62024CC0820
STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA
MANUELA CAMPOS SÁNCHEZ-BORDONY
přednesené dne 18. prosince 2025 (
1
)
Věc C‑820/24
Strominator Elektro GmbH
proti
Bundesimmobiliengesellschaft mbH,
za účasti:
Fiegl & Spielberger GmbH
[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, kterou podal Bundesverwaltungsgericht (Spolkový správní soud, Rakousko)]
„Řízení o předběžné otázce – Veřejné zakázky – Plnění veřejné zakázky – Směrnice 2014/24 – Článek 72 – Změna smluv na veřejné zakázky v době jejich trvání – Trvání smlouvy na veřejnou zakázku – Směrnice 2011/7/EU – Postup proti opožděným platbám v obchodních transakcích – Článek 4 – Transakce mezi podniky a orgány veřejné moci – Lhůta splatnosti – Obdržení zboží nebo poskytnutí služeb“
1.
Předkládající soud žádá o výklad čl. 72 odst. 5 směrnice 2014/24/EU (
2
) za účelem objasnění, zda v rámci sporu, který má rozhodnout, veřejný zadavatel změnil podmínky smlouvy na stavební práce.
2.
Předkládající soud se zejména táže, zda změnu smlouvy na veřejnou zakázku v době jejího trvání (
3
) představuje změna smluvních podmínek, k níž dojde, když: a) uplynula dohodnutá doba dokončení; b) dodavatel splnil svěřená plnění; a c) veřejný zadavatel obdržel konečnou fakturu, ale dosud ji neuhradil.
I. Právní rámec
A.
Unijní právo
1. Směrnice 2014/24
3.
Článek 72 („Změny smluv na veřejné zakázky v době jejich trvání“) stanoví:
„1. Smlouvy na veřejné zakázky a rámcové dohody mohou být změněny bez nového zadávacího řízení v souladu s touto směrnicí v těchto případech:
a)
pokud změny, bez ohledu na jejich peněžní hodnotu, byly upraveny v původní zadávací dokumentaci v jasných, přesných a jednoznačných ustanoveních o změnách, jež mohou zahrnovat ustanovení o úpravě cen či opčních právech. Tato ustanovení musí upravovat rozsah a povahu možných změn a opčních práv, jakož i podmínky, za nichž mohou být uplatněny. Nemohou však stanovit změny ani opční práva, které by měnily celkovou povahu veřejné zakázky nebo rámcové dohody;
b)
u dodatečných stavebních prací, služeb nebo dodávek původního dodavatele, které jsou nezbytné a které nebyly zahrnuty v původní veřejné zakázce, jestliže změna dodavatele:
i)
není možná z ekonomických nebo technických důvodů, jako jsou například požadavky na zaměnitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými v rámci původní veřejné zakázky, a
ii)
způsobila by veřejnému zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů.
Cenový nárůst však nesmí překročit 50 % hodnoty původní veřejné zakázky. Je-li provedeno několik po sobě následujících změn, použije se toto omezení pro hodnotu každé změny. Cílem těchto po sobě následujících změn nesmí být obcházení této směrnice;
c)
pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
i)
potřeba změny byla vyvolána okolnostmi, které veřejný zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat,
ii)
změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky,
iii)
cenový nárůst nepřekročí 50 % hodnoty původní veřejné zakázky nebo rámcové dohody. Je-li provedeno několik po sobě následujících změn, použije se toto omezení pro hodnotu každé změny. Cílem těchto po sobě následujících změn nesmí být obcházení této směrnice;
d)
pokud nový dodavatel nahrazuje dodavatele, jemuž veřejný zadavatel původně veřejnou zakázku zadal, v důsledku:
i)
jednoznačného ustanovení o změnách nebo opčních právech v souladu s písmenem a),
ii)
univerzálního nebo singulárního právního nástupnictví, kdy do postavení původního dodavatele v důsledku restrukturalizace, včetně převzetí, fúzí, akvizic nebo úpadku vstupuje jiný hospodářský subjekt, který splňuje původně stanovená kvalifikační kritéria pro výběr, pokud to nepřináší další podstatné změny smlouvy na veřejnou zakázku a jeho cílem není obejít uplatňování této směrnice, nebo
iii)
situace, kdy samotný veřejný zadavatel plní povinnosti hlavního dodavatele vůči subdodavatelům, jestliže je tato možnost stanovena ve vnitrostátních právních předpisech podle článku 71;
e)
pokud změny, bez ohledu na svou hodnotu, nejsou podstatné ve smyslu odstavce 4.
Veřejní zadavatelé, kteří změnili smlouvu na veřejnou zakázku v případech stanovených v písmenech b) a c) tohoto odstavce, uveřejní za tímto účelem oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Oznámení musí obsahovat informace stanovené v části G přílohy V a musí být uveřejněno v souladu s článkem 51.
2. Smlouvy na veřejnou zakázku je rovněž možné měnit bez zahájení nového zadávacího řízení podle této směrnice, a aniž je nutné ověřovat, zda jsou splněny podmínky stanovené v odst. 4 písm. a) až d), pokud je hodnota změny nižší než obě následující hodnoty:
i)
finanční limity stanovené v článku 4 a
ii)
10 % hodnoty původní veřejné zakázky na služby a dodávky a 15 % hodnoty původní veřejné zakázky na stavební práce.
Změna však nesmí změnit celkovou povahu veřejné zakázky či rámcové dohody. V případě, že je provedeno několik po sobě následujících změn, bude hodnota stanovena na základě kumulativní hodnoty těchto po sobě jdoucích změn.
3. Pro účely výpočtu ceny uvedené v odstavci 2 a odst. 1 písm. b) a c) je referenční hodnotou aktualizovaná cena, pokud smlouva na veřejnou zakázku obsahuje ustanovení o indexaci cen.
