Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
USNESENÍ

Ústavní soud III.ÚS 2023/23

Ústavní soud · 31. 10. 2023

Shrnutí rozhodnutí

Řízení: Ústavní soud rozhodoval o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. května 2023.

O co šlo: Ústavní soud obdržel dne 28. 7. 2023 blanketní ústavní stížnost, kterou stěžovatel napadá v záhlaví uvedené rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o nevyloučení soudců z projednávání a rozhodování věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 91 Co 99/2023.

Výsledek: Ústavní stížnost se odmítá. (Soud podání odmítl a věcí se meritorně nezabýval.)

Význam: Soud se věcí meritorně nezabýval, napadené rozhodnutí tím zůstává v platnosti.

Shrnutí je sestavené z textu rozhodnutí. Rozhodující je plné znění níže.

Aplikovaná ustanovení

1
§ 41
Zákon o Ústavním soudu

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Danielou Zemanovou o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Václava Voříška, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. května 2023, č. j. Nco 33/2023-348, za účasti Vrchního soudu v Praze, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1

Ústavní soud obdržel dne 28. 7. 2023 blanketní ústavní stížnost, kterou stěžovatel napadá v záhlaví uvedené rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o nevyloučení soudců z projednávání a rozhodování věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 91 Co 99/2023. Stěžovatel sdělil, že z důvodu pracovní vytíženosti a zdravotních problémů doplní ústavní stížnost ve lhůtě 10 dnů. Do dnešního dne tak však neučinil.

2

Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Smyslem výzvy k odstranění vad a stanovení lhůty podle § 41 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, Ústavní soud vyvodí vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. V řízení o ústavní stížnosti však není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v řadě případů předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že stěžovatel byl opakovaně a srozumitelně poučen o tom, že se na Ústavní soud nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak je poskytování nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.

3

V nyní posuzovaném případě soudkyně zpravodajka nemá pochybnosti o tom, že stěžovatel byl o zákonných náležitostech ústavní stížnosti opakovaně a srozumitelně poučen již v řadě předchozích řízení (viz kupříkladu usnesení ze dne 17. 7. 2018, sp. zn. IV. ÚS 1810/18, či usnesení ze dne 13. 1. 2021, sp. zn IV. ÚS 3497/20). Navzdory uvedenému, a přestože je sám advokátem, a tedy právním profesionálem, stěžovatel nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti.

4

Za dané situace proto Ústavní soud za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. října 2023

Daniela Zemanová v. r.

soudkyně zpravodajka