Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 4

§ 4 zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku – Mzda a odměna za pracovní pohotovost

Zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku · 1/1992 Sb. · Pracovní právo

Stručně: Paragraf 4 zákona č. 1/1992 Sb. stanoví, že zaměstnanci náleží za vykonanou práci mzda, definuje, co se mzdou rozumí a co nikoli, a určuje způsob sjednávání a minimální výši mzdy. Zaměstnavatel je povinen platit zaměstnanci mzdu za práci, kterou pro něj vykoná. (§ 4 zákona č. 1/1992 Sb., zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Mzda a odměna za pracovní pohotovost
  • Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
  • Judikatura: na § 4 odkazuje 44 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 1/1992 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Zaměstnanci přísluší za vykonanou práci mzda.

(2) Mzdou se rozumí peněžitá plnění nebo plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, a to podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. Za mzdu se nepovažují další plnění poskytovaná v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, výnosy z kapitálových podílů (akcií) nebo dluhopisů a odměna za pracovní pohotovost.

(3) Mzda se především sjednává v pracovní smlouvě nebo v jiné smlouvě3) (dále jen „pracovní smlouva“) nebo v kolektivní smlouvě.

(4) Mzda přísluší nejméně ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem a zákoníkem práce.

(5) Je-li statutární orgán zaměstnancem, určuje mu mzdu orgán, který jej do funkce jmenuje nebo volí, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.3a)

(6) Pracovní smlouva, v níž je sjednána nižší mzda, než náleží podle kolektivní smlouvy nebo podle tohoto zákona nebo zákoníku práce, je v této části neplatná.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Zaměstnavatel je povinen platit zaměstnanci mzdu za práci, kterou pro něj vykoná.
  • Mzda je peněžité plnění, které zohledňuje složitost, odpovědnost, namáhavost práce, obtížnost pracovních podmínek, výkonnost a výsledky zaměstnance.
  • Některá plnění, jako jsou náhrady mzdy, odstupné nebo cestovní náhrady, nejsou považována za mzdu.
  • Mzda musí být sjednána v pracovní nebo kolektivní smlouvě a nesmí být nižší, než stanoví zákon.

Na co si dát pozor

  • Ustanovení v pracovní smlouvě, které sjednává mzdu nižší, než je stanoveno kolektivní smlouvou, tímto zákonem nebo zákoníkem práce, je v této části neplatné.
  • Pro statutární orgány, které jsou zároveň zaměstnanci, určuje mzdu orgán, který je jmenoval nebo volil, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 4

44
NS
Nejvyšší soud
31. 10. 2023
NS
Nejvyšší soud
29. 10. 2021
NS
Nejvyšší soud
25. 4. 2017
ÚS
Ústavní soud
26. 11. 2015
ÚS
Ústavní soud
31. 3. 2015
NSS
Nejvyšší správní soud
11. 7. 2005
NSS
Nejvyšší správní soud
18. 4. 2005
NSS
Nejvyšší správní soud
10. 11. 2004

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 4 zákona 1/1992 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 4

… o rozvázání pracovního poměru uzavřenou 30. listopadu 2002. [5] Vzhledem k tomu, že L. Š. od 11. února 1999 do rozvázání pracovního poměru dohodou k 30. listopadu 2002 nevykonával pro úpadce žádnou práci, nevzniklo mu podle správce konkursní podstaty za toto období právo na zaplacení mzdy, tedy mzdový nárok dle § 4 odst. 1 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku (ve znění tehdy účinném), podle kterého zaměstnanci přísluší mzda za vykonanou práci. [6] Za situace, kdy na jedné straně bylo v soudním řízení …

29 Cdo 3149/2021 · Nejvyšší soud · 31. 10. 2023

Ustanovení § 4 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku (dále jen „zákon o mzdě“), pak určuje, že zaměstnanci přísluší za vykonanou práci mzda (odstavec 1).

29 Cdo 1815/2019 · Nejvyšší soud · 29. 10. 2021

Kromě těchto tzv. podstatných náležitostí lze v pracovní smlouvě dohodnout další podmínky, na kterých mají účastníci zájem (§ 29 odst. 2 zák. práce); takovým dalším ujednáním, které může být obsaženo v pracovní smlouvě, je například sjednání zkušební doby (srov. § 31 odst. 1 zák. práce), mzdy (srov. § 4 odst. 3 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2006) nebo sjednání doby trvání pracovního poměru (srov. § 30 odst. 1 zák. práce).

21 Cdo 4281/2016 · Nejvyšší soud · 25. 4. 2017

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Související

§ 140 ODMĚNA ZA PRACOVNÍ POHOTOVOST (Zákon zákoník práce)§ 95 PRACOVNÍ POHOTOVOST (Zákon zákoník práce)§ 19 Odměna za pracovní pohotovost (Zákon o platu a odměně za pracovní pohot)§ 13 Odměna za pracovní pohotovost (Zákon České národní rady o platových pom)§ 14 Odměna za pracovní pohotovost (Zákon o platových poměrech soudců Nejvyš)