§ 165 trestní řád – Účast obviněného a obhájce ve vyšetřování
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · účinné od 1. 7. 2021 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 165 trestního řádu upravuje, za jakých podmínek se obviněný a jeho obhájce mohou účastnit vyšetřovacích úkonů prováděných policejním orgánem a jaká práva jim při tom náleží. Policejní orgán může obviněnému povolit účast na vyšetřovacích úkonech a klást otázky svědkům, zejména pokud obviněný nemá obhájce a jde o výslech svědka, který může odepřít výpověď. (§ 165 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, znění účinné od 1. 7. 2021)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Účast obviněného a obhájce ve vyšetřování
- Týká se: policejní orgán, obviněný, soud
- Odkazuje na: § 55
- Judikatura: na § 165 odkazuje 130 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Účast obviněného a obhájce ve vyšetřování“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 141/1961 Sb.
(1) Policejní orgán může připustit účast obviněného na vyšetřovacích úkonech a umožnit mu klást otázky vyslýchaným svědkům. Zejména tak postupuje, jestliže obviněný nemá obhájce a spočívá-li úkon ve výslechu svědka, který má právo odepřít výpověď.
(2) Obhájce je již od zahájení trestního stíhání oprávněn být přítomen při vyšetřovacích úkonech, jejichž výsledek může být použit jako důkaz v řízení před soudem, ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění o něm zajistit. Může obviněnému i jiným vyslýchaným klást otázky, avšak teprve tehdy, až orgán výslech skončí a udělí mu k tomu slovo. Námitky proti způsobu provádění úkonu může vznášet kdykoliv v jeho průběhu. Účastní-li se obhájce výslechu svědka, jehož totožnost má být z důvodů uvedených v § 55 odst. 2 utajena, je policejní orgán povinen přijmout opatření, která znemožňují obhájci zjistit skutečnou totožnost svědka.
(3) Oznámí-li obhájce policejnímu orgánu, že se chce účastnit vyšetřovacího úkonu uvedeného v odstavci 2, nebo spočívá-li úkon ve výslechu svědka, který má právo odepřít výpověď, je policejní orgán povinen včas obhájci sdělit, o jaký druh úkonu se jedná, dobu a místo jeho konání, ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění obhájce nelze zajistit. Spočívá-li úkon ve výslechu osoby, policejní orgán obhájci sdělí i údaje, podle nichž lze takovou osobu ztotožnit. Nelze-li tyto údaje předem určit, musí být ze sdělení zřejmé, k čemu má tato osoba vypovídat. Sdělení o výslechu svědka, jehož totožnost má být z důvodů uvedených v § 55 odst. 2 utajena, nesmí obsahovat údaje, podle nichž by bylo možné zjistit skutečnou totožnost svědka.
(4) Jestliže policejní orgán připustí podle odstavce 1 při provádění vyšetřovacího úkonu účast obviněného, postupuje při jeho vyrozumívání obdobně jako v odstavci 3.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Policejní orgán může obviněnému povolit účast na vyšetřovacích úkonech a klást otázky svědkům, zejména pokud obviněný nemá obhájce a jde o výslech svědka, který může odepřít výpověď.
- Obhájce má právo být přítomen u vyšetřovacích úkonů, jejichž výsledek může být použit jako důkaz u soudu, pokud nelze úkon odložit a vyrozumění obhájce zajistit.
- Obhájce může klást otázky obviněnému i dalším vyslýchaným osobám, ale až poté, co policejní orgán výslech ukončí a udělí mu k tomu slovo.
- Pokud obhájce oznámí zájem o účast na úkonu, policejní orgán mu musí včas sdělit druh úkonu, dobu a místo konání, a to i s údaji k identifikaci vyslýchané osoby, pokud to není utajený svědek.
Na co si dát pozor
- Policejní orgán nemusí obhájce vyrozumět o úkonu a jeho účasti, pokud nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění obhájce nelze zajistit.
- Při účasti obhájce na výslechu utajeného svědka musí policejní orgán zajistit, aby obhájce nezjistil skutečnou totožnost svědka.
- Obhájce může klást otázky až po skončení výslechu policejním orgánem a po udělení slova.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 165
Jak soudy aplikují § 165
V tomto období tedy neměl ve smyslu § 161 a násl. tr. ř. možnost uplatňovat svá procesní práva, která mu garantuje trestní řád (zejména se jedná o § 165 odst. 2, 3 tr. ř. ve spojení s § 41 odst. 2 a odst. 6 tr. ř.). Policejní orgán tedy zahájil vyšetřování, načež šest osob z řad spoluobviněných mělo možnost využívat právní pomoci ze strany svých obhájců, na rozdíl od obviněného, kterému bylo usnesení o zahájení trestního řízení doručeno až v době, kdy většina vyšetřovacích úkonů již byla provedena.
K námitce obviněného, že o výslechu poškozené nebyl vyrozuměn a nemohl se jej osobně zúčastnit, Nejvyšší soud uvádí, že podle § 165 odst. 1 tr. ř. může policejní orgán připustit účast obviněného na vyšetřovacích úkonech a umožnit mu klást otázky vyslýchaným svědkům.
II. Dovolání obviněného a vyjádření k němu 2. Obviněný prostřednictvím svého obhájce podal dovolání, v němž výslovně uvedl, že jím napadá obě shora uvedená rozhodnutí, tedy jak rozsudek soudu prvního stupně, tak i usnesení odvolacího soudu, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání údajně „podle § 165 tr. ř.“. Jako důvod dovolání výslovně uvedl § 265b odst. 1 písm. g), aniž by označil právní předpis, v němž se má toto ustanovení nacházet, přičemž slovně jej interpretoval tak, že „obě rozhodnutí spočívají na nesprávné právním posouzení skutku nebo jiném …
Právní otázky
Související
§ 103a Informace o nebezpečném obviněném a odsouzené (Zákon o obětech trestných činů a o změně)§ 165 Účast obhájců ve vyšetřování (Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č)§ 165 Účast obhájců ve vyšetřování (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 165 Účast obhájců ve vyšetřování (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)