4. Změna smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody během jejího trvání se považuje za podstatnou ve smyslu odst. 1 písm. e), pokud činí novou smlouvu nebo rámcovou dohodu podstatně odlišnou od původně uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, považuje se změna v každém případě za podstatnou, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:
a)
změna zavádí podmínky, které, pokud by byly součástí původního zadávacího řízení, by umožnily přístup jiných zájemců než těch, kteří byli původně vybráni, nebo přijetí jiné nabídky, než byla původně přijata, nebo by k účasti na zadávacím řízení přilákaly další účastníky;
b)
změna má za následek změnu ekonomické rovnováhy smlouvy nebo rámcové dohody ve prospěch dodavatele, a to způsobem, který v původní smlouvě na veřejnou zakázku nebo rámcové dohodě není upraven;
c)
změna vede k významnému rozšíření rozsahu veřejné zakázky nebo rámcové dohody;
d)
pokud nový dodavatel nahrazuje dodavatele, kterému veřejný zadavatel původně veřejnou zakázku zadal, v jiných případech, než které jsou stanoveny v odst. 1 písm. d).
5. V případě jiných změn ve smlouvě na veřejnou zakázku či rámcové dohodě v průběhu jejich trvání, než jsou změny uvedené v odstavcích 1 a 2, musí být zahájeno nové zadávací řízení v souladu s touto směrnicí“.
2. Směrnice 2011/7/EU (
4
)
4.
Článek 2 („Definice“) stanoví:
„Pro účely této směrnice se rozumí:
1)
‚obchodní transakcí‘ transakce mezi podniky nebo mezi podniky a orgány veřejné moci, která vede k dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu;
2)
‚orgánem veřejné moci‘ jakýkoli veřejný zadavatel, jak je definován v čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice 2004/17/ES a v čl. 1 odst. 9 směrnice 2004/18/ES, bez ohledu na předmět nebo hodnotu smlouvy,
[…]“.
5.
Článek 4 („Transakce mezi podniky a orgány veřejné moci“) stanoví:
„1. Členské státy zajistí, že v obchodních transakcích, v nichž je dlužníkem orgán veřejné moci, má věřitel po uplynutí lhůty stanovené v odstavcích 3, 4 nebo 6 nárok na zákonný úrok z prodlení bez nutnosti upomínky, pokud jsou splněny tyto podmínky:
a)
věřitel splnil své smluvní a zákonné povinnosti a
b)
věřitel neobdržel splatnou částku včas, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.
[…]
3. Členské státy zajistí, že v obchodních transakcích, v nichž je dlužníkem orgán veřejné moci,
a)
lhůta splatnosti nepřekročí žádnou z těchto lhůt:
i)
30 kalendářních dnů po dni, kdy dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby,
[…]
iv)
pokud zákon nebo smlouva stanoví přejímku nebo prohlídku zboží nebo služeb, jejímž prostřednictvím se zjišťuje, zda zboží bylo dodáno nebo služby byly poskytnuty v souladu se smlouvou, a jestliže dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby dříve anebo v den, kdy probíhá přejímka nebo prohlídka, 30 kalendářních dnů po uvedeném dni;
[…]“.
B.
Rakouské právo. Bundesgesetz über die Vergabe von Aufträgen (spolkový zákon o zadávání veřejných zakázek) (
5
)
6.
Ustanovení § 365 stanoví:
„1. Podstatné změny smluv a rámcových dohod v průběhu jejich trvání jsou přípustné pouze po novém provedení zadávacího řízení. […]
[…]
3. Následující změny smluv a rámcových dohod je nezbytné považovat za nepodstatné:
[…]“.
II. Skutkový stav, spor a předběžná otázka
7.
Popis skutkového stavu a sporu, tak jak je uveden v předkládacím rozhodnutí, se dělí na několik bodů, kterých se budu držet.
A.
Dotčený školní kampus
8.
Město Salcburk (Rakousko) disponuje školním kampusem složeným z několika vzájemně propojených částí, který zahrnuje několik vzdělávacích zařízení, mezi nimiž je Handelsakademie I (Obchodní akademie I) a Handelsakademie II (Obchodní akademie II).
9.
Obchodní akademie I se nachází v několikapatrové budově (budova I) v jižní části areálu a Obchodní akademie II v několikapatrové budově (budova II) ve východní části areálu. Obě budovy jsou propojeny na několika úrovních.
10.
Bundesimmobiliengesellschaft mbH (dále jen „BIG“) je veřejným zadavatelem ve smyslu BVerG 2018, a tedy i směrnice 2014/24. Provádí renovační práce školního kampusu, který jako celek pronajímá Rakouské republice.
B.
Smlouva na veřejnou zakázku z roku 2022, požár a změna smlouvy v roce 2023
11.
V roce 2022 zahájila BIG otevřené zadávací řízení na provedení elektroinstalačních prací (stavební zakázka; kód CPV 45311200) především pro budovu II. Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo zveřejněno v Rakousku dne 25. května 2022. Vzhledem k odhadované hodnotě zakázky nebylo nutné zveřejňovat oznámení na území celé Unie.
12.
Název zadávacího řízení zněl „5020 Salzburg, Johann-Brunauer-Straße 2-4, HAK II + 966991 Elektrosanierung, Elektrotechnik (Elektrická renovace, elektroinstalace)“.
13.
V oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uvedeno, že doba realizace je od 11. července 2022 do 31. srpna 2023.
14.
Dne 3. srpna 2022 byla zakázka zadána společnosti Fiegl & Spielberger GmbH a byla podepsána smlouva o provedení stavebních prací. Její hodnota činila 675107,03 eura, přičemž bylo dohodnuto, že období realizace stavebních prací bude trvat od 3. srpna 2022 do 31. srpna 2023.
15.
Dne 11. července 2022 (méně než měsíc před uzavřením smlouvy) však vypukl požár v budově I školního kampusu, který způsobil značné škody.
16.
Teprve později v průběhu školního roku 2022/2023 bylo zjištěno, že v důsledku požáru je nutné revidovat prostorové a funkční řešení kampusu, aby mohla školní činnost pokračovat. Z tohoto důvodu nebyly práce svěřené společnosti Fiegl & Spielberger provedeny tak, jak bylo původně stanoveno ve smlouvě:
–
Především, elektroinstalace byly provedeny ve druhém a třetím patře budovy II v souladu s původní smlouvou do 31. srpna 2023.
–
Naopak v suterénu, v přízemí, v prvním patře a v části spojovacího traktu budovy II nebyly provedeny žádné elektroinstalace. V květnu 2023 veřejný zadavatel od těchto prací upustil, čímž se objem zakázky snížil na třetinu původně plánovaného objemu. Provedení zrušených prací by bylo zbytečné vzhledem k následné změně prostorového a funkčního pojetí kampusu.
17.
