§ 47 Vyhláška o úplném znění trestního zákona – Propadnutí jmění
Vyhláška o úplném znění trestního zákona · 1/1957 Sb. · § 47 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 47 vyhlášky 1/1957 stanoví, že soud může za určitých podmínek rozhodnout o propadnutí celého nebo části majetku odsouzeného státu, přičemž se propadnutí nevztahuje na nezbytné životní potřeby.
§ 47 Propadnutí jmění
(1) Soud může vzhledem k povaze a závažnosti činu a poměrům pachatele vyslovit propadnutí jmění, odsuzuje-li pachatele k trestu smrti nebo za úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody převyšujícímu dvě léta.
(2) Propadnutí jmění postihuje pachatelovo jmění celé nebo tu jeho část, kterou soud určí; propadnutí se však nevztahuje na prostředky nebo věci, jichž je nezbytně třeba k ukojení životních potřeb pachatele nebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je pachatel podle zákona povinen pečovat.
(3) Výrokem o propadnutí jmění zaniká zákonné společenství majetkové.
(4) Vlastníkem propadlého jmění se stává stát.
Paragraf 47 vyhlášky 1/1957 stanoví, že soud může za určitých podmínek rozhodnout o propadnutí celého nebo části majetku odsouzeného státu, přičemž se propadnutí nevztahuje na nezbytné životní potřeby.
Co to znamená v praxi
Soud může rozhodnout o propadnutí majetku pouze v případě, že pachateli uloží trest smrti nebo trest odnětí svobody delší než dva roky za úmyslný trestný čin.
Propadnutí se může týkat celého majetku pachatele nebo jen jeho části, kterou určí soud.
Z propadnutí jsou vyloučeny prostředky a věci, které jsou nezbytné pro život pachatele nebo osob, o které se pachatel musí starat.
Rozhodnutím o propadnutí majetku zaniká zákonné společenství majetkové a vlastníkem propadlého majetku se stává stát.
Na co si dát pozor
Propadnutí jmění je možné pouze u závažných trestných činů (trest smrti nebo odnětí svobody nad dva roky) a musí jít o úmyslný trestný čin.
Soud přihlíží k povaze a závažnosti činu a k poměrům pachatele, což znamená, že rozhodnutí o propadnutí není automatické.