§ 4a Zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku – Stejná mzda za stejnou práci a za práci stejné hodnoty
Zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku · 1/1992 Sb. · § 4a · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 4a zákona č. 1/1992 Sb. stanovuje, že zaměstnanci, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty pro téhož zaměstnavatele, mají nárok na stejnou mzdu, přičemž podmínky pro poskytování mzdy musí být stejné pro muže i ženy.
§ 4a Stejná mzda za stejnou práci a za práci stejné hodnoty
(1) Podmínky pro poskytování mzdy musí být stejné pro muže a ženy. Zaměstnancům, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, přísluší stejná mzda. Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejných nebo srovnatelných pracovních schopnostech a pracovní způsobilosti zaměstnance a při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce, a to v pracovním poměru ke stejnému zaměstnavateli.
(2) Složitost, odpovědnost a namáhavost práce se posuzuje podle stupně vzdělání, rozsahu dalšího vzdělání a praktických znalostí a dovedností požadovaných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody a za zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce.
(3) Pracovní podmínky se posuzují podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby, například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas, podle škodlivosti, zdravotní závadnosti nebo obtížnosti práce dané působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí a podle rizikovosti pracovního prostředí.
(4) Pracovní schopnosti a pracovní způsobilost zaměstnance se posuzují podle odborné a duševní způsobilosti, smyslových předpokladů, popřípadě podle tělesné způsobilosti konat danou práci.
(5) Pracovní výkonnost se posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality.
Paragraf 4a zákona č. 1/1992 Sb. stanovuje, že zaměstnanci, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty pro téhož zaměstnavatele, mají nárok na stejnou mzdu, přičemž podmínky pro poskytování mzdy musí být stejné pro muže i ženy.
Co to znamená v praxi
Rovnost v odměňování: Zaměstnavatelé musí zajistit, aby za práci, která je srovnatelná z hlediska složitosti, odpovědnosti, namáhavosti, pracovních podmínek, schopností a výkonnosti, byla vyplácena stejná mzda, bez ohledu na pohlaví zaměstnance.
Kritéria pro srovnání práce: Pro posouzení, zda jde o "stejnou práci nebo práci stejné hodnoty", se zohledňuje řada faktorů, jako je vzdělání, praktické znalosti, složitost úkolů, organizační náročnost, míra odpovědnosti, fyzická a duševní zátěž, ale i pracovní podmínky (např. práce ve směnách, v noci, přesčas).
Hodnocení zaměstnance: Při srovnávání se berou v úvahu také pracovní schopnosti a způsobilost zaměstnance (odborná, duševní, smyslová, tělesná) a jeho pracovní výkonnost a výsledky (intenzita, kvalita, množství).
Na co si dát pozor
Subjektivní hodnocení: Posuzování složitosti, odpovědnosti, namáhavosti a dalších kritérií může být subjektivní, což může vést k rozdílům v odměňování, které se však musí opírat o objektivní a prokazatelné rozdíly v práci nebo výkonu.
Stejný zaměstnavatel: Pravidlo stejné mzdy se vztahuje pouze na zaměstnance v pracovním poměru ke stejnému zaměstnavateli. Nelze tedy srovnávat mzdy u různých zaměstnavatelů.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.