V důsledku zrušení této části smlouvy na veřejnou zakázku ze dne 3. srpna 2022 požadovala společnost Fiegl & Spielberger od BIG náhradu vzniklé škody.
18.
Dne 7. září 2023 se Fiegl & Spielberger s BIG dohodla na tom, že od této žádosti ustoupí a místo toho část prací, které zatím nebyly provedeny, protože byly zrušeny, provede v roce 2024, ovšem v části budovy I.
19.
Dne 13. prosince 2023 předložila společnost Fiegl &Spielberger nabídku na práce, které měly být provedeny, vypočtenou na základě původní nabídky v rámci zadávacího řízení v roce 2022.
20.
Dne 15. prosince 2023 vystavila společnost Fiegl & Spielberger konečnou fakturu za instalace provedené ve druhém a třetím patře budovy II, které odpovídaly původní smlouvě.
21.
Dne 22. prosince 2023 BIG formálně zadala společnosti Fiegl & Spielberger smlouvu na stavební práce na „funkční renovace osvětlení“ a „osvětlení“ v budově I s dobou provádění od 15. ledna 2024 do 30. září 2024, v celkové hodnotě 264355,80 eura.
C.
Projekt nápravy škod způsobených požárem a funkční renovace budovy I
22.
Po požáru v budově I musela BIG zahájit projekt nápravy škod způsobených požárem a funkční renovace budovy I.
23.
V rámci tohoto projektu BIG zahájila otevřené zadávací řízení na provedení elektroinstalačních prací v budově I. Oznámení mělo název „5020 Salzburg, Johann-Brunauer-Str. 2-4, HAK I, 977598 E 009159 Škody způsobené požárem (občanskoprávní odpovědnost) – elektroinstalace“. Hodnota smlouvy na veřejnou zakázku činila 832551,55 eura.
24.
Dne 6. prosince 2023 zadala BIG tuto smlouvu na veřejnou zakázku společnosti Strominator Elektro GmbH.
D.
Určovací žaloba (Feststellungsantrag)
25.
Dne 9. července 2024 společnost Strominator Elektro podala k předkládajícímu soudu návrh prohlášení, že „zahájení zadávacího řízení bez předchozího oznámení o výběrovém řízení s cílem svěřit [společnosti Fiegl & Spielberger] dodávku a montáž osvětlení v rámci projektu „HAK I Salzburg“ bylo protiprávní, neboť porušovalo [BVerG 2018], předpisy určené k jeho provedení nebo přímo použitelné unijní právo“.
26.
Podle společnosti Strominator Elektro bylo zadání zakázky na elektroinstalační práce v budově I bez předchozího zveřejnění zadávacího řízení v prosinci 2023 protiprávní, což porušilo její právo na provedení zadávacího řízení v souladu s ustanoveními BVerG 2018. Společnost se dovolávala práva na to, aby veřejný zadavatel upustil od protiprávního zadání zakázky, práva účastnit se veřejného zadávacího řízení, práva na rovné zacházení s uchazeči a na spravedlivou hospodářskou soutěž a práva na transparentní zadávací řízení v souladu s vnitrostátními právními předpisy a unijními právními předpisy.
27.
BIG v podstatě tvrdila, že zadání zakázky společnosti Fiegl & Spielberger v prosinci 2023 představuje zákonnou změnu smlouvy na veřejnou zakázku zadanou v srpnu 2022 v rámci otevřeného řízení.
28.
V této situaci pokládá předkládající soud Soudnímu dvoru několik předběžných otázek, z nichž uvádím pouze první, a to v tomto znění:
„Musí být čl. 72 odst. 5 směrnice [2014/24] vykládán v tom smyslu, že změna smlouvy na veřejnou zakázku po uplynutí doby jejího trvání, po provedení plnění, která nebyla zrušena, a po vystavení závěrečné faktury dodavatelem, avšak před zaplacením odměny zadavatelem, musí být považována za změnu smlouvy na veřejnou zakázku ‚v průběhu jej[ího] trvání‘?“
III. Řízení před Soudním dvorem
29.
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce byla zapsána do rejstříku Soudního dvora dne 29. listopadu 2024.
30.
Písemná vyjádření předložily BIG, česká, francouzská a rakouská vláda, jakož i Evropská komise.
31.
Jednání konaného dne 15. října 2025 se zúčastnily BIG, francouzská a rakouská vláda, jakož i Komise.
32.
Na pokyn Soudního dvora se bude mé stanovisko zabývat pouze první předběžnou otázkou.
IV. Posouzení
A.
Pravomoc Soudního dvora
33.
Výše uvedený popis skutkového stavu odráží existenci tří smluv (s výhradou toho, že druhá z nich bude vyložena jako pouhá změna první), které je vhodné rozlišovat:
–
Smlouva uzavřená dne 3. srpna 2022 mezi BIG a Fiegl & Spielberger na renovaci elektroinstalace v budově II školního kampusu.
–
Smlouva, kterou BIG zadala společnosti Fiegl & Spielberger dne 22. prosince 2023 na osvětlení budovy I školního kampusu. BIG tvrdí, že se ve skutečnosti jednalo o změnu smlouvy uzavřené mezi stejnými stranami dne 3. srpna 2022.
–
Smlouva, kterou BIG zadala společnosti Strominator Elektro dne 6. prosince 2023 na provedení elektroinstalace v budově I školního kampusu.
34.
Z těchto tří (nebo dvou, podle BIG) smluv je předmětem sporu pouze smlouva ze dne 22. prosince 2023, protože společnost Strominator Elektro se domnívá, že její zadání společnosti Fiegl & Spielberger bylo protiprávní.
35.
Vzhledem ke své hodnotě (264355,80 eura) tato smlouva nespadá do působnosti směrnice 2014/24, což by v zásadě znamenalo nepřípustnost žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce (
6
).
36.
Soudní dvůr však připouští svou pravomoc odpovědět na žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se veřejných zakázek, které nedosahují stanoveného minimálního finančního limitu, pokud se použitelná vnitrostátní právní úprava přímo a bezpodmínečně přizpůsobí příslušným ustanovením směrnice 2014/24 (
7
).
37.
