyně.
6. Rozsudkem ze dne 13. 3. 2003 č. j. 5 C 88/2002-79 Okresní soud Plzeň-jih (dále jen "rozsudek okresního soudu") žalobu zamítl. Podle tohoto soudu mezi účastníky neexistuje žádný odpovědností vztah, který by bylo možno podřadit pod institut náhrady škody. Nebylo prokázáno, že by vedlejší účastník (žalovaný) zaviněně porušil nějakou povinnost vyplývající ze smlouvy či právního předpisu a svým jednáním a porušením takové povinnosti způsobil stěžovatelce (žalobkyni) škodu, která by byla v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného jako škůdce. Stěžovatelce se v řízení nepodařilo prokázat, že vedlejší účastník měl být informován, že znalecký posudek bude východiskem pro dohodnutou kupní cenu. Prodávající ani kupující nejsou vázáni cenou uvedenou ve znaleckém posudku, protože cena je tvořena dohodou účastníků kupní smlouvy. Chybný výpočet v části znaleckého posudku není rozhodující pro účastníky kupní smlouvy, je významný pro stanovení výše daňové povinnosti státu při výpočtu daně z převodu nemovitosti.
7. Proti tomuto rozsudku podala stěžovatelka odvolání ke Krajskému soudu v Plzni. Ten rozsudkem ze dne 14. 1. 2004 č. j. 15 Co 628/2003-148 rozsudek okresního soudu změnil tak, že žalobě stěžovatelky vyhověl. Konstatoval, že se vedlejší účastník dopustil porušení právní povinnosti. Ten zpracoval nesprávný znalecký posudek, neboť při oceňování nemovitostí nerespektoval zákon o oceňování majetku ani předpisy jej prováděcí. Soud dále poukázal na to, že vedlejší účastník tuto skutečnost nepopírá a přiznává, že tak učinil z nedbalosti. Vadný posudek, který nerespektuje obecně závazné předpisy o oceňování majetku, je protiprávním úkonem. Povinností znalce bylo v každém případě vypracovat znalecký posudek řádně, kvalitně, bezchybně a v souladu s platnými předpisy bez ohledu na to, k jakému účelu posudek slouží. K otázce příčinné souvislosti krajský soud uvedl, že každý následek má obvykle několik vzájemně souvisejících příčin a každá příčina může mít několik vzájemně souvisejících následků. V řadě vzájemně souvisejících příčin však nejsou všechny příčiny stejně významné. Některé z nich jsou důležité, hlavní a pro určitý následek rozhodující, jiné jsou méně významné, ale pro určitý následek nutné, další jsou podružné, pro následek nevýznamné. Posouzení, které příčiny jsou hlavní a které jsou podružné, je věcí hodnocení všech okolností konkrétního případu. Vedlejší účastník jako soudní znalec mohl a měl vědět, že jeho posudek může být vodítkem či přímo východiskem pro stanovení kupní ceny při převodu nemovitostí. Rozhodující příčinu, která vedla ke stanovení kupní ceny nemovitostí, nepředstavuje v konečném důsledku vůle účastníků, nýbrž skutečnost, která tuto vůli zásadně ovlivnila. Touto skutečností byl nesprávný znalecký posudek vedlejšího účastníka. Proto jsou podle krajského soudu splněny předpoklady odpovědnosti za škodu na straně vedlejšího účastníka podle § 420 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
8. K dovolání vedlejšího účastníka však Nejvyšší soud ústavní stížností napadeným rozsudkem rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění uvedl, že jestliže se účastníci předmětné smlouvy na základě souhlasného projevu vůle dohodli, že hodnota (cena) nemovitostí uvedená ve znaleckém posudku vedlejšího účastníka je cenou kupní, ačkoliv nebyli vázáni takto určenou výší ceny nemovitostí, nebyl nesprávný znalecký posudek vypracovaný vedlejším účastníkem příčinou toho, že matka stěžovatelky neobdržela od kupce částku vyšší, kterou uvedl ve svém znaleckém posudku znalec J. K. Příčinou, která v posuzované věci vedla k tomu, že nemovitosti byly matkou stěžovatelky převedeny n
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.