1/1946 Sb. · 509 paragrafů
Každá zvláštní úmluva, která by přiznávala slevu z tarifních sazeb jednomu nebo jen určitým zájemníkům, je zakázána a neplatná, nedotýká se však právní účinnosti přepravní smlouvy. Jízdné nebo přepravné se počítá i v takových případech podle tarifu.
Dovoleny jsou však slevy, které jsou řádně vyhlášeny a všem za týchž podmínek stejně přístupné. Také jsou dovoleny slevy přiznané pro službu železniční nebo veřejné správy nebo ve prospěch účelů dobročinných, výchovných nebo vzdělávacích nebo pro účely, na nichž se usnese vláda.
Čl. 7.
Mimo zákonná platidla tuzemská přijímá železnice též zákonná platidla cizozemská ve stanicích, v kterých je toho podle jejího uvážení potřeba. Železnice vývěskem u výpraven a výdejen vyhlásí, která cizozemská platidla přijímá a určí zároveň přijímací kurs.
Čl. 8.
Rozepře mezi cestujícími a rozepře mezi obecenstvem a zaměstnanci urovná zatímně (viz § 2) ve stanicích přednosta (dozorčí úředník), za jízdy průvodčí, podle potřeby vůdce vlaku.
Stížnosti lze podati ústně nebo písemně; železnice je vyřídí co nejdříve.
DÍL II.
ČÁST I.
Čl. 9.
Cestující má právo na přepravu jen tehdy, je-li místo ve vozové třídě, pro kterou platí jeho jízdenka (viz i čl. 16, § 2, srovnej i čl. 4).
Cestující je povinen míti jízdenku, než nastoupí jízdu (viz však čl. 11, § 1, čl. 13, § 1 a čl. 23, § 2); tarif může ustanoviti výjimky.
Cestující je povinen míti jízdenku po celou dobu jízdy; musí ji na požádání zaměstnance k tomu oprávněného kdykoli předložiti a odevzdati při ukončení jízdy nebo - je-li tak nařízeno - před jejím ukončením.
Čl. 10.
Jízdenky musí míti, pokud tarif neustanovuje jinak, tyto údaje:
a) nástupní a cílovou stanici, třebas i cestu;
b) druh vlaku a vozovou třídu;
c) jízdné;
d) den počátku platnosti.
Jízdenka není postupitelná, zní-li na jméno; nezní-li na jméno je postupitelná, dokud jízda nebyla nastoupena. Tarif může ustanoviti výjimky.
Čl. 11.
Železnice přepravuje děti až do dovršeného čtvrtého roku zdarma bez jízdenky, není-li žádáno pro ně zvláštní místo.
Děti starší než čtyři léta až do dovršeného desátého roku a děti mladší, pro které je žádáno zvláštní místo, přepravuje železnice za zlevněné jízdné, které nesmí přesahovati polovinu obyčejného jízdného pro dospělé, bez újmy tarifních ustanovení o zaokrouhlování jízdného. Železnice není povinna poskytovati slevu z jízdného, které je již zlevněno v poměru k obyčejnému jízdnému pro dospělé.
Čl. 12.
Dobu platnosti jízdenek ustanovuje tarif. Viz též čl. 28, § 4. První den platnosti jízdenky se počítá do doby její platnosti jako celý den.
Pokud neustanovuje tarif jinak, může cestující jízdu nastoupiti v kterýkoli den platnosti jízdenky a musí ji ukončiti nejpozději ve 24.00 hodin posledního dne platnosti jízdenky.
Čl. 13.
Výdejny jízdenek musí býti otevřeny před odjezdem vlaku tak včas, jak to vyžadují místní provozní poměry, alespoň však čtvrt hodiny před odjezdem vlaku. Není-li ve stanici výdejny jízdenek nebo ponechá-li železnice u užitých vlaků výdejnu jízdenek uzavřenu, platí cestující jízdné ve vlaku.
Vyžadují-li to provozní poměry, je železnice oprávněna pět minut před odjezdem vlaku odepříti cestujícímu výdej jízdenky.
Železnice vyvěsí ve stanicích seznam tarifního jízdného tištěných jízdenek, které tam vydává.
Cestující je povinen při přijímání jízdenky se přesvědčiti, zda mu byla vydána podle jeho údajů.
Železnice může žádati, aby cestující zaplatil jízdné odpočítané.
Čl. 14.
Ve stanicích se slabší přepravou musí býti čekárny otevřeny alespoň půl hodiny, ve stanicích s čilejší přepravou alespoň hodinu před dobou odjezdu vlaku ustanovenou jízdním řádem; tarif může ustanoviti výjimky.