Tak je tomu v projednávané věci. Předkládající soud při výkladu vnitrostátního práva uvádí, že zákon BVerG 2018 mimo jiné provedl směrnici 2014/24 a § 365 tohoto zákona je plně přizpůsoben článku 72 směrnice 2014/24. Dodává, že musí použít § 365 BVerG 2018 stejným způsobem, jako by hodnota zakázky přesahovala příslušný finanční limit stanovený směrnicí 2014/24 (
8
).
B.
První předběžná otázka
38.
Předkládající soud žádá o výklad čl. 72 odst. 5 směrnice 2014/24, aby mohl určit, zda veřejná zakázka trvá (probíhá) i poté, co uplynula dohodnutá doba dokončení, byly realizována dohodnutá plnění (
9
) a dodavatel předložil konečnou fakturu, ale veřejný zadavatel ji dosud neuhradil.
1. Použitelné ustanovení
39.
Jak správně uvádí francouzská vláda (
10
), je relevantní rozšířit analýzu na článek 72 směrnice 2014/24 jako celek. I když odstavec 5 tohoto článku odkazuje na dobu trvání zakázky, činí tak v úzké souvislosti s odstavci 1 a 2 téhož článku.
40.
Tato spojitost zdůrazňuje vyčerpávající povahu případů, v nichž unijní normotvůrce umožňuje, aby byla smlouva na veřejnou zakázku změněna, aniž bylo nutné zahájit nové zadávací řízení. Článek 72 odst. 5 směrnice 2014/24 jinými slovy vyjadřuje to, co stanoví odstavce 1 a 2 tohoto článku (
11
).
41.
Samotné znění článku 72 („Změny smluv na veřejné zakázky v době jejich trvání“) omezuje použitelnost celého ustanovení na dobu trvání smlouvy na veřejnou zakázku.
2. Plnění smlouvy na veřejnou zakázku a plnění závazku dodavatelem
42.
Podle předkládajícího soudu existují dva způsoby, jak chápat konec trvání smlouvy na veřejnou zakázku.
43.
Lze mít za to, že doba trvání se vztahuje k plnění obou stran smlouvy na veřejnou zakázku. Podle tohoto tvrzení:
–
Požadavek úplatnosti stanovený v čl. 2 odst. 1 bodě 5 směrnice 2014/24 znamená, že veřejný zadavatel musí na základě uzavřené smlouvy a za protiplnění obdržet plnění, které pro něj má přímý hospodářský význam.
–
Doba trvání podle článku 72 směrnice 2014/24 je doba, během níž jsou plněny hlavní vzájemné povinnosti (realizace plnění dodavatelem a zaplacení ceny veřejným zadavatelem).
–
Z judikatury Soudního dvora vyplývá, že změny mohou rovněž ovlivnit plnění, které má provést veřejný zadavatel (
12
). Cena zakázky by mohla být „během její platnosti“ podstatně změněna, i když dodavatel již plnění provedl, a dokonce předložil konečnou fakturu, pokud tato faktura ještě nebyla veřejným zadavatelem zaplacena (
13
).
44.
Dále, jak dodává předkládající soud, z různých pasáží směrnice 2014/24 lze vyvodit, že doba trvání smlouvy na veřejnou zakázku se týká pouze plnění ze strany dodavatele:
–
Bod 107 odůvodnění zmiňuje podmínky pro změnu smlouvy na veřejnou zakázku „během jejího plnění“ a ve stejném smyslu se bod 110 odůvodnění týká plnění. Tyto body odůvodnění uvádějí, že referenčním bodem je období poskytování služeb (plnění) ze strany dodavatele.
–
Definice „veřejné zakázky“ v čl. 2 odst. 1 bodě 5 směrnice 2014/24 je založena mimo jiné na „provedení“ stavebních prací. Článek 70 této směrnice v souladu s jejím bodem 104 odůvodnění používá pojem „plnění“ veřejné zakázky a odkazuje na poskytování služeb hospodářským subjektem.
–
Tento výklad podporuje také článek 58 směrnice 2014/24: hospodářské subjekty musí prokázat, že disponují potřebnými schopnostmi k „plnění“ veřejné zakázky.
–
Ve stejném duchu se vyjadřuje článek 67, který zmiňuje pracovníky pověřené „realizací“ veřejné zakázky, čl. 32 odst. 3 písm. b) a čl. 77 odst. 3 směrnice 2014/24. Z toho vyplývá, že „doba trvání“ odpovídá „době plnění“, tedy období, v němž má dodavatel poskytovat plnění. Není však jasné, zda veřejný zadavatel musí provést platbu během stejného období.
45.
Vlády, které vstoupily do řízení, se přiklánějí k názoru, že smlouva na veřejnou zakázku nadále probíhá, dokud nejsou splněny vzájemné povinnosti obou stran (
14
), a proto v projednávané věci došlo ke změně smlouvy na veřejnou zakázku ze dne 3. srpna 2022. Komise s tímto tvrzením nesouhlasí.
46.
Odpověď na tuto dvojí otázku předkládajícího soudu lze podat buď z abstraktního hlediska, který by odhlédl od zvláštních okolností sporu, nebo ve světle těchto okolností.
47.
Podle ustálené judikatury není v rámci článku 267 SFEU úkolem Soudního dvora vydávat konzultativní stanoviska k obecným nebo hypotetickým otázkám. Jeho úkolem je naopak poskytnout předkládajícímu soudu výklad unijního práva nezbytný pro skutečné vyřešení sporu (
15
).
48.
Z abstraktního hlediska, které jsem právě zmínil, a ve velmi širokém smyslu, by smlouva na veřejnou zakázku mohla být považována za trvající, dokud obě strany uskutečňují plnění, která jim přísluší, v souladu s tím, co bylo v ní dohodnuto (
16
).
49.
Tato abstraktní odpověď (
17
) by však byla pouze obecnou úvahou, která by se nevztahovala ke konkrétním okolnostem sporu. Jako taková by byla málo užitečná pro předkládající soud, který se táže, zda během doby trvání smlouvy na stavební práce dochází ke změně v situaci, která se vyznačuje právě třemi zvláštními okolnostmi: a) uplynula dohodnutá doba dokončení; b) dodavatel realizoval svá plnění a předložil konečnou fakturu; a c) veřejný zadavatel dosud nezaplatil odměnu dohodnutou ve smlouvě na veřejnou zakázku.
50.
V situaci popsané předkládajícím soudem, ze které musí Soudní dvůr vycházet, je rozhodující okamžik, kdy mají být plnění každé ze stran považována za splněná.
