Ústavní soud IV.ÚS 2742/15 – Dozor nad výkonem trestu

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti R. H., t. č. Vazební věznice, P. O. BOX 5/A2C, Praha-Pankrác, zastoupeného Mgr. Lucií Benešovou, advokátkou se sídlem Palackého 15, Praha 1, proti jinému zásahu spočívajícímu v postupu zdravotnického zařízení Vazební věznice Praha-Pankrác, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Ústavnímu soudu byl dne 10. 9. 2015 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu ustanovení § 34 odst. 1 a 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Vzhledem k tomu, že podání nesplňovalo formální náležitosti, zejména nebyla splněna povinnost být od počátku řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, byl navrhovatel přípisem Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2015 vyzván k odstranění vad ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Dne 30. 11. 2015 bylo Ústavnímu soudu prostřednictvím advokátky navrhovatele v plné moci Mgr. Lucie Benešové doručeno podání nazvané "Odstranění vad ústavní stížnosti", kterým byly vytčené vady odstraněny. Prostřednictvím těchto podání se navrhovatel domáhá, aby Ústavní soud nálezem přikázal zdravotnickému zařízení Vazební věznice Praha-Pankrác (dále jen "věznice"), aby mu byly vydávány potřebné léčivé prostředky k odstranění příčin ohroženého tělesného zdraví navrhovatele, a to do tří dnů od vykonatelnosti tohoto nálezu, a dále aby toto zařízení nepokračovalo v porušování práva na ochranu zdraví navrhovatele.

Navrhovatel, který je ve výkonu trestu odnětí svobody, svůj návrh směřuje proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, a to proti nedostatečně zabezpečované lékařské péči ze strany věznice. Tvrdí, že tím, že ošetřující lékař věznice mu dne 2. 9. 2015 odmítl předepsat požadované léky, došlo k porušení jeho základního práva na ochranu zdraví podle čl. 31 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Navrhovateli je prý odpírána kvalitní lékařská péče s odůvodněním, že je nemajetný. Navrhovatel uvádí, že trpí opakovanými záněty dutiny ústní, má zvětšená, ztučnělá játra a dále trpí trvalými bolestmi pravého kyčelního kloubu, které lze odstranit pouze operativně.

Před tím, než přistoupil k věcnému posouzení ústavní stížnosti, zkoumal Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jeho projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu, a to včetně podmínky podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, které vyžaduje před podáním ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 3). Jedním ze základních znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, se totiž jeví její subsidiarita. Znamená to, že k jejímu projednání může dojít pouze za předpokladu, že stěžovatel všechny procesní prostředky (efektivně) vyčerpal.

Podle ustanovení § 78 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve spojení s § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, provádí krajské státní zastupitelství, v jehož obvodu se trest vykonává, dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu trestu; státní zástupce je mj. oprávněn vydávat příkazy k zachovávání předpisů platných pro výkon trestu. Pokud v případě navrhovatele mělo ze strany věznice dojít k odepření předepsání požadovaných léků, bylo k prověření této věci příslušné krajské státní zastupitelství. Z podaného návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti ze dne 10. 9. 2015 ani z jeho doplnění ze dne 30. 11. 2015 nevyplývá, že by navrhovatel své podání směřoval k příslušnému orgánu veřejné moci, a proto Ústavní soud jeho podání posoudil jako předčasné. Na vyčerpání tohoto prostředku nápravy Ústavní soud trval i ve své předchozí judikatuře (srov. např. usnesení sp. zn. III. ÚS 1780/11, IV. ÚS 3834/11 a III. ÚS 3848/11).

Jak je zřejmé, stěžovatel nevyužil všechny prostředky k ochraně svého práva. Ústavní soud proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. února 2016

JUDr. Vladimír Sládeček

soudce zpravodaj