III.ÚS 2166/24 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 2166/24 ze dne 10. 12. 2025   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudce zpravodaje Jiřího Přibáně a soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové o ústavní stížnosti stěžovatelky Mgr. Dany Eklové, zastoupené Mgr. Pavlem Kosařem, advokátem, sídlem Francouzská 98, Praha 10, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. května 2024, č. j. 20 Co 119/2024-139, a usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 13. února 2024, č. j. 21 EXE 1263/2023-105, za účasti Krajského soudu v Praze, a Okresního soudu v Příbrami, jako účastníků řízení, a Mgr. Tomáše Ekla, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Vymezení věci a řízení před obecnými soudy 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (Ústava) a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi došlo k porušení práva stěžovatelky zaručeného čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (" Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. 2. Stěžovatelka je povinnou v exekučním řízení o zaplacení částky 41 740 Kč s příslušenstvím. Před obecnými soudy usilovala o zastavení exekuce. 3. Exekučním titulem je usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 27. 7. 2022, č. j. 13 C 61/2020-491, o schválení smíru v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (dále též "smír" nebo "exekuční titul"). Předmětem vymáhání v exekučním řízení byla část pohledávky oprávněného vedlejšího účastníka, jakožto bývalého manžela stěžovatelky (oprávněného), na vypořádání ideálních spoluvlastnických podílů na pozemku v Příbrami, přiznaná výrokem I. bodem 3 exekučního titulu (konkrétně šlo o třetí část splátky uvedené v tomto bodu). 4. Pro nyní posuzovaný případ je podstatné, že podle výroku I. bodu 3 exekučního titulu měla stěžovatelka jako povinná zaplatit oprávněnému vedlejšímu účastníkovi celkovou částku 670 000 Kč (v blíže specifikovaných splátkách) se smluvním úrokem 5,5 % ročně, s tím, že zaplatí-li celou částku do 31. 12. 2022, neuhradí na úrocích ničeho. Stěžovatelka se dále ve výroku I. bodu 5 exekučního titulu zavázala do 31. 12. 2022 od právní moci rozhodnutí soudu o schválení smíru zajistit, aby oprávněnému zanikly veškeré dluhy a závazky vůči bance (tj. veškeré dluhy a závazky plynoucí z hypotečního úvěru), a byl tak ze závazků tohoto úvěru vyvázán. K tomuto plnění hypotečního úvěru mělo docházet v pravidelných měsíčních splátkách. [Výše této měsíční splátky ve schváleném smíru specifikována nebyla, ale z řízení o návrhu na zastavení exekuce je patrné, že výše splátky na hypoteční úvěr činila (s ohledem na aktuální úrokovou sazbu) zhruba 4 500 Kč měsíčně]. Za nesplnění uvedené povinnosti (tedy "nevyvázání" vedlejšího účastníka z hypotečního úvěru) se povinná zavázala uhradit oprávněnému smluvní pokutu ve výši 670 000 Kč. Účastníci měli dále mezi sebou stanoveny pokuty za případné porušení úhrad jednotlivých měsíčních splátek. Oprávněný byl rovněž povinen poskytnout stěžovatelce potřebnou součinnost tak, aby svou povinnost mohla řádně a včas splnit. 5. Okresní soud v Příbrami v záhlaví specifikovaným usnesením zamítl návrh stěžovatelky (jako povinné) na zastavení exekuce. Jak bylo výše uvedeno, předmětem vymáhané povinnosti se stala nesplacená část třetí splátky podle výroku I. bodu 3 exekučního titulu ve výši 41 740 Kč. Stěžovatelka měla podle titulu vedle vymáhané pohledávky (podle bodu 3) rovněž povinnost "vyvázat" oprávněného z dluhu na hypotečním úvěru (podle bodu 5), proto požádala banku o jeho doplacení. Dne 10. 9. 2022 zaslala na úvěrový účet finanční prostředky ve výši 670 000 Kč, které banka v části použila na doplacení hypotečního úvěru (podle bodu 5) a v části (na žádost stěžovatelky) zaslala oprávněnému na účet u jiné banky. Námitku stěžovatelky, že platbou ze dne 10. 9. 