51.
V případě smlouvy na stavební práce vyplývá z oddělené analýzy vzájemných povinností dodavatele a veřejného zadavatele, že: a) pokud jde o dodavatele, musí po realizaci plnění logicky následovat předání nebo nabídnutí výsledku jeho práce veřejnému zadavateli; a b) pokud jde o veřejného zadavatele, jeho povinnost souvisí se zaplacením ceny.
52.
Ve sporu před předkládajícím soudem se diskuse zaměřila na změnu plnění dodavatele. Možnost změny platebních podmínek veřejného zadavatele po obdržení již provedených stavebních prací nebyla zvažována.
53.
BIG totiž neodmítla zaplatit příslušnou cenu, která již byla snížena na jednu třetinu původně předpokládané ceny v souladu se snížením rozsahu elektroinstalačních prací v budově II, dohodnutým v květnu 2023 (
18
).
54.
Mezi plněními obou stran existuje konvergence, pokud veřejný zadavatel po obdržení, přejímce nebo prohlídce ověří, že dodavatel splnil své povinnosti v souladu s ustanoveními smlouvy.
55.
Přejímka ze strany veřejného zadavatele, že druhá strana řádně provedla stavební práce, k jejichž provedení se zavázala, určuje, že plnění dodavatele bylo dokončeno, a eo ipso vzniká povinnost platby.
56.
K této přejímce obvykle dochází při obdržení stavebních prací (
19
) veřejným zadavatelem. Jedná se o klíčovou fázi v dynamice tohoto typu smluv, protože označuje okamžik, kdy veřejný zadavatel potvrdí, že stavební práce jsou v dobrém stavu a odpovídají dohodnutým požadavkům.
57.
Pokud jde o projednávanou věc, domnívám se, že smlouva skončila, když se obě strany shodly na tom, že strana pověřená provedením stavebních prací je provedla k plné spokojenosti veřejného zadavatele, a to jak z hlediska materiálního, tak časového (
20
). V takovém případě zbývá veřejnému zadavateli pouze provést platbu. Po obdržení řádně provedených stavebních prací již veřejný zadavatel nemůže do smlouvy vnášet žádné změny.
58.
Z povahy smluvní změny vyplývá, že změnu podmínek smlouvy na veřejnou zakázku, jakožto projev přednostního postavení veřejného zadavatele, přijímá veřejný zadavatel předtím, než dodavatel zcela splnil sjednané plnění a veřejný zadavatel obdržel provedené stavební práce k plné spokojenosti.
59.
V opačném případě, jak správně uvádí Komise (
21
), „kdyby bylo možné smlouvy měnit až do úplného provedení platby, měl by veřejný zadavatel k dispozici umělý prostředek ke změně smlouvy, a to i poté, co dodavatel splnil své povinnosti“.
60.
Tento názor podle mého názoru potvrzuje výklad smluvních změn, které čl. 72 odst. 1 a 2 směrnice 2014/24 připouští, aniž je nutné zahájit nové zadávací řízení.
61.
Jakmile veřejný zadavatel obdržel provedené práce k plné spokojenosti, nemělo by smysl provádět změnu smluvních podmínek a posteriori, která je platná pouze v případech uvedených v čl. 72 odst. 1 a 2 směrnice 2014/24. Všechny tyto případy jsou koncipovány pro okamžiky před obdržením stavebních prací veřejným zadavatelem. Po obdržení těchto stavebních prací (a případně po jejich zaplacení v závazných lhůtách, na které odkazuje směrnice 2011/7) již není ve smlouvě co měnit.
62.
Na jednání francouzská vláda poukázala na možnost smluvních změn v případě událostí, které nastaly po obdržení stavebních prací, a to ve dvou případech: pokud se objeví vady a pokud nastanou nepředvídatelné okolnosti (
22
). Její tvrzení je pochopitelné, protože se snaží zabránit tomu, aby příliš úzké pojetí pojmu „smluvní změna“ mělo negativní důsledky pro veřejné zájmy.
63.
Jak však Komise správně namítla, aby se těmto negativním důsledkům zabránilo, smlouvy na stavební práce obvykle obsahují ustanovení, která upravují záruční lhůty a odpovědnost dodavatele za vady stavebních prací. Není tedy nutné měnit smlouvu, jejíž plnění již bylo dokončeno, protože:
–
Vada, která nebyla zjištěna při obdržení, může vést k povinnosti dodavatele opravit vady v rámci záruční lhůty, která se vztahuje na výsledek jeho práce (nebo, pokud to stanoví vnitrostátní právo, v rámci zákonem stanovené lhůty) (
23
).
–
Nepředvídatelná okolnost (
24
), která nastane po obdržení stavebních prací již provedených podle původní smlouvy a která vyžaduje provedení nových stavebních prací, bude mít za následek uzavření nové smlouvy (
25
).
3. Použití těchto úvah na spor v původním řízení
64.
Podle mého názoru „změna“ provedená BIG, na kterou se předkládající soud táže Soudního dvora, byla ve skutečnosti zadáním nové smlouvy na veřejnou zakázku (ze dne 22. prosince 2023) odlišné od původní smlouvy (ze dne 3. srpna 2022).
65.
Nová smlouva se dokonce týkala budovy, která se neshodovala s budovou uvedenou v původní smlouvě: nyní se jednalo o Handelsakademie I (Obchodní akademie I), zatímco původní smlouva se týkala Handelsakademie II (Obchodní akademie II).
66.
Rozhodnutí BIG je podle mého názoru inspirováno spíše praktickými, než striktně právními úvahami (
26
). Ve skutečnosti vše nasvědčuje tomu, že bylo přijato v důsledku smírného řešení (
27
), na jehož základě BIG „kompenzovala“ Fiegl & Spielberger za stažení její žaloby na náhradu škody (založené na tom, že BIG snížila plnění původní smlouvy) tím, že jí BIG zadala novou smlouvu, která byla prezentována jako změna původní smlouvy.
67.
Ve skutečnosti zástupce společnosti BIG na jednání připustil, že v pozadí vzniku smlouvy (podle BIG změna) ze dne 22. prosince 2023, která byla zadána společnosti Fiegl & Spielberger a je předmětem sporu, byl záměr zneutralizovat nárok na náhradu škody, který tato společnost uplatnila.
68.
