Ústavní soud I.ÚS 650/22

Stěžovatel se na Ústavní soud obrátil prostřednictvím svého zástupce v souvislosti s řízením vedeným u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 8 C 28/2021, v němž mu jako soudnímu znalci byla nadepsaným usnesením snížena odměna (znalečné).

Dříve, než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Dospěl přitom k závěru, že tomu tak není.

Z doložené doručenky datové zprávy Ústavní soud ověřil, že napadené usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 4. 1. 2022. Lhůta k podání stížnosti ve smyslu § 63 a § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu ve spojení s § 57 odst. 2 občanského soudního řádu tedy běžela do pátku 4. 3. 2022; ústavní stížnost byla ovšem podána (odeslána) a dodána do datové schránky Ústavního soudu dne 5. 3. 2022 v 8:40:18.

Obecná východiska ke smyslu zachování zákonem stanovené procesní lhůty a aplikaci dotčeného § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu rozebírají podrobně například usnesení sp. zn. I. ÚS 4078/18 ze dne 30. 1. 2019, sp. zn. III. ÚS 269/15 ze dne 30. 3. 2015, či sp. zn. I. ÚS 1903/16 ze dne 21. 6. 2016 (všechna rozhodnutí jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz), ve stručnosti postačuje na ně odkázat.

Co se týče doručování prostřednictvím datových schránek, stojí soudní praxe v současné době (a od počátku jejich existence) na závěru, vyjádřeném prvně v usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 28/2010-79 ze dne 15. 7. 2010 [a respektovaném Ústavním soudem v nálezu sp. zn. II. ÚS 3518/11 ze dne 10. 1. 2012 (N 7/64 SbNU 69)], podle kterého podání prostřednictvím datové schránky není privilegovaným způsobem podání ve smyslu § 57 odst. 3 občanského soudního řádu a je vůči soudu učiněno okamžikem dodání datové zprávy do této jeho schránky.

Uvedený přístup není přijímán bezvýhradně [srov. HRDLIČKA, M. Aktuální otázky doručování do datové schránky v civilním soudním řízení. Revue pro právo a technologie. Ústav práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Zveřejněno dne 31. 12. 2013. Dostupné v právním informačním systému ASPI.; či konkurenční stanovisko Jaromíra Jirsy k stanovisku pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 53/21 ze dne 7. 9. 2021 (402/2021 Sb.)], podle odpůrců dostatečně nezohledňuje zákonem stanovené parametry provozování datových schránek a bezdůvodně tak znevýhodňuje účastníka řízení v případě výpadku systému, jehož provoz garantuje stát. Jelikož však judikaturou zastávaný názor nebyl dosud překonán relevantní většinou, vychází z něj Ústavní soud i v projednávaném případě.

Nutno dodat, že jde o debatu spíše akademickou s ohledem na technické fungování datových schránek, které by v případě výpadku nemělo odeslání datové zprávy umožnit; okamžik podání datové zprávy odesílatelem a jejího dodání do datové schránky adresáta (zde soudu) by se tak měl vždy shodovat. Ústavní soud si uvedenou informaci vyžádal od pracovníka svého ICT odboru a pro její ověření založil do spisu doručenku doručené datové zprávy (obsahující ústavní stížnost) podrobnějšího formátu, která skutečně obsahuje oba údaje s totožnou časovou stopou (podobně jako i doručenka předložená stěžovatelem). Lze tedy vycházet z předpokladu, že není praktického důvodu rozlišovat mezi okamžiky podání datové zprávy odesílatelem a jejího dodání do datové schránky adresáta, neboť jsou totožné.

Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že v projednávané věci zákonná lhůta k podání ústavní stížnosti nebyla zachována. Jelikož zákonnou lhůtu nelze prominout, Ústavní soud odmítl podání stěžovatele podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako opožděné.