Ústavní soud Pl.ÚS 28/24 – Plénum

Stěžovatel se ve správním soudnictví domáhá ochrany proti nezákonnému zásahu, který spatřuje v tom, že prezident republiky jmenoval Lucii Dolanskou Bányaiovou soudkyní Ústavního soudu. Městský soud v Praze jeho žalobu odmítl (usnesení ze dne 29. 2. 2024 č. j. 17 A 18/2024-5). Stěžovatel proto podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který vede řízení o ní pod sp. zn. 10 As 78/2024.

V uvedeném řízení stěžovatel namítl podjatost soudkyně Nejvyššího správního soudu Michaely Bejčkové. Nejvyšší správní soud prvním usnesením označeným v záhlaví nevyhověl stěžovatelově námitce a rozhodl o nevyloučení soudkyně.

Stěžovatel poté proti soudkyni vznesl další námitku podjatosti. Nejvyšší správní soud mu ani tentokrát nevyhověl a druhým usnesením označeným v záhlaví opět rozhodl o nevyloučení soudkyně.

Ústavní soud dne 26. 9. 2024 obdržel ústavní stížnosti stěžovatele, jimiž se stěžovatel domáhá zrušení obou usnesení Nejvyššího správního soudu.

Jelikož jako vedlejší účastník řízení vystupuje prezident republiky, rozhodnout o ústavních stížnostech náleží plénu Ústavního soudu [§ 11 odst. 2 písm. k) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve spojení s čl. 1 odst. 1 písm. c) rozhodnutí pléna Ústavního soudu o atrahování působnosti ze dne 25. 3. 2014 č. Org. 24/14, publikovaného pod č. 52/2014 Sb.].

Podle § 63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s § 112 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, může Ústavní soud spojit ke společnému projednání věci, které u něho byly zahájeny a skutkově spolu souvisejí, nebo se týkají týchž účastníků.

Ústavní stížnosti spolu skutkově souvisí, neboť směřují proti rozhodnutím o námitkách podjatosti, které stěžovatel vznesl v řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 10 As 78/2024 proti soudkyni Michaele Bejčkové. Obě ústavní stížnosti se navíc týkají týchž účastníků. Ústavní soud proto z důvodu hospodárnosti a efektivity řízení rozhodl podle výše uvedených ustanovení o spojení věcí ke společnému řízení.

Podle § 5 odst. 7 Rozvrhu práce Ústavního soudu pro rok 2024 je soudcem zpravodajem ve spojených věcech soudce Josef Baxa, jemuž byla přidělena první ze spojovaných ústavních stížností. Řízení o spojených věcech bude vedeno pod sp. zn. Pl. ÚS 28/24.

Ústavní soud se dále zabýval tím, zda ústavní stížnosti splňují procesní požadavky stanovené zákonem o Ústavním soudu.

Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

Jak Ústavní soud vyložil ve stanovisku pléna ze dne 7. 2. 2023 sp. zn. Pl. ÚS-st. 58/23 (57/2023 Sb.), dle uvedeného ustanovení je nepřípustná také ústavní stížnost proti usnesení soudu, kterým bylo rozhodnuto, že soudce není vyloučen z projednání a rozhodnutí věci. Tento závěr stanoviska se vztahuje i na usnesení Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu o nevyloučení soudce. I jejich rozhodování o vyloučení soudců se totiž stanovisko pléna výslovně věnovalo (citované stanovisko, bod 18; shodně usnesení ze dne 20. 3. 2024 sp. zn. IV. ÚS 509/24, bod 11, nebo již před stanoviskem pléna usnesení ze dne 8. 6. 2021 sp. zn. IV. ÚS 1475/21, bod 6 a tam citovaná rozhodnutí).

V posuzovaném případě stěžovatel ústavními stížnostmi napadá usnesení Nejvyššího správního soudu, jimiž bylo rozhodnuto o nevyloučení soudkyně z projednání a rozhodnutí věci. Ústavní stížnost proti takovému usnesení je, jak bylo uvedeno, nepřípustná podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.

Výjimek z pravidel o přípustnosti, které jsou zakotveny v § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, se stěžovatel nedovolává. Ani Ústavní soud neshledal, že by některá z výjimek byla v posuzovaném případě splněna.

Ústavní soud proto odmítl ústavní stížnosti jako nepřípustné podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.