BIG nicméně trvala na tom, že „změna“ měla příčinnou souvislost s požárem, ačkoli nedokázala uspokojivě vysvětlit, proč v takovém případě náprava škod způsobených požárem vedla k uzavření další smlouvy (ze dne 6. prosince 2023) ve prospěch společnosti Strominator Elektro (
28
).
69.
V době, kdy bylo dohodnuto zadání nových stavebních prací v budově I školního kampusu společnosti Fiegl & Spielberger, tato společnost již vystavila konečnou fakturu za instalace provedené v budově II v souladu s první smlouvou, jak stanovila BIG (tj. po snížení prací, které měly být provedeny v budově II).
70.
Jak jsem již připomněl, předkládající soud vychází z předpokladu, že společnost Fiegl & Spielberger v dohodnuté době dokončení realizovala svá plnění (plnění, která nebyla veřejný zadavatelem zrušena) a vystavila konečnou fakturu.
71.
Pokud jde o relevantní skutečnost, kterou z předkládacího rozhodnutí nelze s jistotou vyvodit, během jednání proběhla určitá diskuse o obdržení stavebních prací, které byly předmětem smlouvy uzavřené dne 3. srpna 2022 mezi BIG a Fiegl & Spielberger:
–
Podle Komise k tomuto obdržení ze strany veřejného zadavatele došlo v srpnu 2023.
–
Podle BIG došlo k prvnímu obdržení s výhradami v srpnu až září 2023 (přesné datum nebylo jasné) (
29
).
72.
Je na předkládajícím soudu, aby určil, jelikož jde o aspekt skutkového stavu, kdy přesně došlo k obdržení stavebních prací. Od tohoto okamžiku je třeba vycházet z toho, že dodavatel plně splnil sjednané plnění k plné spokojenosti veřejného zadavatele a veřejnému zadavateli zbývalo pouze provést platbu za stavební práce, aniž měl možnost smlouvu změnit.
73.
Jako dílčí závěr mám tedy za to, že za okolností popsaných předkládajícím soudem nebylo možné provést změnu původní smlouvy na veřejnou zakázku (ze dne 3. srpna 2022), ale bylo nutné uzavřít novou smlouvu na stavební práce.
4. Dopad směrnice 2011/7
74.
Rakouská vláda tvrdí, že smlouva trvá do té doby, dokud veřejný zadavatel nezaplatil cenu, což umožňovalo její změnu podle článku 72 směrnice 2014/24.
75.
Dodává však, že je třeba vzít v úvahu, že článek 4 směrnice 2011/7 ukládá veřejnému zadavateli přísné požadavky, pokud jde o lhůty pro platbu po obdržení faktury. Veřejný zadavatel tedy nemá „možnost prodloužit uplatňování článku 72 směrnice 2014/24, například opožděnou platbou“ (
30
).
76.
Směrnice 2011/7, na kterou se francouzská vláda rovněž odvolávala na jednání, podle mého názoru nepodporuje tvrzení rakouské vlády o přípustnosti smluvní změny.
77.
Směrnice 2011/7 se podle svého čl. 1 odst. 2 vztahuje na platby, které jsou úhradou za „obchodní transakce“ (
31
). Posledně uvedený pojem zahrnuje smlouvy, v nichž vystupuje orgán veřejné moci ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice 2011/7, což je ustanovení, které výslovně souvisí se směrnicí 2014/24 (
32
).
78.
Článek 4 směrnice 2011/7 obsahuje možnost, že dlužníkem v obchodních transakcích bude orgán veřejné moci. V takovém případě musí členské státy zajistit, že „lhůta splatnosti nepřekročí žádnou z[e] lhůt“, jejichž výčet následně uvádí.
79.
Mezi lhůty splatnosti, které musí veřejní zadavatelé dodržet, patří:
–
Lhůta třiceti kalendářních dnů od data „obdržení zboží“ [čl. 4 odst. 3 písm. a) bod iii) směrnice 2011/7].
–
Lhůta třiceti kalendářních dnů od data přejímky nebo prohlídky, pokud „zákon nebo smlouva stanoví přejímku nebo prohlídku zboží nebo služeb, jejímž prostřednictvím se zjišťuje, zda zboží bylo dodáno […] v souladu se smlouvou, a jestliže dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby dříve anebo v den, kdy probíhá přejímka nebo prohlídka“ [čl. 4 odst. 3 písm. a) bod iv) směrnice 2011/7].
80.
Oba body čl. 4 odst. 3 písm. a) směrnice 2011/7 zdůrazňují význam okamžiku obdržení stavebních prací a případně ověření jejich souladu se smluvními podmínkami jako relevantní datum pro zabránění opožděným platbám.
81.
Směrnice 2011/7 se tedy týká pouze okrajově předmětu sporu v této žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce (existence smluvní změny). Pokud se nemýlím, předkládající soud o ní v žádné části předkládacího rozhodnutí nezmiňuje.
82.
V každém případě případný dopad ustanovení směrnice 2011/7 na projednávanou věc potvrzuje relevanci záporné odpovědi na první předběžnou otázku.
83.
Povinnost provést platbu bezodkladně, ve lhůtě třiceti dnů (po obdržení stavebních prací nebo dokončení postupu přejímky nebo prohlídky, pokud je to stanoveno zákonem nebo smlouvou), potvrzuje, že podle směrnice 2011/7 je tato platba splatná právě proto, že smlouva již skončila.
84.
Jinými slovy, směrnice 2011/7 podporuje tezi, že veřejný zadavatel nemá manévrovací prostor k tomu, aby změnil původní smlouvu na stavební práce, jakmile je dodavatel provedl v souladu s tím, co bylo dohodnuto, ke spokojenosti veřejného zadavatele, který je obdržel, a předložil tomuto veřejnému zadavateli konečnou fakturu.
V. Závěry
85.
S ohledem na výše uvedené navrhuji odpovědět na první předběžnou otázku Bundesverwaltungsgericht (Spolkový správní soud, Rakousko) následovně:
„Článek 72 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES
musí být vykládán v tom smyslu, že
jednání veřejného zadavatele, který zadá dodavateli provedení nových stavebních prací na jiné nemovitosti, než je nemovitost uvedená v původní smlouvě na veřejnou zakázku, nepředstavuje změnu smlouvy na stavební práce v době jejího trvání, pokud: a) uplynula doba dokončení stanovená v původní smlouvě; b) dodavatel provedl k uspokojení veřejného zadavatele příslušná plnění podle této původní smlouvy; a c) předložil konečnou fakturu, ale veřejný zadavatel dosud nezaplatil cenu v ní stanovenou“.
