Ústavní soud II.ÚS 1267/21

Stěžovatel v ústavní stížnosti navrhl zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, dědického usnesení a exekučního titulu, neboť má za to, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručeného práva podle čl. 11 odst. 1, čl. 32 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte.

Nejprve Okresní soud v Domažlicích v roce 2008 napadeným usnesením rozhodl v dědickém řízení po otci stěžovatele tak, že potvrdil nezletilému stěžovateli jako jedinému dědici ve smyslu § 481 o. z. nabytí dědictví, které bylo značně předlužené. Nezletilý stěžovatel byl v řízení zastoupen svou zákonnou zástupkyní (matkou). Posléze v roce 2011 byl napadeným rozsudkem vydán exekuční titul na základě nesplacené postoupené pohledávky, k jejíž úhradě se stěžovatel zavázal přijetím dědictví po svém zesnulém otci. I v tomto řízení o vydání exekučního titulu bylo doručováno stěžovateli prostřednictvím jeho matky.

Stěžovatel má v době podání ústavní stížnosti 15 let a je v pěstounské péči, protože o něj matka dlouhodobě řádně nepečovala a nepečuje, což stěžovatel doložil řadou rozhodnutí o soudním dohledu nad výchovou, ústavní výchově, a konečně pěstounské péči. O existenci obou napadených rozhodnutí se stěžovatel dozvěděl teprve v březnu 2021, kdy mu byl na adresu jeho aktuálního bydliště (u pěstounky) doručen exekuční příkaz vydaný soudním exekutorem JUDr. Petrem Kociánem.

Podstatou stížnosti stěžovatele byla Ústavním soudem dosud neřešená otázka, do jaké míry může zákonný zástupce za dítě jednat způsobem, který jej zavazuje k plnění (dluhu), jehož úhrada bude s ohledem na dobu do jeho plného nabytí zletilosti v budoucnu nepochybně rdousící.

Ústavní soud vyzval účastníky (soudy) i vedlejšího účastníka (oprávněného v exekuci) k vyjádření se k návrhu nezletilého stěžovatele. Rovněž si vyžádal informace o vedení exekuce od soudního exekutora JUDr. Petra Kociána.

Ještě dříve, než Ústavní soud obdržel všechna vyjádření a než mohl ve věci rozhodnout, podáním ze dne 23. 6. 2021 vzal stěžovatel svoji stížnost zpět.

Proto Ústavní soud podle § 77 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, řízení o ústavní stížnosti zastavil.