III.ÚS 1337/25 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 1337/25 ze dne 9. 7. 2025   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Svatoně, soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové a soudkyně Daniely Zemanové o ústavní stížnosti stěžovatele M. Š., zastoupeného JUDr. Petrem Sýkorou, advokátem, sídlem Karlovo náměstí 555/31, Praha 2 - Nové Město, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci č. j. 36 Co 345/2024-360 ze dne 18. února 2025, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci, jako účastníka řízení, a nezletilého V. Š., zastoupeného statutárním městem L., a T. Š., zastoupené Mgr. Terezou Landfeldovou, advokátkou, sídlem nám. Soukenné 115/6, Liberec, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění 1. Stěžovatel (otec) se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí; tvrdí, že jím byla porušena jeho základní práva zaručená v čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a též základní práva nezletilého vedlejšího účastníka v čl. 32 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 3 odst. 1 a 2 Úmluvy o právech dítěte. 2. Stěžovatel a vedlejší účastnice (matka) jsou rozvedeni a mají tři děti - dva chlapce a jednu dívku. Nezletilý vedlejší účastník (nezletilý) je nejmladším z nich, je čerstvě devítiletý, končí druhou třídu základní školy. 3. Rodiče žijí odděleně od roku 2019. O Vánocích 2018 se otec pokusil o sebevraždu. Dětem tehdy bylo 13, 11 a 2,5 roku. V současné době oba starší (zletilá sestra a brzy zletilý bratr) sourozenci nejsou s otcem v kontaktu a nezletilý se s otcem stýká každý třetí týden přes víkend vyjma prázdnin. Tento režim styku byl nastaven rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 18. května 2021 (úprava z roku 2021), jimž okresní soud schválil dohodu rodičů o úpravě péče, styku a výživy. Běžný styk stanovil tak, že otec byl oprávněn se stýkat s oběma chlapci v třítýdenním cyklu od pátku 17 hodin do neděle 17 hodin, a to rovněž s přihlédnutím k přání tehdy třináctiletého staršího bratra. Dále upravil režim velikonočních, vánočních a letních prázdnin. V květnu a červnu 2023 probíhal víkendový styk ve dvoutýdenním cyklu. Od září 2023 se starší bratr s otcem nestýká. 4. V prosinci 2023 podal otec na jednání v řízení o zvýšení výživného (zahájeném na návrh matky) návrh na změnu úpravy víkendového styku s nezletilým na každý sudý týden. 5. Okresní soud rozsudkem č. j. 0 P 375/2021-266 ze dne 14. března 2024 změnil úpravu z roku 2021 tak, že stanovil otci víkendový styk s nezletilým v sudém týdnu od pátku 17 hodin do neděle 17 hodin. 6. Okresní soud vyšel z následujícího skutkového stavu: dvoutýdenní styk chlapců s otcem probíhal v květnu a červnu 2023, vraceli se však unaveni a vystresovaní. Negativní změnu v chování nezletilého popsala soudu i mateřská škola, kterou tehdy ještě navštěvoval. Oba starší sourozenci otce odmítají. Otec je v psychiatrické ambulantní péči a jeho zdravotní stav i léky umožňují péči o nezletilého. Z pohovoru opatrovníka s nezletilým ze dne 28. února 2024 vyplynulo, že chce, aby bylo vše jako doposud, že s tátou je jednou za dva až tři týdny, přesně to neví. U otce mu to nevadí, vidí se zároveň s babičkou, jejíž jídlo mu chutná. Okresní soud uzavřel, že od poslední úpravy v roce 2021 (tehdy měl nezletilý 5 let) došlo ke změně poměrů, od události o vánočních svátcích 2018, kdy se otec zapálil, uplynulo šest let, synovi je sedm let a navštěvuje již základní školu. Rozšíření styku na jednou za 14 dní je v zájmu syna, nezletilý je u otce spokojený, k péči otce nemá žádné negativní výhrady. Ztotožnil se tak se závěrem opatrovníka, že styk nezletilých dětí s rodičem jednou za 14 dní je považován za minimální. 7. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci napadeným rozsudkem rozsudek okresního soudu k odvolání matky změnil tak, že návrh otce na změnu styku zamítl. 