2022 ve výši 670 000 Kč uhradila vymáhanou pohledávku (podle bodu 3), posoudil jako nedůvodnou. Povinná touto platbou měla v úmyslu (v souladu s výrokem 1. bodu 5 exekučního titulu) vyvázat oprávněného z hypotečního úvěru, přičemž tento záměr musel být adresátům tohoto právního jednání, spořitelně i oprávněnému, znám. Soud poukázal zejména na poznámku stěžovatelky v poštovní poukázce, kterou stěžovatelka účel plnění jasně specifikovala jako plnění na hypoteční úvěr. Protože se finanční prostředky dostaly na úvěrový účet, prostřednictvím kterého spořitelna finanční prostředky započítávala na hypoteční úvěr (a stejně tak učinila i u finančních prostředků zaslaných stěžovatelkou), nedostal se vůbec obnos 670 000 Kč do dispozice oprávněného, a vymáhaná pohledávka podle bodu 3 tak nebyla splněna. Hypoteční úvěr, jehož zůstatek byl k danému okamžiku kolem 520 000 Kč, tím byl (mimořádnou splátkou stěžovatelky) splacen. Skutečnost, jak bylo (nebo mělo být) naloženo se vzniklým přeplatkem na hypotečním úvěru ve výši 158 251,35 Kč, není v projednávané věci podstatná. Vniklý přeplatek byl vedlejším účastníkem započten na první splátky vymáhané pohledávky (poté, co mu byl přeplatek na žádost stěžovatelky zaslán na jeho běžný bankovní účet). I kdyby se finanční prostředky, které povinná dne 10. 9. 2022 zaslala na úvěrový účet, dostaly do dispozice oprávněného, bylo by toto právní jednání nutné vykládat tak, že směřovalo k vyvázání oprávněného z hypotečního úvěru, neboť takto stěžovatelka účel platby uvedla na poštovní poukázce. Proto okresní soud návrh stěžovatelky na zastavení exekuce zamítl. 6. Stěžovatelka brojila proti rozhodnutí okresního soudu odvoláním. Zjednodušeně řečeno namítala, že tuto částku zaplatila dne 10. 9. 2022, což doložila poštovní poukázkou, avšak vedlejší účastník se vyjádřil k této platbě tak, že šlo o úhradu závazků vůči České spořitelně z hypotečního úvěru. S tím stěžovatelka nesouhlasila a uvedla, že částku uhradila na účet, který byl jako jediný uveden ve smíru. Nemohla ovlivnit skutečnost, že oprávněný použil ze zaslané částky ve výši 670 000 Kč na doplacení hypotečního úvěru částku zhruba ve výši 520 000 Kč a na uspokojení svých potřeb (či jiných pohledávek) částku ve výši 158 251,35 Kč. To, jako bylo s penězi naloženo, byla již jeho volba, banka by sama bez jeho souhlasu a svobodné vůle o využití peněz nemohla rozhodnout. V případě, že vedlejšího účastníka požádala banka o udělení souhlasu s doplacením hypotečního úvěru, jej měl odepřít. Stěžovatelka namítala, že vedlejší účastník po ní požaduje úhradu dvakrát 670 000 Kč, ačkoliv podle smíru mohla splácet hypoteční úvěr splátkou 4 500 Kč měsíčně až do roku 2034. 7. Krajský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením odvolání stěžovatelky nevyhověl. * Provedenými důkazy e-mailovou komunikací, zprávou České spořitelny, poštovní poukázkou, žádostí povinné o vyplacení přeplatku na hypotečním účtu oprávněnému a přípisy, které zaslala stěžovatelka oprávněnému vedlejšímu účastníkovi, bylo prokázáno, že stěžovatelka po právní moci usnesení o smíru podala podle obchodních podmínek České spořitelny žádost o předčasné splacení celého úvěru, čemuž Česká spořitelny vyhověla. Následně 10. 9. 2022 zaslala na účet hypotečního úvěru částku 670 000 Kč jménem oprávněného, Česká spořitelna na základě souhlasu, který dala k předčasnému splacení hypotečního úvěru, z částky 670 000 Kč uhradila zbytek hypotečního úvěru včetně poplatků a úroků, a přeplatek vyplatila na inkasní účet povinné stěžovatelky. Stěžovatelka s vyplacením přeplatku na svůj účet nesouhlasila, obrátila se písemně na Českou spořitelnu, a poté došlo k dohodě, že se opětovně otevře již uzavřený hypoteční účet, na který vrátila povinná ze svého inkasního účtu vyplacený přeplatek, a Česká spořitelna poté, kdy si ověřila účet oprávněného, na jeho účet částku 158 251,35 Kč dne 5. 10. 2022 odeslala. * Odkázal na princip dlužnické solidarity podle občanského zákoníku, jakož i prokázanou skutečnost, že účastníci řízení byli jako solidární dlužníci zavázáni spořitelně uhradit dluh společné a nerozdílně. Znamená to, že každý z účastníků jako klient spořitelny mohl podle uzavřené smlouvy požádat o předčasnou úhradu celého hypotečního úvěru, a pokud mu spořitelna vyhověla, mohl uhradit předčasně celý dluh, a to bez souhlasu druhého spoludlužníka. * Provedenými důkazy bylo vyvráceno tvrzení stěžovatelky, že to byl vedlejší účastník, který určil, že z částky 670 000 Kč bude doplacen zbytek hypotečního úvěru. Bylo naopak prokázáno, že to byla stěžovatelka, která pořádala spořitelnu o předčasné doplácení úvěru, a to na poštovní poukázku, kterou zaslala částku 670 000 Kč na účet hypotečního úvěru. Navíc uvedla účel platby "doplacení úvěru", částku zaslala pod jménem oprávněného vedlejšího účastníka. Spořitelna zcela v souladu s uzavřenou smlouvou, obchodními podmínkami, žádostí povinné a uvedeným účelem platby použila částku 670 000 Kč na doplacení hypotečního úvěru a přepla