III.ÚS 3700/25 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 3700/25 ze dne 5. 2. 2026 Náležité odůvodnění rozhodnutí o styku dítěte s osobou společensky blízkou   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Svatoně, soudce Milana Hulmáka a soudkyně zpravodajky Daniely Zemanové o ústavní stížnosti stěžovatelky K. W., zastoupené JUDr. Michaelou Dobrovičovou, advokátkou, se sídlem Uruguayská 416/11, Praha 2, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. října 2025 č. j. 54 Co 282/2025-382, a proti výroku II rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 11. července 2025, č. j. 50 Nc 9001/2025-280, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 10 jako účastníků řízení a N. F., zastoupené Mgr. Liborem Krejčím, advokátem, se sídlem Pražská 1279/18, Praha 10, a nezletilého D. W., zastoupeného opatrovníkem Městskou částí P., jako vedlejších účastníků řízení, takto: I. Výrokem II usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. října 2025, č. j. 54 Co 282/2025-382, a výrokem II rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 11. července 2025, č. j. 50 Nc 9001/2025-280, byla porušena základní práva stěžovatelky zaručená čl. 32 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Výrok II usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. října 2025, č. j. 54 Co 282/2025-382, a výrok II rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 11. července 2025, č. j. 50 Nc 9001/2025-280, se proto ruší. III. Ve zbytku se ústavní stížnost odmítá. Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti a obsah napadených rozhodnutí 1. Stěžovatelka je matkou nezletilého, narozeného 2022. S vedlejší účastnicí žila v partnerském vztahu do roku 2023, kdy došlo k jeho rozpadu. Vedlejší účastnice se považuje za sociální matku nezletilého. V období, které následovalo bezprostředně poté, umožňovala stěžovatelka vedlejší účastnici kontakt s nezletilým, což bylo částečně dáno praktickými důvody (potřebovala docházet do zaměstnání). Postupně přestala styk umožňovat z důvodů narůstajících konfliktů mezi ní a vedlejší účastnicí z obavy o manipulaci nezletilého. Stěžovatelka v mezidobí navázala jiný vztah. 2. První soudní úprava styku mezi vedlejší účastnicí a nezletilým vychází z předběžného opatření vydaného Obvodním soudem pro Prahu 10 (dále jen "obvodní soud") ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze (dále jen jako "městský soud" nebo "odvolací soud"). Styk byl těmito rozhodnutími stanoven na každou třetí sobotu v kalendářním měsíci od 9 do 18 hodin. Matka proti usnesení městského soudu podala ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl (usnesení ze dne 26. 8. 2025, sp. zn. II. ÚS 1721/25). 3. V řízení ve věci samé následně obvodní soud vydal rozsudek, kterým určil styk v každém třetím týdnu od čtvrtka od 15 hodin do neděle do 18 hodin a dále pak o letních prázdninách od 15. 8. od 18 hodin do 31. 8. do 18 hodin. Výrokem II, který matka nyní napadá ústavní stížností, soud určil, že rozsudek je předběžně vykonatelný. Pro stanovení styku vyšel ze zjištění, že vedlejší účastnice je sociální matkou nezletilého, že z tohoto důvodu má právo podílet se na citovém, rozumovém a mravním vývoji nezletilého. Nezletilý s ní má vytvořen úzký vztah, stejně tak i s její širší rodinou. Je v zájmu nezletilého, aby pouto, které je pro obě strany přínosem, nebylo přetrženo. O předběžné vykonatelnosti rozhodl soud na základě § 27a zákona o zvláštních řízeních soudních (z. ř. s.), aby bylo pro nezletilého nastoleno stabilní prostředí, a aby nedošlo ke zpřetrhání vazeb mezi ním a vedlejší účastnicí. Matka napadla rozsudek v celém rozsahu odvoláním; odvolání podala i vedlejší účastnice. Následně matka podala k odvolacímu soudu také návrh na odklad vykonatelnosti výroku II prvoinstančního rozsudku - navrhla tedy odklad vykonatelnosti výroku určujícího předběžnou vykonatelnost rozsudku obvodního soudu. Městský soud její návrh na odklad vykonatelnosti výroku II jako nedůvodný zamítl (výrokem I) a výrok určující předběžnou vykonatelnost rozsudku potvrdil (výrokem II). Dle odvolacího soudu jde o situaci předvídanou § 27a z. ř. s., a není proto důvod napadený výrok měnit. Toto usnesení odvolacího soudu napadá stěžovatelka rovněž ústavní stížností. Ve zbývajícím rozsahu probíhá o odvolání účastnic řízení před odvolacím soudem. 4. Ústavní soud z vyžádaného spisu zjistil, že odvolací soud při jednání konaném dne 9. 12. 