I.ÚS 764/15

Návrhem podaným dne 11. 3. 2015 se navrhovatelka domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ve výrocích II. a III., a to pro porušení svého ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces.

Navrhovatelka svůj návrh Ústavnímu soudu podala, aniž by byla zastoupena advokátem v souladu s § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Ústavní soud ji tedy dne 18. 3. 2015 vyzval k odstranění tohoto nedostatku jejího podání.

Dne 30. 4. 2015 a dne 25. 5. 2015 byla Ústavnímu soudu doručena sdělení navrhovatelky, v nichž jej informovala, že její žádost o určení advokáta pro zastupování v řízení před Ústavním soudem byla ze strany České advokátní komory zamítnuta, což navrhovatelka napadla správní žalobou u Městského soudu v Praze, vedenou pod sp. zn. 10 A 67/2015.

Z důvodu probíhajícího soudního řízení souvisejícího s otázkou právního zastoupení stěžovatelky v řízení před Ústavním soudem přerušil Ústavní soud usnesením č. j. I. ÚS 764/15-22 ze dne 7. 7. 2016 řízení o podaném návrhu navrhovatelky, a to do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o její žalobě proti rozhodnutí České advokátní komory projednávané u Městského soudu v Praze.

Rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 10 A 67/2015-49 ze dne 18. 12. 2018 byla navrhovatelčina žaloba proti rozhodnutí České advokátní komory zamítnuta jako nedůvodná. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 3. 1. 2019.

Za této situace odpadl důvod přerušení řízení před Ústavním soudem, pročež Ústavní soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku.