Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 8. 9. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
USNESENÍ

II.ÚS 557/22

Ústavní soud · 12. 4. 2022

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy a soudců Vladimíra Sládečka a Pavla Šámala o návrhu na vyloučení soudce Tomáše Lichovníka z projednání a rozhodování věci stěžovatele P. L., zastoupeného Mgr. Štěpánem Lichovníkem, advokátem se sídlem v Brně, Pellicova 23/8, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 7 Tdo 1257/2021-3456 ze dne 8. 12. 2021 a rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č. j. 1 To 24/2021-3330 ze dne 3. 6. 2021, takto:

Soudce Tomáš Lichovník je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 557/22.

Odůvodnění
1

Shora uvedená věc byla v souladu s § 40 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), ve spojení s rozvrhem práce Ústavního soudu, v platném a účinném znění (dále jen „rozvrh práce“), přidělena k rozhodnutí do druhého senátu ve složení Tomáš Lichovník, soudce určený podle § 9 rozvrhu práce a Milada Tomková (soudkyně zpravodajka).

2

Vzhledem ke skutečnosti, že právní zástupce stěžovatele je synem soudce Tomáše Lichovníka, požádal tento soudce přípisem ze dne 6. 4. 2022 první senát Ústavního soudu, aby rozhodl o jeho případném vyloučení z projednání a rozhodování uvedené věci.

3

Podle § 36 odst. 1 zákona o zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod; dále jen „Listina“).

4

Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práva na soudní ochranu, které je zakotveno v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je vždy posuzována z hlediska subjektivního a objektivního. Zatímco subjektivní hledisko zkoumá vnitřní vztah soudce k věci, (vedlejším) účastníkům nebo jejich zástupcům, objektivní hledisko sleduje s ohledem na tento vnitřní vztah existenci dostatečných záruk, že je možno vyloučit jakoukoliv legitimní pochybnost o jeho nepodjatosti [srov. nález sp. zn. I. ÚS 722/05 ze dne 7. 3. 2007 (N 42/44 SbNU 533)].

5

První senát Ústavního soudu, jemuž rozhodnutí o vyloučení soudce druhého senátu podle § 10 rozvrhu práce náleží, zvážil uvedené skutečnosti a dospěl k závěru, že ve věci není splněn požadavek objektivně se jevící nestrannosti soudce Tomáše Lichovníka, neboť nejužší možná příbuzenská vazba k právnímu zástupci stěžovatele nepochybně může v nezávislém pozorovateli (srov. bod 4 usnesení sp. zn. I. ÚS 4028/17 ze dne 20. 3. 2018) vzbuzovat obavy o jeho nestranné rozhodování věci.

6

Jelikož nastala situace předvídaná § 36 odst. 1 zákona o Ústavního soudu, vyloučil první senát Ústavního soudu soudce Tomáše Lichovníka z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 557/22.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. dubna 2022

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu