III.ÚS 476/25 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 476/25 ze dne 13. 3. 2025   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Hulmáka, soudce Jana Svatoně a soudkyně zpravodajky Daniely Zemanové, o ústavní stížnosti stěžovatelky STAČILO!, koalice Komunistické strany Čech a Moravy a České strany národně sociální, zastoupená JUDr. Sergeyem Zaripovem, LL.M., advokátem, se sídlem Václavské náměstí 775/8, Praha 1, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 6. ledna 2025, č. j. 64 A 5/2024 - 152, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti napadeného usnesení, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci, jako účastníka řízení, a 1. Krajského úřadu Libereckého kraje, 2. Romany Šidlové, 3. MDDr. Daniely Šebestové a 4. politického hnutí Starostové pro Liberecký kraj, se sídlem Turistická 197, Hrádek nad Nisou, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah napadeného rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá, aby bylo zrušeno v záhlaví označené rozhodnutí s tvrzením, že jím byly porušeny články 21, 22 a 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 5 a 6 Ústavy. 2. Stěžovatelka ve volbách do Zastupitelstva Libereckého kraje konaných ve dnech 20. a 21. září 2024 získala 4,99 % hlasů. K zisku 5 % hlasů a postupu do skrutinia jí chybělo devět hlasů. 3. Návrhem podle § 90 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen "s. ř. s."), se stěžovatelka domáhala vyslovení neplatnosti volby kandidátů ve volbách do Zastupitelstva Libereckého kraje, a to buď všech kandidátů, nebo vedlejších účastnic 2) a 3), eventuálně neplatnosti těchto voleb jako takových. Doložila sedm čestných prohlášení voličů o pochybení při sčítání hlasů a žádala, aby soud přepočetl hlasy ve všech volebních okrscích, popřípadě alespoň v těch, v nichž stěžovatelka obdržela pět či méně hlasů. 4. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ("krajský soud") návrh zamítl usnesením ze dne 22. 10. 2024, č. j. 64 A 5/2024-100. Dospěl k závěru, že předložená čestná prohlášení nepředstavují dostatečně významnou indicii způsobilou vyvrátit presumpci správnosti vyhlášených výsledků voleb. I kdyby se prokázala všechna pochybení dle čestných prohlášení, nemělo by to vliv na celkový výsledek voleb. Tvrzení o pochybeních v dalších okrscích stěžovatelka nijak nedoložila. 5. Proti uvedenému usnesení podala stěžovatelka ústavní stížnost, které Ústavní soud vyhověl a nálezem ze dne 11. 12. 2024, sp. zn. I. ÚS 2931/24, usnesení krajského soudu zrušil. Stěžovatelka dle Ústavního soudu v řízení před krajským soudem předložila dostatečně závažnou indicii způsobilou vyvrátit presumpci správnosti vyhlášených výsledků voleb, na jejímž základě měl krajský soud přezkoumat volební dokumentaci z okrsků, kterých se tato indicie přímo týkala, tedy z okrsků, v nichž autoři předložených čestných prohlášení namítali nezapočtení svého (přednostního) hlasu. 6. Krajský soud věc opětovně projednal, vyžádal si volební dokumentaci z pěti volebních okrsků, jichž se čestná prohlášení týkala. Dospěl k závěru, že indicie navrhovatelky se potvrdila ve třech okrscích, ve dvou nikoli. Navrhovatelce nebyly chybou volebních komisí přičteny čtyři hlasy, což by však pro překonání pětiprocentní uzavírací klauzule nestačilo. 7. Návrh stěžovatelky tak krajský soud usnesením napadeným touto ústavní stížností zamítl, neboť zjištěná pochybení neměla na výsledek voleb vliv. II. Argumentace stěžovatelky 8. Stěžovatelka tvrdí, že krajský soud se neměl zaměřit na přepočítávání výsledků pouze v pěti volebních okrscích, ale do přepočtu zahrnout buď více okrsků či všech 582 volebních okrsků Libereckého kraje. Pochybení byla identifikována ve třech z pěti přepočítávaných volebních okrsků, což vyvolává pochybnosti o správnosti a transparentnosti celého volebního procesu. V rámci pěti okrsků se podařilo najít čtyři hlasy, což představuje 44,4 % potřebných hlasů ke změně volebního výsledku. Žádné hlasy nebyly po přepočtu odečteny. Tato okolnost nasvědčuje tomu, že docházelo k cílené manipulaci směřující k zadržování hlasů ve prospěch jiných kandidátů nebo k újmě stěžovatelky. Jde tak o pochybení systémového charakteru. 9. Krajský soud pochybil, jestliže nevyhověl žádosti stěžovatelky ze dne 17. 