§ 48 vyhláška o úplném znění trestního zákona – Trest peněžitý
Vyhláška o úplném znění trestního zákona · 1/1957 Sb. · Trestní právo
Stručně: Paragraf 48 stanovuje podmínky pro uložení peněžitého trestu spolu s trestem odnětí svobody, a to v případech, kdy pachatel projevil nepřátelství k lidově demokratickému řádu nebo spáchal trestný čin ze ziskuchtivosti, přičemž specifikuje výši a účel tohoto trestu. (§ 48 zákona č. 1/1957 Sb., vyhláška o úplném znění trestního zákona, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Trest peněžitý
- Týká se: soud, pachatel
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 1/1957 Sb.
(1) Spolu s trestem odnětí svobody může soud uložit též trest peněžitý, projevil-li pachatel úmyslným trestným činem nepřátelství k lidově demokratickému řádu nebo spáchal-li trestný čin ze ziskuchtivosti. Trest peněžitý se neuloží, je-li zřejmé, že by byl nedobytný. Vedle trestu propadnutí jmění trest peněžitý uložit nelze.
(2) Při výměře trestu peněžitého přihlédne soud k osobním a majetkovým poměrům pachatele, tak aby trest peněžitý pro něho znamenal především citelné omezení majetku nabytého bezpracnými zisky a odnětí majetkového základu, z něhož pramenilo spáchání trestného činu. Trest peněžitý se vyměří částkou od 100 Kčs do 50.000 Kčs.
(3) Vydobytá částka trestu peněžitého připadá státu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soud může uložit peněžitý trest pouze v případě, že pachatel spáchal úmyslný trestný čin, kterým projevil nepřátelství k lidově demokratickému řádu, nebo pokud trestný čin spáchal ze ziskuchtivosti.
- Peněžitý trest se neuloží, pokud je zřejmé, že by nebylo možné jej od pachatele vymoci.
- Výše peněžitého trestu se pohybuje od 100 Kčs do 50 000 Kčs a soud při jejím stanovení zohledňuje osobní a majetkové poměry pachatele, aby trest představoval citelné omezení majetku získaného bezpracně a odnětí majetkového základu, který vedl ke spáchání trestného činu.
- Vymáhaná částka z peněžitého trestu připadá státu.
Na co si dát pozor
- Peněžitý trest nelze uložit vedle trestu propadnutí jmění.
- Soud musí zvážit, zda je peněžitý trest vůbec vymahatelný, jinak jej neuloží.
- Při stanovení výše trestu se soud zaměřuje na majetek získaný bezpracně a na majetkový základ, který byl příčinou trestného činu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 67 Peněžitý trest (Zákon trestní zákoník)§ 53 Peněžitý trest (Trestní zákon)§ 343 (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 343 (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)