Ústavní soud IV.ÚS 754/22
Ústavní soud · 26. 4. 2022
Shrnutí rozhodnutí
Řízení: Ústavní soud rozhodoval o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. ledna 2022.
O co šlo: Dne 15. 3. 2022 byl Ústavnímu soudu doručen stěžovatelův návrh, označený jako ústavní stížnost proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí.
Výsledek: Ústavní stížnost se odmítá. (Soud podání odmítl a věcí se meritorně nezabýval – podání trpělo neodstraněnými vadami.)
Význam: Soud se podáním věcně nezabýval, protože ani po výzvě nebyly odstraněny jeho vady.
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Miroslava Šebesty, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. ledna 2022 č. j. 70 Co 206/2021-296, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Dne 15. 3. 2022 byl Ústavnímu soudu doručen stěžovatelův návrh, označený jako ústavní stížnost proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí.
Návrh nesplňuje náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), včetně povinného zastoupení stěžovatele advokátem podle § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu.
Obecně platí, že v takovém případě je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad návrhu, tedy poučil účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem. Teprve poté, nepodaří-li se vytčený nedostatek návrhu odstranit, mají být vůči stěžovateli vyvozeny nepříznivé právní důsledky v podobě odmítnutí jeho návrhu.
V nyní posuzované věci však Ústavní soud shledává, že stěžovatel se na Ústavní soud obrací opakovaně, přičemž byl již mnohokrát vyzýván k odstranění vad ústavní stížnosti. Již se mu tak dostalo náležitého poučení, včetně informace o nezbytnosti právního zastoupení advokátem a upozornění na následky spojené s neodstraněním vad návrhu. Stěžovatel si tak musí být daných procesních podmínek řízení dostatečně vědom. Navzdory tomu však opět podal návrh, který není věcně projednatelný.
Ústavní soud již mnohokrát rozhodl, že není nezbytné, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v řadě případů předchozích. Lze totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé stěžovateli dostatečně sdělit, jaké náležitosti musí ústavní stížnost splňovat. Setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení by bylo postupem neefektivním a formalistickým (obdobně viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 10. 2021 sp. zn. II. ÚS 2579/21, veřejně dostupné na internetu na http://nalus.usoud.cz).
Z uvedených důvodů soudce zpravodaj za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. dubna 2022
JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D., v. r.
soudce zpravodaj