Na přestupních stanicích je dovoleno cestujícím s jízdenkou platnou pro jízdu přes tuto stanici, aby prodlévali až do odjezdu svého vlaku v čekárně té stanice, z které hodlají v jízdě pokračovati; nemohou však požadovati, aby zůstala pro ně čekárna otevřena v době od 23 hodin do 6 hodin příštího dne. Jenom je-li doba mezi příjezdem posledního a odjezdem prvního vlaku kratší než šest hodin, musí býti čekárna otevřena na těchto stanicích nebo na stanicích, kde zůstanou vlaky státi přes noc, pro cestující s jízdenkou platnou pro jízdu přes tuto stanici. I tu však má železnice právo uzavříti čekárnu, vyžadují-li to provozní poměry. Takové uzavření čekárny musí býti oznámeno vývěskem ve stanici.
Osobám, uvedeným v čl. 24, může býti zapověděno prodlévati v čekárnách.
Není dovoleno bráti s sebou do čekárny předměty, ruční zavazadla a živá zvířata, která není dovoleno bráti s sebou do vozu (viz čl. 25 až 27).
Kouřiti v čekárně může býti zakázáno. Kdo přestoupí zákaz, je povinen zaplatiti železnici 10 Kčs, na které mu železnice vydá stvrzenku.
Čl. 15.
Nebrání-li tomu provozní poměry, má cestující právo objednati si vůz nebo oddíl. Objednaný vůz nebo oddíl železnice označí.
Tarif ustanovuje podmínky a poplatky za objednaný vůz nebo oddíl.
Železnice určí, u kterých vlaků a za jakých podmínek je možné nebo nutné místo si objednati.
Čl. 16.
Železniční zaměstnanci ve službě jsou oprávněni a průvodčí na požádání povinni určiti cestujícímu místo.
Nelze-li cestujícímu přiděliti místo ve vozové třídě, pro kterou platí jeho jízdenka, poněvadž jsou tam všechna místa obsazena, může cestující buď žádati, aby byl přepraven v nižší třídě vozové, kde jsou místa volná, nebo se může jízdy vzdáti. O vrácení zaplacených částek viz čl. 38. Cestující není oprávněn žádati náhradu.
Cestujícímu je zakázáno odmykati nebo zamykati klíčem nebo jiným předmětem vozy nebo oddíly. Kdo přestoupí tento zákaz, je povinen zaplatiti železnici 10 Kčs, na které mu železnice vydá stvrzenku.
Cestující smí při nástupu do vlaku obložiti jak pro sebe, tak pro každého s ním jedoucího cestujícího, pro kterého může býti předložena jízdenka, po jednom volném místě. Kdo obloží místo neoprávněně, je povinen zaplatiti železnici 30 Kčs, na které mu železnice vydá stvrzenku. Cestující, který opustí své místo a neobloží je zřejmým způsobem, ztrácí na ně oprávnění.
Čl. 17.
Stanice označují podle potřeby, kam vlak jede. Stanice s čilejší přepravou upozorňují k nástupu do vlaku buď vyvoláváním nebo jiným vhodným způsobem.
Po znamení k odjezdu nesmí nikdo do vlaku nastoupiti.
Čl. 18.
Železnice se postará, aby vlak měl přiměřený počet nekuřáckých vozů neb oddílů. Je-li u vlaku pouze jediný oddíl některé třídy vozové, není dovoleno v něm kouřiti.
Nekuřácké vozy a oddíly železnice označí.
V nekuřáckých vozech a oddílech není dovoleno vůbec kouřiti. Železnice může též zakázati kouřiti v chodbách vozů, v kterých jsou nekuřácké oddíly.
Kdo přestoupí zákaz kouřiti, je povinen zaplatiti železnici 10 Kčs, na které mu železnice vydá stvrzenku.
Čl. 19.
Cestující se musí sám starati, aby na stanovených místech a na správné straně v nástupní stanici nastoupil nebo v přestupní stanici přestoupil do správného vlaku, jakož i v cílové stanici vystoupil z vlaku nebo, nezastavuje-li tam vlak, ve stanici před ní. Je-li vlak v pohybu, nesmí cestující otvírati dveře vozu, vychylovati se ven z oken, vystupovati nebo nastupovati, ani prodlévati na stupátkách, spojovacích můstcích a plošinách vozu, ač není-li užití spojovacích můstků nebo pobyt na plošinách výslovně dovolen.
Provozovati podomní obchod, kočovnou živnost nebo hudbu, žebrati, cestující obtěžovati nebo ohrožovati na zdraví nebo na bezpečnosti je zakázáno. Užívati psacích a podobných hlukem obtěžujících strojů je dovoleno jen za souhlasu cestujících téhož oddílu.
Nemohou-li se cestující dohodnouti o otevření nebo zavření oken, dveří nebo větracích otvorů, o zaclonění oken, o zaclonění, stlumení nebo zhasnutí světla, o řízení vytápěcích těles nebo jiných podobných opatřeních, rozhodne průvodčí.
Cestující je povinen nahraditi jím způsobené poškození nebo znečištění nádražních místností, vozidel nebo zařízení; železnice jest oprávněna ustanoviti pevné sazby a podle nich vyměřiti náhradu.
Čl. 20.