(
1
) – Původní jazyk: španělština.
(
2
) – Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. 2014, L 94, s. 65).
(
3
) – Slovní spojení „modificación del contrato durante su vigencia“, které používá mimo jiné španělská, italská („modifica di contratti durante il periodo di validità“), portugalská („modificação de contratos durante o seu período de vigência“) a rumunská jazyková verze („modificarea contractului in cursul perioadei sale de valabilitate“) článku 72 směrnice 2014/24 vede v jiných jazykových verzích k mírně odlišným formulacím. Francouzská verze používá výraz „modification de marchés en cours“, anglická „modification of contracts during their term“, německá „Auftragsänderungen während der Vertragslaufzeit“ a nizozemská „Wijziging van opdrachten gedurende de looptijd“.
(
4
) – Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (Úř. věst. 2011, L 48, s. 1).
(
5
) – Bundesvergabegesetz 2018 (BGBl. I, 65/2018. Dále jen „BVerG 2018“).
(
6
) – „[Z]vláštní a přísné postupy stanovené směrnicemi […] o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek se použijí pouze na smlouvy, jejichž hodnota překračuje prahovou hodnotu stanovenou výslovně v každé z uvedených směrnic […]. Pravidla těchto směrnic se tak nepoužijí na zakázky, jejichž hodnota nedosahuje prahové hodnoty stanovené těmito směrnicemi […]“. Rozsudek ze dne 15. května 2008, SECAP a Santorso (C‑147/06 a C‑148/06, EU:C:2008:277, bod 19); a usnesení ze dne 12. listopadu 2020, Novart Engineering (C‑170/20, EU:C:2020:908, bod 25 a citovaná judikatura).
(
7
) – Rozsudek ze dne 7. prosince 2023, Obština Razgrad (C‑441/22 a C‑443/22, EU:C:2023:970), týkající se veřejných zakázek, jejichž hodnota byla nižší než finanční limit, od kterého se podle čl. 4 písm. a) použije směrnice 2014/24. V bodě 39 tohoto rozsudku se uvádí: „[…] pokud se vnitrostátní právní předpisy přímo a bezpodmínečně přizpůsobí v řešeních, která stanoví pro situace, na které se nevztahuje akt unijního práva, řešením přijatým tímto aktem, je dán nepochybný zájem Unie na tom, aby se ustanovením převzatým z uvedeného aktu dostalo jednotného výkladu. To totiž umožňuje vyhnout se budoucím výkladovým rozdílům a zajistit rovné zacházení s těmito situacemi a se situacemi, které spadají do působnosti uvedených ustanovení […]“.
(
8
) – Body 3 a 4 popisu vnitrostátního práva v předkládacím rozhodnutí.
(
9
) – Ačkoli BIG zrušila dvě třetiny plnění dodavatele stanovených v původní smlouvě na veřejnou zakázku ze dne 3. srpna 2022, předkládací rozhodnutí je výslovné v tom smyslu, že „zrušení plnění veřejným zadavatelem v květnu 2023 není předmětem sporu v tomto řízení“ (bod 1.6 části věnované odůvodnění předkládacího rozhodnutí).
(
10
) – Body 11 až 16 písemného vyjádření francouzské vlády.
(
11
) – Rozsudek ze dne 7. prosince 2023, Obština Razgrad (C‑441/22 a C‑443/22, EU:C:2023:970, bod 51): „[…] čl. 72 odst. 1 a 2 směrnice 2014/24 vyjmenovává situace, ve kterých mohou být smlouvy na veřejné zakázky a rámcové dohody změněny, aniž je nutné zahájit nové zadávací řízení v souladu s touto směrnicí. Podle ustanovení odstavce 5 tohoto článku musí být nové řízení zahájeno v případě jiných změn, než jsou změny uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku.“
(
12
) – Rozsudek ze dne 19. června 2008, pressetext Nachrichtenagentur (C‑454/06, EU:C:2008:351, bod 87).
(
13
) – Ačkoli bod 18 předkládacího rozhodnutí cituje rozsudky ze dne 19. června 2008, pressetext Nachrichtenagentur (C‑454/06, EU:C:2008:351, bod 34), a ze dne 26. března 2020, Hungeod a další (C‑496/18 a C-497/18, EU:C:2020:240, bod 89), v těchto bodech citovaných rozsudků neexistuje žádný odkaz na zaplacení ceny veřejným zadavatelem.
(
14
) – Mezi tyto povinnosti patří v závislosti na předmětu smlouvy na veřejnou zakázku povinnost dodavatele provést stavební práce, dodat výrobky nebo poskytnout služby a povinnost veřejného zadavatele zaplatit cenu. Tento společný postoj zdůrazňuje povahu synalagmatických smluv a úplatnost, která je vlastní definici veřejné zakázky.
(
15
) – Rozsudky ze dne 16. prosince 1981, Foglia (244/80, EU:C:1981:302, bod 18); a ze dne 6. března 2025, ONB a další (C‑575/23, EU:C:2025:141, bod 52).
(
16
) – Ve stejném abstraktním hledisku se odehrává diskuse (odrážející se v písemných vyjádřeních zúčastněných) o výkladu bodu 107 odůvodnění směrnice 2014/24, na který odkazuje předkládající soud. Tento bod odůvodnění namísto použití výrazu „změny smluv na veřejné zakázky v době jejich trvání“ hovoří o „změn[ě] smluv na veřejné zakázky během jejího plnění“ (což podle všeho odkazuje na dobu provádění stavebních prací ve veřejných zakázkách na stavební práce). Nedomnívám se, že je nutné použít tento bod preambule směrnice 2014/24 k vyloučení jednoho nebo druhého tvrzení v rámci tohoto sporu.
(
17
) – Existuje řada faktorů, které mohou tuto odpověď upravit. Doba trvání se bude lišit například v závislosti na tom, zda jde o smlouvu na veřejnou zakázku s jednorázovým plněním nebo s postupným plněním, s jediným plněním nebo s odloženými či opakovanými plněními.