2005 rozhodl o provedení dalšího dokazování za účelem zjištění podoby a intenzity vazby nezletilého k vedlejší účastnici s tím, že k této otázce je zadán znalecký posudek. II. Argumentace stěžovatelky 5. Stěžovatelka uvádí, že obvodním soudem stanovený styk (viz bod 3 výše), nezletilému škodí. Mezi vedlejší účastnicí a nezletilým není vztah matky a syna, není v nejlepším zájmu nezletilého, aby byl v takto rozsáhlém a nepřetržitém kontaktu s vedlejší účastnicí za situace, kdy jej aktivně manipuluje proti matce. Matka odkazuje na vyjádření znalkyně, která kontakt nezletilého a vedlejší účastnice výslovně nedoporučila. V současné chvíli přitom neexistuje jiný procesní způsob, jak odstranit rozhodnutí o předběžné vykonatelnosti rozsudku soudu prvního stupně, než zrušení dotčených rozhodnutí Ústavním soudem. Stejný názor vyslovil při jednání rovněž odvolací soud. 6. Stěžovatelka poukazuje na neopodstatněnost rozhodnutí o předběžné vykonatelnosti rozsudku za situace, kdy nebylo postaveno najisto, jaký vztah existuje mezi jejím synem a vedlejší účastnicí. K této otázce je aktuálně odvolacím soudem vedeno další dokazování. Předběžná vykonatelnost rozsudku založeného na aplikaci § 927 občanského zákoníku postrádá smysl, protože soud zde rozhodoval o styku mezi nezletilým a osobou, s níž není spřízněna. Styk dítěte s takovou osobou nemůže být rozsáhlejší nebo postaven naroveň styku rodičů s dítětem, a to zejména, pokud si to rodiče nepřejí. Pokud by nebyl rozsudek předběžně vykonatelný, uplatnila by se úprava styku založená předběžným opatřením zajišťující alespoň minimální styk vedlejší účastnice s nezletilým; vznik neodčinitelné újmy zde tedy nehrozil. Rozhodnutí o předběžné vykonatelnosti není řádně odůvodněno. Ve skutečnosti oslabuje postavení stěžovatelky v odvolacím řízení. Reálně může způsobit neodčinitelné škody a porušuje rovněž podstatu práva na dvoustupňové soudní řízení. 7. Ústavně chráněna je péče rodiče, nikoliv péče jiné osoby. Nezletilý žil s vedlejší účastnicí pouze do roku a půl a nemohl s ní tedy navázat vztah, jehož ztrátou by nyní trpěl. Vedlejší účastnici muselo být od počátku jasné, že nemá žádnou právní vazbu k nezletilému. V době, kdy se nezletilý narodil, český právní řád nic takového neumožňoval. Ačkoliv tedy stěžovatelku v realizaci přání mít dítě podporovala, vedlejší účastnice si nemohla od této situace slibovat, že bude mít postavení druhého rodiče. Soudy nezohlednily ani to, že vedlejší účastnice podporuje konfliktní vztahy a přes nezletilého se stěžovatelce jakožto své bývalé partnerce mstí. 8. Obvodní soud vycházel při posouzení vztahu mezi nezletilým a vedlejší účastnicí z neúplně zjištěného skutkového stavu, nepřihlédl dostatečně k manipulaci vedlejší účastnice nezletilého proti matce. Ačkoliv kolizní opatrovník navrhoval doplnění dokazování o znalecký posudek, ten v řízení před soudem prvního stupně nebyl proveden. 9. Odvolací soud situaci nedokázal účinně vyřešit, a to ani za situace, kdy měl významné pochybnosti o podstatě vztahu mezi vedlejší účastnicí a nezletilým. Kolizní opatrovník navrhoval zrušení rozsudku a vrácení věci, což se nestalo. 10. Stěžovatelka má za to, že rozhodnutím obvodního soudu a odvolacího soudu, došlo k porušení jejího práva na rodinný život a rodičovských práv, garantovaných v čl. 32 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod, a že soudy nejednaly v nejlepším zájmu nezletilého. III. Procesní předpoklady řízení a průběh řízení před Ústavním soudem 11. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení podle zákona o Ústavním soudu. Dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána oprávněnou osobou [§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu]; je včasná a není nepřípustná podle § 75 odst. 1 téhož zákona; stěžovatelka je řádně zastoupena advokátem. Ústavní soud je k projednání ústavní stížnosti proti rozsudku městského i obvodního soudu příslušný. 12. Pokud jde o splnění požadavku subsidiarity ústavní stížnosti, je třeba vzít v úvahu, že směřuje proti rozhodnutí, kterým odvolací soud již o části odvolání - v rozsahu výroku stanovujícím předběžnou vykonatelnost - rozhodl (stejným usnesením, kterým zamítl i návrh stěžovatelky na odklad vykonatelnosti výroku stanovujícího předběžnou vykonatelnost rozsudku). V rozsahu, v němž napadá stěžovatelka obě rozhodnutí ústavní stížností, tedy byla věc skončena, a současná koncepce opravných prostředků v civilním soudním řízení stěžovatelce neposkytuje již žádný další prostředek obrany (srov. § 30 odst. 1 z. ř. s.). 13. Us