12. 2024 o poskytnutí dodatečné lhůty 30 dnů za účelem označení a doplnění dalších možných důkazů, ani její žádosti ze dne 3. 1. 2025 o prodloužení lhůty pro doplnění dokazování znaleckým posudkem. Připomíná, že lhůta pro rozhodnutí v § 90 odst. 3 s. ř. s. je pořádková. Odkazuje na nález ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. III. ÚS 35/19, podle něhož je možno připustit ve volebních věcech důkaz i po lhůtě pro podání návrhu. Soud neměl na její žádost reagovat pouhým přípisem, ale rozhodnout o ní usnesením. 10. Stěžovatelka k ústavní stížnosti přikládá "Odborné posouzení výsledků voleb do zastupitelstva Libereckého kraje" z oboru ekonomie ze dne 4. 2. 2025 zpracované RNDr. Daliborem Moravanským, CSc. 11. Stěžovatelka nesouhlasí s názorem krajského soudu, že předložení odborného posouzení by představovalo rozšíření původního návrhu. Již v původním návrhu alternativně požadovala, aby krajský soud prohlásil volbu všech kandidátů za neplatnou, nebo aby provedl přepočet hlasů ve všech volebních okrscích, kde stěžovatelka obdržela 0-5 hlasů. Předložení odborného posouzení vychází z intencí původního návrhu. Jeho cílem je statisticky prokázat, že k pochybením došlo v širším rozsahu, než je krajský soud ochoten připustit. 12. S ohledem na těsný výsledek voleb, na nalezené nesrovnalosti ve zkoumaných okrscích a na pravděpodobnost systémových chyb považuje stěžovatelka za protiústavní, že krajský soud nepřipustil další důkazy, resp. nepřistoupil k rozsáhlejšímu přezkumu volebních výsledků. Namístě by bylo provedení celkového přepočtu hlasů nebo opakování celých voleb. 13. Postup soudu byl formalistický a nedostatečný, neboť jeho účelem nebylo komplexní objasnění situace, ale toliko splnění nejnutnější povinnosti uložené Ústavním soudem. Soud své rozhodnutí dostatečně neodůvodnil. 14. Ve věcech volebních je soudní řízení jednoinstanční. Pokud by Ústavní soud ústavní stížnost zamítl, fakticky by tím aproboval neomezenou pravomoc volebních soudů, došlo by k nepřijatelné koncentraci moci v rukou jediné soudní instance, a de facto k popření práva na soudní ochranu. 15. Stěžovatelka závěrem navrhuje odložení vykonatelnosti napadeného usnesení. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 16. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s § 29 až 31 zákona Ústavním soudu a ústavní stížnost je přípustná, neboť vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario). IV. Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti 17. V řízení o ústavní stížnosti Ústavní soud, na rozdíl od volebního soudu, nepřezkoumává výsledek voleb (srov. nález ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. III. ÚS 35/19, bod 30). Výklad volebních zákonů a posouzení, zda jsou dány důvody pro rozhodnutí o neplatnosti voleb, hlasování či volby kandidáta, je svěřeno v prvé řadě správním (volebním) soudům (nález ze dne 1. 2. 2016, sp. zn. I. ÚS 40/15, bod 18). Ústavní soud následně hodnotí, zda rozhodnutí volebního soudu neporušilo ústavně zaručená práva a svobody stěžovatelky, respektive zda volební soud nevybočil z mezí vytyčených ústavním pořádkem. 18. Pro procesní úpravu volebního soudnictví platí vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá (srov. nález ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04). 19. V předchozím nálezu sp. zn. I. ÚS 2931/24 vydaném ve věci stěžovatelky Ústavní soud uvedl, že "stěžovatelčin požadavek na přepočet hlasů ze všech okrsků v Libereckém kraji či alespoň z těch okrsků, v nichž obdržela pět či méně hlasů, není opodstatněný. V tomto rozsahu totiž stěžovatelka volebnímu soudu nenabídla žádnou indicii svědčící o pochybení ze strany okrskových volebních komisí" (bod 18). Ústavní soud se ztotožnil se závěrem krajského soudu, že ničím nepodložené tvrzení stěžovatelky o podnětech od členské základny, respektive její přesvědčení založené na těchto podnětech, není způsobilé vyvrátit předpoklad správnosti vyhlášených výsledků voleb. 20. V nyní posuzované věci vytýká stěžovatelka krajskému soudu, že neprovedl širší přezkum volebních výsledků než jen v těch okrscích, jichž se týkaly stěžovatelkou doložené indicie. K tomu však Ústavní soud dodává, že se krajský soud zabýval právě tě