(
18
) – V bodě 1.11 svého písemného vyjádření BIG uznává, že postupovala tak, že samostatně zadala dodatečnou smlouvu na veřejnou zakázku a předem zaplatila „sníženou smlouvu na veřejnou zakázku“, protože měla za to, že tento postup je správný.
(
19
) – Na „obdržení zboží“, pokud je dlužníkem orgán veřejné moci, odkazuje článek 4 směrnice 2011/7, kterým se budu dále zabývat. Jak bylo uvedeno na jednání, veřejní zadavatelé smluv na veřejné zakázky na stavební práce uzavřených v Rakousku mají k dispozici protokoly, které upravují jejich obdržení.
(
20
) – Dodavatel musel splnit svou povinnost ve lhůtě stanovené ve smlouvě. Doba dokončení však mohla být během doby trvání smlouvy prodloužena, pokud její prodloužení nelze považovat za podstatnou změnu. Viz rozsudek ze dne 7. prosince 2023, Obština Razgrad (C‑441/22 a C‑443/22, EU:C:2023:970, bod 53).
(
21
) – Bod 17 písemného vyjádření Komise.
(
22
) – Francouzská vláda rovněž poukázala na možnost ex post změny platebních podmínek, ale jak jsem již uvedl, v projednávané věci nic nenasvědčuje tomu, že by k tomu došlo: nedošlo k revizi nebo indexaci cen ani k použití podobných mechanismů.
(
23
) – Pokud jde o ustanovení o záruce smluv na veřejné zakázky na stavební práce a použití dispozitivních pravidel vnitrostátního práva na tytéž smlouvy, viz rozsudek ze dne 5. června 2025, Veolia Water Technologies a další (C‑82/24, EU:C:2025:396). V jeho bodě 40 se uvádí: „Pokud jde konkrétně o délku záruční doby a základní podmínky jejího uplatnění, […] s ohledem na jejich význam pro určení finančních podmínek nabídek předložených dotyčnými uchazeči je třeba mít za to, že tyto skutečnosti patří mezi skutečnosti, které musí být předem jasně definovány a zveřejněny, aby tito uchazeči mohli přesně pochopit právní a hospodářské podmínky, kterým podléhá zadání dotčené zakázky a způsob jejího plnění, a ujistit se, že stejné požadavky platí pro všechny soutěžitele. Tak je tomu zejména v oblasti zakázek na stavební práce, v nichž může uplatnění záruky, jak vyplývá ze skutkových okolností sporu v původním řízení, představovat značné finanční riziko pro hospodářský subjekt, kterému byla zakázka zadána“.
(
24
) – Způsob, jakým se přistupuje k nepředvídatelným okolnostem, které vyžadují změnu koncese, byl analyzován v rozsudku ze dne 29. dubna 2025, Fastned Deutschland (C‑452/23, EU:C:2025:284, bod 75): „[…] aby […] byla ‚potřeba‘ změny koncese považována za ‚vyvolanou‘ nepředvídatelnými okolnostmi, je ještě třeba, aby tyto okolnosti vyžadovaly úpravu původní koncese s cílem zajistit, aby mohlo pokračovat řádné plnění povinností, které z ní vyplývají“. Kurzivou zvýraznil autor stanoviska.
(
25
) – Ve skutečnosti v této věci BIG dne 6. prosince 2023 zadala společnosti Strominator Elektro novou zakázku na stavební práce, jejímž cílem bylo provést elektroinstalační práce v budově I, aby se napravily škody způsobené požárem, který vypukl ve školním kampusu dne 11. července 2022.
(
26
) – Ve svém písemném vyjádření (bod 1.11, které jsem uvedl výše), BIG tvrdí, že správný postup pro plnění dohody uzavřené se společností Fiegl & Spielberger, při dodržení technických požadavků informačního systému platného v rámci skupiny (zejména pokud jde o objednávky a fakturaci), spočíval v uzavření dodatečné smlouvy a v předchozím vyúčtování „snížené smlouvy na veřejnou zakázku“.
(
27
) – V této souvislosti rozumím „smírným řešením“ dohodu dvou stran, které prostřednictvím vzájemných ústupků ukončí současný spor nebo se vyhnou budoucímu sporu.
(
28
) – BIG tvrdila, že předmět smlouvy ze dne 6. prosince 2023 se lišil od smlouvy (podle jejího názoru změny) ze dne 22. prosince 2023. Ve skutečnosti se obě smlouvy týkají budovy I školního kampusu a jejich předmětem je jeho osvětlení (smlouva ze dne 22. prosince 2023) nebo jeho elektroinstalace (smlouva ze dne 6. prosince 2023). Nic nebránilo tomu, aby jedna smlouva zahrnovala oba typy stavebních prací.
(
29
) – Pokud by tomu tak bylo, nejednalo by se o konečné obdržení, které proběhlo před vystavením a přijetím faktury ze dne 15. prosince 2023.
(
30
) – Bod 15 písemného vyjádření rakouské vlády. Česká vláda se domnívá, že „okamžik, kdy veřejný zadavatel provede platbu, není rozhodující […]. Opoždění veřejného zadavatele s platbou po uskutečnění plnění [dodavatelem] nemůže mít vliv na rozsah prostoru [veřejného zadavatele] pro uvážení, pokud jde o možnou změnu smlouvy ve smyslu článku 72 směrnice 2014/24“ (bod 7 poslední tři odstavce písemného vyjádření). Taková změna by podle jejího názoru byla proveditelná, pokud by důvody, které k ní vedou, vznikly před úplným splněním předmětu smlouvy.
(
31
) – Obchodní transakce jsou široce definovány v čl. 2 bodě 1 směrnice 2011/7: „transakce mezi podniky nebo mezi podniky a orgány veřejné moci, která vede k dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu“.
(
32
) – Rozsudek ze dne 28. ledna 2020, Komise v. Itálie (Směrnice o postupu proti opožděným platbám) (C‑122/18, EU:C:2020:41, bod 56): „[…] Toto ustanovení [čl. 2 bod 2 směrnice 2011/7] odkazuje pro účely definice pojmu ‚orgán veřejné moci‘ na definici pojmu ‚veřejný zadavatel‘ obsaženou zejména v čl. 1 odst. 9 směrnice 2004/18, přičemž tento odkaz je učiněn v zájmu souladu právních předpisů Unie, jak uvádí bod 14 odůvodnění směrnice 2011/7“.