IV.ÚS 1898/25 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 1898/25 ze dne 20. 5. 2026 Nahlížení do spisu v řízeních ve věcech dětí mladších patnácti let   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudců Michala Bartoně a Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele nezl. A. A. (jedná se o pseudonym), zastoupeného zákonnými zástupci, B. A. a C. A. (jedná se o pseudonymy), zastoupeného JUDr. Marcelou Kleinbauerovou, advokátkou, sídlem náměstí I. P. Pavlova 1785/3, Praha 2 - Nové Město, směřující proti jinému zásahu spočívajícímu v odepření nahlédnutí do spisu právní zástupkyni stěžovatele a v odepření její účasti při úkonech v řízení ve věcech dětí mladších patnácti let vedené pod sp. zn. KRPS-28564/TČ-2025-011471-KNC, za účasti Krajského státního zastupitelství v Praze, Okresního státního zastupitelství Praha-východ a Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru Praha venkov-jih, Oddělení obecné kriminality, jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se zamítá. Odůvodnění: I. Podstata věci 1. Ústavní soud se poprvé komplexněji vyjadřuje k právům z důvodu věku trestně neodpovědných dětí, které spáchaly tzv. čin jinak trestný. Ústavní soud vysvětluje ústavněprávní význam řízení ve věcech dětí mladších patnácti let o činech jinak trestných a význam právního zastoupení trestně neodpovědných dětí v těchto řízeních včetně práva právního zástupce nahlížet do spisu a účastnit se úkonů, jejichž výsledek lze užít jako důkaz v řízení před soudem pro mládež. II. Popis věci a její procesní vývoj 2. Tehdy ještě ani ne patnáctiletý stěžovatel měl navázat kontakt s jedenáctiletou dívkou, kterou údajně přiměl k výrobě dětské pornografie. To vše se mělo odehrát v aplikaci Snapchat, kde uživatelé sdílí fotografie či krátká několikasekundová videa. Tato věc ale byla odložena (3. 2. 2025), neboť nebyla stěžovateli prokázána (§ 159a odst. 5 trestního řádu ve spojení § 89a odst. 1 zákona o soudnictví ve věcech mládeže). Nicméně se zjistilo, že stěžovatel nejméně čtyřikrát rozeslal videa s dětskou pornografií přes sociální sítě Snapchat a Instagram. Právě pro toto jednání se s ním vedlo řízení ve věcech dětí mladších patnácti let. Policejní orgán uzavřel, že toto protiprávní jednání je činem jinak trestným (výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií podle § 192 odst. 3 trestního zákoníku) a že ho spáchal právě stěžovatel. Protože nebyl v době činu trestně odpovědný (později během řízení dosáhl patnácti let), byla mu ustanovena právní zástupkyně (§ 89d zákona o soudnictví ve věcech mládeže). Té však policie neumožnila, aby nahlédla do spisu a aby se účastnila podání vysvětlení rodiči stěžovatele (právě o tyto dva úkony jde v nynější ústavní stížnosti). 3. Policejní orgán prověřování stěžovatele ukončil tak, že věc dne 3. 7. 2025 odložil, neboť trestní stíhání proti osobám mladším patnácti let je nepřípustné [§ 159a odst. 2 a § 11 odst. 1 písm. d) trestního řádu ve spojení s § 89a odst. 1 zákona o soudnictví ve věcech mládeže]. Stejného dne policejní orgán vyrozuměl právní zástupkyni o možnosti nahlédnout do spisu. Okresní státní zastupitelství následně zvažovalo, zda je namístě podat návrh na uložení opatření. Uzavřelo, že nikoli [§ 89j odst. 1 písm. a) zákona o soudnictví ve věcech mládeže]. Přestože čin jinak trestný byl závažný, řízení splnilo svůj účel, stěžovatel v následujících dvou letech od spáchání činu jinak trestného nebyl prověřován pro jinou trestní věc. 4. Stěžovatel ještě před uzavřením celé věci nesouhlasil s postupem policie, která neumožnila právní zástupkyni nahlédnout do spisu a účastnit se podání vysvětlení rodičů. Proto se obrátil na okresní státní zastupitelství, které požádal, aby odstranilo vady v postupu policejního orgánu (§ 157a trestního řádu). Okresní státní zastupitelství uzavřelo, že policie nepochybila (vyrozumění ze dne 23. 4. 