8. Krajský soud považoval skutková zjištění okresního soudu za správná. Neztotožnil se však se závěrem o změně poměrů. Za jedinou změnu měl zvýšení věku syna o čtyři roky. Proti ní podle názoru krajského soudu stojí jak přání dítěte, tak konfliktní vztahy matky a starších sourozenců s otcem a vyhrocená předávání mnohdy za přítomnosti Policie České republiky. K přání nezletilého (zjištěného pohovorem z 16. února 2025) opatrovník uvedl, že si nezletilý přeje zachovat střídání dva víkendy u matky a jeden víkend u otce. Opatrovník předpokládal, že střídání víkendů po jednom týdnu by nezletilý nechtěl, protože na dotaz ohledně takové úpravy neodpověděl. Navrhl proto návrh otce zamítnout. Krajský soud uzavřel, že nad zájmem otce na styk převažuje zájem nezletilého, aby nebyl stresován konflikty při předávání, navíc nepřeje-li si ho. Vnucený styk by se mohl negativně projevit na psychice nezletilého a na jeho vztahu s otcem. Otec se navíc proti spolupráci s matkou a jí navrženému mediačnímu setkání ke zlepšení komunikace vymezoval. Krajský soud vyjádřil pochybnosti o upřímnosti zájmu otce o nezletilého, pakliže vyjma osobního styku se o něj jinak nezajímá, nekontaktuje jej a popudem k podání návrhu byla přednáška psychologa. Otci vytkl, že neřeší nevhodné podmínky (samostatný pokoj namísto sdílení postele s chrápající babičkou) a není schopen více nezletilého zaujmout, aby měl sám motivaci být s otcem více. Dosavadně upravený styk měl za přiměřený. 9. Stěžovatel namítá, že krajský soud namísto toho, aby své úvahy zaměřil na silné důvody pro širší styk, hledal důvody proti širšímu styku. A to navzdory tomu, že být spolu (rodič a dítě), je jedním ze základních prvků rodinného života, a v nejlepším zájmu dítěte je zpravidla péče a výchova obou rodičů. Stěžovatel má za to, že krajský soud žádné konkrétní důvody pro nevyhovění návrhu na rozšíření styku na víkend jednou za dva týdny nezjistil, z odůvodnění napadeného rozsudku nevyplývají a jde o projev libovůle. Tvrzení matky o psychické labilitě stěžovatele bylo vyvráceno lékařskými zprávami. Rovněž opatrovník nepřihlížel k zájmu nezletilého, spokojil se pouze s názorem nezletilého, který je pod matčiným vlivem, a pro odvolací řízení změnil stanovisko tak, že rozšíření styku nedoporučil. Krajský soud tuto názorovou změnu opatrovníka zcela pominul. 10. Ústavní stížnost je přípustná a jsou splněny i ostatní předpoklady řízení. 11. Opatrovník, kterého Ústavní soud nezletilému ustanovil a který nezletilého zastupoval i před obecnými soudy, shrnul své kroky a stanoviska v průběhu opatrovnického řízení a odkázal na neměnné přání nezletilého - frekvenci kontaktů s otcem jednou za tři týdny. 12. Krajský soud ve vyjádření uvedl, že považuje ústavní stížnost za nedůvodnou a odkázal na písemné odůvodnění rozsudku. Uvedl, že vzal v potaz individuální okolnosti věci spočívající v neochotě otce účastnit se mediace a zlepšit vzájemnou komunikaci. Ta je nadále již více než šest let velmi konfliktní a projevuje se i při předávání. Přihlédl k vyhroceným vztahům sourozenců nezletilého s otcem. Podotkl, že otec má kromě víkendového styku právo styku i o velikonočních, letních a vánočních prázdninách, stresy při předání nejsou tudíž tak četné. Nesouhlasil s námitkou otce, že délka odvolacího řízení byla neúměrně dlouhá (pozn. Ústavního soudu - okresní soud předložil odvolání matky krajskému soudu až po sedmi měsících od podaného odvolání, což bylo osm měsíců od rozhodnutí okresního soudu, krajský soud o předloženém odvolání rozhodl za další tři měsíce, odvolací řízení tak trvalo 10 měsíců). 13. Matka má stížnost otce za pouhou polemiku se závěry krajského soudu bez prokázání intenzity pochybení, které by zasáhlo do jeho práva na rodinný život. Krajský soud dostatečně zvážil konkrétní okolnosti věci, pečlivě a důkladně zjistil skutkový stav a vyžádal si zprávy o zdravotním stavu otce, které konfrontoval s výpověďmi rodičů a stanoviskem syna. Navyšování frekvence kontaktů by představovalo neúměrné riziko pro psychickou pohodu syna. Krajský soud tak ochránil právo syna na harmonický vývoj. Matka navrhuje stížnost odmítnout, případně zamítnout jako nedůvodnou. 14. Otec v replice uvedl, že jeho návrh krajský soud zamítl zejména pro neshody mezi rodiči, na kterých ale nesou vinu oba. Nespatřuje racionální důvod pro nerozšíření styku. Opatrovník při opakovaném pohovoru nezjistil nic nového, přesto stanovisko v odvolacím řízení změnil. Vyjádření matky má za účelové, pramenící z jejího nesouhlasu s rozšiřováním styku. 15. Ústavní soud na základě vyžádaného opatrovnického spisu a vyjádření účastníků řízení zhodnotil napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že z hlediska ústavnosti ještě obstojí. 16. Trávení společného času znamená pro rodiče a jeho dítě jeden ze základních prvků rodinného života, a to i přes problémy ve vztazích mezi rodiči. Dítě má právo udržovat pravidelné osobní kontakty s oběma rodiči a oba rodiče mají společnou odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte (č