Ústavní soud IV.ÚS 1690/22

Dne 27. 6. 2022 bylo Ústavnímu soudu doručeno stěžovatelčino podání označené jako "ústavní stížnost, úplné znění" datované dnem 21. 4. 2019, určené k věci sp. zn. I. ÚS 1342/19, jímž se stěžovatelka domáhala zrušení rozsudku uvedeného v záhlaví, jenž byl vydán v řízení o úpravu styku prarodičů (třetí vedlejší účastnice a čtvrtého vedlejšího účastníka) s nezletilou první vedlejší účastnicí. Vzhledem k tomu, že řízení ve věci sp. zn. I. ÚS 1342/19 bylo dne 26. 6. 2019 skončeno, považoval Ústavní soud stěžovatelčino podání za novou ústavní stížnost a přidělil jí sp. zn. IV. ÚS 1960/22. Protože však toto podání nesplňovalo náležitosti podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), neboť k němu nebyly přiloženy předepsané přílohy (byť avizované na první straně ústavní stížnosti), zejména zvláštní plná moc (viz § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) a kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva (viz § 72 odst. 6 téhož zákona), vyzval soudce zpravodaj právní zástupkyni stěžovatelky k odstranění vad ve lhůtě pěti dnů od doručení výzvy.

V průběhu určené lhůty zaslala právní zástupkyně stěžovatelky Ústavnímu soudu dopis, v němž informovala, že uvedené podání zaslala Ústavnímu soudu omylem, namísto zamýšleného úplného znění ústavní stížnosti ze dne 15. 6. 2022 k sp. zn. III. ÚS 1591/22, a navrhla, aby Ústavní soud řízení vedené pod sp. zn. IV. ÚS 1690/22 zastavil.

Toto stěžovatelčino podání Ústavní soud považuje za projev vůle vzít ústavní stížnost zpět, byť v něm je navrženo "toliko" zastavení řízení. Podle § 77 zákona o Ústavním soudu může stěžovatel vzít ústavní stížnost zpět do okamžiku, než se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě. V takovém případě Ústavní soud řízení zastaví.

Vzhledem k tomu, že byly naplněny podmínky § 77 zákona o Ústavním soudu, Ústavní soud řízení zastavil.