III.ÚS 2391/21 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 2391/21 ze dne 19. 7. 2022 N 88/113 SbNU 67 Nástup dítěte na základní školu jako překážka jeho svěření do střídavé péče   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka, soudce zpravodaje Jaroslava Fenyka a soudce Jiřího Zemánka o ústavní stížnosti stěžovatele T. M., zastoupeného Mgr. Janem Kubicou, advokátem, se sídlem Vinohradská 1233/22, Praha 2, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře ze dne 10. 6. 2021 č. j. 15 Co 117/2021-351, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře jako účastníka řízení a 1. V. V., zastoupené Mgr. Jitkou Hronovou, advokátkou, se sídlem Bezručova 1594/4, Jihlava, a 2. nezletilého K. M., zastoupeného opatrovníkem městem Humpolec, jako vedlejších účastníků řízení, takto: I. Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře ze dne 10. 6. 2021 č. j. 15 Co 117/2021-351 byla porušena práva stěžovatele garantovaná čl. 32 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře ze dne 10. 6. 2021 č. j. 15 Co 117/2021-351 se ruší. Odůvodnění I. Obsah rozhodnutí 1. Okresní soud v Pelhřimově (dále jen "okresní soud") rozsudkem ze dne 29. 1. 2021 č. j. 0 P 148/2017-302 nezletilého s účinností od právní moci rozsudku svěřil do střídavé péče rodičů, jejíž podmínky podrobně specifikoval ve výrocích I až III rozsudku. Výrokem IV uložil stěžovateli povinnost přispívat na výživu nezletilého částkou 9 000 Kč měsíčně a výrokem V rozhodl, že matce se vyživovací povinnost k nezletilému nestanoví. Výroky VI až VIII rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky i o náhradě nákladů vynaložených státem a výrokem IX konstatoval, že se tímto rozsudkem mění předchozí rozhodnutí o výchově nezletilého (rozsudek Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 4. 5. 2016 č. j. 0 P 33/2016-60) a o úpravě styku stěžovatele s ním (rozsudek okresního soudu ze dne 31. 8. 2017 č. j. 0 P 148/2017-129). 2. Okresní soud zrekapituloval, že nezletilý byl ve věku cca půl roku svěřen do péče matky a stěžovateli byl s nezletilým upraven styk (rozsudek Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 4. 5. 2016 č. j. 0P 33/2016-60). Stěžovatel se následně domáhal svěření nezletilého do střídavé péče rodičů, okresní soud však jeho návrh rozsudkem ze dne 28. 5. 2018 č. j. 0 P 148/2017-156 zamítl a poukázal na důležitost stálosti výchovného prostředí a na to, že matčina dlouhodobá nepřítomnost by pro nezletilého v útlém věku mohla být zátěží. Uvedený rozsudek byl následně potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře (dále též jen "krajský soud") ze dne 25. 9. 2018 č. j. 15 Co 291/2018-206, v rámci kterého odvolací soud konstatoval, že s ohledem na nízký věk nezletilého, dosavadní kvalitní výchovné prostředí u matky, kontakt s mladší polorodou sestrou a s přihlédnutím k pravidelnému širokému styku se stěžovatelem i k budování sociálních vazeb v souvislosti s nástupem do předškolního zařízení by pro nezletilého střídavá péče prospěšnější nebyla. Stěžovatel se následně obrátil na Ústavní soud, který jeho ústavní stížnost usnesením ze dne 8. 2. 2019 sp. zn. II. ÚS 4114/18 odmítl. 3. Ve vztahu k nynějšímu návrhu stěžovatele na svěření nezletilého do střídavé péče, popř. rozšíření úpravy styku, okresní soud uvedl, že od doby předchozího rozhodování o výchovném prostředí došlo na straně všech účastníků k významné změně poměrů. Nezletilý vyspěl, je předškolního věku a je zvyklý na pravidelné střídání výchovných prostředí, neboť u stěžovatele v rámci úpravy styku pobýval každý sudý týden od čtvrtka do neděle, přičemž tento styk byl na základě dohody rodičů často i širší. Změna poměrů nastala i u matky, které přibyla další vyživovací povinnost. Okresní soud ocenil schopnost rodičů spolu ohledně syna komunikovat a za prospěšné považoval i jejich vzájemné doplňování (u stěžovatele se nezletilý nachází v prostředí velkoměsta s řadou zájmových aktivit, u matky vyrůstá na venkově společně s polorodými sourozenci). Dále konstatoval, že oba rodiče jsou způsobilí nezletilého vychovávat a řádně o něj pečovat a nezletilý je zvyklý na střídání prostředí dvou mateřských škol a dětských kolektivů, stejně jako cestování mezi bydlišti rodičů, jejichž vzdálenost není výrazně zatěžující. Zprávou psycholožky bylo potvrzeno, že mezi oběma rodiči a nezletilým je velmi kladný citový vztah a na straně rodičů nebyla zjištěna žádná