III.ÚS 943/16 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 943/16 ze dne 23. 8. 2017   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Filipa a soudců Josefa Fialy a Radovana Suchánka (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele S. B., zastoupeného JUDr. Martinou Hrbatovou, advokátkou, sídlem Karlov 6, Prostějov, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 9. prosince 2015 č. j. 70 Co 251/2015-808, a proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 13. února 2015 č. j. 39 Nc 47/2013-654, za účasti Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci a Okresního soudu v Olomouci, jako účastníků řízení, a 1) J. B., 2) nezletilého S. B., a 3) nezletilého J. B., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, a to pro porušení čl. 32 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i čl. 3, čl. 18 odst. 1 a čl. 27 odst. 1 a 2 Úmluvy o právech dítěte. 2. Z ústavní stížnosti Ústavní soud zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v Olomouci (dále jen "okresní soud") ze dne 13. 2. 2015 č. j. 39 Nc 47/2013-654 okresní soud svěřil vedlejší účastníky 2) a 3), dále též "nezletilé děti", pro dobu do rozvodu i pro dobu po rozvodu do péče stěžovatele jako otce, dále též "otec" (výroky I. a VII.), vedlejší účastnici 1) jako matce, dále též "matka", uložil povinnost přispívat na výživu vedlejšího účastníka 2) částkou 4 000 Kč a na výživu vedlejšího účastníka 3) částkou 3 500 Kč měsíčně, u obou s účinností od 22. 7. 2013 (výrok II.) a v téže výši matce uložil povinnost přispívat na výživu dětí s účinností od právní moci rozsudku o rozvodu manželství rodičů (výrok VIII.). Výroky III., V., VI., IX. a X. okresní soud rozhodl, že matka je povinna nedoplatek výživného za dobu od 22. 7. 2013 do 28. 2. 2015 pro vedlejšího účastníka 2) v celkové výši 48 490 Kč a pro vedlejšího účastníka 3) v celkové výši 42 029 Kč uhradit k rukám otce do tří dnů od doručení rozsudku matce s tím, že výživné, které dospěje do konce měsíce, v němž rozsudek bude matce doručen, je povinna tato uhradit k rukám otce do tří dnů od doručení rozsudku a pokud jde o výživné, které dospěje do konce měsíce, v němž rozsudek o rozvodu nabude právní moci, bylo matce uloženo ho uhradit k rukám otce nejpozději spolu s prvním běžným výživným následujícím po právní moci rozsudku o rozvodu. Běžné výživné bylo matce pro obě období uloženo platit k rukám otce vždy nejpozději do každého prvého dne v měsíci. Ve výroku IV. okresní soud uložil otci povinnost uhradit matce nedoplatek výživného za dobu od 9. 7. 2013 do 21. 7. 2013 ve výši 2 065 Kč pro vedlejšího účastníka 2) a ve výši 1 935 Kč pro vedlejšího účastníka 3) do tří dnů od doručení rozsudku. O úpravě styku matky s nezletilými dětmi, a to pro dobu do rozvodu i pro dobu po rozvodu okresní soud rozhodl tak, že matka je oprávněna se s dětmi stýkat v každém lichém kalendářním týdnu od soboty od 9.00 hodin do neděle do 18.00 hodin. V každém sudém kalendářním týdnu pak ve středu od 15.00 hodin do 18.00 hodin. Dále okresní soud upravil styk matky s dětmi v době hlavních letních školních prázdnin, o vánočních, jarních a o velikonočních školních prázdninách; dále byly upraveny podrobnosti předání a převzetí nezletilých dětí (výroky XI. až XV.). Výrokem XVI. okresní soud stanovil nad vedlejšími účastníky 2) a 3) soudní dohled. Dále okresní soud uložil rodičům povinnost navázat spolupráci s klinickým psychologem PhDr. Jiřím Smejkalem, popřípadě pokračovat v již navázané spolupráci s psychologem a účastnit se na vlastní náklady rodinné psychoterapie s tím, že jsou povinni jednou čtvrtletně, vždy 31. 3., 30. 6., 30. 9. a 31. 12. každého roku, zasílat soudu zprávy o návštěvách terapeuta a o výsledcích terapie. Otci rovněž byla uložena povinnost k terapii přivést dle pokynů terapeuta i nezletilé děti (výrok XVII.). Okresní soud udělil otci za matku souhlas k podání žádosti o přestup vedlejšího účastníka 3) na Základní školu ve Šternberku, náměstí Svobody 3 (výrok XVIII.). O náhradě nákladů bylo rozhodnuto výroky XIX. a XX. a XXI.). 3. Proti rozsudku okresního soudu podali matka i otec odvolání. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci (dále jen "krajský soud") ze dne 9. 12. 