IV.ÚS 2420/19

Návrhem ze dne 25. 7. 2019, označeným jako "Stížnost", navrhovatel brojil proti postupu obecných soudů ve výše uvedených věcech, přičemž tvrdil, že v důsledku jejich libovůle byl poškozen na svém právu na spravedlivý proces.

Ústavní soud nejprve zkoumal, zda návrh na zahájení řízení splňuje všechny náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a zda jsou dány procesní podmínky řízení před Ústavním soudem. Dospěl přitom k závěru, že daný návrh tyto požadavky nesplňuje, jelikož v prvé řadě nebyl formálně ani materiálně naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem (§ 30 a 31 zákona o Ústavním soudu). Z tohoto důvodu navrhovatele vyzval, aby uvedenou vadu návrhu (vedle dalších vad) odstranil ve třicetidenní lhůtě, a současně jej poučil, že pokud dané výzvě nevyhoví, bude jeho návrh bez dalšího odmítnut. Tato výzva byla navrhovateli doručena dne 1. 8. 2019.

Dopisem ze dne 30. 8. 2019, doručeným Ústavnímu soudu dne 3. 9. 2019, navrhovatel požádal o prodloužení lhůty do 15. 10. 2019. Této žádosti Ústavní soud vyhověl.

Navrhovatel ani v takto prodloužené lhůtě vady svého návrhu neodstranil, a proto Ústavní soud daný návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.