patologie, která by nezletilého ohrožovala. Sám nezletilý preferuje prostředí u stěžovatele, což je dle psycholožky možné přičítat benevolentnějšímu přístupu i postavení jedináčka, které u něj má. Střídavá péče by dle psycholožky přicházela v úvahu pouze do doby nástupu nezletilého do školy (k čemuž mělo dojít v září roku 2022). Okresní soud pravidelné týdenní střídání výchovných prostředí nepovažoval pro nezletilého za škodlivé, jelikož delší pobyty u obou rodičů již střídá, a nejde tak pro něj o nijak výraznou změnu. Jelikož byly naplněny veškeré aspekty pro střídavou péči, pro kterou byla v době rozhodování nejoptimálnější situace, okresní soud uzavřel, že změna výchovného prostředí zájmu nezletilého neodporuje a návrhu stěžovatele vyhověl. 4. Krajský soud v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře rozsudkem ze dne 10. 6. 2021 č. j. 15 Co 117/2021-351 rozsudek okresního soudu změnil tak, že návrh stěžovatele na svěření nezletilého do střídavé péče rodičů zamítl, a rozsudek okresního soudu ze dne 31. 8. 2017 ve výrocích o úpravě styku stěžovatele s nezletilým změnil tak, že stěžovatel je oprávněn se s nezletilým stýkat každý sudý týden v roce tak, že si ho převezme v bydlišti matky ve středu v 9:30 hodin a tamtéž ho matce předá v neděli nejpozději do 18:00 hodin, a v rozsudku blíže specifikovaným způsobem o Vánocích a v měsících červenec a srpen (výrok I). Výroky II a III pak krajský soud rozhodl o náhradě nákladů řízení. 5. Krajský soud se neztotožnil se závěrem okresního soudu, že došlo ke změně poměrů odůvodňující svěření nezletilého do střídavé péče. Shrnul, že nezletilý má zvýšený zájem o pobyt u stěžovatele, změnu v podobě střídavé péče by zřejmě uvítal a stěžovatel by svou část péče bez problémů zvládl. Dle krajského soudu je však nezbytné otázku střídavé péče zvažovat i z pohledu zájmu dítěte na stabilním prostředí v době prvních výraznějších životních změn (předškolní výchova a nástup do školy). Krajský soud připustil, že nezletilý návštěvu dvou dětských kolektivů zvládá, a jelikož se dle zprávy psycholožky jedná o šikovné dítě s dobrou úrovní rozumové vyspělosti, zvládl by zřejmě absolvovat stejným způsobem i tzv. předškolní výchovu. Zahájení školní docházky na dvou základních školách by však dle krajského soudu bylo naprosto nevhodné a mohlo by se negativně projevit na dalším vývoji a vzdělávání nezletilého. Pokud by bylo návrhu stěžovatele nyní vyhověno, muselo by být před nástupem nezletilého do školy o výchovném prostředí znovu rozhodováno. Jelikož opakovaná soudní řízení spojená s různými pohovory a psychologickými vyšetřeními neprospívají nezletilému ani vztahům mezi rodiči, uzavřel krajský soud, že skutkový stav nesvědčí o změně, která by mohla vést k jinému rozhodnutí o výchovném prostředí, ale o změně poměrů pouze ve vztahu k úpravě styku. Návrh stěžovatele, kterým se domáhal svěření nezletilého do střídavé péče, proto zamítl a změnil předchozí rozhodnutí, kterým byl upraven styk stěžovatele s nezletilým. Při úvahách o rozsahu styku vyšel z toho, že nezletilý nemá problémy s pobytem v mateřské škole v P. a rodiče byli schopni se dohodnout na prodloužení běžného styku o jeden či dva dny. Upravený běžný styk bude dle krajského soudu možno realizovat pouze do doby, než nezletilý nastoupí do školy. Zatímco v případě svěření do střídavé péče by bylo nutno výchovné prostředí znovu měnit soudním rozhodnutím, mohou se v otázce styku rodiče sami dohodnout. Závěrem krajský soud poznamenal, že momentálně je třeba dát přednost stabilitě výchovného prostředí a zajistit nezletilému klid nezbytný pro úspěšné zvládnutí životních změn, které ho v příštích dvou či třech letech čekají. Nedojde-li však k nějaké zásadní změně ve vztazích mezi nezletilým a oběma rodiči, je dle krajského soudu pravděpodobné, že časem se model střídavé péče skutečně stane řešením, které bude z hlediska zájmu nezletilého nejvhodnější. II. Argumentace stěžovatele 6. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí krajského soudu z důvodu tvrzeného zásahu do práv garantovaných čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 4 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a porušení čl. 6 a 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 7 a 47 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen "Listina EU"), čl. 14 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, jakož i čl. 9 odst. 2 a čl.