2015 č. j. 70 Co 251/2015-808 byl rozsudek okresního soudu ve výroku XVIII. zrušen a řízení bylo v tomto rozsahu zastaveno (výrok I.). Ve výroku II. bylo rozhodnuto, že rozsudek okresního soudu se ve výrocích I., IV., VII. a XVI. potvrzuje. Výrokem III. rozsudku krajského soudu byl rozsudek okresního soudu ve výrocích II., III., V., VI., VIII., IX. a X. o výživném pro dobu do rozvodu i po rozvodu, ve výrocích XI. až XV. o styku pro dobu do i po rozvodu, a ve výroku XVII., změněn takto: matka je povinna přispívat na výživu vedlejšího účastníka 2) s účinností od 22. 7. 2013 částkou 4 000 Kč měsíčně a s účinností od 1. 9. 2015 nadále částkou 4 500 Kč měsíčně. Matka je povinna přispívat na výživu vedlejšího účastníka 3) s účinností od 22. 7. 2013 částkou 3 500 Kč měsíčně. Matce na výživném pro vedlejšího účastníka 3) za období od 22. 7. 2013 do 31. 12. 2015 nevznikl žádný dluh. Dlužné výživné za období od 22. 7. 2013 do 31. 12. 2015 pro vedlejšího účastníka 2) v celkové výši 300 Kč, jakož i výživné pro oba nezletilé, které dospěje od 1. 1. 2016 do konce měsíce, v němž rozsudek bude doručen matce, je matka povinna zaplatit k rukám otce do tří dnů od doručení rozsudku. Matka je povinna přispívat na výživu vedlejšího účastníka 2) částkou 4 500 Kč měsíčně a na výživu vedlejšího účastníka 3) částkou 3 500 Kč měsíčně s účinností od právní moci rozsudku o rozvodu manželství rodičů. Výživné, které dospěje do konce měsíce, v němž rozsudek o rozvodu manželství nabude právní moci, je matka povinna zaplatit k rukám otce nejpozději do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Běžné výživné pro dobu do rozvodu i pro dobu po rozvodu je matka povinna platit k rukám otce do každého prvého dne v měsíci. Matka je oprávněna stýkat se s vedlejšími účastníky 2) a 3) pro dobu do rozvodu i pro dobu po rozvodu v každém lichém kalendářním týdnu v neděli od 9:00 hodin do 18:00 hodin, a to po dobu tří měsíců od právní moci rozsudku. Po uplynutí tří měsíců od právní moci rozsudku je matka oprávněna stýkat se s nezletilými dětmi pro dobu do rozvodu i pro dobu po rozvodu: v každém lichém kalendářním týdnu od soboty od 9:00 hodin do neděle do 18:00 hodin; dále krajský soud upravil styk matky s dětmi v době hlavních letních školních prázdnin, o vánočních, jarních a o velikonočních školních prázdninách; dále byly upraveny podrobnosti předání a převzetí nezletilých a bylo rozhodnuto, že styku matky s nezletilými dětmi se nesmí účastnit druh matky. Dále byla rodičům uložena povinnost, aby do 14 dnů od právní moci rozsudku navázali spolupráci s Poradnou pro rodinu Olomouc v Olomouci a podrobili se rodinné psychoterapii po dobu jednoho roku od uskutečnění prvního sezení s terapeutem a poté do poradny pravidelně docházeli dle pokynů terapeuta. Matce a otci byla uložena povinnost, aby jednou čtvrtletně okresnímu soudu zaslali zprávu o návštěvách u terapeuta a o výsledcích terapie potvrzenou terapeutem s tím, že první zprávu jsou povinni zaslat soudu za tři měsíce po prvním sezení u terapeuta. Otci byla uložena povinnost k terapii přivést dle pokynů terapeuta i nezletilé děti. Ve výrocích IV. a V. bylo rozhodnuto o nákladech řízení. II. Argumentace stěžovatele 4. V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že stanovil-li okresní soud pro vedlejšího účastníka 2) výživné částkou 4 000 Kč měsíčně a pro vedlejšího účastníka 3) výživné částkou 3 500 Kč měsíčně, rozhodl v rozporu nejen se zákonem, ale i protiústavně. Stěžovatel poukazuje na to, že minimálně v období od 1. 9. 2014 byly obě nezletilé děti žáky druhého stupně základní školy, obě měly stejné životní potřeby, přesto u vedlejšího účastníka 3) soud rozhodl o výživném nižším než u vedlejšího účastníka 2). Toto rozhodnutí se neopírá o žádný odůvodněný závěr a je proto nepřezkoumatelné. Stěžovatel dále namítá, že vyměřené výživné pro oba nezletilé je zcela v nepoměru s možnostmi matky a potřebami dětí. Matka opustila společnou domácnost v červenci 2013 a odnesla si ze společných prostředků nejméně částku 1 000 000 Kč a peníze v cizí měně, když tyto finanční prostředky investovala do nemovitosti, patřící obchodní společnosti jejího přítele. V mezidobí nastoupila do práce do společnosti svého přítele a měsíčně vydělává kolem 15 000 Kč měsíčně. Dále má příjem z nájmu ve výši nejméně 30 000 Kč měsíčně. Žije v domácnosti se svým přítelem, jehož příjmy jsou značně nadstandardní.