II.ÚS 1873/23

Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů s tím, že jimi došlo k porušení jeho ústavních práv vyplývajících z čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Zároveň stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost napadených rozhodnutí, kterými byl stěžovatel uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) a písm. b) a odst. 2 trestního zákoníku. Za to byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku. Usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 6. 2023 č. j. 2 T 77/2022-283 byl odložen stěžovatelův výkon trestu odnětí svobody do 30. 10. 2023. Důvodem byl velmi špatný zdravotní stav stěžovatele a podstoupené zdravotnické zákroky. Návrh na odklad vykonatelnosti spojený s ústavní stížností odůvodnil stěžovatel špatným zdravotním stavem a skutečností, že zcela uhradil způsobenou škodu. Výkonem trestu odnětí svobody by mu tak mohla vzniknout podstatně větší újma než jakémukoliv jinému zájmu.

Ústavní stížnost nemá odkladný účinek (§ 79 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). V souladu s § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu však může Ústavní soud na návrh účastníka řízení odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, nebude-li to v rozporu s důležitým veřejným zájmem a znamenal-li by výkon rozhodnutí pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.

Podmínky citovaného ustanovení jsou dle názoru Ústavního soudu splněny. Mělo-li by být v budoucnu vyhověno ústavní stížnosti, došlo by v mezidobí bez odložení vykonatelnosti nejen k závažnému zásahu do stěžovatelovy osobní svobody, ale vzhledem k namítanému (a soudem uznanému) špatnému zdravotnímu stavu rovněž k ohrožení jeho zdraví či života.

Proti tomu Ústavní soud neshledal přiměřeně důležitý veřejný zájem či práva třetích osob, jež by odkladem vykonatelnosti mohly být ohroženy. Stěžovatel prokazatelně nahradil způsobenou škodu a nebylo zjištěno, že by se v mezidobí dopouštěl další trestné činnosti či jiného společensky škodlivého jednání. Nelze tedy shledat, že by existoval obdobně silný zájem na okamžitém výkonu uloženého trestu odnětí svobody.

Ústavní soud, vzhledem k výše uvedenému, rozhodl o odložení vykonatelnosti ústavní stížností napadených rozhodnutí, aniž by jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti (§ 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).