2025). Děti mladší patnácti let nemají na rozdíl od osob jiných (mladistvých a dospělých) přístup ke spisovému materiálu, § 65 trestního řádu se o nich vůbec nezmiňuje. Jelikož nelze proti této skupině osob vést trestní stíhání, nemohou stěžovatel ani jeho právní zástupkyně nahlížet do spisu. Takové právo nemá v prověřovací fázi přípravného řízení ani trestně odpovědný mladistvý. Státní zastupitelství k tomu doplnilo, že smyslem řízení ve věcech mládeže není trestat, ale vychovávat. To vyžaduje rychlou a adekvátní odpověď, aby se neopakovala protiprávní činnost a vytvořily se podmínky pro duševní a společenský rozvoj dítěte. Stěžovatel ještě nevypovídal (resp. odmítl vypovídat), proto je vhodné, aby se k věci vyjádřil bez větší přípravy. Krom toho okresní státní zastupitelství označilo za správné, pokud policie odepřela právní zástupkyni účast na úkonech v prověřování. V této fázi řízení se totiž neprovádí vyšetřovací, ale prověřovací úkony. Smyslem právního zastoupení dětí je právní pomoc, stěžovatel proto nemůže mít víc práv než trestně odpovědná osoba. Právní zástupkyně by měla rovněž přispět k výchově stěžovatele; je to její povinnost. 5. Stěžovatel se poté obrátil na Krajské státní zastupitelství v Praze s podnětem k výkonu dohledu (§ 12d zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství). Krajské státní zastupitelství v obecné rovině souhlasilo se stěžovatelem, že ani policie, ani okresní státní zastupitelství neřekly, proč právní zástupkyně nemůže nahlížet do spisu. Přesto nepřijalo žádné opatření. V době žádosti o nahlížení do spisu totiž nebyla důkazní situace ustálená. Věc byla na samotném počátku. Proto odepření možnosti nahlédnout do spisu bylo opodstatněné. Krajské státní zastupitelství se neztotožnilo s argumentem, že lze přiměřeně použít § 165 trestního řádu, neboť v objasňovací fázi řízení se zatím shromažďují podklady. Účast právního zástupce je možná jen u těch úkonů, u kterých je přítomen nezletilý mladší patnácti let, např. výslechy, konfrontace atd. (vyrozumění ze dne 14. 5. 2025). III. Argumentace stěžovatele 6. Stěžovatel v ústavní stížnosti nesouhlasí s postupem policejního orgánu a závěry obou státních zastupitelství. Zákon o soudnictví ve věcech mládeže jasně říká, že právní zástupce dítěte mladšího patnácti let je oprávněn nahlížet do spisu ve stejném rozsahu jako obhájce mladistvého, a to již v objasňovací fázi. Pokud orgány veřejné moci znemožní právní zástupkyni stěžovatele nahlédnout do spisu, stěžovatel nemůže účinně hájit svá práva. Ustanovení § 65 trestního řádu neobsahuje žádnou zmínku o tom, že obviněný může nahlédnout do spisu až v okamžiku zahájení trestního stíhání. Toto ustanovení sice nemluví o dítěti mladším patnácti let, to jej ale nevylučuje z možnosti nahlédnout do spisu. Stěžovatel nemůže být stavěn do horšího postavení než trestně odpovědný mladistvý. Aby se stěžovatel mohl přiměřeně připravit, potřebuje nahlížet do spisu. To souvisí s právem být slyšen podle čl. 12 Úmluvy o právech dítěte. 7. Právní zástupkyně stěžovatele se může zúčastnit všech úkonů, lhostejno, zda je dítě mladší patnácti let při jejich provádění přítomno, či nikoli. To potvrzuje samotný text zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Proto se právní zástupkyně může účastnit též podání vysvětlení rodiči stěžovatele. 8. Smyslem novely zákona o soudnictví ve věcech mládeže bylo posílit práva dětí v tomto druhu řízení. Tato skupina je zranitelná, proto vyžaduje vyšší stupeň ochrany než jiní. Není přípustné úroveň ochrany zhoršovat oproti trestně odpovědným osobám. Česká republika byla v minulosti terčem kritiky, že nedostatečně chrání práva dětí, pokud jsou podezřelé z trestné činnosti. Děti musí mít přinejmenším stejná procesní práva jako trestně odpovědné osoby. Role právního zástupce v řízení ve věcech dětí mladších patnácti let není jen formální. Jeho rolí je řádně a kvalifikovaně hájit práva dítěte již ve fázi objasňovací, tj. od samého začátku řízení. Pokud orgány veřejné moci odepřou právnímu zástupci nahlížení do spisu, porušují tím stěžovatelovo právo na spravedlivý proces. Stěžovatel odmítá, že by ho právní zástupkyně měla jakkoli vychovávat. Postup orgánů veřejné moci je neústavní, neboť obchází text zákona a otevírá prostor pro svévoli. IV. Shrnutí řízení před Ústavním soudem 9. Ústavní soud si vyžádal spis a vyjádření k ústavní stížnosti. 10. Policejní orgán odkázal na výčet osob uvedených v § 65 trestního řádu. Ten se ani slovem nezmiňuje o dítěti mladším patnácti let (tj. o podezřelém), a proto nemohl stěžovatel ani jeho právní zástupkyně nahlédnout do spisu. Dítě mladší patnácti let není obviněným, není účastníkem trestního řízení. Účelem řízení ve věcech dětí mladších patnácti let není obvinit ani potrestat dítě, ale odpovídajícím způsobem reagovat na protiprávní činy, předcházet jejich páchání a vychovávat děti. Naopak proti mladistvým lze zahájit trestní stíhání, díky čemuž mají postavení obviněných a mohou od okamžiku zahájení trestního stíhání nahlížet do spisu. I když policej