§ 5 zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku – Mzda a náhradní volno za práci přesčas
Zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku · 1/1992 Sb. · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 5 zákona č. 1/1992 Sb. stanoví, jaká odměna náleží zaměstnanci za práci přesčas, přičemž primárně jde o dosaženou mzdu a příplatek, nebo po dohodě náhradní volno. Za práci přesčas má zaměstnanec nárok na mzdu, kterou by za tuto dobu běžně dostal (dosažená mzda), a k tomu příplatek minimálně 25 % z jeho průměrného výdělku. (§ 5 zákona č. 1/1992 Sb., zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Mzda a náhradní volno za práci přesčas
- Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
- Částka nebo sazba (odst. 1): „…vznikl za tuto dobu nárok, (dále jen „dosažená mzda“) a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí…“
- Judikatura: na § 5 odkazují 4 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 1/1992 Sb.
(1) Za dobu práce přesčas4) přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vznikl za tuto dobu nárok, (dále jen „dosažená mzda“) a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno do konce třetího kalendářního měsíce po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek podle věty první.
(2) Pokud byla mzda sjednána v kolektivní nebo v pracovní smlouvě již s přihlédnutím k případné práci přesčas, příplatek ani náhradní volno podle odstavce 1 nepřísluší. V kolektivní nebo v pracovní smlouvě lze sjednat mzdu již s přihlédnutím k případné práci přesčas, je-li současně sjednán v rámci stanoveného limitu práce přesčas4a) nejvyšší rozsah práce přesčas, kterou může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Za práci přesčas má zaměstnanec nárok na mzdu, kterou by za tuto dobu běžně dostal (dosažená mzda), a k tomu příplatek minimálně 25 % z jeho průměrného výdělku.
- Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout, že místo příplatku za práci přesčas dostane zaměstnanec náhradní volno v rozsahu odpracované přesčasové doby.
- Pokud zaměstnavatel neposkytne toto náhradní volno do tří kalendářních měsíců po práci přesčas (nebo v jiné dohodnuté době), musí zaměstnanci dodatečně vyplatit příplatek 25 % k dosažené mzdě.
- Pokud je mzda sjednána v kolektivní nebo pracovní smlouvě tak, že již zahrnuje případnou práci přesčas, pak zaměstnanci nenáleží ani příplatek, ani náhradní volno za práci přesčas. Takové ujednání je možné, pokud je zároveň sjednán nejvyšší rozsah práce přesčas, kterou může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit.
Na co si dát pozor
- Dohoda o náhradním volnu místo příplatku musí být mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Pokud k dohodě nedojde, přísluší příplatek.
- Pokud je mzda sjednána s přihlédnutím k práci přesčas, musí být v kolektivní nebo pracovní smlouvě zároveň stanoven maximální rozsah této přesčasové práce.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 5
Jak soudy aplikují § 5
Souhlasil se závěrem soudu prvního stupně, že za práci přesčas v rozsahu 123 hodin žalobci žádný příplatek nepřísluší, neboť tento počet hodin nepřesahuje limit 150 hodin práce přesčas ročně sjednaný mezi účastníky v pracovní smlouvě ze dne 15. 2. 2006 v souladu s ustanovením § 5 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb., a ztotožnil se i s jeho závěrem, že doba, kdy řídil druhý řidič a kdy žalobce seděl na místě spolujezdce, představuje pracovní pohotovost ve smyslu ustanovení § 83 odst. 5 a § 95 zákoníku práce, za kterou žalobci náleží odměna ve výši 20 % …
… „s přihlédnutím k práci přesčas“, a následně v jejím dodatku ze dne 1.1.2007 bylo ujednáno, že „mzda zahrnuje i případnou práci přesčas“ v „maximálním rozsahu ve výši 150 hodin v kalendářním roce“, jedná se podle názoru žalobkyně o neplatná ujednání, neboť ujednání ze dne 17.2.2003 neobsahuje v rozporu s ustanovením § 5 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb. (účinného do 31.12.2006) limit možných přesčasů a ujednáním ze dne 1.1.2007 se žalobkyně nepřípustně vzdává svých práv spočívajících v odměně za vykonanou práci přesčas (§ 19 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., …
Při posuzování této sporné otázky, tedy „za jaké období pracovní činnosti byla žalobci odměna vyplacena“, vycházel odvolací soud z ustanovení § 17 odst. 9 zákona č. 1/1992 Sb., přičemž provedl nový výpočet průměrného výdělku v souladu s ustanovením § 1 a § 5 zákona č. 1/1992 Sb. a dovodil, že „na všech nárocích mělo být žalobci zaplaceno celkem 9.682.661,20 Kč, mohl tedy požadovat doplacení částkou 3.886.460,70 Kč, požadoval však zaplacení částky nižší ve výši 3.528.540,18 Kč“. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které …
Související
§ 114 Mzda nebo náhradní volno za práci přesčas (Zákon zákoník práce)§ 127 Plat nebo náhradní volno za práci přesčas (Zákon zákoník práce)§ 8 Mzda za práci přesčas (Vyhláška ministerstva práce a sociálních)§ 10 Plat a náhradní volno za práci přesčas (Zákon o platu a odměně za pracovní pohot)§ 116 Mzda za práci přesčas (Zákoník práce)