IV.ÚS 2852/21

Dne 21. 10. 2021 byla Ústavnímu soudu doručena blanketní ústavní stížnost, kterou se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Nejvyššího soudu, kterým bylo zastaveno dovolací řízení proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 9. 2019 č. j. KSOS 33 INS 19045/2013, 3 VSOL 587/2019-B-191, a tvrdí, že jím byl porušen zákon. Stěžovatel argumentoval tím, že nemohl odstranit nedostatek povinného právního zastoupení před Nejvyšším soudem a doplnit dovolání, protože je nemajetný, bez příjmu a v současné době ve výkonu trestu, požaduje, aby Ústavní soud zjednal nápravu.

Ústavní stížnost podal stěžovatel sám bez zákonem stanoveného povinného právního zastoupení, proto Ústavní soud vyzval stěžovatele k odstranění vad (č. l. 4) a stanovil lhůtu 20 dnů s upozorněním, že pokud vytčené vady nebudou odstraněny, bude ústavní stížnost odmítnuta. Ústavní soud stěžovatele poučil, že pokud by byl v hledání advokáta neúspěšný nebo mu to jeho poměry neumožňují, tak lze požádat Českou advokátní komoru na adrese ČAK - pobočka Brno, Kleinův palác, Nám. Svobody 84/15, 602 00 Brno, o určení advokáta (§ 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů). Současně byl stěžovateli s výzvou k odstranění vad podání zaslán formulář "Žádost o právní službu pro fyzickou osobu" dle § 18c zákona o advokacii dostupné na webové adrese ČAK (doručeno 4. 11. 2021 č. l. 5).

Ústavní soud obdržel dne 10. 11. 2021 stěžovatelovu žádost adresovanou České advokátní komoře o určení právního zastoupení pro řízení před Ústavním soudem, kterou krátkou cestou doručil do sídla adresáta dne 12. 11.2021.

Dne 27. 12. 2021 Česká advokátní komora sdělila Ústavnímu soudu, že bylo vydáno rozhodnutí č. j. 10.01-000638/21-006, kterým nebyl určen advokát k poskytnutí právní služby dle §18c zákona o advokacii (č. l. 10) pro řízení před Ústavním soudem.

Z vlastní rozhodovací činnosti Ústavní soud zjistil, že stěžovatel podal v uplynulých letech dvě ústavní stížnosti a v průběhu řízení o nich byl informován o zákonných náležitostech včetně upozornění na povinné zastoupení při podání a na nutnost, aby ústavní stížnost byla sepsána právním zástupcem (sp. zn. III. ÚS 3584/18, III. ÚS 1596/19). I přesto stěžovatel dne 21. 10. 2021 podal ústavní stížnost, aniž by předepsané zákonné náležitosti respektoval.

Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost nesplňovala formální náležitosti ústavní stížnosti dle zákona o Ústavním soudu, byl stěžovatel vyzván k odstranění vad ve stanovené lhůtě (§ 41 zákona o Ústavním soudu). Tato výzva mimo jiné obsahovala upozornění, že pokud vytčené vady nebudou odstraněny, bude ústavní stížnost odmítnuta [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. Stěžovatel dne 4. 1. 2022 doručil Ústavnímu soudu doplnění projednávané věci, ve kterém nesouhlasil s rozhodnutím České advokátní komory (shodné jako č. l. 10), aniž by odstranil vady podání.

Za dané situace, kdy stěžovatel ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost jako vadný návrh podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.