Ústavní soud III.ÚS 1652/21 – Podvod

Soudci Pavlu Rychetskému napadla jako soudci zpravodaji ústavní stížnost podaná stěžovatelem dne 21. 6. 2021 proti v záhlaví specifikovanému usnesení Vrchního soudu v Praze. U Ústavního soudu je věc vedena pod sp. zn. III. ÚS 1652/21.

Soudce Pavel Rychetský přípisem ze dne 24. 6. 2021 požádal IV. senát Ústavního soudu, aby rozhodl o jeho vyloučení jako soudce z projednávání a rozhodování shora uvedené ústavní stížnosti, pro kterou byl určen soudcem zpravodajem. Poukázal na to, že stěžovatel byl v dané věci obžalován pro trestný čin zpronevěry podle § 209 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, kterého se měl dopustit jako zaměstnanec poškozené advokátní kanceláře X. V této kanceláři, která již nemá ve svém názvu jeho jméno, působil jako advokát do 6. 8. 2003. Soudce Pavel Rychetský se domnívá, že i když má od tohoto data pozastaveno členství v České advokátní komoře, které navíc počátkem tohoto roku zrušil, mohlo by ze zmíněného důvodu dojít k pochybnostem o jeho nepodjatosti. Proto předložil předmětný spis k rozhodnutí o svém vyloučení z projednání a rozhodování ve shora uvedené věci.

Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení pak představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod; dále jen "Listina").

Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práva na soudní ochranu, které je zakotveno v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní naproti tomu o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti, tedy, že se rovněž jako nepodjatý jeví.

S ohledem na dřívější působení Pavla Rychetského v advokátní kanceláři X, která je poškozenou v daném trestním řízení, IV. senát Ústavního soudu, určený podle ustanovení § 10 Rozvrhu práce Ústavního soudu na rok 2021 pro rozhodnutí o vyloučení soudce III. senátu, dospěl k závěru, že v daném případě existuje důvod podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu k vyloučení soudce Pavla Rychetského z projednání a rozhodování věci sp. zn. III. ÚS 1652/21, a proto rozhodl, jak je ve výroku uvedeno.