Ústavní soud IV.ÚS 3565/19 – Vzdání se a zpětvzetí odvolání
Ústavní soud · 12. 11. 2019
Shrnutí rozhodnutí
Řízení: Ústavní soud rozhodoval o návrhu proti rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 25. června 2019.
O co šlo: Navrhovatel nekvalifikovaným podáním brojí proti rozsudku, jímž byl uznán vinným a potrestán pro trestný čin (§ 337 odst. 1 písm. g) trestního řádu), jehož se měl dopustit v rámci výkonu trestu.
Výsledek: Návrh se odmítá. (Soud podání odmítl a věcí se meritorně nezabýval – podání bylo vzato zpět.)
Význam: Řízení skončilo bez věcného rozhodnutí, protože podání bylo vzato zpět. Věcně se rozhodnutí týká zejména: § 250 TR (Vzdání se a zpětvzetí odvolání).
Aplikovaná ustanovení
Související právní otázky
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o návrhu R. K., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Všehrdy, bez právního zastoupení, proti rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 25. června 2019, č. j. 25 T 29/2019-165, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel nekvalifikovaným podáním brojí proti rozsudku, jímž byl uznán vinným a potrestán pro trestný čin (§ 337 odst. 1 písm. g) trestního řádu), jehož se měl dopustit v rámci výkonu trestu. Za první identické jednání byl potrestán kázeňsky, za druhé pak napadeným rozsudkem; navrhovatel namítá nepřiměřenost postupu a domáhá se zrušení rozsudku.
Ústavní soud dotazem k Okresnímu soudu v Chomutově zjistil, že navrhovatel sice podal proti rozsudku odvolání, které však vzal zpět, což vzal Okresní soud v Chomutově na vědomí (§ 250 odst. 4 trestního řádu) dne 31. července 2019 (č. l. 171).
Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu představuje ústavní stížnost zvláštní procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, uplatnitelný až po efektivním vyčerpání všech ostatních procesních prostředků, které právní řád k ochraně práv poskytuje (tzv. subsidiarita). Ochrana ústavnosti totiž není a z povahy věci ani nemůže být pouze úkolem Ústavního soudu, ale je v souladu s čl. 4 Ústavy České republiky úkolem všech orgánů veřejné moci, především pak obecných soudů. Pokud by Ústavní soud zasahoval již v situaci, kdy soudům nebyla dána příležitost rozhodnout o tvrzení účastníka domnívajícího se, že bylo nezákonně zasaženo do jeho práv, bylo by takové rozhodnutí zásahem do pravomoci obecných soudů, a tedy i narušením ústavního principu dělby moci.
Navrhovatel v tomto případě nevyčerpal ani řádný opravný prostředek na ochranu svých práv, ústavní stížnost tak byla podána předčasně a návrh je nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. listopadu 2019
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj